Listopad: jedenáctý měsíc v roce, pojmenovaný podle padajícího listí, přináší kromě významných dnů také řadu zajímavých svátků, od
svátku Všech svatých přes
Dušičky až po začátek
adventu. S
Kudy z nudy se můžete projít světem
listopadových pranostik, tady ale najdete souhrn zajímavých listopadových dnů, výročí a zajímavostí.
3. listopadu 1918 – Kapitulace Rakouska-Uherska
Přestože si Češi jako kapitulaci vyložili již Andrassyho nótu z 27. října a
28. října vyhlásili samostatné Československo, fakticky
Rakousko-Uhersko kapitulovalo až 3. listopadu.
Císař Karel I. nikdy neabdikoval, ale 11. listopadu se vzdal rakouské části monarchie a později i Uherska.
5. listopadu 1874 – první ročník Velké pardubické
Konal se první ročník
Velké pardubické, nejstaršího a nejtěžšího cross country dostihu v kontinentální Evropě. U jejího zrodu stáli
Emil Fürstenberg, Maxmilián Ugarte a Oktavián Kinský. Obávaná překážka nazvaná
Velký Taxisův příkop se objevila hned v prvním roce, ihned po závodě ale někteří jezdci považovali jeho zrušení.
Princ Egon Thurn-Taxis ovšem tehdy pronesl slavný výrok: „Pánové, já tento skok už nikdy překonávat nebudu, a jak se tak dívám kolem sebe, tak vy také ne. Nevidím tedy důvod, proč bychom jej měli rušit a někomu něco ulehčovat.“ Od roku 1892, kdy princ zemřel, nese překážka jeho jméno.
5. listopadu 1985 – objevení relikviáře sv. Maura
Přesně
5. listopadu 1985 skončila
historická detektivka spojená s hledáním pokladu: kriminalistům se podařilo pod dřevěnou podlahou kaple
hradu a zámku v Bečově nad Teplou najít jednu z našich nejcennějších památek,
románský relikviář svatého Maura ze 13. století. Vzácnou uměleckou památku přivezli na své panství do Čech koncem 19. století
Beaufort-Spontinové na konci 19. století. Těsně před válkou v obavách, aby o vzácnou památku nepřišli, ukryli relikviář společně se
130 láhvemi koňaku a vína pod podlahu hradní kaple Nanebevzetí Panny Marie. Vydejte se s
Kudy z nudy na fascinující pátrání, které mělo tak úžasný výsledek.
8. listopadu 1620 – bitva na Bílé hoře
V
bitvě na Bílé hoře v Praze bylo poraženo české stavovské protestantské vojsko. Když vzápětí podalo 201 účastníků českého stavovského povstání prosbu císaři Ferdinandu II. Habsburskému o milost, císař všechny žádosti nekompromisně zamítl. Otevřela se tak cesta k děsivé
popravě 27 vůdců povstání 21. června 1621 na
Staroměstském náměstí. Ačkoli se po bitvě pozice
Habsburků v českém státě upevňovala, spustila rebelie českých stavů mnohem vážnější konflikt,
třicetiletou válku.
9. listopadu 1989 – pád Berlínské zdi
Dne
9. listopadu 1989, padla
Berlínská zeď, 165 kilometrů dlouhý symbol studené války, rozdělující Berlín na západní a východní část. Předcházel jí exodus východních Němců, kteří v létě 1989 přes
Prahu prchali na západ.
Malou Stranu a další části historického centra
Prahy tehdy zaplnily tisíce trabantů, wartburgů a automobilů dalších východoevropských značek.
30. září 1989 z
ápadoněmecký ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher z balkonu
Lobkovického paláce, sídla velvyslanectví tehdejšího západního
Německa, tisícům uprchlíků z NDR oznámil, že dostali povolení vycestovat na Západ. Berlínská zeď sice padla o pár dní později,
9. listopadu 1989, ale
první kámen z Berlínské zdi byl vylomen právě v Praze.
