Podle celosvětové databáze operních inscenací
Operabase.com je v posledních deseti letech
nejčastěji uváděnou českou operou Rusalka Antonína Dvořáka. Své předposlední operní dílo Dvořák chystal a komponoval v době, kdy žil v Americe a řídil konzervatoř v New Yorku. Táhlo ho to k domovu, a i proto náměty pro svou tvorbu hledal v českých pohádkách a pověstech. Ještě před
Rusalkou vznikla další pohádková
opera Čert a Káča. Romantická
Rusalka měla
světovou premiéru v
Národním divadle v Praze 31. března 1901 a stala se trvalou součástí repertoáru světových hudebních scén.
Jak jela Rusalka do světa
Na rozdíl od dalších slavných Dvořákových děl, jako je
symfonie č. 9 Z Nového světa,
Slovanské tance nebo
koncert pro violoncello h moll, Rusalka cestu do světa hledala poměrně dlouho. Sice o ni záhy projevil zájem
Gustav Mahler, který byl v té době dirigentem
vídeňské Dvorské opery, ale vídeňské publikum, které hudbu milovalo, nakonec Rusalku poprvé vidělo až v roce 1910 při hostování
brněnské opery. Vídeňského nastudování se Rusalka dočkala teprve v roce 1964 ve
Volksoper, opět to ale bylo v režii a hudebním podání českých umělců.
Státní opera ve Vídni uvedla Rusalku až v roce 1987. Ještě později se Rusalka objevila na scéně
Metropolitní opery v New Yorku. Poprvé tu zazněla 11. listopadu 1993 jako vůbec
první Dvořákovo jevištní dílo, které tento přední světový operní svatostánek uvedl.
Rusalka: prostitutka, zraněná baletka i chobotnice
Pro Čechy je Rusalka pohádkový příběh o vodní víle, na který se do divadla chodí s dětmi. Na světových pódiích se ale Rusalka často objevuje jako příběh o nešťastné lásce se špatným koncem, který s pohádkou nemá nic společného. Současní operní režiséři Rusalku inscenují jako
příběh s erotickým podtextem a temným psychologickým varováním. Rusalka se tak na jevištích už objevila jako prostitutka i ve sklepě držená oběť zvrhlého Vodníka, jako zraněná baletka anebo realistický příběh prodchnutý
Franzem Kafkou.
Odvážná byla Rusalka na jevišti milánské La Scaly, kde vodní víla měla chapadla připomínající chobotnici a kvůli tomu se po jevišti pohybovala na kolečkovém křesle. Při proměně na lidskou bytost pak princova družina a další vedlejší postavy chapadla snědly.
Měsíčku na nebi hlubokém a Rusalčina jezírka
Ve světě
nejhranější a nejnahrávanější česká opera obsahuje i
nejznámější českou árii. Je to árie
Rusalky Měsíčku na nebi hlubokém z prvního dějství, kdy víla prosí Měsíc, který všechno vidí, aby řekl princi, že ho miluje a čeká na něj. Lyrickou árii zařazují do svých koncertních programů všechny přední světové sopranistky. Pusťte si tuhle árii do sluchátek při výletu do míst, kde se příběh nešťastné rusalky bledé odehrává. Vybrat si můžete okolí
Rusalčina jezírka ve
Vysoké, které inspirovalo
Antonína Dvořáka, nebo
Rusalčina jezírka u
Chudenic, kam příběh umístil autor libreta
Jaroslav Kvapil.
Nejznámějším sborovým zpěvem je píseň
Květiny bílé po cestě, velmi známá je i árie ježibaby
Čury mury fuk. Schválně, víte, jak strašidelná píseň provázející vaření čarovného lektvaru pokračuje?
Čury mury fuk, bílá pára vstává z luk!
Kapka krve dračí, deset kapek žluče,
teplé srdce plačí – pokud ještě tluče.
Skoč, můj mourku, skoč a skoč,
varem v kotli pozatoč!
Prodaná nevěsta
Možná vás to překvapí, ale podle statistik
nejhranější česká opera ve světě není
nejuváděnější operou v Česku. Dvořákovu
Rusalku sice milujeme a na jevišti jí na rozdíl od světových divadelních scén ponecháváme líbezné pohádkové vyznění, ovšem ještě radši máme
Prodanou nevěstu Bedřicha Smetany. Komická opera, která měla premiéru v roce 1866, se stala ikonou české hudby. Příběh o lásce Jeníka a Mařenky, jejichž vztahu nepřejí rodiče, je plný humoru a krásné hudby, což přispívá k její trvalé popularitě.
