Lucemburkové – druhá panovnická dynastie Českého království

První a jedinou domácí panovnickou dynastií byli Přemyslovci. Vládli nejméně 500 let, na trůnu se jich vystřídalo několik desítek a jsou s nimi spojené počátky české státnosti. V erbu měli plamennou orlici se zlatými drápy a zbrojí, po celém obvodu lemovanou plamínky. Říká se jí též Svatováclavská orlice, protože se používala již v době panování svatého Václava.

Na Kudy z nudy si připomeneme nejenom nového britského krále Karla III. a jeho maminku, zesnulou královnu Alžbětu II., ale i další panovníky a jejich návštěvy českých zemí. Podívejte se, kam jezdili na návštěvy králové a císaři, kde zanechaly své stopy české královny a kam až vedou spletité panovnické rodové kořeny.

Dějiny českého národa jsou plné dramatických událostí, které se odehrály v letech končících číslem osm. Zejména ve 20. století provázejí osmičkové roky velká jména a události našich dějin – stačí připomenout letopočty 1918, 1938, 1948 a 1968. Historických událostí na českém území provázených osudovou osmičkou ale je mnohem víc. Které patří k těm nejvýznamnějším?

V katedrále sv. Víta v Praze je pohřbeno celkem 14 knížat a králů. Z Kaple sv. Kříže vedou schody do podzemních prostor chrámu, kde se nalézá královská hrobka se sarkofágy Karla IV., jeho dětí, čtyř manželek a dalších českých králů; Václava IV., Ladislava Pohrobka, Jiřího z Poděbrad a Rudolfa II.

Věže chrámu představují hlavní dominantu Vyšehradu viditelnou zdaleka. Dnešní novogotická úprava Josefa Mockera z roku 1902 v sobě ukrývá bohatě zdobený inetriér, zbytky gotického i románského zdiva či klenotnici s expozicí šperků a vzácných tkanin Vyšehradské kapituly.

Objevujte fotogenická místa a půvabná zákoutí stověžaté Prahy. Nejhezčí památky, kouzelné pražské zahrady, působivá panoramata a tajuplné uličky. Umění je být na správném místě ve správný čas! Tipy, kam se v Praze vydat s fotoaparátem v ruce vám přináší Kudy z nudy.

Možná jste nikdy žádnou báseň Jaroslava Vrchlického nečetli a říkáte si, co má propána společného se známým filmovým muzikálem? Pak vás čeká velké překvapení: společného toho mají víc, než byste čekali. Film totiž vznikl podle Vrchlického divadelní hry, která měla premiéru už v květnu 1884.

Eliška Přemyslovna (20. ledna 1292, Praha – 28. září 1330, Praha) byla dcerou českého a polského krále Václava II. a Guty Habsburské, manželkou Jana Lucemburského (1296–1436) a také poslední z královské linie Přemyslovců.

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Kdyby existovalo české království, vídali bychom korunovační klenoty častěji. Jenže krále ani královnu nemáme, a tak Svatováclavská koruna, žezlo, jablko i korunovační plášť odpočívají téměř trvale tam, kde je nikdo nevidí: hluboko ve zdech svatovítské katedrály na Pražském hradě. Kdo to rozhodl a jak složité je české korunovační klenoty dostat na denní světlo? A jak to mají zařízeno v jiných zemích?

Jeden z oficiálních významných dnů České republiky připomíná 7. duben roku 1348 a vznik Univerzity Karlovy. Založení první vysoké školy ve střední Evropě výrazně přispělo k rozvoji vzdělanosti, a proto byl si právě 7. duben připomínáme jako Den vzdělanosti. Jak dobře znáte naše univerzity? Kolik je v České republice vlastně vysokých škol? Jistě, kdekdo ví, že nejstarší je Karlova univerzita v Praze, ale dokázali byste s jistotou říct, která je druhá nejstarší? Anebo třetí? Pojďte s Kudy z nudy pootevřít vrata univerzit, letitých a trochu tajemných institucí, a alespoň zběžně se s nimi seznámit.

Diplomat i válečník, reformátor církve a muž, který hovořil sedmi jazyky a miloval rytířské turnaje: tím vším byl Zikmund Lucemburský (14. února 1368, Norimberk nebo Praha – 9. prosince 1437, Znojmo), nejperspektivnější ze synů Karla IV.

Václav IV. (26. února 1361, Norimberk – 16. srpna 1419, Nový hrad u Kunratic) byl syn českého krále a římského císaře Karla IV. a jeho třetí ženy Anny Svídnické. Na český trůn nastoupil jako sedmnáctiletý a vládl 41 let, do té doby nejdéle ze všech českých králů.

Praha, stověžaté město českých králů, patří k nejhezčím v Evropě. V roce 1992 to ocenil i svět a historické jádro našeho hlavního města bylo zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Která místa patří do památkové zóny a která ne, co se vyplatí vědět a kde udělalo UNESCO výjimku?

Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, Praha), narozen jako Václav, byl jedenáctý český král vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378. Karel IV. byl římsko-německý král od července 1346 a od roku 1355 císař římský. Vydejte se s námi po stopách jedné z nejvýznamnějších osobností evropských dějin. Která místa v Praze by vám jeho veličenstvo ukázalo, kdyby se ujalo role vašeho průvodce?

