ÚvodAktualityRok české hudby 2024: Rusalka a Ach škoda lásky, nejpopulárnější česká hudba ve světě
Kultura

Rok české hudby 2024: Rusalka a Ach škoda lásky, nejpopulárnější česká hudba ve světě

Poslechněte si audio verzi článku
Česká hudba má ve světě skvělé renomé. Víte ale, která opera je uváděná nejčastěji? A která písnička je nejpopulárnější? Vypravte se s Kudy z nudy po stopách nejoblíbenějších hudebních děl k nám i do světa!
Podle celosvětové databáze operních inscenací Operabase.com je v posledních deseti letech nejčastěji uváděnou českou operou Rusalka Antonína Dvořáka. Své předposlední operní dílo Dvořák chystal a komponoval v době, kdy žil v Americe a řídil konzervatoř v New Yorku. Táhlo ho to k domovu, a i proto náměty pro svou tvorbu hledal v českých pohádkách a pověstech. Ještě před Rusalkou vznikla další pohádková opera Čert a Káča. Romantická Rusalka měla světovou premiéru v Národním divadle v Praze 31. března 1901 a stala se trvalou součástí repertoáru světových hudebních scén.


 

Jak jela Rusalka do světa

Na rozdíl od dalších slavných Dvořákových děl, jako je symfonie č. 9 Z Nového světa, Slovanské tance nebo koncert pro violoncello h moll, Rusalka cestu do světa hledala poměrně dlouho. Sice o ni záhy projevil zájem Gustav Mahler, který byl v té době dirigentem vídeňské Dvorské opery, ale vídeňské publikum, které hudbu milovalo, nakonec Rusalku poprvé vidělo až v roce 1910 při hostování brněnské opery. Vídeňského nastudování se Rusalka dočkala teprve v roce 1964 ve Volksoper, opět to ale bylo v režii a hudebním podání českých umělců. Státní opera ve Vídni uvedla Rusalku až v roce 1987. Ještě později se Rusalka objevila na scéně Metropolitní opery v New Yorku. Poprvé tu zazněla 11. listopadu 1993 jako vůbec první Dvořákovo jevištní dílo, které tento přední světový operní svatostánek uvedl.


 

Rusalka: prostitutka, zraněná baletka i chobotnice

Pro Čechy je Rusalka pohádkový příběh o vodní víle, na který se do divadla chodí s dětmi. Na světových pódiích se ale Rusalka často objevuje jako příběh o nešťastné lásce se špatným koncem, který s pohádkou nemá nic společného. Současní operní režiséři Rusalku inscenují jako příběh s erotickým podtextem a temným psychologickým varováním. Rusalka se tak na jevištích už objevila jako prostitutka i ve sklepě držená oběť zvrhlého Vodníka, jako zraněná baletka anebo realistický příběh prodchnutý Franzem Kafkou.

Odvážná byla Rusalka na jevišti milánské La Scaly, kde vodní víla měla chapadla připomínající chobotnici a kvůli tomu se po jevišti pohybovala na kolečkovém křesle. Při proměně na lidskou bytost pak princova družina a další vedlejší postavy chapadla snědly.
 

Měsíčku na nebi hlubokém a Rusalčina jezírka

Ve světě nejhranější a nejnahrávanější česká opera obsahuje i nejznámější českou árii. Je to árie Rusalky Měsíčku na nebi hlubokém z prvního dějství, kdy víla prosí Měsíc, který všechno vidí, aby řekl princi, že ho miluje a čeká na něj. Lyrickou árii zařazují do svých koncertních programů všechny přední světové sopranistky. Pusťte si tuhle árii do sluchátek při výletu do míst, kde se příběh nešťastné rusalky bledé odehrává. Vybrat si můžete okolí Rusalčina jezírka ve Vysoké, které inspirovalo Antonína Dvořáka, nebo Rusalčina jezírka u Chudenic, kam příběh umístil autor libreta Jaroslav Kvapil.

Nejznámějším sborovým zpěvem je píseň Květiny bílé po cestě, velmi známá je i árie ježibaby Čury mury fuk. Schválně, víte, jak strašidelná píseň provázející vaření čarovného lektvaru pokračuje?

Čury mury fuk, bílá pára vstává z luk!
Kapka krve dračí, deset kapek žluče,
teplé srdce plačí – pokud ještě tluče.
Skoč, můj mourku, skoč a skoč,
varem v kotli pozatoč!
 

