ÚvodAktualityVýznamné dny naší historie: co se stalo v listopadu?
Zážitky

Významné dny naší historie: co se stalo v listopadu?

Poslechněte si audio verzi článku
Výročí Sametové revoluce 1989 a objevení relikviáře svatého Maura, Den válečných veteránů a také Den boje za svobodu a demokracii, výročí objevu relikviáře svatého Maura anebo prvního ročníku Velké pardubické: to je jen výběr z významných a zajímavých výročí, které přináší listopad, jedenáctý měsíc v roce. Projděte se listopadovými dny s Kudy z nudy!
Listopad: jedenáctý měsíc v roce, pojmenovaný podle padajícího listí, přináší kromě významných dnů také řadu zajímavých svátků, od svátku Všech svatých přes Dušičky až po začátek adventu. S Kudy z nudy se můžete projít světem listopadových pranostik, tady ale najdete souhrn zajímavých listopadových dnů, výročí a zajímavostí.
 

3. listopadu 1918 – Kapitulace Rakouska-Uherska

Přestože si Češi jako kapitulaci vyložili již Andrassyho nótu z 27. října a 28. října vyhlásili samostatné Československo, fakticky Rakousko-Uhersko kapitulovalo až 3. listopadu. Císař Karel I. nikdy neabdikoval, ale 11. listopadu se vzdal rakouské části monarchie a později i Uherska.
 

5. listopadu 1874 – první ročník Velké pardubické

Konal se první ročník Velké pardubické, nejstaršího a nejtěžšího cross country dostihu v kontinentální Evropě. U jejího zrodu stáli Emil Fürstenberg, Maxmilián Ugarte a Oktavián Kinský. Obávaná překážka nazvaná Velký Taxisův příkop se objevila hned v prvním roce, ihned po závodě ale někteří jezdci považovali jeho zrušení. Princ Egon Thurn-Taxis ovšem tehdy pronesl slavný výrok: „Pánové, já tento skok už nikdy překonávat nebudu, a jak se tak dívám kolem sebe, tak vy také ne. Nevidím tedy důvod, proč bychom jej měli rušit a někomu něco ulehčovat.“ Od roku 1892, kdy princ zemřel, nese překážka jeho jméno.
 

5. listopadu 1985 – objevení relikviáře sv. Maura

Přesně 5. listopadu 1985 skončila historická detektivka spojená s hledáním pokladu: kriminalistům se podařilo pod dřevěnou podlahou kaple hradu a zámku v Bečově nad Teplou najít jednu z našich nejcennějších památek, románský relikviář svatého Maura ze 13. století. Vzácnou uměleckou památku přivezli na své panství do Čech koncem 19. století Beaufort-Spontinové na konci 19. století. Těsně před válkou v obavách, aby o vzácnou památku nepřišli, ukryli relikviář společně se 130 láhvemi koňaku a vína pod podlahu hradní kaple Nanebevzetí Panny Marie. Vydejte se s Kudy z nudy na fascinující pátrání, které mělo tak úžasný výsledek.


 

8. listopadu 1620 – bitva na Bílé hoře

V bitvě na Bílé hoře v Praze bylo poraženo české stavovské protestantské vojsko. Když vzápětí podalo 201 účastníků českého stavovského povstání prosbu císaři Ferdinandu II. Habsburskému o milost, císař všechny žádosti nekompromisně zamítl. Otevřela se tak cesta k děsivé popravě 27 vůdců povstání 21. června 1621 na Staroměstském náměstí. Ačkoli se po bitvě pozice Habsburků v českém státě upevňovala, spustila rebelie českých stavů mnohem vážnější konflikt, třicetiletou válku.
 

9. listopadu 1989 – pád Berlínské zdi

Dne 9. listopadu 1989, padla Berlínská zeď, 165 kilometrů dlouhý symbol studené války, rozdělující Berlín na západní a východní část. Předcházel jí exodus východních Němců, kteří v létě 1989 přes Prahu prchali na západ. Malou Stranu a další části historického centra Prahy tehdy zaplnily tisíce trabantů, wartburgů a automobilů dalších východoevropských značek. 30. září 1989 západoněmecký ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher z balkonu Lobkovického paláce, sídla velvyslanectví tehdejšího západního Německa, tisícům uprchlíků z NDR oznámil, že dostali povolení vycestovat na Západ. Berlínská zeď sice padla o pár dní později, 9. listopadu 1989, ale první kámen z Berlínské zdi byl vylomen právě v Praze.
 

