ÚvodAktualityRok české hudby 2024: čeští umělci v Carnegie Hall, nejslavnější koncertní síni světa

Kultura

Rok české hudby 2024: čeští umělci v Carnegie Hall, nejslavnější koncertní síni světa

Poslechněte si audio verzi článku

česká hudba koncert Česká filharmonie Antonín Dvořák New York hudební skladatel koncertní síň Dagmar Pecková orchestr Bedřich Smetana Leoš Janáček Ema Destinnová opera hudba Gustav Mahler

Rok české hudby 2024 pomalu končí. Oslavy vyvrcholí na začátku prosince Českým týdnem v New Yorku, ve slavné Carnegie Hall. Kteří čeští špičkoví umělci tu koncertovali? Kdo se řadí mezi ikony slavné koncertní síně a co chystá pro svá vystoupení Česká filharmonie? Vypravte se s Kudy z nudy do nejslavnějšího koncertního sálu na světě!

Uložit

Navštívit

5 z 5 (2x hodnoceno)

1 nejméně / 5 nejvíce

Popularita článku: 55 %

</> Embedovat

Oslavy Roku české hudby 2024 vyvrcholí vystoupením České filharmonie pod vedením Semjona Byčkova v Carnegie Hall v New Yorku. Doprovodí ji Pražský filharmonický sbor a Pavel Haas Quartet. Kromě toho v České národní budově na Manhattanu bude připraven doprovodný program včetně koncertu mladých talentů a Pražský filharmonický sbor zazpívá na Times Square. Zkrátka New Yorkem bude znovu znít česká hudba – a opět to bude světová událost!

Rok české hudby 2024 a Český týden v New Yorku

Pro Český týden v New Yorku připravila Česká filharmonie společně se svým šéfdirigentem a hudebním ředitelem Semjonem Byčkovem tři samostatné programy. Trojici instrumentálních koncertů Antonína Dvořáka doplní symfonické básně Vyšehrad, Vltava a Šárka ze Smetanovy Mé vlasti. Aby si americké vystoupení mohlo poprvé vychutnat české publikum, Česká filharmonie zprostředkuje koncert 4. prosince ve 20.00 hodin také on-line na svých webových stránkách a YouTube kanálu České filharmonie.

V dalších večerech zazní Mahlerova Pátá symfonie a Glagolská mše Leoše Janáčka. K účasti na koncertech přizvala Česká filharmonie studenty londýnské Královské hudební akademie a absolventy Národního studentského orchestru USA při Carnegie Hall. Ti spolu se členy Orchestrální akademie České filharmonie vystoupí na zahajovacím komorním koncertu 2. prosince v České národní budově a v řadách orchestru zasednou také během všech tří hlavních koncertů.

V České národní budově se ve spolupráci s Českým centrem a Generálním konzulátem ČR v New Yorku uskuteční také třídenní filmový festival a výstava Allegro Forte fotografky Štěpánky Stein a výtvarnice Vendy Mlejnské.

Carnegie Hall, nejslavnější koncertní síň světa

Patrně nejslavnější koncertní sál na světě stojí v New Yorku na Manhattanu a každoročně se tu koná přes 250 koncertů vážné i populární hudby. Kromě tří sálů je v budově také nahrávací studio, muzeum či archiv a samozřejmě vše potřebné pro vystupující umělce. Na svém webu Carnegie Hall uvádí medailonky svých ikon. Samozřejmě mezi nimi je Andrew Carnegie, který společně se svou ženou Louise a přítelem, dirigentem a hudebním skladatelem Walterem Damroschem celý projekt naplánoval a financoval, architekt William Tuthill, který budovu navrhl, a fenomenální hudební skladatel Petr Iljič Čajkovskij, který při slavnostním otevření Carnegie Hall v roce 1891 dirigoval svůj Slavnostní pochod. Na Kudy z nudy máme radost, že mezi čtyřiadvaceti ikonami Carnegie Hall je vedle jmen jako Benny Goodman, Leonard Bernstein, Ella Fitzgeraldová, Arturo Toscanini či Maria Callasová i český hudební skladatel Antonín Dvořák (1841–1904).