Nejoblíbenější opera Bedřicha Smetany měla cestu do světa jednodušší než Rusalka. Ještě za Smetanova života v roce 1871 byla
Prodaná nevěsta poprvé uvedena v cizině, v Petrohradu, v roce 1892 zazněla ve Vídni, a v roce 1909 se zásluhou
operní pěvkyně Emy Destinnové dočkala slavné premiéry v
Metropolitní opeře v New Yorku.
Také Prodaná nevěsta se už dočkala řady interpretací. V roce 2024 připravilo
Divadlo Spejbla a Hurvínka ve spolupráci se sólisty
Janáčkovy opery Národního divadla v Brně inscenaci
Hurvínek prodává nevěstu. Ta je vzorovým příkladem toho, jak by se měla klasická hudba přibližovat nejmladší generaci posluchačů. Jedná se o představení sice dětské, ale rozhodně ne dětinské, sršící vtipem a nápady.
Nejoblíbenější česká píseň
Na přelomu let 1999 a 2000 uspořádala
stanice Radiožurnál Českého rozhlasu a
společnost Musica hudební anketu Hit století. V přehlídce písní, složených mezi roky 1900 a 1999, pořadatelé pro každý rok stanovili jednu píseň, pro niž lidé hlasovali. Zvítězila
píseň Škoda lásky Jaromíra Vejvody (1945), následovaná skladbou
Medvídek od skupiny Lucie (1998). Na třetím místě skončil
Holubí dům (1974), který zpíval
Jiří Schelinger. V první desítce se dále umístily
Zvonky štěstí (1988), Holky z naší školky (1982), Modlitba pro Martu (1968), Píseň pro Kristýnku (1954), Jsi můj pán (1995), Ta naše písnička česká (1932) a
Ach, ta láska nebeská (1961).
Písnička
Škoda lásky s podtitulem
Modřanská polka je dnes ve světě bezkonkurenčně nejznámější česká skladba. S textem
Roll Out the Barrels aneb česky Vyvalte sudy se stala šlágrem druhé světové války a s jinými slovy rovněž neoficiální hymnou amerického námořnictva. Už v průběhu války píseň do svého repertoáru zařadili například
Andrews Sisters, orchestr Glenna Millera, Benny Goodman nebo
Billie Holiday. Po válce pak například
Lawrence Welk, Liberace, Frank Yankovic, The Grateful Dead, Bobby Vinton, Willie Nelson, Frank Sinatra, Mitch Miller, Southside Johnny & The Asbury, Luciano Pavarotti a další. Někdejší Modřanská polka navíc v řadě zemí zdomácněla tak, že i v cizojazyčných zpěvnících je zapsána jako národní či lidová.
Zajímavosti o nejoblíbenějších českých operách
- Rusalka i Prodaná nevěsta se několikrát dočkaly i filmového zpracování. Rusalka, film z roku 1977 s Magdou Vášáryovou a Milanem Kňažkem v hlavních rolích, se natáčel v Průhonicích, Mariánských Lázních a na několika zámcích v Německu. Kulisou pro Prodanou nevěstu z roku 1975 se staly jihočeské Holašovice.
- Jako jedna z mála Smetanových oper se Prodaná nevěsta ve světě hraje dodnes a spolu s Rossiniho Lazebníkem sevillským a Mozartovou Figarovou svatbou se řadí k nejoblíbenějším komickým operám.
- Podle webu Operabase.com je nejhranější operou ve světě Kouzelná flétna Wolfganga Amadea Mozarta. Stejný autor je v TOP 10 zastoupen ještě operami Figarova svatba a Don Giovanni. Mezi nejhranějšími tituly obsadila druhou příčku La traviata Giuseppe Verdiho, třetí místo patří Bizetově Carmen a čtvrté opeře La Bohème od Giacoma Pucciniho. V druhé pětce se kromě Mozarta objevily ještě Pucciniho opery Tosca a Madame Butterfly, Rossiniho Lazebník sevilský a Verdiho opera Rigoletto.
- Portál Operabase dokumentuje operní činnost po celém světě od roku 1996 s více než 800 000 představeními. Zaznamenává práci umělců ve více než 3000 divadlech a publikuje informace o sezóně pro návštěvníky oper ve 34 jazycích.