ÚvodAktualityČesko mezi řádky: Tankový prapor, Kobylec a Josef Škvorecký
Kultura

Česko mezi řádky: Tankový prapor, Kobylec a Josef Škvorecký

Poslechněte si audio verzi článku
Tankový prapor je jedním z nejslavnějších románů Josefa Škvoreckého. Román odehrávající se v komunistické armádě padesátých let 20. století napsal v roce 1954 a poprvé ho vydal v roce 1971 jako vůbec první publikaci torontského exilového nakladatelství Sixty-Eight Publishers. Tankový prapor se záhy stal čtenářsky nejúspěšnější knihou, podobně jako když vyšel v milionovém nákladu poprvé oficiálně v Čechách v roce 1990.
Kromě Zbabělců je Josef Škvorecký (1924–2012) autorem asi padesáti knih. K nejznámějším patří ty, jimiž jako autorovo alter-ego, tedy druhé já, prochází jako hlavní hrdina Danny Smiřický – například romány Prima sezóna, Zbabělci, Konec nylonového věku, Mirákl, příběh inženýra lidských duší a Tankový prapor. V něm je doktor filosofie Danny Smiřický v rámci povinné vojenské služby přidělen k tankovému praporu a zažívá veškerou absurditu, zuřivost i neschopnost armády v časech totalitního režimu.



Tankový prapor začal Škvorecký psát asi půl roku po návratu z vojny, na jaře roku 1954, a dokončil ho v zimě téhož roku. „Měla to být pouze první část „velkého českého románu“ (podle vzoru The Great American Novel) o životě v padesátých letech, jenže ten jsem nikdy nenapsal,“ říká. „Při přepisu na stroji jsem rukopis označil „fragment z doby kultů“, abych se vyhnul kritickým výtkám literárně vzdělaných čtenářů tehdejšího undergroundu, týkajícím se stavby textu. Strojopis, jak to tehdy bývalo, koloval mezi přáteli a známými a existovalo i několik neautorizovaných opisů, z nichž jeden se dostal do nepravých rukou předlohy k jedné postavě té frašky, ale ta to naštěstí přijala s humorem. Po pádu starého režimu chtěl bývalý velitel mé roty vědět, který „z těch idiotů je on“. Ujistil jsem ho, že žádný. Byl to hodný velitel a padl jen za oběť obecné idiotizace těch dob, jež neměla co dělat s individuální inteligencí.“

Tankový prapor v roce 1969 francouzsky vydal pařížský Gallimard, pak následovala vydání dánsky, chorvatsky či anglicky. V roce 1971 ho Škvorecký vydal ve vlastním exilovém nakladatelství Sixty-Eight Publishers s předmluvou Jiřího Voskovce, a následovala další čtyři vydání. Šlo o komerčně nejúspěšnější knihu nakladatelství, ovšem v totalitním Československu kniha dvacet let kolovala hlavně v samizdatových vydáních a opisech na téměř průhledném průklepovém papíře. Po pádu starého režimu Tankový prapor poprvé vyšel v nakladatelství Galaxie až v roce 1990.

Záhy poté následoval film Tankový praporLukášem Vaculíkem v hlavní roli. V roce 1991 ho natočil režisér Vít Olmer a po pádu starého režimu šlo po téměř padesáti letech o první český celovečerní film, který vyrobila soukromá společnost. V té době ještě platil starý zákon o znárodnění a monopolu kinematografie prezidenta Beneše, a tak vlastně šlo o nelegální kousek. Ovšem vyplatil se: Tankový prapor se stal nejnavštěvovanějším filmem roku 1991 a prolomil bariéru, která bránila soukromému podnikání v českém filmu.



Stejně jako se řadě lidí zfilmovaná verze líbí víc než knižní předloha, další si Škvoreckého Tankový prapor pletou s Černými barony Miloslava Švandrlíka. Také ten se záhy po roce 1989 dočkal zfilmování a zahráli si v něm dokonce stejní herci, kteří účinkovali ve snímku Tankový prapor: Miroslav Donutil, Milan Šimáček, Václav Vydra a Miroslav Táborský. A zajímavost? Danny Smiřický není jedinou postavou Tankového praporu s reálnou předlohou. Skutečné vzory měli také major Borovička přezdívaný Malinkatý ďábel nebo iniciativní poručík Hezký. Scénář k filmu napsal Radek John za neuvěřitelných čtrnáct dní. Knižní vojenský prostor Kobylec filmaři objevili v Nové Vsi pod Pleší a na tankodromu v Podbořanech, kasárny byly v Berouně. Režisér Vít Olmer se během natáčení seznámil se svou budoucí manželkou Simonou Chytrovou a kvůli Tankovému praporu údajně odmítl režii Obecné školy, kterou Zdeněk Svěrák psal přímo pro něj.
Němcová, Jirásek, Dvořák nebo Smetana: udělejte si výlet po stopách slavných osobností

Němcová, Jirásek, Dvořák nebo Smetana: udělejte si výlet po stopách slavných osobností

Nudili jste se ve škole? Zívali jste u vět typu „Šťastná to žena“ nebo „Lomikare, Lomikare, hin sa hukáže“? A přece život hvězd „českého nebe“ nebyl a není vůbec tak nudný, jak nám tvrdili pedagogové. Jenže teoreticky se o někom učit a pak vidět stopy jeho života na vlastní oči – to je velký rozdíl. Pojďte se o tom přesvědčit.

