ÚvodAktualityVěda a historie není nuda: pražská NEJ aneb po stopách „jiných“ pražských zajímavostí
Věda a historie není nuda: pražská NEJ aneb po stopách „jiných“ pražských zajímavostí
"> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> ">
Zážitky

Věda a historie není nuda: pražská NEJ aneb po stopách „jiných“ pražských zajímavostí

Poslechněte si audio verzi článku
Praha nabízí spousty zajímavých a kuriózních míst. Některá jsou všeobecně známá, o jiných ale zdaleka každý neví. Pojďte se s portálem Kudy z nudy seznámit třeba s nejstarší pražskou dopravní značkou, uličkami, které se na noc zamykají, historickými patníky a nárožníky anebo s rekordy pražského metra. Objevte Prahu jak ji neznáte!
Tak co, vidíte tu podobu? Golem skutečný…
…a Golem z Liliové ulice.
O některých pražských NEJ ví kdekdo: Pražský hrad je největší hradní komplex na světě, orloj na Staroměstské radnici jako poslední na světě dodnes měří babylonský a staročeský čas, své rekordy má i pražské židovské město. Další NEJ ale už tak známá nejsou: víte třeba, že Palác u Nováků ve Vodičkově ulici byl první obchodní dům západního stylu v českých zemích? Že kubistická lampa na Jungmannově náměstí je jediná svého druhu na světě a že kulatý ve skutečnosti není dejvický Kulaťák, ale Škroupovo náměstí na Žižkově? Pojďte se společně s Kudy z nudy seznámit s mozaikou dalších pražských zajímavostí a kuriozit!
 

Nejstarší pražská dopravní značka: sovička na paláci Platýz

Plastiky malé sovy, sedící po levé straně vjezdu do paláce Platýz z Národní třídy, si kolemjdoucí všimnou jen stěží. Ovšem rozhodně stojí za pozornost: je to zřejmě nejstarší pražská dopravní značka. Je asi 200 let stará a signalizovala, jestli je ve dvoře paláce prostor pro další kočáry a formanské vozy. Když sovička seděla tak jako dnes, bylo volno. Když ale visela hlavou dolů, znamenalo to, že je obsazeno.
 

Nejstarší pražský nárožník

Když se zastavíte u paláce Platýz na Národní třídě, všimněte si kromě sovičky také velkých patníků po stranách vjezdu. Jde celkem o běžné zařízení, které má chránit rohy domů před poškozením. Jsou z nejrůznějších materiálů, od pískovce přes žulu až po mramor nebo železo, a najdete je u tisíců domů po celé Praze. I mezi nimi ale jsou výjimečné kousky: například patník, který stojí na rohu ulic Husovy a Na Perštýně. Na jeho vrcholku je vytesaná hlava s vyplazeným jazykem; prý proto, že se posmíval odraženým kolům vozů a kočárů. Největší a snad i nejstarší patník v Praze může být starý přibližně 600 let.

Před Buquoyským palácem na Velkopřevorském náměstí, Toskánským palácem v horní části Hradčanského náměstí nebo Lobkovickým palácem ve Vlašské ulici jsou nákolníky uspořádané v řadách; tam měly chránit fasády. Známý je i patník na rohu ulic Zlaté a Liliové na Starém Městě, který leckomu připomíná bájného Golema.
 

Lichtenštejnský palác a hlavy sedmadvaceti českých pánů

Všimli jste si někdy řady novodobých patníků před Lichtenštejnským palácem na Malostranském náměstí? V roce 1993 je vytvořil výtvarník Karel Nepraš a skrývá se za nimi zajímavý historický příběh: někdy v letech 1622 až 23 se vlastníkem pražského paláce stal kníže Karel z Lichtenštejna, který palác užíval do roku 1627. Císař ho pověřil potrestáním vůdců stavovského povstání po bitvě na Bílé hoře, a protože se úkolu ujal až příliš svědomitě a byl hluchý ke všem prosbám o milost a slitování, vysloužil si přezdívku krvavý místodržitel. Z jeho rozhodnutí nakonec sedmadvacet českých pánů skončilo na popravčím lešení na Staroměstském náměstí. Dávnou minulost a jejich smutný osud, o němž bylo rozhodnuto v tomto paláci, připomíná 27 stylizovaných litinových hlav na patnících u obrubníku na chodníku před palácem.
 

Nejstarší funkční neon: obchodní dům Bílá labuť

Ve výčtu nejrůznějších českých NEJ nesmí chybět nejstarší český neonový reklamní poutač. Od roku 1939 září na obchodním domě Bílá labuť v ulici Na Poříčí.
 

