Výlet začíná na
zastávce tramvaje Brusnice. S kočárkem projedete ulicí U Brusnice, bez kočárku odbočte za
hotelem Jelení Dvůr do parku a po schodech sejděte na
Nový Svět. Přestože leží v centru
Prahy, je to klidná část města plná malebných zákoutí s křivolakými uličkami. Nový Svět ale vůbec není nový: vznikl díky
císaři Karlu IV., který nechal posunout hradby směrem na západ. Už ve 14. století vznikla v uvolněném prostoru spleť uliček a domečků pro sloužící z okolních paláců a
Pražského hradu. Z těch časů nezbylo na Novém Světě skoro nic, a protože tu často hořelo, většina domků je až ze 17. století a pozdějších dob. Nebydleli tu žádní boháči, a tak alespoň dávali svým domům honosná
domovní znamení – spatříte tu například
zlatého ptáka Noha, hvězdu, beránka, hrozen, keř, žalud, roh, hrušku či
pluh.
Nový Svět a roubenka uprostřed Prahy
Přímo pod schody stojí
roubenka, která by se daleko spíš než do
Prahy hodila do některého
skanzenu. Dokonce se v ní můžete ubytovat: je v ní totiž
hotel U Raka. Jeho název připomíná, že přímo jeho dvorkem protékal
potok Brusnice, plný raků a dalších vodních živočichů. Ani ten už ale na
Novém Světě neuvidíte, je svedený do potrubí.
Proti roubence si všimněte maličkého domečku na nároží: patří k nejmenším v
Praze a dokonce ani nemá dveře, musí se do něj procházet sousedním domem. Ve zdi domu nad ním je několik zazděných dělových koulí, které tu zbyly po ostřelování města. Když se vydáte do kopce kolem domu s koulemi, Černínská ulice vás dovede na
Loretánské náměstí s
Loretou a slavnou
loretánskou zvonkohrou a také s
Černínským palácem. To je mimochodem
nejdelší barokní stavba v Česku, průčelí měří 140 metrů. Na rohu náměstí a Černínské ulice stojí vůbec nejstarší
kapucínský klášter v Česku, kde bývá během adventu a Vánoc vystavený zajímavý
betlém s desítkami postav lidí i zvířat v životní velikosti.
Dětské hřiště a slavné osobnosti
Když odbočíte kolem malého domečku, půjdete uličkou
Nový Svět. Za zdí, která ohraničuje severní stranu ulice, je schované jedno z nejhezčích
dětských hřišť v
Praze; vede k němu úzký průchod v kamenné zdi. O kousek dál pamětní deska připomíná, že v
domě U Zlatého noha či U Zlatého gryfa žil slavný
hvězdář Tycho Brahe. Moc dlouho tu ale prý nepobyl, prý ho při práci rušilo vyzvánění nedalekých kapucínů, a tak se přestěhoval do letohrádku na místě dnešního
gymnázia Jana Keplera na Pohořelci. Na místě dnes stojí
pomník, z něhož společně shlíží
Brahe a Kepler.
Pravda však je, že v jednom z domů se roku 1857 narodil věhlasný český houslista
František Ondříček a že tady žili a tvořili například režiséři
Jindřich Polák (filmy Pan Tau, seriál Návštěvníci) a
Karel Kachyňa (filmy Ucho, Fany, Smrt krásných srnců), výtvarníci
Jan Zrzavý,
Milan Knížák, Jiří Anderle či
Eva a Jan Švankmajerovi.
Odbočka do Jeleního příkopu
Na křižovatce ulic Nový Svět a U Brusnice kdysi stávala brána, která oddělovala
Nový Svět od vznešenější části Hradčan. Když ji zbořili, otevřel se hezký pohled na
katedrálu sv. Víta. Malou nenápadnou brankou, naštěstí označenou výrazným nápisem, se tu dá odbočit do
Jeleního příkopu. Ale pozor, vchod bývá otevřený jen v hlavní sezoně, v zimě pak podle počasí.
Než se po schodech vydáte do údolí, které lemuje
Pražský hrad ze severní strany, pozorně se rozhlédněte. Mezi stromy za příkopem prosvítá
Lumbeho vila, domek v zahradách
Pražského hradu, kde bydlí naši prezidenti.
Jelenímu příkopu se původně podle
potoka Brusnice říkalo Bruska. Můžete vystoupat na
Masarykovu vyhlídku, kterou pro našeho prvního prezidenta navrhl architekt
Jože Plečnik.
Masaryk sem opravdu chodíval odpočívat pod košatý strom. A jeleni? Skutečně tu žili, a to od 17. století, a
císař Karel VI., otec
Marie Terezie, je prý střílel přímo z oken
Španělského sálu. Při obléhání
Prahy v druhé polovině 18. století ale poslední kusy vysoké zvěře zabili a snědli vojáci a tradice se už neobnovila. Zato až do poloviny 20. století byli atrakcí Jeleního příkopu medvědi, chovaní v zamřížovaných kotcích.
Na dně příkopu kousek od
Prašného mostu najdete zřejmě jedinou pražskou
sochu Krakonoše, a pak už můžete projít tunelem pod Prašným mostem do dolní části Jeleního příkopu. Autorem tunelu je
Josef Pleskot, který za něj získal několik architektonických cen. Pod
věží Mihulkou pak projdete na konec příkopu, východ z něj vede do
Královské zahrady k
Belvederu – letohrádku královny Anny.
Jdeme na Pražský hrad!
Městská čtvrť Hradčany sice není „jen“
Pražský hrad, ale areál Hradu zabírá její podstatnou část. Není divu, podle Guinnessovy knihy rekordů jde o vůbec
největší hradní komplex světa. Z
Nového Světa vás k němu dovedou uličky U Kasáren anebo Kanovnická. Přes
Hradčanské náměstí s
historickými lampami a
sochou T. G. Masaryka pak dojdete přímo k prvnímu hradnímu nádvoří. Kromě atraktivního
střídání hradních stráží si užijte také výhled z rampy Pražského hradu na
Malou Stranu a na
Petřín!
S dětmi můžete jen tak projít
Hradem z jednoho konce na druhý a jenom se rozhlížet. Pokud hledáte vhodné expozice, zkuste navštívit třeba
Starý královský palác se stálou expozicí
Příběh Pražského hradu, anebo
Zlatou uličku s
věží Daliborkou. Ze třetího nádvoří (to s
katedrálou sv. Víta) se dá projít na sever na
Prašný most anebo na opačnou stranu, na jih a po
Býčím schodišti do
zahrady Na Valech. Zahradou anebo bránou v
Černé věži pak vyjdete na
Staré zámecké schody a podél
Svatováclavské vinice sejdete na
Klárov a ke
stanici metra Malostranská.
Co ještě můžete vidět a zažít na Hradčanech a v okolí?