Prodaná nevěsta

Možná vás to překvapí, ale podle statistik nejhranější česká opera ve světě není nejuváděnější operou v Česku. Dvořákovu Rusalku sice milujeme a na jevišti jí na rozdíl od světových divadelních scén ponecháváme líbezné pohádkové vyznění, ovšem ještě radši máme Prodanou nevěstu Bedřicha Smetany. Komická opera, která měla premiéru v roce 1866, se stala ikonou české hudby. Příběh o lásce Jeníka a Mařenky, jejichž vztahu nepřejí rodiče, je plný humoru a krásné hudby, což přispívá k její trvalé popularitě. Nejoblíbenější opera Bedřicha Smetany měla cestu do světa jednodušší než Rusalka. Ještě za Smetanova života v roce 1871 byla Prodaná nevěsta poprvé uvedena v cizině, v Petrohradu, v roce 1892 zazněla ve Vídni, a v roce 1909 se zásluhou operní pěvkyně Emy Destinnové dočkala slavné premiéry v Metropolitní opeře v New Yorku.



Také Prodaná nevěsta se už dočkala řady interpretací. V roce 2024 připravilo Divadlo Spejbla a Hurvínka ve spolupráci se sólisty Janáčkovy opery Národního divadla v Brně inscenaci Hurvínek prodává nevěstu. Ta je vzorovým příkladem toho, jak by se měla klasická hudba přibližovat nejmladší generaci posluchačů. Jedná se o představení sice dětské, ale rozhodně ne dětinské, sršící vtipem a nápady.
 

Nejoblíbenější česká píseň

Na přelomu let 1999 a 2000 uspořádala stanice Radiožurnál Českého rozhlasu a společnost Musica hudební anketu Hit století. V přehlídce písní, složených mezi roky 1900 a 1999, pořadatelé pro každý rok stanovili jednu píseň, pro niž lidé hlasovali. Zvítězila píseň Škoda lásky Jaromíra Vejvody (1945), následovaná skladbou Medvídek od skupiny Lucie (1998). Na třetím místě skončil Holubí dům (1974), který zpíval Jiří Schelinger. V první desítce se dále umístily Zvonky štěstí (1988), Holky z naší školky (1982), Modlitba pro Martu (1968), Píseň pro Kristýnku (1954), Jsi můj pán (1995), Ta naše písnička česká (1932) a Ach, ta láska nebeská (1961).
Písnička Škoda lásky s podtitulem Modřanská polka je dnes ve světě bezkonkurenčně nejznámější česká skladba. S textem Roll Out the Barrels aneb česky Vyvalte sudy se stala šlágrem druhé světové války a s jinými slovy rovněž neoficiální hymnou amerického námořnictva. Už v průběhu války píseň do svého repertoáru zařadili například Andrews Sisters, orchestr Glenna Millera, Benny Goodman nebo Billie Holiday. Po válce pak například Lawrence Welk, Liberace, Frank Yankovic, The Grateful Dead, Bobby Vinton, Willie Nelson, Frank Sinatra, Mitch Miller, Southside Johnny & The Asbury, Luciano Pavarotti a další. Někdejší Modřanská polka navíc v řadě zemí zdomácněla tak, že i v cizojazyčných zpěvnících je zapsána jako národní či lidová.


 

Zajímavosti o nejoblíbenějších českých operách

  • Rusalka i Prodaná nevěsta se několikrát dočkaly i filmového zpracování. Rusalka, film z roku 1977 s Magdou Vášáryovou a Milanem Kňažkem v hlavních rolích, se natáčel v Průhonicích, Mariánských Lázních a na několika zámcích v Německu. Kulisou pro Prodanou nevěstu z roku 1975 se staly jihočeské Holašovice.
  • Jako jedna z mála Smetanových oper se Prodaná nevěsta ve světě hraje dodnes a spolu s Rossiniho Lazebníkem sevillským a Mozartovou Figarovou svatbou se řadí k nejoblíbenějším komickým operám.
  • Podle webu Operabase.com je nejhranější operou ve světě Kouzelná flétna Wolfganga Amadea Mozarta. Stejný autor je v TOP 10 zastoupen ještě operami Figarova svatba a Don Giovanni. Mezi nejhranějšími tituly obsadila druhou příčku La traviata Giuseppe Verdiho, třetí místo patří Bizetově Carmen a čtvrté opeře La Bohème od Giacoma Pucciniho. V druhé pětce se kromě Mozarta objevily ještě Pucciniho opery Tosca a Madame Butterfly, Rossiniho Lazebník sevilský a Verdiho opera Rigoletto.
  • Portál Operabase dokumentuje operní činnost po celém světě od roku 1996 s více než 800 000 představeními. Zaznamenává práci umělců ve více než 3000 divadlech a publikuje informace o sezóně pro návštěvníky oper ve 34 jazycích.
Rusalka Antonína Dvořáka – nejpopulárnější česká opera ve světě