Pražské metro: nejhlubší stanice, nejdelší eskalátor

Pražské metro denně sveze statisíce cestujících, a milovníci nejrůznějších NEJ ho milují: je totiž plné kuriozit a pořád se objevují další. Tak například na Kudy z nudy víme, že nejhlubší stanice je Náměstí Míru, kde jsou koleje 53 metrů pod zemí, a na povrch vede nejdelší, 87 metrů dlouhý eskalátor. Nejkratší vzdálenost mezi dvěma stanicemi je 425 metrů dlouhý úsek mezi stanicemi Hlavní nádraží a Muzeum, a víme také, že otevření pražského metra inspirovalo vznik sladkého Metro dezertu, který tvarem i počtem čtyř kusů v balení připomíná první robustní sovětské soupravy. Nejstarší vůz metra můžete vidět společně s dalšími unikátními dopravními prostředky v Muzeu MHD ve střešovické vozovně.
 

Nejužší ulička: bezejmenná, zato se semaforem

Oficiálně nejužší ulicí v Česku je s 66 centimetry Katova uličkaKadani. Pražská ulička, která spojuje ulici U Lužického semináře s dvorem restaurace Čertovka a nábřežím Vltavy by titul stejně nezískala, je asi o tři centimetry širší. Jde ale o poslední zachovanou požární uličku na Malé Straně a aby nedocházelo ke kolizím, je tu semafor s tlačítky.
 

Hlavsova a Zlatá ulice: uličky, které se na noc zamykají

Mezi všemi pražskými ulicemi mají zajímavé prvenství Stříbrná a Zlatá ulice na Starém Městě: první je tak úzká, že do ní auta nevjedou, druhá se na noc zamyká. Není to ale jediná staroměstská ulička, která se zamyká: tou druhou je Hlavsova ulice, kratičká spojnice ulic Michalské a Jilské. Zdálo by se, že jde jen o průchod domem U Červeného orla, ovšem v roce 1918 krátká křivolaká ulička získala status ulice. Je pojmenovaná podle pražského primátora Jana Hlavsy z Liboslavi, který vlastnil blízký dům U Železných dveří.
 

Jediná budova v Praze, kterou hlídá úhoř: Česká pojišťovna ve Spálené

Když půjdete Spálenou ulicí směrem k Národní třídě, udělejte si na chvíli čas a zastavte se v budově První české vzájemné pojišťovny. V malé kašně pod schodištěm od roku 1914 plave živý úhoř zvaný Pepík, zřejmě už třetí v pořadí. Na slavného úhoře kdysi vzpomínal slavný herec Jan Werich, který se na Pepíka I. chodil dívat se svým tatínkem.
 

Tipy pro kuriózní ubytování: nejužší a nejvyšší hotel

Hledáte v Praze zajímavé ubytování? Vyzkoušejte třeba romantický hotel Clementin v Seminářské ulici na Starém Městě. Má jen devět pokojů a s šířkou 328 centimetrů jde o nejužší hotel v Praze. Vůbec nejmenší hotel ale je One Room Hotel, vlastně jediný pokoj v Televizní věži na Žižkově. Dopřejte si nocleh ve výšce 70 metrů!
 

Největší náměstí: Karlovo náměstí

Největší náměstí v Praze je Karlovo náměstí na Novém MěstěNovoměstskou radnicí na jedné straně a Faustovým domem na druhé. S rozlohou přes 80 tisíc metrů čtverečních dokonce patří mezi největší náměstí v Evropě. Při procházce můžete pátrat třeba po záhadě kostelního kříže císaře Karla IV.
Kde domov můj – česká státní hymna

Kde domov můj – česká státní hymna

Vedle malého a velkého státního znaku, státních barev, vlajky, prezidentské standarty a státní pečetě patří k sedmi státním symbolům hymna, slavnostní skladba, která se hraje při významných příležitostech. Tvoří ji první sloka písně Kde domov můj, která poprvé zazněla v divadelní hře Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka.

Divadelní opona v Národním divadle – nejslavnější divadelní opona v České republice

Divadelní opona v Národním divadle – nejslavnější divadelní opona v České republice

V pražském Národním divadle se nachází nejslavnější česká divadelní opona, vytvořená Vojtěchem Hynaisem. Opona oslavuje obětavost českého národa při budování Národního divadla. Slavný nápis "Národ sobě" připomíná vlastence, kteří darovali prostředky na stavbu Zlaté kapličky.

Pražské metro – jediné v České republice

Pražské metro – jediné v České republice

Metro je páteří městské hromadné dopravy v Praze. Denně přepraví průměrně přes milion a půl cestujících. V současné době má tři linky značené písmeny a barvami: A (zelená), B (žlutá) a C (červená). Čtvrtá linka D (modrá) se začala stavět v roce 2022.

Největší letiště v České republice – Letiště Praha

Největší letiště v České republice – Letiště Praha

Mezinárodní letiště Praha – Ruzyně bylo otevřeno a provoz zde byl zahájen 5.4.1937. V roce 1968 byl zahájen provoz v části Sever (nové letiště) a v novém terminálu. Letiště je stále rozšiřováno a modernizováno. Dne 5. října 2012 došlo k oficiálnímu přejmenování na Letiště Václava Havla Praha, na počest bývalého prezidenta ČR.