Karlova univerzita, Karlův most, Karlštejn – slavné české památky nesou jméno svého zakladatele, nejvýznamnějšího evropského panovníka pozdního středověku. Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, Praha) byl jedenáctý český král, vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378. Římsko-německým králem se stal od července 1346 a od roku 1355 císařem římským. Byl také italský (lombardský) král od roku 1355, burgundský (arelatský) král od roku 1365, moravský markrabě v letech 1333 až 1349 a lucemburský hrabě v období let 1346 až 1353. Byl to první český král, který se stal také císařem Svaté říše římské, a byl posledním korunovaným burgundským králem. Stal se tak osobním vládcem všech království Svaté říše římské.

Dům U Zlatého prstenu v Týnské ulici je ve správě Muzea hlavního města Prahy. Prohlédnete si zde expozici zaměřenou na proměnu Prahy v době panování Karla IV., která věrně přiblížuje podobu měst a život jejich obyvatel v lucemburské době.

Čeští králové rozšiřovali svou moc nejen na území Čech, ale také v dalších zemích koruny české, na území Moravy a Slezska (tj. v Markrabství moravském a na území Vévodství slezského). Zde se středobody panovníkovy vlády stávala právě královská města. Někdy jsou označována také jako markrabská, což má jednoduché vysvětlení – jestliže byl panovníkem Moravy člověk, který neměl žádný jiný titul než markrabě, byla jemu podřízená města označována jako markrabská, pokud však měl zároveň i titul českého krále, byla pak města označována jako královská. Poznejte s námi opěrné body mocných panovníků českého středověku.

Vytoužený dědic a milovaný syn velkého císaře, rozporuplný král, jehož nálady se měnily jako počasí, a také stavitel hradů, za jejichž hradbami hledal útočiště před neklidným světem: tím vším byl Václav IV. Která místa jsou spojená s jeho osudy a která si oblíbil?

V letech 1349–1411 Moravě vládli Moravští Lucemburkové, vedlejší větev panovnického rodu. V jejich čele stál Jan Jindřich (1322–1375), druhorozený syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny a mladší bratr krále a císaře Karla IV. Za vlády moravských markrabat země prožívala období nebývalého rozkvětu; pojďte se s námi projít po jejich stopách.

Jan Jindřich (12. února 1322, Mělník – 12. listopadu 1375, Brno) byl druhorozený syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny a mladší bratr krále a císaře Karla IV. Oba bratry spojovalo celoživotní přátelství, Jan Jindřich v době nepřítomnosti Karla IV. často spravoval celé české království a v roce 1349 jej bratr jmenoval do funkce moravského markraběte.

S osobností českého krále a římského císaře Karla IV., jedné z nejvýznamnějších osobností národních dějin, je spojena řada mýtů a legend, které určitě všichni znáte – zákaz vstupu žen na Karlštejn, jeho uvěznění na Křivoklátě nebo pověst o hradu Karlík, který byl podle nejslavnějšího fabulátora českých dějin Hájka z Libočan, vystavěn pro české královny. Tuto hypotézu později Jaroslav Vrchlický zakomponoval do své hry Noc na Karlštejně. Naše trasa vhodná pro statné cyklisty vede právě těmito místy, kde odhalíte, jak to bylo doopravdy.

Od smrti moravského markraběte a římského krále Jošta, letos uplynulo 610 let. Součastníci ho považovali za nejschopnějšího člena lucemburské královské rodiny své doby. Podařilo se mu obnovit brněnskou mincovnu a po celou dobu vlády razil vlastní mince. Byl posledním moravským panovníkem, který usiloval o nezávislost Moravy. Po jeho smrti už titul moravského markraběte vždy připadl českým králům. Pojďme si připomenout místa spojená s touto nejvýznamnější osobností moravské větve dynastie Lucemburků!

Karlův most s barokními sochami a oslnivými výhledy na Vltavu a Pražský hrad patří k nejkrásnějším místům Prahy, Evropy i celého světa. Rádi sem chodí i sami Pražané a pro ty, kteří do hlavního města jedou na výlet, je procházka po mostě jednou z téměř povinných zastávek. Čím nás uchvacuje, proč se i po staletích objevuje ve výčtu nejkrásnějších mostů světa a kde pro něj Karel IV. našel vzor?

Osmimetrovou sochu Jošta Lucemburského, markraběte moravského najdete nově od konce října 2015 na Moravském náměstí v Brně. Jejím autorem je akademický sochař Jaroslav Róna, který na díle pracoval 2,5 roku.

V autentickém prostředí prvního kláštera klarisek v Čechách, založeného pravděpodobně roku 1231 sv. Anežkou Českou, dcerou krále Přemysla Otakara I., je zpřístupněna expozice středověkého a raně renesančního umění Národní galerie Praha.

Nedobytné reprezentační sídlo císaře Karla IV., kam prý neměly přístup ženy, aby tu panovníka nic nerušilo ve státnických či teologických úvahách, bylo založeno jako sejf pro korunovační klenoty, svaté ostatky a státní písemnosti.

V jižní části Loretánské ulice stojí jeden z několika pražských paláců Hrzánských. Je jedním z nejstarších hradčanských domů. Každou středu je zde přístupná stálá expozice Symboly republiky: Pilíře české státnosti.