O některých
pražských NEJ ví kdekdo:
Pražský hrad je
největší hradní komplex na světě,
orloj na Staroměstské radnici jako poslední na světě dodnes měří babylonský a staročeský čas, své rekordy má i
pražské židovské město. Další NEJ ale už tak známá nejsou: víte třeba, že
Palác u Nováků ve Vodičkově ulici byl p
rvní obchodní dům západního stylu v českých zemích? Že
kubistická lampa na Jungmannově náměstí je jediná svého druhu na světě a že kulatý ve skutečnosti není
dejvický Kulaťák, ale
Škroupovo náměstí na Žižkově? Pojďte se společně s
Kudy z nudy seznámit s mozaikou dalších pražských zajímavostí a kuriozit!
Nejstarší pražská dopravní značka: sovička na paláci Platýz
Plastiky
malé sovy, sedící po levé straně vjezdu do
paláce Platýz z
Národní třídy, si kolemjdoucí všimnou jen stěží. Ovšem rozhodně stojí za pozornost: je to zřejmě
nejstarší pražská dopravní značka. Je asi 200 let stará a signalizovala, jestli je ve dvoře paláce prostor pro další kočáry a formanské vozy. Když sovička seděla tak jako dnes, bylo volno. Když ale visela hlavou dolů, znamenalo to, že je obsazeno.
Nejstarší pražský nárožník
Když se zastavíte u
paláce Platýz na
Národní třídě, všimněte si kromě sovičky také velkých patníků po stranách vjezdu. Jde celkem o běžné zařízení, které má chránit rohy domů před poškozením. Jsou z nejrůznějších materiálů, od pískovce přes žulu až po mramor nebo železo, a najdete je u tisíců domů po celé
Praze. I mezi nimi ale jsou výjimečné kousky: například
patník, který stojí na rohu ulic Husovy a Na Perštýně. Na jeho vrcholku je vytesaná hlava s vyplazeným jazykem; prý proto, že se posmíval odraženým kolům vozů a kočárů.
Největší a snad i nejstarší patník v Praze může být starý přibližně 600 let.
Před
Buquoyským palácem na
Velkopřevorském náměstí,
Toskánským palácem v horní části
Hradčanského náměstí nebo
Lobkovickým palácem ve Vlašské ulici jsou nákolníky uspořádané v řadách; tam měly chránit fasády. Známý je i patník na rohu ulic
Zlaté a Liliové na
Starém Městě, který leckomu připomíná bájného
Golema.
Lichtenštejnský palác a hlavy sedmadvaceti českých pánů
Všimli jste si někdy
řady novodobých patníků před Lichtenštejnským palácem na
Malostranském náměstí? V roce 1993 je vytvořil výtvarník
Karel Nepraš a skrývá se za nimi zajímavý historický příběh: někdy v letech 1622 až 23 se vlastníkem pražského paláce stal kníže
Karel z Lichtenštejna, který palác užíval do roku 1627. Císař ho pověřil potrestáním vůdců stavovského povstání po bitvě na Bílé hoře, a protože se úkolu ujal až příliš svědomitě a byl hluchý ke všem prosbám o milost a slitování, vysloužil si přezdívku
krvavý místodržitel. Z jeho rozhodnutí nakonec
sedmadvacet českých pánů skončilo na popravčím lešení na
Staroměstském náměstí. Dávnou minulost a jejich smutný osud, o němž bylo rozhodnuto v tomto paláci, připomíná 27 stylizovaných litinových hlav na patnících u obrubníku na chodníku před palácem.
Nejstarší funkční neon: obchodní dům Bílá labuť
Ve výčtu
nejrůznějších českých NEJ nesmí chybět
nejstarší český neonový reklamní poutač. Od roku 1939 září na
obchodním domě Bílá labuť v ulici Na Poříčí.
Pražské metro: nejhlubší stanice, nejdelší eskalátor
Pražské
metro denně sveze statisíce cestujících, a milovníci nejrůznějších NEJ ho milují: je totiž plné kuriozit a pořád se objevují další. Tak například na
Kudy z nudy víme, že
nejhlubší stanice je
Náměstí Míru, kde jsou koleje 53 metrů pod zemí, a na povrch vede nejdelší, 87 metrů dlouhý eskalátor.
Nejkratší vzdálenost mezi dvěma stanicemi je 425 metrů dlouhý úsek mezi stanicemi
Hlavní nádraží a
Muzeum, a víme také, že otevření pražského metra inspirovalo vznik sladkého
Metro dezertu, který tvarem i počtem čtyř kusů v balení připomíná první robustní sovětské soupravy. Nejstarší vůz metra můžete vidět společně s dalšími unikátními dopravními prostředky v
Muzeu MHD ve střešovické vozovně.
Nejužší ulička: bezejmenná, zato se semaforem
Oficiálně
nejužší ulicí v Česku je s 66 centimetry
Katova ulička v
Kadani.
Pražská ulička, která spojuje ulici U Lužického semináře s dvorem restaurace Čertovka a nábřežím
Vltavy by titul stejně nezískala, je asi o tři centimetry širší. Jde ale o poslední zachovanou požární uličku na
Malé Straně a aby nedocházelo ke kolizím, je tu semafor s tlačítky.
Hlavsova a Zlatá ulice: uličky, které se na noc zamykají
Mezi všemi pražskými ulicemi mají zajímavé prvenství
Stříbrná a
Zlatá ulice na
Starém Městě: první je tak úzká, že do ní auta nevjedou, druhá se na noc zamyká. Není to ale jediná
staroměstská ulička, která se zamyká: tou druhou je
Hlavsova ulice, kratičká spojnice ulic Michalské a Jilské. Zdálo by se, že jde jen o průchod domem U Červeného orla, ovšem v roce 1918 krátká křivolaká ulička získala status ulice. Je pojmenovaná podle pražského primátora
Jana Hlavsy z Liboslavi, který vlastnil blízký dům U Železných dveří.
Jediná budova v Praze, kterou hlídá úhoř: Česká pojišťovna ve Spálené
Když půjdete Spálenou ulicí směrem k
Národní třídě, udělejte si na chvíli čas a zastavte se v
budově První české vzájemné pojišťovny. V malé kašně pod schodištěm od roku 1914 plave
živý úhoř zvaný Pepík, zřejmě už třetí v pořadí. Na slavného úhoře kdysi vzpomínal slavný herec
Jan Werich, který se na Pepíka I. chodil dívat se svým tatínkem.
Tipy pro kuriózní ubytování: nejužší a nejvyšší hotel
Hledáte v
Praze zajímavé
ubytování? Vyzkoušejte třeba romantický
hotel Clementin v Seminářské ulici na
Starém Městě. Má jen devět pokojů a s šířkou 328 centimetrů jde o
nejužší hotel v Praze. Vůbec nejmenší hotel ale je
One Room Hotel, vlastně jediný pokoj v
Televizní věži na
Žižkově. Dopřejte si nocleh ve výšce 70 metrů!
Největší náměstí: Karlovo náměstí
Největší náměstí v
Praze je
Karlovo náměstí na
Novém Městě s
Novoměstskou radnicí na jedné straně a
Faustovým domem na druhé. S rozlohou přes 80 tisíc metrů čtverečních dokonce patří mezi
největší náměstí v Evropě. Při procházce můžete pátrat třeba po
záhadě kostelního kříže císaře
Karla IV.