Obložený chlebíček – nejchutnější český vynález a stálice silvestrovských oslav

Obložený chlebíček – nejchutnější český vynález a stálice silvestrovských oslav

Kdyby prý měla první republika svou typickou chuť, vyhrály by obložené chlebíčky z lahůdkářství Jana Paukerta (1888–1972) na pražské Národní třídě. Typická součást silvestrovských oslav, dobrota na dvě tři kousnutí a zároveň bytostně česká tradice je dokonalá ve své jednoduchosti.

Ozdobné patníky před Lichtenštejnským palácem v Praze – symbolické hlavy sedmadvaceti českých pánů

Ozdobné patníky před Lichtenštejnským palácem v Praze – symbolické hlavy sedmadvaceti českých pánů

Většina hlav sedmadvaceti českých pánů popravených roku 1621 zmizela beze stopy. Symbolickou vzpomínkou na ně je řada ozdobných kovových patníků před Lichtenštejnským palácem na Malostranském náměstí. V roce 1993 je vytvořil výtvarník Karel Nepraš.

Plastika sovy na paláci Platýz – nejstarší pražská dopravní značka

Plastika sovy na paláci Platýz – nejstarší pražská dopravní značka

Nejstarší dopravní značka v Praze je malá sovička, která sedí na bidýlku vlevo od vchodu do paláce Platýz na Národní třídě. Je asi 200 let stará a sloužila jako originální dopravní značka, která prozrazovala, zda můžete s vozem vjet dovnitř nebo ne.

Největší město v České republice – Praha

Největší město v České republice – Praha

Praha je hlavní a současně největší město České republiky. Má rozlohu 496 km². Srdce Evropy, jedno z nejkrásnějších měst světa je věčnou inspirací umělců v tisíci obrazech a podobenstvích, zlatá a stověžatá památka UNESCO, majestátní a lehce tajemné město s neopakovatelnou atmosférou.

Archiv Antonína Dvořáka – Paměť světa UNESCO

Archiv Antonína Dvořáka – Paměť světa UNESCO

Archiv Antonína Dvořáka zahrnuje dokumentární dědictví po jednom z nejvýznamnějších světově proslulých skladatelů 19. století – Antonínu Dvořákovi (1841–1904), jehož dílo náleží k vrcholům světové hudby tohoto období. V roce 2023 schválila Výkonná rada UNESCO zápis Archivu Antonína Dvořáka do seznamu Paměti světa UNESCO. Archiv je uložen v Českém muzeu hudby, které je součástí Národního muzea v Praze.

Brutalismus – architektura drsného betonu

Brutalismus – architektura drsného betonu

Stavby ve stylu brutalismu jsou považovány za nejošklivější budovy moderní éry. Brutalismus se dá zjednodušeně charakterizovat jako “beton, beton a zase beton“, a to beton neopracovaný, hrubý a brutální. Moderní architektonický styl, který svůj vrchol zažíval v letech 1954–1970, vychází z poválečné tvorby francouzského architekta Le Corbusiera.

Pražská záchranka – nejstarší záchranná služba v Evropě a mobilní aplikace Záchranka

Pražská záchranka – nejstarší záchranná služba v Evropě a mobilní aplikace Záchranka

Pražská záchranka, oficiálně Zdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy, je nejstarší v Evropě. Vznikla 8. prosince 1857 jako Pražský dobrovolný sbor ochranný a mezi šestatřiceti dobrovolníky, jejichž úkolem bylo pomáhat lidem v nouzi, tehdy byli jen tři zdravotníci. Jejím moderním pokračováním není jen záchranná služba, ale také mobilní aplikace Záchranka.

Knihovna Strahovského kláštera – jediná na světě, stavěná na míru knihovním skříním

Knihovna Strahovského kláštera – jediná na světě, stavěná na míru knihovním skříním

Překrásná knihovna Strahovského kláštera v Praze je druhou nejstarší církevní knihovnou v Čechách. Ve dvou sálech a dalších prostorách je uloženo 280 000 titulů, z toho 3 000 rukopisů a 1 500 prvotisků. Jeden ze sálů provází zajímavý příběh: jako jediný na světě vznikl na míru pro již hotové knihovní regály. Týká se to nynějšího Filosofického sálu, přistavěnému ke staršímu Teologickému sálu na konci 18. století.

Má vlast – cyklus symfonických básní Bedřicha Smetany

Má vlast – cyklus symfonických básní Bedřicha Smetany

Cyklus symfonických básní Má vlast je jedním z vrcholných děl skladatele Bedřicha Smetany i české klasické hudby. Skládá se z šesti částí, které Smetana zkomponoval v letech 1874–1879. Má vlast se každoročně se hraje 12. května v den výročí Smetanovy smrti jako zahajovací koncert festivalu Pražské jaro.

