Kolébkou jazzu je americké město
New Orleans. Jazz se vyvinul z afro-americké hudby černochů a prolíná se v něm černošský folklor, worksongy, gospely, spirituály a blues s hudbou přistěhovalců z Evropy. Pro jazz jsou typické saxofony, trubky, pozouny a klarinety, bicí, klavír a kytary, hudebníci hodně improvizují podle momentální nálady. Protože jazz přebíral prvky populární hudby a dalších stylů, výsledkem je pestrá směsice, oblíbená mezi muzikanty i posluchači. Mezi jazzové styly se tak řadí například
bebop, dixieland, gypsy jazz, soul, swing, rhythm and blues a další.
Česká jazzová scéna
Odkud vzal jazz či džez své jméno? Nejčastější vysvětlení míří do kolébky tohoto stylu, do
New Orleans, kde prý začátky džezu provázel
populární parfém s jasmínovou vůní. První jazzové skupiny proto používaly ve svém názvu slovo „jass“ – ale kdo ví, jak to bylo?
Lépe se dá vysledovat zrod jazzu v české hudbě, kde se slovo
jazz zřejmě poprvé objevilo v roce 1919 v názvu skladby
Wentery Jazz skladatele
Otakara Samka. S jazzem, jak se v té době hrál v USA, měla tahle hudba jen málo společného, protože jako jazzový se tehdy označoval téměř jakýkoli orchestr, kde se hrálo na bicí. Zato už v roce 1928 vyšla kniha s prostým názvem
Jazz – první česká a jedna z prvních evropských knih pojednávajících o jazzu, která inspirovala řadu hudebníků.
Z jazzového prostředí vyšel
Jaroslav Ježek, brilantní dvorní skladatel
Voskovce & Wericha a
Osvobozeného divadla. Jeho tvorba někdy bývá označována jako
raný český swing.
Podobně jako ve svých počátcích v USA, kdy byl jazz považovaný za podřadnou hudbu pro méněcenné rasy, zažíval těžké časy i u nás, a to hlavně za druhé světové války a během totalitního režimu.
Pražské koncerty Louise Armstronga 1965
Uvolnění přinesl přelom padesátých a šedesátých let: mezi český jazz se řadí tvorba
Jiřího Šlitra a
Jiřího Suchého, jazz inspiroval i řadu dalších umělců od výtvarníků přes básníky až po filmaře. V dobách, kdy do tehdejšího Československa příliš hudebních hvězd ze Západu nejezdilo, se skutečným zjevením stal rok 1965 a
vystoupení Louise Armstronga v
pražské Lucerně. Americký jazzman přezdívaný Satchmo („Velká huba“) se u nás zastavil v rámci evropského turné, a
Praha byla jeho první a zároveň nejdelší zastávkou z celé hudební štace. Kromě Německa a Československa se vydal i do Rumunska, Bulharska nebo Jugoslávie, ještě jednou se pak v létě vrátil do Budapešti.
Během svého desetidenního pobytu v
Praze Armstrong odehrál v
Lucerně devět zcela vyprodaných koncertů; moderovali je právě
Jiří Suchý a Jiří Šlitr. Armstrong v té době byl na vrcholu slávy, jeho
píseň Hello Dolly kralovala hitparádám a v hudebních žebříčcích roku 1964 dokonce z prvního místa sesadila
hit Beatles Can’t buy me love. Armstrong také stihl navštívit
divadlo Semafor,
Pražský hrad a
katedrálu sv. Víta, ochutnal
vepřo knedlo zelo a jeho žena si v jednom z
pražských módních salónů nechala ušít šaty na míru.
Kde si užít jazzovou hudbu?
Každý rok se během dvou červencových týdnů v mnoha městech České republiky koná
Bohemia JazzFest. Byl založen v roce 2005 a během své existence se stal jedním z největších festivalů v Evropě, který je přístupný zdarma. Na historická náměstí českých měst každé léto přiláká desetitisíce diváků, kteří se mohou těšit ze skvělé hudební dramaturgie, skvělého
piva a mixu světových kultur.
Víte, že
Wall Street Journal zařadil
Bohemia JazzFest mezi deset událostí, které při návštěvě Evropy nesmíte vynechat? Podobně byste neměli vynechat ani
nejstylovější jazz cluby, kde vás pohladí po duši líbezné zvuky trumpet, saxofonů, piána a basu. Mezi ikonická místa se řadí třeba
Reduta Jazz Club, legendární jazzový klub, který je v provozu již od roku 1958 a je tak nejstarším nepřetržitě fungujícím jazzovým a divadelním klubem na světě. K nejvyhledávanějším jazzovým legendám
Prahy patří také
Jazz Dock, jazzový přístav na břehu
Vltavy. Líbit se vám bude i posezení v
AghaRTA Jazz Centru, jazzovém klubu nedaleko
Staroměstského náměstí, který byl otevřen v září 1991, anebo na
Malé Straně v
klubu U Malého Glena.
Mezi nejznámější české jazzové hudebníky patří
Rudy Linka, Ondřej Pivec, dvojice Suchý & Šlitr nebo
Jiří Stivín.
Mezinárodní den jazzu
Mezinárodní den jazzu se slaví každoročně
30. dubna. V roce 2011 jej vyhlásila
Organizace spojených národů (OSN), aby zdůraznila diplomatickou roli jazzu při sjednocování lidí ve všech koutech světa. S nápadem přišel jazzový pianista a velvyslanec dobré vůle UNESCO
Herbie Hancock.