Rusalka Antonína Dvořáka – nejpopulárnější česká opera ve světě

Nejoblíbenější českou operou ve světě je Rusalka Antonína Dvořáka. Romantická opera na pohádkové motivy měla premiéru v pražském Národním divadle v roce 1901 a je trvalou součástí repertoáru světových hudebních scén.

Památník Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbramě Kultura

Památník Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbramě

Objevte místo, které inspirovalo jednoho z nejslavnějších hudebních skladatelů! Ve Vysoké u Příbramě našel na více než 20 let svůj druhý domov Antonín Dvořák. Novorenesanční zámeček s rozlehlým parkem je otevřen celoročně.

Jakub Jan Ryba – autor České mše vánoční, nejoblíbenější skladby našich Vánoc

Jakub Jan Ryba – autor České mše vánoční, nejoblíbenější skladby našich Vánoc

Česká mše vánoční provází Vánoce od roku 1796, kdy poprvé zazněla při štědrovečerní bohoslužbě v kostele Povýšení sv. Kříže v Rožmitálu pod Třemšínem. Za varhany tehdy usedl samotný autor Jakub Jan Ryba (26. října 1765, Přeštice – 8. dubna 1815, Voltuš), učitel a varhaník, autor téměř 1 400 duchovních a světských skladeb. Právě podle něj se také České mši vánoční říká Rybovka.

Polka – nejoblíbenější český tanec

Polka – nejoblíbenější český tanec

Půlka nebo maděra: tak se prý původně jmenoval tanec, který se se poprvé tančil ve třicátých letech 19. století, dnes jej známe jako polku a patří k české národní klasice. Nejznámější pak je Modřanská polka, známá rovněž jako Škoda lásky nebo Beer Barrel Polka, skladba od Jaromíra Vejvody.

Česká filharmonie – nejvýznamnější český symfonický orchestr

Česká filharmonie – nejvýznamnější český symfonický orchestr

Česká filharmonie se záhy po svém vzniku stala nejvýznamnějším českým symfonickým orchestrem. Značné renomé si na evropských scénách vybudovala již před první světovou válkou a díky své tradici a úspěchům se stala jedním ze symbolů české kultury.

Obecní dům – secesní klenot Prahy Zážitky

Obecní dům – secesní klenot Prahy

Obecní dům je nádhernou ukázkou pražské secesní architektury. Na místě bývalého Králova dvora jej vyprojektovali Antonín Balšánek a Osvald Polívka. Rozlehlá budova ukrývá koncertní síň, kavárnu i znamenitou francouzskou restauraci. V roce 2012 Obecní dům oslavil 100. výročí.

Po stopách Antonína Dvořáka nejen Českem

Po stopách Antonína Dvořáka nejen Českem

Víte, že Antonín Dvořák pocházel ze zcela nehudební rodiny řezníka a k hudbě se prokousával složitě od vesnických kantorů a varhaníků? Nakonec si však prosadil studium hudby, stal se uznávaným pedagogem a skladatelem až v New Yorku, Cambridgeská univerzita jej dokonce ocenila čestným doktorátem hudby. Proslavil se symfoniemi, nástrojovými koncerty i komorní hudbou a operami.

Smetana, Váchal, Rettigová: za slavnými osobnostmi vyrazte do Litomyšle

Smetana, Váchal, Rettigová: za slavnými osobnostmi vyrazte do Litomyšle

Litomyšl patří k nejkrásnějším z našich měst. Její pompézní zámek se zahradami se dokonce dostal na seznam památek UNESCO. Jenže to není zdaleka všechno, co může východočeské město nabídnout. Své stopy zde totiž zanechala celá řada významných Čechů. Na Bedřicha Smetanu si vzpomene každý, ale co třeba Josef Váchal? Nejen tyto dva Litomyšlany vám dnes představí Kudy z nudy.