Novosvětská a Te Deum: Antonín Dvořák v Carnegie Hall

Světová premiéra jednoho z nejoblíbenějších a nejtrvalejších děl klasické hudby se konala sotva osmnáct měsíců po oficiálním otevření Carnegie Hall, když Anton Seidl a Newyorská filharmonie provedli Dvořákovu devátou symfonii Z Nového světa. Ačkoli mnoho zdrojů uvádí jako první provedení tohoto díla 16. prosinec 1893, představení z 15. prosince bylo přístupné veřejnosti a bylo recenzováno v The New York Times. Při oficiální světové premiéře následujícího dne si skladatel poslechl koncert z lóže číslo deset. Přestože toto představení sám nevedl, Dvořák se v Carnegie Hall již dříve objevil čtyřikrát, včetně svého amerického debutu 21. října 1892, když dirigoval členy Newyorské filharmonie / New York Symphony Orchestra, sólisty a sbor ve světové premiéře svého Te Deum.

Carnegie Hall, Ema Destinnová, Dagmar Pecková a další čeští umělci

Vystoupit na pódiu Carnegie Hall před hýčkané newyorské publikum není jednoduché. Podmínky jsou tvrdé, o programu a účinkujících rozhoduje umělecká rada. Své umění tu předvedla už řada českých umělců. Antonín Dvořák, který v Carnegie Hall světu představil svou neslavnější symfonii, Novosvětskou, byl první. V dubnu 1915 tu operní pěvkyně Ema Destinnová za doprovodu newyorské filharmonie řízené Josefem Straussem uvedla části Smetanova Dalibora i Čajkovského Patetickou, později tu zpívala Jarmila Novotná. Newyorské obecenstvo odměnilo potleskem houslistu Jana Kubelíka, klavíristu Rudolfa Firkušného, Kühnův dětský sbor, Českou filharmonii, Talichovo kvarteto, Evu Urbanovou, Ivu Bittovou, Karla Gotta a Helenu Vondráčkovou i harfistku Janu Bouškovou.

Zpívala tu i Dagmar Pecková, které se v roce 2002 pozváním od Clevelandského orchestru a turné s tímto hudebním tělesem po východním pobřeží Ameriky splnil velký sen. „Notabene, když jeden z koncertů se tehdy uskutečnil i v modle všech koncertních pěvců, v Isaac Stern Auditoriu v Carnegie Hall,“ dodává Pecková. „Bylo úplně plno. Zpívala jsem tam tehdy Folk Songs od Luciana Beria. Jedenáct písní v různých jazycích. Kromě americké angličtiny, francouzštiny a italštiny se tam zpívá ještě v různých exotických jazycích, jako je arménský, azerbejdžánský, sicilské, nebo sardinské nářečí a jiné. Byl to obrovský úspěch. Nadšení publika nebralo konce, což mi samozřejmě velmi lichotilo. Protože člověk na tomto pódiu nestojí jen sám za sebe, ale reprezentuje i zemi, ze které pochází.“

Při druhém koncertu v roce 2004 Dagmar Pecková dostala pozvání na písňový recitál s Irwinem Gagem. Ten se uskutečnil opět v Carnegie Hall, tentokrát v intimnější Weill Recital Hall. Na programu byly převážně písně Antonína Dvořáka. „Američané Dvořáka milují a moje interpretace jeho vokálních děl se setkala opět s ovacemi publika,“ říká slavná pěvkyně.

Víte, že?

Za Rok české hudby je považovaný každý rok zakončený číslem čtyři. Bývá věnován české hudbě, protože na něj připadají výročí narození nebo úmrtí významných českých skladatelů a interpretů klasické i populární hudby. Z této náhody se zrodila tradice Roků české hudby. Na Kudy z nudy si tak připomínáme Bedřicha Smetanu (1824–1884), Antonína Dvořáka (1841–1904), Leoše Janáčka (1854–1928), Josefa Suka (1874–1935) a řady dalších hudebních velikánů.

Rok české hudby 2034 připomene výročí takových osobností, jako byli například František Antonín Míča (1694–1774), barokní skladatel a autor první česky zpívané opery, hudební skladatel Vilém Blodek (1834–1874), představitel české hudební avantgardy Emil František Burian (1904–1959), skladatel a klavírista Petr Hapka (1944–2014), skladatel a dirigent Rafael Kubelík (1914–1996), hudební skladatel, klavírista, zpěvák a herec Jiří Šlitr (1924–1969) nebo operní pěvkyně Jarmila Novotná (1907–1994).

Na Kudy z nudy jsme pro vás připravili přehlídku nejkrásnějších operních a koncertních sálů anebo nejlepších českých dirigentů. Seznamte se s nimi!