11. listopadu 1918 – konec první světové války a Den veteránů
Dne
11. listopadu 1918 bylo v železničním vagonu u severofrancouzského města
Compiègne podepsáno příměří mezi
zeměmi Dohody a
Německem, a skončily tak boje první světové války na západní frontě. Památku ukončení první světové války připomíná
Den válečných veteránů. Slaví se každý rok 11. listopadu zejména v západní Evropě, v USA a v zemích Commonwealthu jako
Den památky, Den příměří nebo Den veteránů. Česká republika se k oslavám připojila v roce 2004.
12. listopadu 1989 – svatořečení Anežky České
Papež Jan Pavel II. svatořečil
Anežku Českou. Krátce po jejím svatořečení v listopadu 1989 odstartovaly události na
Národní třídě v
Praze Sametovou revoluci a
pád komunistického režimu. Naplnilo se tak staré proroctví, že až bude Anežka Přemyslovna prohlášena za svatou, zavládne v českých zemích svoboda.
15.listopadu 1906 – zveřejnění objevu čtyř krevních skupin
Doktor
Jan Janský přednesl v
Praze na schůzi Spolku lékařů českých projev o svém
objevu čtyř krevních skupin.
17. listopadu 1952 – založení Akademie věd ČR
Stejně jako
Sametová revoluce v roce 1989 má datum sedmnáctého listopadu ve svém „rodném listě“ i
Akademie věd České republiky. Její přímá předchůdkyně,
Československá akademie věd, byla slavnostně vyhlášena 17. listopadu 1952 v
Národním divadle v
Praze. Výročí jejího vzniku každý rok připomíná
Týden Akademie věd ČR, vědecký festival s programem po celé republice na různých pracovištích AV ČR.
17. listopadu 1939 a 1989 – Den boje za svobodu a demokracii, Mezinárodní den studentstva a Sametová revoluce
Státní svátek
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva připomíná několik historických okamžiků. Již
11. listopadu 1939 zemřel čtyřiadvacetiletý student medicíny
Jan Opletal. Podlehl následkům střelného zranění, které utrpěl při demonstraci proti německým okupantům z 28. října téhož roku v
Praze, a je symbolicky považovaný za
první československou oběť druhé světové války. Jeho
pohřeb 15. listopadu 1939 se stal opět velkou manifestací proti okupantům a vedl k rozhodnutí Adolfa Hitlera zavřít české vysoké školy a k brutálnímu násilí na studentech. V
noci na 17. listopadu gestapo obsadilo koleje v
Praze,
Brně a
Příbrami a zatklo více než 2000 studentů. Devět hlavních představitelů studentských organizací bylo ještě téhož dne popraveno; byli to
Josef Adamec, Jan Černý, Marek Frauwirth, Jaroslav Klíma, Bedřich Koula, Josef Matoušek, František Skorkovský, Václav Šaffránek a
Jan Weinert. Dalších více než 1200 studentů bylo zbito a později transportováno do koncentračního tábora Sachsenhausen-Oranienburg. V
listopadu 1989 se připomínka Opletalovy památky stala jedním z impulzů ke studentské demonstraci, která vyvrcholila brutálním zásahem Veřejné bezpečnosti a odstartovala
Sametovou revoluci.
21. listopadu 1344 – založení katedrály sv. Víta na Pražském hradě
Král
Jan Lucemburský položil základní kámen ke gotické novostavbě
katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha na
Pražském hradě.
27. listopadu 1952 – odsouzení Rudolfa Slánského
Vynesením 11 rozsudků smrti a tří doživotních trestů skončil zinscenovaný soudní proces s takzvaným vedením protistátního spikleneckého centra v čele s komunistickým politikem
Rudolfem Slánským. Jeho žádost o milost
prezident Gottwald zamítl, Slánský byl popraven společně s ostatními
3. prosince 1952 v pankrácké věznici. Soud Slánského rehabilitoval v roce 1963.