Nejlepší sochy na hraní, focení, sedání a prolézání

Nejlepší sochy na hraní, focení, sedání a prolézání

Freudovo kanape, lavička se Švejkem, muzikanti, Marťan nebo tajemný komtur, to všechno jsou umělecká díla, která přitahují pozornost – a zároveň lákají k tomu, abyste si je přizpůsobili k obrazu svému. Můžete si přisednout, vyfotit se s některou sochou v objetí anebo si dokonce chvilku odpočinout.

Objeveno redakcí: stovková výročí roku 2024

Objeveno redakcí: stovková výročí roku 2024

Čím byly významné roky, zakončené číslicí 24? Na portálu Kudy z nudy vám připomeneme například 800 let města Opavy, 700 let od válečného tažení krále Jana Lucemburského a 600 let od smrti Jana Žižky. V roce 1624 začal Albrecht z Valdštejna budovat svůj pražský palác a Jan Amos Komenský poprvé vydal svou mapu Moravy. Před 200 lety byl dokončen chrám Tří grácií v Lednicko-valtickém areálu a narodil se hudební skladatel Bedřich Smetana, sté narozeniny by pak v roce 2024 oslavili například filmoví režiséři Oldřich Lipský, František Vláčil, Karel Kachyňa a spousty dalších osobností. Počítejte, cestujte s námi a užívejte si!

Na skok přes hranice: 10 + 1 tip pro výlet na Náchodsko a do Kladského pomezí

Na skok přes hranice: 10 + 1 tip pro výlet na Náchodsko a do Kladského pomezí

Vydejte se s portálem Kudy z nudy objevovat krásy Kladského pomezí. Provedeme vás městy i krásnou přírodou, vyšplháme na rozhledny, užijeme si krásné výhledy a radost uděláme i milovníkům vojenských památek a filmů. A protože do Polska je to přes hranice jen kousek, doporučíme vám pár zajímavých míst, která můžete navštívit u sousedů.

Josef Škvorecký – česko-kanadský spisovatel, esejista a nejznámější exilový nakladatel

Josef Škvorecký – česko-kanadský spisovatel, esejista a nejznámější exilový nakladatel

„Seděli jsme v Port Arthuru a Benno řekl: „Revoluce se odkládá na neurčito.” – tak začínají Zbabělci, jeden z nejznámějších románů Josefa Škvoreckého (27. září 1924, Náchod – 3. ledna 2012, Toronto). Česko-kanadský spisovatel, esejista a překladatel společně s manželkou Zdenou Salivarovou (* 21. října 1933, Praha) založil exilové nakladatelství '68 Publishers.

Okupace Československa 21. srpna 1968 – jeden z osudových momentů naší historie

Okupace Československa 21. srpna 1968 – jeden z osudových momentů naší historie

Krátce před půlnocí 20. srpna 1968 překročila hranice tehdejšího Československa vojska pěti států východního bloku. Invaze armád Varšavské smlouvy byla definitivní tečkou za Pražským jarem, tedy pokusem liberálního křídla Komunistické strany Československa vybudovat v zemi „socialismus s lidskou tváří“. Naopak začalo období normalizace, které ukončila teprve sametová revoluce v listopadu 1989 a nastolení demokracie.

Dannyho kavárna v Hotelu U Beránka Gurmánská turistika

Dannyho kavárna v Hotelu U Beránka

Dannyho kavárna hotelu U Beránka pojmenovaná po hlavním hrdinovi románů Josefa Škvoreckého v sobě snoubí prvorepublikového ducha a secesní styl. Přijďte nasát atmosféru místa, kde sedávali významné osobnosti české kultury a historie.

Náchod

Náchod

O náchodském zámečku vršku kulatého jste si určitě zpívali už na základní škole, ale zajímavých míst jako dělaných pro výlety tu najdete mnohem víc. Například náměstí se dvěma radnicemi, v jehož dlažbě je zasazena koňská podkova. Když se na ni postavíte a bude si něco přát, prý se vám to splní!

Lavička Josefa Škvoreckého v Náchodě Památky

Lavička Josefa Škvoreckého v Náchodě

V srdci Masarykova náměstí poblíž kostela sv. Vavřince se nachází litinová lavička s realistickou sochou spisovatele Josefa Škvoreckého v nadživotní velikosti v jemu typické uvolněné póze. Podíváme-li se pozorně, najdeme na lavičce a podstavci útržky textů z autorových knih.