Patník v Husově ulici – nejstarší patník v Praze

Patník v Husově ulici – nejstarší patník v Praze

Nejstarší patník v Praze najdete na rohu ulice Husovy a Na Perštýně. Jedná se o nárožní patník – maskaron. Autor je neznámý. Ochranné patníky sloužily proti poškození nároží domů, vjezdů do domů a dvorů u zdí domů v úzkých ulicích.

Akademie věd České republiky – naše největší vědecká instituce

Akademie věd České republiky – naše největší vědecká instituce

Stejně jako Sametová revoluce v roce 1989 má datum sedmnáctého listopadu ve svém „rodném listě“ i Akademie věd České republiky. Založení její přímé předchůdkyně, Československé akademie věd, bylo slavnostně vyhlášeno 17. listopadu 1952 v Národním divadle v Praze.

Kolotoč na Letné – nejstarší dochovaný kolotoč v Evropě

Kolotoč na Letné – nejstarší dochovaný kolotoč v Evropě

Od roku 1894 stojí na kraji pražských Letenských sadů (naproti Národnímu technickému muzeu) kolotoč složený z dřevěných koní v životní velikosti a několika modelů autíček. Jde o nejstarší dochovaný kolotoč v Evropě.

Česká filharmonie – nejvýznamnější český symfonický orchestr

Česká filharmonie – nejvýznamnější český symfonický orchestr

Česká filharmonie se záhy po svém vzniku stala nejvýznamnějším českým symfonickým orchestrem. Značné renomé si na evropských scénách vybudovala již před první světovou válkou a díky své tradici a úspěchům se stala jedním ze symbolů české kultury.

Karlův most v Praze – nejstarší pražský most

Karlův most v Praze – nejstarší pražský most

Třicet barokních soch, krásné výhledy na historické centrum Prahy, mostecké věže a řada legend: to všechno je Karlův most. Nejstarší pražský most založil roku 1357 král Karel IV., dokončen byl roku 1402 a patří k nejkrásnějším místům hlavního města.

Burianosaurus augustai – jediný český dinosaurus

Burianosaurus augustai – jediný český dinosaurus

Jediný český dinosaurus žil před 94 miliony lety a dostal jméno Burianosaurus augustai. Jeho názvem vzdal paleontolog Daniel Madzia hold legendám české paleontologie a dobrodružné literatury, ilustrátorovi Zdeňku Burianovi (1905–1981) a antropologovi Josefu Augustovi (1903–1968), s nímž Burian spolupracoval.

Největší varhany v České republice – Varhany sv. Jakuba v Praze

Největší varhany v České republice – Varhany sv. Jakuba v Praze

Bazilika svatého Jakuba na Starém Městě je třetí nejdelší chrámovou stavbou v Praze. Jeden z českých rekordů ovšem drží svatojakubské hlavní varhany, jejichž původ spadá do samého počátku 18. století. Se čtyřmi manuály, 91 rejstříky a 8 277 píšťalami jsou největším nástrojem svého druhu v České republice.

První obchodní dům západního stylu v českých zemích – Palác u Nováků ve Vodičkově ulici v Praze

První obchodní dům západního stylu v českých zemích – Palác u Nováků ve Vodičkově ulici v Praze

Hlavní budova, dalších šest křídel s pěti patry a rozsáhlý komplex dvoran a pasáží: to je secesní palác U Nováků v Praze ve Vodičkově ulici. Vznikl v letech 1902–1903 a architekt Osvald Polívka jej navrhl jako první pražský obchodní dům, vybudovaný ve stylu obchodních domů v Paříži, Miláně a dalších evropských metropolích.

Rondokubismus – originální a ryze český umělecký sloh

Rondokubismus – originální a ryze český umělecký sloh

V české architektuře se výrazně uplatnil kubismus, avantgardní umělecké hnutí přelomu 19. a 20. století, které se v jiných evropských zemích rozvinulo především v sochařství a malířství. V první polovině dvacátých let 20. století se navíc jako svébytná a ryze česká odrůda kubismu zrodil rondokubismus, označovaný též jako české art deco, obloučkový kubismus či národní styl.

Největší osobní železniční nádraží v České republice – Hlavní nádraží Praha

Největší osobní železniční nádraží v České republice – Hlavní nádraží Praha

Hlavní nádraží není jen největší železniční stanice v České republice, kde denně odbaví až 100 tisíc cestujících, patří také k nejhezčím secesním památkám Prahy. Historická budova a hala nad kolejištěm jsou dokonce vůbec největší secesní památkou České republiky. Železniční provoz tu byl zahájen 14. prosince 1871 a od té doby nádraží funguje prakticky nepřetržitě.

Osvobozené divadlo – nejznámější česká avantgardní scéna

Osvobozené divadlo – nejznámější česká avantgardní scéna

Pouhých třináct let dělí začátek a konec avantgardní divadelní scény nazvané Osvobozené divadlo. Typické pro něj bylo všechno, co velká „kamenná“ divadla nenabízela: bezprostřední kontakt diváků s herci, experimentální a moderně pojaté scény i forbíny, improvizované dialogy na předscéně, komentující aktuální politickou situaci.

