ÚvodAktuality7 věcí, které nevíte… o Zlaté uličce na Pražském hradě
7 věcí, které nevíte… o Zlaté uličce na Pražském hradě
"> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> Zlatá ulicka na Pražském hrade dýchá minulostí "> "> "> ">
Památky

7 věcí, které nevíte… o Zlaté uličce na Pražském hradě

Poslechněte si audio verzi článku
Praha je plná půvabných magických zákoutí. K těm nejhezčím patří Zlatá ulička na Pražském hradě. Malebná, pohádková a navštěvovaná turisty z celého světa, plná domečků pastelových barev s maličkými okny, nízkými střechami, spoustou komínů a zdmi z hrázděného zdiva. Pojďte jedno z nejkrásnějších míst staré Prahy poznat s Kudy z nudy.
Při výletech do Prahy a na Pražský hrad málokdo odolá kouzlu Zlaté uličky. O jednom z nejromantičtějších míst hradního areálu se mluví jako o bráně do jiného světa nebo místě, kde se zastavil čas. Vydejte se do Zlaté uličky s Kudy z nudy a pojďte zjistit, kdy vznikla a jak by vypadala, kdyby se tu před několika stovkami let skutečně zastavil čas.
 

1. Kdy vznikla Zlatá ulička?

Až do 15. století chránila Pražský hrad jen jednoduchá románská hradba z opuky. Jenže změny stylu válčení a dobývání společně s vývojem palných zbraní si vyžádaly změny, a tak na konci 15. století nechal král Vladislav Jagellonský na severní straně Hradu nad Jelením příkopem vybudovat nové opevnění s dělovými baštami. Jeho autorem byl architekt Benedikt Rejt.



Mezi Bílou věží a Daliborkou Rejt novou hradbu rozšířil řadou do oblouku zaklenutých pilířů, které nesly krytou střeleckou chodbu. Když v roce 1541 Hrad vyhořel, oblouky byly ještě víc zesíleny přizděním. Výklenky byly už tehdy byly hluboké přes dva metry a patrně záhy našly praktické využití jako kůlny nebo chlívky. Dekretem z 16. září 1597 pak císař Rudolf II. dovolil, aby si střelci střežící Pražský hrad oblouky „ve zdi zámku proti zahradě“ zazdili a postavili si tam malé příbytky.
 

2. Jak by vypadala Zlatá ulička, kdyby se v ní opravdu zastavil čas?

Skromné komůrky se brzy staly domovem dalších lidí mimo okruh hradní posádky, převážně z řad nejchudšího hradního služebnictva – těm je střelci dál pronajímali a prodávali. Vlastníci se postupně měnili, nicméně každý obyvatel svůj domek nenápadně rozšiřoval a zveleboval. Nakonec došlo ke kuriózní situaci, kdy v některých místech ulička měřila na šířku stěží jeden metr – potvrzují to slova Jana Nerudy, podle něhož byla v roce 1860 Zlatá ulička „sotvaže na půl druhého kroku široká“. Žilo se tu nesmírně chudě: šlo o maličké příbytky s předsíňkami a světnicemi, jejichž výměra většinou nepřesáhla patnáct metrů čtverečních. Pro vodu se chodilo k jedné z hradních kašen, i když později byla voda zavedena přímo do Zlaté uličky a stávala tu pumpa. Obyvatelé měli oficiálně jediný společný záchod (stával u domečku č. 13), další byl v Bílé věži.


 

3. Kolik domů je ve Zlaté uličce?

Kolik bylo domečků dřív nevíme, Zlatá ulička se vyvíjela živelně a bez plánu. Dnes jich tu napočítáte šestnáct. Poslední obyvatelé se odtud vystěhovali v roce 1952, kdy domky vykoupila Kancelář prezidenta Československé republiky. O tři roky později byla dokončena celková úprava Zlaté uličky, a to pod vedením architekta Pavla Janáka. Na pitoreskním vzhledu Zlaté uličky a jejím jedinečném geniu loci se podílel i malíř a filmový výtvarník Jiří Trnka, který navrhl barevné řešení jednotlivých fasád. Podle nejrůznějších zpráv ale Zlatá ulička nikdy nebývala nudně šedivá a domky mívaly už před stovkami let jasné a veselé barvy.
 