Dagmar Pecková – proslulá česká mezzosopranistka

Proslulá česká mezzosopranistka Dagmar Pecková se narodila nedaleko Chrudimi (*4. dubna 1961, Medlešice) ve východních Čechách. Studovala na Státní konzervatoři v Praze a po angažmá v Sächsische Staatsoper v Drážďanech byla několik let členkou Staatsoper v Berlíně. Vystřídala angažmá v pražském Národním divadle, drážďanské Semperově opeře a Státní opeře v Berlíně, představila se též v řadě dalších významných světových scén od Stuttgartu přes Mnichov, San Francisco a Paříž až po londýnskou Královskou operu Covent Garden. S úspěchem účinkovala také na prestižní hudební přehlídce Pražské jaro. V roce 2017 založila a svým jménem zaštítila hudební festival Zlatá Pecka.

Jiří Šlitr – proslulý hudební skladatel, klavírista, zpěvák, herec a výtvarník

Jiří Šlitr (15. února 1924, Zálesní Lhota u Jilemnice – 26. prosince 1969, Praha) nebyl jen hudební skladatel, klavírista, zpěvák a herec, ale také knižní ilustrátor, sportovec a komik s kamennou tváří, zkrátka renesanční osobnost se vším všudy.

Josef Suk – jeden ze zakladatelů české hudební moderny

Josef Suk (4. ledna 1874, Křečovice – 29. května 1935, Benešov) byl český skladatel, houslista a pedagog, žák a zeť Antonína Dvořáka. Společně se třemi spolužáky z konzervatoře Karlem Hoffmannem, Oskarem Nedbalem a Otto Bergerem založil České kvarteto, které v letech 1892 až 1934 šířilo slávu české hudby a českých umělců téměř po celém světě.

Gustav Mahler – světově proslulý česko-rakouský hudební skladatel a dirigent

Gustav Mahler (7. července 1860, Kaliště – 18. května 1911, Vídeň) je považován za jednoho z nejproslulejších skladatelů symfonické hudby. Více než sto let po jeho smrti jsou Mahlerovy skladby živou součástí světového koncertního repertoáru a patří nejenom k nejčastěji hraným a nahrávaným, ale zároveň oblíbeným mezi posluchači.

Leoš Janáček – ve světě nejhranější český operní skladatel

Leoš Janáček (3. července 1854, Hukvaldy – 12. srpna 1928, Moravská Ostrava) byl jedním z nejvýznamnějších a nejoriginálnějších tvůrců české moderní hudby. Ve světě je známý hlavně díky operám Její pastorkyňa a Káťa Kabanová, slavná jsou rovněž orchestrálně-vokální díla Glagolská mše, Sinfonietta či rapsodie Taras Bulba.

Má vlast – cyklus symfonických básní Bedřicha Smetany

Cyklus symfonických básní Má vlast je jedním z vrcholných děl skladatele Bedřicha Smetany i české klasické hudby. Skládá se z šesti částí, které Smetana zkomponoval v letech 1874–1879. Má vlast se každoročně se hraje 12. května v den výročí Smetanovy smrti jako zahajovací koncert festivalu Pražské jaro.

Rafael Kubelík – bývalý šéfdirigent České filharmonie

Fenomenální dirigent a houslista Rafael Kubelík (29. června 1914, Býchory – 11. srpna 1996, Kastanienbaum, Švýcarsko) se proslavil jako interpret děl českých a dalších slovanských skladatelů. Sedm let působil jako šéfdirigent České filharmonie a vidět ho můžete také v oscarovém snímku Jana Svěráka Kolja.

Semjon Byčkov – šéfdirigent, hudební ředitel České filharmonie a Dirigent roku 2022

Šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie Semjon Byčkov (* 30. listopadu 1952, Petrohrad, Sovětský svaz) zahájil své působení v čele nejvýznamnějšího českého symfonického orchestru koncerty v Praze, Londýně, New Yorku a Washingtonu u příležitosti 100. výročí vzniku Československa. V roce 2022 se v 62. ročníku prestižního mezinárodního žebříčku Musical America Awards stal Dirigentem roku.

Česká filharmonie – nejvýznamnější český symfonický orchestr

Česká filharmonie se záhy po svém vzniku stala nejvýznamnějším českým symfonickým orchestrem. Značné renomé si na evropských scénách vybudovala již před první světovou válkou a díky své tradici a úspěchům se stala jedním ze symbolů české kultury.

