Vedle hmotných
památek UNESCO existuje takzvané
nehmotné kulturní dědictví lidstva. V něm nenajdete
hrady a
zámky, církevní či
technické památky, ale tradice: voňavé i jedlé, hudební, taneční anebo takové, které by vás vůbec nenapadly. Dohromady tvoří pestrý obraz o kulturním odkazu lidstva z celé naší planety. Pojďte je prozkoumat s
Kudy z nudy!
Tradice ze všech koutů světa
Česko patří k
zemím s největší koncentrací památek UNESCO. No jistě, říkáte si, aby ne, když tam je zapsaný třeba
slovácký tanec verbuňk, který jste nejenom v životě neviděli, ale ani jste o něm neslyšeli. Nechceme se rozhodně dotknout folkloristů ani tanečníků, totéž může platit pro kteroukoliv jinou nehmotnou
památku UNESCO od
jízdy králů až po
vorařství: zkrátka nikdo z nás není vševěd. Jenže verbuňk rozhodně není jediný tanec zapsaný v UNESCO: společnost mu dělají třeba
argentinské tango, španělské flamenco, brazilské fandango, dominikánské merengue nebo
kubánská rumba.
Do rodiny
textilních tradic zase vedle našeho
modrotisku patří třeba pestré
peruánské látky z vesnice Taquile na břehu jezera Titicaca anebo
techniky tkaní koberců z Íránu.
Masopust a rozverné
masopustní obchůzky a masky na Hlinecku mají protějšky ve slavnosti
Schemenlaufen, karnevalu v rakouském Imstu, karnevalu
El Callao ve Venezuele anebo
Kurentovanje, masopustním veselí v tradičních maskách ve slovinském městě Ptuj a okolních vesnicích.
Ani
ruční výroba skleněných vánočních ozdob není jediná vánoční tradice s puncem UNESCO: té zase dělá společnost
vánoční rituál Colindat, zapsaný pro Rumunsko a Moldavsko,
betlémské tradice v polském Krakově anebo
vánoční píseň Tichá noc. Na
Kudy z nudy jsme vám ji představili společně s
Českou mší vánoční Jakuba Jana Ryby a dalšími vánočními písněmi v
seriálu #světovéČesko. Nejnověji je zapsaná na reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO i
ruční výroba skla. Návrh na zápis ruční výroby skla podaly Organizaci Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu UNESCO společně Francie, Finsko, Maďarsko, Německo, Španělsko a ČR, koordinátorem zápisu byla Francie.
Tradice ze všech koutů světa
Asi vás nepřekvapí, že na seznamech UNESCO má své místo
jóga, disciplína mysli a těla, založená na starověké indické filosofii. Najdete tam ale spousty tradic, které našim uším a očím znějí přinejmenším zvláštně – namátkou
velbloudí ukolébavku mongolských pastevců předávanou stovky let z generace na generaci,
umění nizozemských mlynářů spojené s využíváním větrných a vodních mlýnů anebo
irskou hru hurling a její ženskou verzi camogie. UNESCO zaneslo na své seznamy i
japonskou tradiční divadelní formu Kabuki,
keňské iniciační rituály, mexický hudební styl
mariachi,
libanonský přednes zpívané poezie Al-Zajal anebo portugalskou
ruční výrobu měděných kravských zvonů.
Gastronomické tradice, které chutnají a voní
Připravovaný
zápis české pivní kultury na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO bude pro Českou republiku vůbec první položkou ze světa
pivní gastronomie a
gurmánské turistiky.
Pro UNESCO to bude novinka: pivní svět zatím reprezentuje pouze
belgická pivní kultura, zapsaná roku 2016, a samozřejmě město
Žatec a
chmelařská krajina v okolí, zapsané roku 2023.
Jídlu a nápojům ale patří na seznamu nehmotného dědictví řada zápisů. Vedle
středomořského způsobu stravování se všemi rozmanitými praktikami a postupy od sběru plodin přes rybolov a chov zvířat až po zpracování surovin, konzervaci, vaření a konečnou konzumaci uspělo třeba
korejské kimči či
řecké perníkářství. Ocenění UNESCO už má na svém kontě i
víno a
káva: zapsaná je ceremonie přípravy a podávání arabské kávy i turecká kávová kultura a tradice.
Malé české UNESCO
Podívejte se s portálem
Kudy z nudy do
míst, která na zařazení mezi památky UNESCO zatím čekají. I mezi nimi najdeme zajímavé tradice a řemesla, namátkou
české sklo a sklářské tradice, jihočeské
rybníkářství anebo
historickou výrobu papíru, reprezentovanou
ruční papírnou ve
Velkých Losinách.
Šanci uspět by mohly mít i
potraviny s chráněným označením původu, mezi něž ostatně
české pivo i
žatecký chmel už dávno patří. Mezinárodní uznání by také mohlo získat
vinařství, rybářství s chovem
Třeboňských a
Pohořelických kaprů,
Pardubický perník,
lázeňské oplatky,
tvarůžky coby jediný původní český sýr anebo třeba
Valašské frgály či jiné regionální dobroty.