4. Víte, že Zlatá ulička se nejmenuje Zlatá?

Zlatá ulička je opředená spoustou povídaček a pověstí. Bohužel k nim patří i ta, jak přišla ke svému jménu: ne, skutečně tu nežili ani drobní zlatotepci, ani alchymisté, kteří se pro císaře Rudolfa II. pokoušeli vyrobit zlato. Patrně v tom nehrály velkou roli ani zlatem vyšívané kabáty hradních střelců, prvních obyvatel uličky, anebo barva moče a výkalů, kterými prý byla ulička neustále zaneřáděná. Mnohem pravděpodobnější je to, že těm nejubožejším a nejchudším koutkům měst lidé často dávali honosná jména jako Zlatá nebo Stříbrná. I na Starém Městě najdete Zlatou ulici, nijak honosnou, ale zajímavou. Jejím zvláštním znamením je, že se na noc zamyká. A že se Zlatá ulička nejmenuje Zlatá? To je naopak pravda, její oficiální název zní Zlatá ulička u Daliborky.


 

5. Kdo ze slavných osobností žil ve Zlaté uličce?

Úzká ulička dlážděná kočičími hlavami a lemovaná domečky jako pro panenky patřila už v druhé poloviny 19. století mezi pražské kuriozity. Pamětní deska na domečku č. 22 s výhledem do Jeleního příkopu připomíná pobyty Franze Kafky. Nežil tu ale trvale, jen sem chodíval psát a občas tu přespal. V domku č. 12 se scházeli spisovatelé a básníci, například František Halas, Jaroslav Seifert nebo Vítězslav Nezval.
 

6. Jak se můžete podívat do Zlaté uličky a dá se sem jít zadarmo?

Do Zlaté uličky se můžete podívat se vstupenkou Pražský hrad – hlavní okruh. V ceně vstupenky je kromě Zlaté uličky také vstup do nejcennějších částí Hradu, tedy do Starého královského paláce, baziliky sv. Jiří a katedrály sv. Víta. Od 17 do 23 hodin sice není vstup zpoplatněn, ale počítejte s tím, že si Zlatou uličku prohlédnete jen zvenčí, expozice jsou v té době už zavřené.



Ty připomínají život v této části Hradu od 17. století až do poloviny 20. století. V domku číslo 12 u Daliborky ožívá domácnost amatérského filmového historika Josefa Kazdy s promítacím plátnem, na kterém uvidíte filmy zachycující Hrad v počátcích kinematografie. V sousedním, vůbec nejmenším domečku celé uličky, se vrátíte do dob, kdy ve Zlaté uličce žili její první obyvatelé, střelci císaře Rudolfa II. Modrý domek s číslem 14 a s vývěsním štítem s motivem sovy, křišťálové koule, karet a kočky byl před druhou světovou válkou domovem věhlasné pražské věštkyně, kartářky a jasnovidky Matyldy Průšové, v dalších domcích jsou zlatnické dílny a další zajímavé expozice.
 

7. Dům U Poslední lucerny aneb největší tajemství Zlaté uličky

Do Zlaté uličky umístil spisovatel a mystik Gustav Meyrink mytický dům U Poslední lucerny. Údajně bývá vidět jen za jistých nocí, jinak je na jeho místě pouze hradební zeď. Po překročení prahu tohoto domu prý vkročíte do oné druhé, magické literární Prahy, jež podle legend paralelně existuje jako „druhé město“ ve městě. Tak co, budete mít štěstí?
Zlatá ulička – jedno z nejrozmanitějších míst Pražského hradu Kultura

Zlatá ulička – jedno z nejrozmanitějších míst Pražského hradu

Dlouhá řada drobných domků je jedno z nejmalebnějších míst Prahy. Romantická pověst spojuje název uličky s alchymisty na dvoře Rudolfa II., kteří zde však ve skutečnosti nikdy nebydleli. Zdejší pitoreskní prostředí zaujalo řadu spisovatelů a výtvarných umělců, žil zde i spisovatel Franz Kafka.