Parní lokomotiva 464.102 „Ušatá“ ze sbírek NTM – jeden ze dvou prototypů

Parní lokomotiva 464.102 „Ušatá“ ze sbírek NTM – jeden ze dvou prototypů

Národní technické muzeum (NTM) buduje na Masarykově nádraží v Praze nové železniční muzeum. V jeho sbírkách se nachází také raritní parní lokomotiva 464.102 „Ušatá“. Od roku 2023 se se stane plně provozním exponátem Národního technického muzea a bude k vidění v čele historických vlaků na našich tratích.

Nejstarší kino dosud hrající na původním místě – Kino Lucerna

Nejstarší kino dosud hrající na původním místě – Kino Lucerna

Kino a filmy patří k našemu každodennímu životu. První biografy vznikaly už na konci 19. století, i když spíš šlo o putovní kinematografy a produkce v sálech hotelů, restaurací a hostinců. Kino Lucerna, otevřené v roce 1909, sice nebylo první, ale dnes je vůbec nejstarším kinem, dosud sídlícím na původním místě.

Golem – největší a dodnes nevyjasněná záhada staré Prahy

Golem – největší a dodnes nevyjasněná záhada staré Prahy

Když se řekne Golem, asi si vzpomenete hlavně na obří hliněnou postavu z dvojdílné komedie Císařův pekař – Pekařův císař. Je to ale jen jedna z mnoha podob záhadné bytosti, která údajně ožila někdy v 16. století a zase záhy zmizela. Kdo byl Golem, kdo ho stvořil a jak skončil?

Svatá Anežka Česká – nejznámější česká světice

Svatá Anežka Česká – nejznámější česká světice

Svatá Anežka Přemyslovna, zvaná Česká (20. ledna 1211, Praha – 2. března 1282, Praha) je patronkou všech nemocných, chudých a trpících. Krátce po jejím svatořečení v listopadu 1989 odstartovaly události na Národní třídě v Praze sametovou revoluci a pád komunistického režimu. Naplnilo se tak staré proroctví, že až bude Anežka Přemyslovna prohlášena za svatou, zavládne v českých zemích svoboda.

Polarografie Jaroslava Heyrovského – objev oceněný Nobelovou cenou

Polarografie Jaroslava Heyrovského – objev oceněný Nobelovou cenou

K objevu metody polarografie došlo mezi 9. a 10. únorem 1922. O dva roky později, v roce 1924, sestrojil Jaroslav Heyrovský se svým žákem Japoncem M. Shikatou polarograf – přístroj pro automatický záznam křivky závislosti proudu na napětí při elektrolýze roztoku vzorku. Dne 10. prosince 1959 obdržel Jaroslav Heyrovský za svůj objev polarografie Nobelu cenu. Až dosud je jediným českým přírodovědcem, kterému byla tato pocta udělena.

72 jmen na fasádě Národního muzea – největší přehlídka osobností českého národa

72 jmen na fasádě Národního muzea – největší přehlídka osobností českého národa

Při pozorném pohledu objevíte na fasádě Národního muzea v Praze řadu skvostů. Rekonstrukce jí vrátila světlejší barvu, jakou měla na konci 19. století, zlato rozzářilo dvě zadní kopule, na jejichž pozlacení našim předkům chyběly finance. Vrátily se také vlajkové stožáry, které musely ustoupit stavbě metra. Podobně jako kdysi je i nyní do opraveného pláště budovy zlatým písmem vepsáno 72 jmen osobností české historie.

Šestinotónové harmonium – unikát mikrotonální hudby

Šestinotónové harmonium – unikát mikrotonální hudby

Šestinotónové harmonium vzniklo ve dvacátých letech minulého století na zadání průkopníka mikrotonální hudby Aloise Háby. Komponistovi současníci možnosti ojedinělého instrumentu příliš nedocenili. Po téměř století ale zažívá renesanci, pomalu přitahuje zájem odborné veřejnosti, hudebníků i skladatelů. Teprve druhá sólová skladba pro tento nástroj, kterou napsal Ian Mikyska, měla světovou premiéru v roce 2021.

Tatra 87 – vůz, se kterým dvojice Zikmund a Hanzelka podnikla cestu kolem světa

Tatra 87 – vůz, se kterým dvojice Zikmund a Hanzelka podnikla cestu kolem světa

Tatra 87, se kterou Ing. Jiří Hanzelka a Ing. Miroslav Zikmund procestovali svět, je jedním mimořádně významných předmětů vystavených v Dopravní hale Národního technického muzea a národní kulturní památkou.

Muonionalusta – největší meteorit vystavený v České republice

Muonionalusta – největší meteorit vystavený v České republice

Meteorit Muonionalusta je největší meteorit, jaký byl kdy vystaven v České republice. Váží 950 kilogramů a mezi sběrateli je známý tím, že má krásné okrové a černé zbarvení. Studie ukázaly, že zároveň jde o nejstarší objevený meteorit, který dopadl na Zemi asi před milionem let.