Tradice: varhany a staré umění mistrů varhanářů

Tradice: varhany a staré umění mistrů varhanářů

Proč se o varhanách mluví jako o královském nástroji? Je to vůbec nejsložitější hudební nástroj. Varhany dokážou sestavit skuteční mistři, jen ti nejlepší z nejlepších, a navíc nikde na světě neexistují dvoje stejné. Stavbou, vzhledem, velikostí i zvukem se zkrátka každé varhany liší. Navíc Česká republika patří k varhanářským velmocem světa.

Hudební velikáni – venkovní hra Putování Prahou 2 Kultura

Hudební velikáni – venkovní hra Putování Prahou 2

Vydejte se Prahou 2 po stopách velikánů české hudby. Smetana, Dvořák, Suk, Janáček a další. Jejich díla zná celý svět. Poznávejte, sbírejte body a soutěžte o věcné ceny.

Němcová, Jirásek, Dvořák nebo Smetana: udělejte si výlet po stopách slavných osobností

Němcová, Jirásek, Dvořák nebo Smetana: udělejte si výlet po stopách slavných osobností

Nudili jste se ve škole? Zívali jste u vět typu „Šťastná to žena“ nebo „Lomikare, Lomikare, hin sa hukáže“? A přece život hvězd „českého nebe“ nebyl a není vůbec tak nudný, jak nám tvrdili pedagogové. Jenže teoreticky se o někom učit a pak vidět stopy jeho života na vlastní oči – to je velký rozdíl. Pojďte se o tom přesvědčit.

Kalendář 2024: klasika, hudební slavnosti a festivaly staré hudby od jara do podzimu

Kalendář 2024: klasika, hudební slavnosti a festivaly staré hudby od jara do podzimu

Máte rádi klasickou hudbu? Nejste sami, hudební tradice jsou naším rodinným stříbrem. Pro milovníky klasiky přinášíme několik výjimečných hudebních událostí, festivalů a slavností. Kam byste se měli během sezóny vypravit a nechat se unášet překrásnými tóny starých mistrů? To vám napoví Kudy z nudy.

Výlet do Luhačovic za skladatelem Leošem Janáčkem a dvěma Kamilami

Výlet do Luhačovic za skladatelem Leošem Janáčkem a dvěma Kamilami

Leoš Janáček (3. července 1854 Hukvaldy – 12. srpna 1928 Moravská Ostrava), jeden z nejvýznamnějších a nejoriginálnějších tvůrců české a světové moderní hudby. Přestože patří do generace české hudební moderny, je jeho styl velmi osobitý a originální. Je ceněn především pro nezvyklou melodiku, vycházející z lidové hudby moravských regionů, zejména Slovácka a Lašska. Miloval moravské lázně Luhačovice podobně jako Goethe svoje Mariánské Lázně. Malebné lázeňské městečko v údolí říčky Šťávnice s řadou léčivých minerálních pramenů navštívil poprvé roku 1886 na pozvání strýce Jana Janáčka, faráře ze Vnorov, a od roku 1903 sem jezdíval pravidelně.

7 věcí, které nevíte… o filharmoniích, orchestrech a kapelách

7 věcí, které nevíte… o filharmoniích, orchestrech a kapelách

V rámci oslav Roku české hudby 2024 kolem našich uší neproplouvá jen hudba. Občas slyšíme výrazy z hudební terminologie, které sice známe, ale ne příliš důvěrně. Pojďte s Kudy z nudy otevřít vrátka do světa hudby a zjistit, co se skrývá za slovem filharmonie.

Rok české hudby 2024: znáte místa, kde se odehrávají slavné české opery?

Rok české hudby 2024: znáte místa, kde se odehrávají slavné české opery?

Rok české hudby 2024 můžete slavit stylově cestováním – třeba do míst, kde se odehrávají opery a další velká díla našich skladatelů. Společně se vypravíme třeba na pražský Vyšehrad, na hrad Rožmberk, k některému z Rusalčiných jezírek anebo na hrad Bezděz. Užijte si Rok české hudby s Kudy z nudy netradičně a zábavně!