Jak poznat Prahu za jeden den

Jak poznat Prahu za jeden den

Chcete navštívit Prahu, ale nemáte moc času? Kudy z nudy vám přináší několik skvělých nápadů, jak poznat ta nejhezčí místa během jediného dne. Samozřejmě můžete náš návod použít i jako tipy pro vícedenní dovolené a pobyt si prodloužit, třeba na dva dny nebo na prodloužený víkend.

Katedrála sv. Víta v Praze – absolutní vrchol gotické architektury Památky

Katedrála sv. Víta v Praze – absolutní vrchol gotické architektury

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

Pražský hrad při úplňku – komentovaná vycházka

15. 12.
Pražský hrad při úplňku – komentovaná vycházka

Pojďme si společně vychutnat magickou atmosféru Pražského hradu při úplňku.

Starý královský palác na Pražském hradě Památky

Starý královský palác na Pražském hradě

Od svého založení na konci 9. století palác narůstal a měnil se do své současné podoby. Původní dřevěné stavení s kamennou podezdívkou přestavěl na počátku 12. století kníže Soběslav na kamenný románský palác. Jeho zbytky se zachovaly v podzemí dodnes.

Příběh Pražského hradu – stálá expozice ve Starém královském paláci Kultura

Příběh Pražského hradu – stálá expozice ve Starém královském paláci

Příběh hlavního hradního komplexu v ČR a lidí s ním spojených, tedy panovníků a prezidentů přes šlechtice a dvořany, proslulé umělce, stavitele, architekty či vědce až po řemeslníky a služebnictvo, vám představí expozice Příběh Pražského hradu ve Starém královském paláci na Pražském hradě.

Bazilika a klášter sv. Jiří na Pražském hradě Památky

Bazilika a klášter sv. Jiří na Pražském hradě

Románská trojlodní bazilika sv. Jiří na Pražském hradě je nejstarší dochovanou sakrální stavbou v Praze. Její bílé věže z pečlivě opracovaných opukových kvádrů výrazně zasahují do siluety hradního komplexu. V hlavní lodi jsou umístěny náhrobky členů knížecího rodu Přemyslovců.

Pražský hrad – nejkrásnější a největší hradní komplex Památky

Pražský hrad – nejkrásnější a největší hradní komplex

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Znáte dobře Prahu? Objevte zajímavosti, které nevíte o Starém Městě v Praze

Znáte dobře Prahu? Objevte zajímavosti, které nevíte o Starém Městě v Praze

Jak se pražské středověké ghetto proměnilo v luxusní obchodní třídu? Kolikrát, odkud a kam se stěhovala kašna na Uhelném trhu? Kde stávala tajemná Foglarova Stínadla a které stavby navždy zmizely při asanaci historického centra? A víte, že Zlatou uličku nenajdete jen na Pražském hradě, ale i v srdci Starého Města? Na všechny tyto všetečné otázky odpoví portál Kudy z nudy.

Nejvyšší purkrabství Pražského hradu Památky

Nejvyšší purkrabství Pražského hradu

Renesanční palác v areálu Pražského hradu stojí na místě románského a gotického domu. Přestavěn byl po roce 1555 G. Venturou a v 90. letech 16. století U. Aostalisem. Ve 20. století zde sídlil Dům československých dětí, dnes je zde Muzeum hraček a kavárna IPPA.

Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: která místa si oblíbili králové a císaři?

Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: která místa si oblíbili králové a císaři?

Na Kudy z nudy si připomeneme nejenom nového britského krále Karla III. a jeho maminku, zesnulou královnu Alžbětu II., ale i další panovníky a jejich návštěvy českých zemí. Podívejte se, kam jezdili na návštěvy králové a císaři, kde zanechaly své stopy české královny a kam až vedou spletité panovnické rodové kořeny.