Největší pošta v České republice – Hlavní pošta Praha

Největší pošta v České republice – Hlavní pošta Praha

Největší poštou v České republice je Hlavní pošta v Jindřišské ulici v Praze na Novém Městě. Prostory této pošty pro věřejnost mají podobu velké kryté dvorany s několika desítkami přepážek, které fungují pro všechny druhy poštovních služeb.

Jezuitská kolej Klementinum v Praze – nejstarší jezuitská kolej v České republice

Jezuitská kolej Klementinum v Praze – nejstarší jezuitská kolej v České republice

První jezuitská kolej vznikla při kostele sv. Klimenta na Starém městě pražském v roce 1555, když Jezuité přišli do Čech upevnit katolickou víru. Za léta svého působení zde postavili mimo několika chrámových staveb také prostory pro řádovou komunitu, univerzitní posluchárny, knihovnu a tiskárnu.

Největší zvonkohra České republiky – zvonkohra Loreta v Praze

Největší zvonkohra České republiky – zvonkohra Loreta v Praze

Zvonkohra Loreta na pražském hradě zní (v době, kdy má otevřeno) každou hodinu. Je v ní umístěno 27 zvonků. Autorem všech třiceti signovaných zvonků je amsterodamský městský zvonař a dělolijce Claudy Fremy, který je zhotovil v rozmezí let 1683-91.

Nejdelší barokní palácová stavba v Česu – Černínský palác

Nejdelší barokní palácová stavba v Česu – Černínský palác

Černínský palác na Loretánském náměstí v Praze je nejdelší barokní stavbou v Česku. Jeho průčelí měří 150 metrů. Barokní palác slouží od roku 1934 jako sídlo Ministerstva zahraničních věcí ČR. Založil jej v roce 1669 Jan Humprecht Černín z Chudenic, císařský vyslanec v Benátkách.

Expozice sdělovací a zabezpečovací techniky – největší a nejstarší muzeum svého druhu v České republice

Expozice sdělovací a zabezpečovací techniky – největší a nejstarší muzeum svého druhu v České republice

Expozice Českých drah představuje sbírku zařízení sdělovací a zabezpečovací techniky z počátků železnice až do konce 20. století.

Největší venkovní lezecká stěna v České – Lezecká stěna Gutovka

Největší venkovní lezecká stěna v České – Lezecká stěna Gutovka

Horolezecká stěna je aktuálně největší venkovní ezecká stěna ve střední Evropě. Tento betonový skelet s obvodem 80 metrů, dosahuje v nejvyšším bodě až 15 metrů výšky. Stěna je průměrně vysoká  od 10 do 13 metrů. V celkem 46 liniích jištění aktuálně najdete 84 cest v obtížnostech od 3 do 9-UIAA.

Nejstarší funkční neon v Česku – neon obchodního domu Bílá labuť

Nejstarší funkční neon v Česku – neon obchodního domu Bílá labuť

Slavné světelné logo obchodního domu, osmimetrová bílá labuť z neonových trubic je nejstarším stále funkčním neonem u nás. Dům je jednou z nejvýznamnějších staveb českého funkcionalismu 30. let 20. století.

Národní divadlo v Praze – nejvíce základních kamenů divadla v České republice

Národní divadlo v Praze – nejvíce základních kamenů divadla v České republice

Na světě neexistuje divadlo, které by mělo více základních kamenů než Zlatá kaplička. Pražské Národní divadlo mělo mít původně jen jeden základní kámen z hory Říp. Nakonec má 20 základních kamenů, které pocházejí z různých památných míst Čech a Moravy, např. Helfštýna, Radhoště či Boubína.

Největší sbírka broušených drahých kamenů v České republice – Národní muzeum

Největší sbírka broušených drahých kamenů v České republice – Národní muzeum

Pražské Národním muzeu vlastní největší sbírku broušených drahých kamenů u nás, která vznikala během poslední čtvrtiny 19. století. V současné době má 4 922 evidenčních čísel, což reprezentuje přibližně 9 000 jednotlivých kusů a je tak nejen největší sbírkou svého druhu v České republice, ale i jednou z nejpočetnějších sbírek v Evropě. Návštěvníci ji však neuvidí, nachází se v trezorové místnosti depozitáře.

Salonní vůz Elektrických drah hlavního města Prahy – secesní unikát navržený Janem Kotěrou

Salonní vůz Elektrických drah hlavního města Prahy – secesní unikát navržený Janem Kotěrou

Jednou z ozdob sbírek Muzea městské hromadné dopravy v pražských Střešovicích je primátorská tramvaj s evidenčním číslem 200. Zelenkavý vůz zdobí secesní prvky, na jejichž krásné podobě je vidět rukopis věhlasného architekta Jana Kotěry, podle jehož návrhu tramvaj byla vyrobena.