Rok české hudby 2024: slavíme 200 let od narození Bedřicha Smetany

Rok české hudby 2024: slavíme 200 let od narození Bedřicha Smetany

Slavíme Rok české hudby a společně s ním dvojité výročí hudebního skladatele Bedřicha Smetany: 2. března uplyne 200 let od skladatelova narození a 12. května 140 let od jeho úmrtí. V rámci projektu Smetana 200 se můžete těšit na spousty koncertů, festivalů, divadelních představení a dalších kulturních akcí, Smetanu ale připomíná také řada zajímavých míst, spojená s jeho životními osudy.

Rok české hudby 2024: kde najdete muzea hudby a expozice slavných hudebníků

Rok české hudby 2024: kde najdete muzea hudby a expozice slavných hudebníků

Oslavte Rok české hudby 2024 stylově – třeba návštěvou některého muzea hudby nebo expozice, věnované našim slavným skladatelům. Pozveme vás ale také do muzea klavírů a k několika kuriózním sochám, které by nevznikly, nebýt právě hudby. Užijte si Rok české hudby s Kudy z nudy netradičně a zábavně!

Karel Gott – nejznámější český zpěvák

Karel Gott – nejznámější český zpěvák

Dva a půl tisíce písní, dvaačtyřicet Zlatých slavíků, 32 zlatých desek a jedna diamantová, dvě ocenění Anděl a přezdívky jako Zlatý hlas Prahy nebo Božský Kája: to byl Karel Gott (14. července 1939 Plzeň – 1. října 2019 Praha), nejznámější český zpěvák.

Co přinese rok 2024: nejočekávanější a nejvyhledávanější akce i festivaly

Co přinese rok 2024: nejočekávanější a nejvyhledávanější akce i festivaly

Čeká nás rok bohatý na kulturní, sportovní i společenské události! Můžete se těšit na ledové sochy, závody v běhu na lyžích, světový šampionát v snowboardcrossu, folklorní pořady o životě našich předků, Slavnosti Svobody, Smetanovu Litomyšl, vinařské akce, automobilové závody... atd. Po celý rok proběhnou desítky dalších, každoročně opakovaných akcí a portál Kudy z nudy o nich bude samozřejmě informovat podrobněji, avšak již nyní pro vás připravil malou ochutnávku!

Kde bydlí múzy aneb přehlídka našich nejkrásnějších operních a koncertních sálů

Kde bydlí múzy aneb přehlídka našich nejkrásnějších operních a koncertních sálů

Múzy známe z řecké mytologie jako bohyně všech múzických umění, od poezie přes komedie a tragédie až po tanec a zpěv. Myslíte si, že svůj domov mají na bájném Olympu? Kdepak, žijí hlavně tam, kde se jim daří: v těch nejkrásnějších operních, divadelních a koncertních sálech po celém Česku. Které to jsou?

Co přinese Rok české hudby 2024?

Co přinese Rok české hudby 2024?

Česká hudební historie má jeden kouzelný detail: každý letopočet končící čtyřkou si připomínáme řadu výročí narození nebo úmrtí významných českých skladatelů a interpretů klasické i populární hudby. Z této náhody se zrodila tradice Roků české hudby. Platí to i pro letopočet 2024: pojďte s Kudy z nudy důstojně slavit Rok české hudby 2024!

Seznamte se: přehlídka nejznámějších českých hudebních skladatelů

Seznamte se: přehlídka nejznámějších českých hudebních skladatelů

S Kudy z nudy slavíme Rok české hudby 2024. Tradice se zrodila ze souhry náhod, protože v letopočtech končících čtyřkami si připomínáme nespočet výročí známých skladatelů a interpretů klasické i populární hudby. Se kterými se na Kudy z nudy můžete seznámit podrobněji?

Udělejte si výlet na místa, která znáte z lidových písní

Udělejte si výlet na místa, která znáte z lidových písní

Jestliže patříte k milovníkům lidovek, které si rádi zanotujete s kamarády při kytaře, harmonice anebo třeba ve sklípku u cimbálu, určitě znáte spoustu písniček, ve kterých se zpívá o určitém místě. Pojďme si dnes připomenout některá z nich – třeba vás budou inspirovat k zajímavému hudebnímu výletu za lidovou písní…

Antonín Dvořák – světoznámý hudební skladatel

Antonín Dvořák – světoznámý hudební skladatel

Když prý Bůh rozdával darem nadání k hudbě, šel si Antonín Dvořák (8. září 1841 Nelahozeves – 1. května 1904 Praha) ne dvakrát, ale nejspíš hned třikrát. Jeden z největších hudebních géniů lidských dějin složil jedenáct oper a přibližně 400 skladeb: symfonie a symfonické básně, vokální a vokálně-instrumentální díla, komorní a klavírní skladby, koncerty, sbory i písně. Bylo jich ještě mnohem víc, jenže Dvořák s nimi nebyl spokojen a všechny partitury zničil.