Věda a historie není nuda: pražská NEJ aneb po stopách „jiných“ pražských zajímavostí

Věda a historie není nuda: pražská NEJ aneb po stopách „jiných“ pražských zajímavostí

Praha nabízí spousty zajímavých a kuriózních míst. Některá jsou všeobecně známá, o jiných ale zdaleka každý neví. Pojďte se s portálem Kudy z nudy seznámit třeba s nejstarší pražskou dopravní značkou, uličkami, které se na noc zamykají, historickými patníky a nárožníky anebo s rekordy pražského metra. Objevte Prahu jak ji neznáte!

Věda a historie není nuda: opravdu znáte všechna královská sídla v Praze?

Věda a historie není nuda: opravdu znáte všechna královská sídla v Praze?

Ta otázka vypadá jednoduše: kde měli své pražské rezidence naši králové a císaři? Jasně, na Pražském hradě, to přece ví kdekdo. Jenže to není docela pravda, naši panovníci užívali k bydlení a vládnutí celou řadu hradů, hrádků a paláců. Kde jsou? A kde stály ty, které už neexistují? Pojďte je vypátrat s Kudy z nudy.

Tajemství, zajímavosti a poklady katedrály sv. Víta na Pražském hradě

Tajemství, zajímavosti a poklady katedrály sv. Víta na Pražském hradě

Symbol českého státu, korunovační chrám nebo hrobka přemyslovských knížat: tím vším je katedrála sv. Víta na Pražském hradě. Přestože základní kámen ke stavbě gotické katedrály položil král Jan Lucemburský už 21. listopadu 1344, teprve 28. září 1929 se lidem představila tak, jak ji známe dnes. Skutečně ji ale známe?

Viděli jste už největší hradní komplex na světě?

Viděli jste už největší hradní komplex na světě?

Majestátní budovy kolem tří nádvoří, Starý královský palác se stálou expozicí Příběh Pražského hradu, bazilika sv. Jiří, Zlatá ulička, věže Mihulka a Daliborka, jízdárna, míčovna, zahrady… tohle všechno a ještě mnohem víc nabízí Pražský hrad.

Věž Daliborka na Pražském hradě Památky

Věž Daliborka na Pražském hradě

Na konci Zlaté uličky stojí válcová dělová věž Daliborka, postavená ve svahu nad Jelením příkopem roku 1496 Benediktem Riedem. Od počátku sloužila jako vězení a po svém nejslavnějším vězni byla také pojemnovaná.

Kočičí hlavy, dlažby zvonivky a další poklady, po kterých šlapeme

Kočičí hlavy, dlažby zvonivky a další poklady, po kterých šlapeme

Dlažebních kostek, kočičích hlav a cest vyskládaných z kamenů si většinou všimnete až ve chvíli, kdy si na nich ulomíte podpatek nebo zakopnete. Cesty, po kterých se chodí staletí, ale mají jedinečnou atmosféru a stojí za bližší prozkoumání. Pojďte se projít místy, kde objevíte skutečné poklady.

Bílá věž na Pražském hradě Památky

Bílá věž na Pražském hradě

Věž pravděpodobně vybudoval český stavitel německého původu Benedikt Rejt v rámci výstavby severní části opevnění Pražského hradu po roce 1486.

Zlatá ulice v Praze Památky

Zlatá ulice v Praze

Zlatá ulice se svým názvem podobá Zlaté uličce na Pražském hradě. Podle radnice však na rozdíl od ní své jméno dostala skutečně po zlatnících a šperkařích, kteří v minulosti sídlili podél cest k vltavským brodům.

Výstřední císař Rudolf II. – největší milovník umění v české historii

Výstřední císař Rudolf II. – největší milovník umění v české historii

Rudolf II. (18. července 1552, Vídeň – 20. ledna 1612, Praha) byl bezpochyby jedním z nejvýznamnějších evropských panovníků, který proslul nejen svými vladařskými schopnostmi, ale také citem pro kulturu a umění. Za jeho působení se Praha stala nejvýznamnějším kulturním městem Evropy, kam císař zval nejrůznější umělce a vědce své doby. Na Pražském hradě vznikla nejrozsáhlejší sbírka uměleckých předmětů, která neměla v tehdejším světě obdoby a která položila základ mnoha současným evropským galeriím. Bohužel, velká část Rudolfovy sbírky vzala za své při rabování Švédy v letech 1631-1632 za třicetileté války.