Nejvzácnější poklad naší země – korunovační klenoty Českého království

Nejvzácnější poklad naší země – korunovační klenoty Českého království

Soubor Českých korunovačních klenotů tvoří Svatováclavská koruna s čepičkou, poduškou a pouzdrem, královské jablko s pouzdrem, královské žezlo s pouzdrem a korunovační roucho. Spolu s korunovačními klenoty bývá vystavován zlatý relikviářový kříž, zv. Korunovační, a obřadní korunovační meč, zv. Svatováclavský.

Poslední malostranská požární ulička – úzký průchod se semaforem

Poslední malostranská požární ulička – úzký průchod se semaforem

V ulici U Lužického semináře v Praze najdete velice těsnou uličku, která ve svém nejširším bodu měří pouhých 70 cm. Prostor sloužil ve středověku jako přístupový koridor k Vltavě. Jedná se o vůbec poslední malostranskou požární uličku.

Jediná funkční kubistická lampa na světě – lucerna na Jungmannově náměstí v Praze

Jediná funkční kubistická lampa na světě – lucerna na Jungmannově náměstí v Praze

Je jediná na světě, navíc stojí na zvláštním místě. Přímo vedle gotické brány, nedaleko kostela Panny Marie Sněžné.

Kubismus v pražské architektuře – styl, který se zrodil v Praze

Kubismus v pražské architektuře – styl, který se zrodil v Praze

Ostré hrany, průniky ploch, krystalické struktury – typické prvky českého kubismu, světově unikátního hnutí, které se zrodilo v Praze okolo roku 1910. Avantgardní malířský směr z počátku 20. století, proslavený Pablem Picassem, se v Čechách kreativním způsobem projevil i v architektuře.

Bývalý pomník Stalina v Praze na Letné – největší skupinové sousoší v Evropě

Bývalý pomník Stalina v Praze na Letné – největší skupinové sousoší v Evropě

Na sousoší Stalina a pracujícího lidu bylo spotřebováno sedmnáct tisíc tun materiálu, a i bez monumentálního podstavce byla vysoká patnáct metrů. Šlo o největší sousoší v Evropě. Lidé nazývali Stalinův pomník všelijak, nejčastěji „fronta na maso“. Jeho strůjci i tvůrci věřili, že byl postaven navěky, avšak ve skutečnosti na Prahu shlížel pouhých sedm let.

Parní motorový vůz Komarek – jediný vůz tohoto typu, který se dochoval dodnes

Parní motorový vůz Komarek – jediný vůz tohoto typu, který se dochoval dodnes

Parní motorový vůz M 124.001 Komarek byl vyroben v roce 1903 v Ringhofferově vagonce na Smíchově. Jedná se o jeden z nejvzácnějších exponátů železniční sbírky NTM, který spojuje v jednom vozidle lokomotivu a osobní vagon, a jako jediný vůz tohoto typu z našich tratí se dochoval dodnes. Jeho význam překračuje hranice České republiky. Vůz Komarek byl po náročné rekonstrukci v roce 2016 zprovozněn.

Největší stadion v České republice i na světě – Strahovský stadion v Praze

Největší stadion v České republice i na světě – Strahovský stadion v Praze

V roce 1934 byl dokončen největší sportovní stadion na celém světě – pražský Strahov. Má dosud stále nepřekonanou megalomanskou kapacitu 240 000 míst. Nikde jinde na zeměkouli není většího stadionu.

Stadion Štvanice v Praze – bývalý nejstarší zimní stadión v České republice

Stadion Štvanice v Praze – bývalý nejstarší zimní stadión v České republice

První zimní stadion u nás byl vybudován v roce 1931 v Praze na Štvanici, kde se také v roce 1933 hrálo první MS v ledním hokeji u nás. Stadion byl z nařízení magistrátu Hlavního města Prahy v červnu 2011 zbourán.

Socha Jana Žižky na Vítkově – největší jezdecká socha v České republice

Socha Jana Žižky na Vítkově – největší jezdecká socha v České republice

Největší jezdeckou sochou v České republice odlitou z bronzu je socha husitského vojevůdce Jana Žižky z Trocnova, umístěná na vrchu Vítkově na Žižkově, kde 14. 7. 1420 husité pod vedením Jana Žižky porazili vojska první křížové výpravy. Socha je 9 m vysoká, 9,6 m dlouhá a 5 m široká. Její hmotnost činí 16,5 tuny.

Pražský dopravní uzel – největší uzel silniční a železniční dopravy v České republice

Pražský dopravní uzel – největší uzel silniční a železniční dopravy v České republice

Do Prahy vedou 4 dálnice, 3 silnice pro motorová vozidla, 4 silnice I. třídy a 10 železničních tratí.

Největší přístav na Vltavě – přístav Praha Holešovice

Největší přístav na Vltavě – přístav Praha Holešovice

Největší přístav na Vltavě je v pražských Holešovicích. Byl vybudován v letech 1892-1894 jako přístav ochranný a zimní, později byl upraven na přístav obchodní. Byl vyhlouben uměle, jeho délka byla 750 m, šířka 100 m a hloubka 4,8 m. Koncem 20. století přestal přístav sloužit lodní dopravě, ale využívá jako zimní ochranný přístav a jako obchodní centrum. Je také technickou památkou.