Výlet za Josefem Sukem okolo Křečovic

Výlet za Josefem Sukem okolo Křečovic

Josef Suk starší (4. ledna 1874 Křečovice – 29. května 1935 Benešov) byl český skladatel, houslista a pedagog, žák a zeť Antonína Dvořáka. Byl velkým lyrikem české hudby na přelomu pozdního romantismu a moderny 20. stol. Spolu s Vítězslavem Novákem byl nejvýraznějším představitelem Dvořákovy kompoziční školy a jedním ze zakladatelů české hudební moderny.

Příběh hudebního skladatele Antonína Dvořáka a pohádkové rusalky

Příběh hudebního skladatele Antonína Dvořáka a pohádkové rusalky

V Česku je několik jezírek, která prý inspirovala hudebního skladatele Antonína Dvořáka a libretistu Jaroslava Kapila ke vzniku slavné opery Rusalka. To nejznámější Rusalčino jezírko leží u Vysoké u Příbrami, kam Dvořák rád jezdíval; zprvu na návštěvy k příbuzným, posléze do vlastní usedlosti.

Jakub Hrůša – dirigent a hudební ředitel Královské opery v Londýně

Jakub Hrůša – dirigent a hudební ředitel Královské opery v Londýně

Když časopis Gramophone označil světově uznávaného českého dirigenta Jakuba Hrůšu (* 23. července 1981, Brno) za jednoho z dirigentů s hvězdnou budoucností, nespletl se. Hrůša se od září 2025 stane novým hudebním ředitelem Královské opery / The Royal Opera House v londýnské Covent Garden. Na tomto postu bude již druhým Čechem, před ním operu v polovině 20. století tři roky řídil Rafael Kubelík.

Kapelník Jaromír Vejvoda a nejznámější česká píseň Škoda lásky

Kapelník Jaromír Vejvoda a nejznámější česká píseň Škoda lásky

Škoda lásky, kterou jsem tobě dala / ty mé oči, dnes bych si vyplakala. / Moje mládí, uprchlo tak jako sen, / na všechno mi zbyla jenom, v srdci mém vzpomínka jen. Tak zní text zřejmě nejznámější české písně. Složil ji hudební skladatel a kapelník Jaromír Vejvoda (28. března 1902 Zbraslav – 13. listopadu 1988 Zbraslav) a pod různými názvy ji dodnes znají a zpívají lidé na celém světě.

Dvořákova Novosvětská symfonie – skladba, která zazněla na Měsíci

Dvořákova Novosvětská symfonie – skladba, která zazněla na Měsíci

Když 21. července 1969 američtí astronauti Neil Armstrong a Buzz Aldrin z mise Apollo 11 poprvé vystoupili na povrch Měsíce, hrála jim k tomu česká hudba – Dvořákova Novosvětská symfonie. Neil Armstrong si ji oblíbil už v době, kdy hrál v koncertním souboru na univerzitě a nahrávka ho provázela i při prvním kroku do vesmíru.

Výlet do Národního divadla v Praze se skladatelem Vilémem Blodkem

Výlet do Národního divadla v Praze se skladatelem Vilémem Blodkem

Vilém Blodek (3. října 1834 v Praze – 1. května 1874 v Praze) byl český hudební skladatel z období českého hudebního romantismu, flétnista, klavírista, sbormistr a hudební pedagog. Poslední čtyři roky života Blodek strávil v ústavu pro choromyslné v pražských Kateřinkách, kde také předčasně ve 39 letech zemřel. Je pohřben na Olšanských hřbitovech.

Pamětní deska Jaromíra Vejvody ve Vraném nad Vltavou Památky

Pamětní deska Jaromíra Vejvody ve Vraném nad Vltavou

Pamětní deska před budovou obecního úřadu ve Vraném nad Vltavou připomíná hudebního skladatele Jaromíra Vejvodu, který zde s rodinou pobýval od roku 1936 do roku 1960.