Rok české hudby a Smetana 200

Roky končící čtyřkou mají v české hudbě podobný význam, jako osmičkové roky pro národ a stát. Až podivuhodně často vycházejí na výročí narození, úmrtí, či vytvoření stěžejních děl nejvýznamnějších českých skladatelů.

Ema Destinnová – jedna z nejslavnějších českých operních hvězd

Zámek ve Stráži nad Nežárkou byl déle než dvě desítky let domovem slavné operní pěvkyně Emy Destinnové (26. února 1878, Praha – 28. ledna 1930, České Budějovice). Operní hvězda jako první přivezla Mařenku ze Smetanovy Prodané nevěsty do newyorské Metropolitní opery, zářila na světových pódiích v operách Pucciniho, Verdiho či Strausse, tleskali jí diváci v londýnské Covent Garden i Berlínské státní opeře.

Karel Gott – nejznámější český zpěvák

Dva a půl tisíce písní, dvaačtyřicet Zlatých slavíků, 32 zlatých desek a jedna diamantová, dvě ocenění Anděl a přezdívky jako Zlatý hlas Prahy nebo Božský Kája: to byl Karel Gott (14. července 1939 Plzeň – 1. října 2019 Praha), nejznámější český zpěvák.

Kde bydlí múzy aneb přehlídka našich nejkrásnějších operních a koncertních sálů

Múzy známe z řecké mytologie jako bohyně všech múzických umění, od poezie přes komedie a tragédie až po tanec a zpěv. Myslíte si, že svůj domov mají na bájném Olympu? Kdepak, žijí hlavně tam, kde se jim daří: v těch nejkrásnějších operních, divadelních a koncertních sálech po celém Česku. Které to jsou?

Bedřich Smetana – hudební skladatel, který položil základy české hudby a kultury

Tvůrce české národní hudby, autor řady oper, cyklu symfonických básní Má vlast a komorních skladeb, dirigent, přísný hudební kritik, organizátor veřejného hudebního života a také brilantní klavírista, který dokázal celé večery bavit společnost: to je Bedřich Smetana (2. března 1824 Litomyšl – 12. května 1884 Praha), jeden z nejznámějších českých hudebních skladatelů.

Antonín Dvořák – světoznámý hudební skladatel

Když prý Bůh rozdával darem nadání k hudbě, šel si Antonín Dvořák (8. září 1841 Nelahozeves – 1. května 1904 Praha) ne dvakrát, ale nejspíš hned třikrát. Jeden z největších hudebních géniů lidských dějin složil jedenáct oper a přibližně 400 skladeb: symfonie a symfonické básně, vokální a vokálně-instrumentální díla, komorní a klavírní skladby, koncerty, sbory i písně. Bylo jich ještě mnohem víc, jenže Dvořák s nimi nebyl spokojen a všechny partitury zničil.

František Antonín Míča – hudební skladatel, kapelník a autor první česky zpívané opery

Barokní hudební skladatel a kapelník František Antonín Míča (2. září 1696, Náměšť nad Oslavou – 15. února 1744, Jaroměřice nad Rokytnou) se často objevuje ve vědomostních soutěžích, křížovkách a kvízech. Zazní-li otázka, kdo byl autorem první česky zpívané opery, pak by mělo zaznít právě jméno muže, který byl původně komorníkem hraběte Jana Adama z Questenberka.

Po stopách šlechtických rodů: s rodem Questenberků na Vysočinu do Jaroměřic nad Rokytnou

Barokní zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou patří k nejkrásnějším zámkům Vysočiny. Ve své nejslavnější době patřily Jaroměřice nad Rokytnou šlechtickému rodu Questenberků, kteří velkolepé sídlo i malé městečko proměnili v jedno z předních center barokní hudby a divadla.

Václav Talich – významný český dirigent 20. století

Václav Talich (28. května 1883, Kroměříž – 16. března 1961, Beroun) byl jedním z nejproslulejších českých dirigentů 20. století. Dvacet let stál v čele České filharmonie a v jejím čele oslnil Evropu na slavném turné v listopadu 1935, kdy orchestr navštívil Velkou Británii, Francii a Belgii.

Seznamte se: znáte nejlepší české dirigenty?

Říká se, že co Čech, to muzikant. Při bližším seznámení s našimi hudebními velikány ovšem zjistíme, že by mohlo platit také pravidlo co muzikant, to znamenitý dirigent. Se kterými slavnými dirigenty se u nás na Kudy z nudy můžete setkat?