Poštovní muzeum v Praze – největší poštovní muzeum v České republice

Poštovní muzeum v Praze – největší poštovní muzeum v České republice

V pražském Vávrově domě se nachází největší poštovní muzeum v České republice. Jeho návštěva vám umožní poznat dějiny pošty, cestování, telegrafu, telefonu, dopravní techniky a uvede vás do světa poštovních známek.

Nejstarší parník na Vltavě – parník Vyšehrad v Praze

Nejstarší parník na Vltavě – parník Vyšehrad v Praze

Nejstarším dosud provozovaným parníkem je kolesový Vyšehrad, který brázdí vody Vltavy mezi Prahou a Štěchovicemi již přes 70 let. Je součástí naší největší lodní flotily turistických plavidel, která kotví na Vltavě a přepravil absolutně nejvíc pasažerů od roku 1938.

Největší muzeum letectví a kosmonautiky v České republice – Letecké muzeum Kbely

Největší muzeum letectví a kosmonautiky v České republice – Letecké muzeum Kbely

Z nejstaršího pražského letiště ve Kbelích vzlétla první letadla v roce 1923. Dnes je zde muzeum, jehož expozice se vztahuje k historii československého a českého letectví, zvláště vojenského. V současnosti má ve sbírkách 275 letadel.

Nejstarší pozemní lanovka v České republice – lanovka na Petřín v Praze

Nejstarší pozemní lanovka v České republice – lanovka na Petřín v Praze

Naše vůbec nejstarší pozemní lanovka jezdí na pražský Petřín, a to již od roku 1891. Její provoz skončil v roce 1916 v souvislosti s 1. světovou válkou. Lanovka byla obnovena až v roce 1932, kdy byla zároveň přestavěna na elektrický pohon. V roce 2024 byl přerušen její provoz kvůli silným dešťům, na jaře 2025 má začít výstavba nové lanové dráhy.

Nejstarší bugatka v České republice i na světě – Bugatka v Národním technickém muzeu

Nejstarší bugatka v České republice i na světě – Bugatka v Národním technickém muzeu

Nejstarší bugatka světa s výrobním číslem 365 se nachází v Národním technickém muzeu v Praze. Dvousedadlový sportovní automobil byl vyroben v roce 1910.

Nejstarší a největší židovské ghetto v Evropě – Staré židovské město pražské

Nejstarší a největší židovské ghetto v Evropě – Staré židovské město pražské

Kamenná Staronová synagoga ze 13. století je jednou z nejstarších židovských staveb na světě a pražský Starý židovský hřbitov s 12 000 náhrobků je největší a jediný dobře zachovaný Evropě. Pražské židovské ghetto patří k nejstarším židovským stavbám světa.

Karlova univerzita – první vysoké učení na sever od Alp a na východ od Paříže

Karlova univerzita – první vysoké učení na sever od Alp a na východ od Paříže

První vysoké učení na sever od Alp a na východ od Paříže založil český král a římský císař Karel IV. roku 1348. Patří tak k nejstarším evropským univerzitám. U zrodu Univerzity Karlovy stály čtyři fakulty – teologická, svobodných umění, právnická a medicínská.

Pražské Jezulátko – nejznámější český náboženský symbol

Pražské Jezulátko – nejznámější český náboženský symbol

Proslulá soška malého Ježíška prý přináší zázraky a vyslyšení poutníků a je jako věčný symbol nevinnosti a čistoty uctívána katolíky po celém světě. Do Prahy se dostala ze Španělska v 17. století jako svatební dar a poté byla darována do kostela Panny Marie Vítězné na Malé Straně.

Pražské Klementinum – nejstarší záznamy o počasí v Evropě

Pražské Klementinum – nejstarší záznamy o počasí v Evropě

Observatoř v barokní astronomické věži Klementina, která uchovává nejstarší záznamy o počasí v Evropě, je jediné místo na světě, kde se již přes 250 let provádějí pravidelná meteorologická pozorování.

Pražská šunka – výjimečná šunka nakládaná i s kostí

Pražská šunka – výjimečná šunka nakládaná i s kostí

Pražská šunka je zapsána na evropském seznamu Zaručených tradičních specialit. Výrobek označený žlutomodrým evropským logem musí splňovat přesnou recepturu a technologii výroby. Označení mohou získat pouze výrobky, které jsou na domácím trhu používány alespoň 30 let.

Renesanční armilární sféra – jediná ze své doby u nás dochovaná

Renesanční armilární sféra – jediná ze své doby u nás dochovaná

Ve sbírkách Národního technického muzea se nachází vzácný exponát – renesanční armilární sféra, jediná ze své doby u nás dochovaná. Jedná se o zjednodušený model nebe, pozorovací a měřicí přístroj geocentrického typu z let 1560–1580.