11. listopadu 1918 – konec první světové války a Den veteránů

Dne 11. listopadu 1918 bylo v železničním vagonu u severofrancouzského města Compiègne podepsáno příměří mezi zeměmi Dohody a Německem, a skončily tak boje první světové války na západní frontě. Památku ukončení první světové války připomíná Den válečných veteránů. Slaví se každý rok 11. listopadu zejména v západní Evropě, v USA a v zemích Commonwealthu jako Den památky, Den příměří nebo Den veteránů. Česká republika se k oslavám připojila v roce 2004.
 

12. listopadu 1989 – svatořečení Anežky České

Papež Jan Pavel II. svatořečil Anežku Českou. Krátce po jejím svatořečení v listopadu 1989 odstartovaly události na Národní třídě v Praze Sametovou revoluci a pád komunistického režimu. Naplnilo se tak staré proroctví, že až bude Anežka Přemyslovna prohlášena za svatou, zavládne v českých zemích svoboda.


 

15.listopadu 1906 – zveřejnění objevu čtyř krevních skupin

Doktor Jan Janský přednesl v Praze na schůzi Spolku lékařů českých projev o svém objevu čtyř krevních skupin.
 

17. listopadu 1952 – založení Akademie věd ČR

Stejně jako Sametová revoluce v roce 1989 má datum sedmnáctého listopadu ve svém „rodném listě“ i Akademie věd České republiky. Její přímá předchůdkyně, Československá akademie věd, byla slavnostně vyhlášena 17. listopadu 1952 v Národním divadle v Praze. Výročí jejího vzniku každý rok připomíná Týden Akademie věd ČR, vědecký festival s programem po celé republice na různých pracovištích AV ČR.


 

17. listopadu 1939 a 1989 – Den boje za svobodu a demokracii, Mezinárodní den studentstva a Sametová revoluce

Státní svátek Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva připomíná několik historických okamžiků. Již 11. listopadu 1939 zemřel čtyřiadvacetiletý student medicíny Jan Opletal. Podlehl následkům střelného zranění, které utrpěl při demonstraci proti německým okupantům z 28. října téhož roku v Praze, a je symbolicky považovaný za první československou oběť druhé světové války. Jeho pohřeb 15. listopadu 1939 se stal opět velkou manifestací proti okupantům a vedl k rozhodnutí Adolfa Hitlera zavřít české vysoké školy a k brutálnímu násilí na studentech. V noci na 17. listopadu gestapo obsadilo koleje v Praze, Brně a Příbrami a zatklo více než 2000 studentů. Devět hlavních představitelů studentských organizací bylo ještě téhož dne popraveno; byli to Josef Adamec, Jan Černý, Marek Frauwirth, Jaroslav Klíma, Bedřich Koula, Josef Matoušek, František Skorkovský, Václav Šaffránek a Jan Weinert. Dalších více než 1200 studentů bylo zbito a později transportováno do koncentračního tábora Sachsenhausen-Oranienburg. V listopadu 1989 se připomínka Opletalovy památky stala jedním z impulzů ke studentské demonstraci, která vyvrcholila brutálním zásahem Veřejné bezpečnosti a odstartovala Sametovou revoluci.
 

21. listopadu 1344 – založení katedrály sv. Víta na Pražském hradě

Král Jan Lucemburský položil základní kámen ke gotické novostavbě katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě.
 

27. listopadu 1952 – odsouzení Rudolfa Slánského

Vynesením 11 rozsudků smrti a tří doživotních trestů skončil zinscenovaný soudní proces s takzvaným vedením protistátního spikleneckého centra v čele s komunistickým politikem Rudolfem Slánským. Jeho žádost o milost prezident Gottwald zamítl, Slánský byl popraven společně s ostatními 3. prosince 1952 v pankrácké věznici. Soud Slánského rehabilitoval v roce 1963.
Po stopách šlechtických rodů: Beaufort-Spontinové a příběh relikviáře sv. Maura

Po stopách šlechtických rodů: Beaufort-Spontinové a příběh relikviáře sv. Maura

Objevení relikviáře svatého Maura dodnes patří k nejkurióznějším případům bývalé československé kriminálky. Vše začalo v červenci 1984 telefonátem na vídeňský konzulát, a to rozhodně ne nevinným: obchodník z USA Danny Douglas nabídl Československu půl milionu dolarů za předmět, který neexistoval.

Den vzniku samostatného československého státu

Den vzniku samostatného československého státu

28. říjen a Den vzniku samostatného československého státu patří mezi státní svátky České republiky. Připomíná 28. říjen 1918, kdy Národní výbor československý vydal první zákon o zřízení samostatného státu a poté bylo zveřejněno provolání o vzniku Československa: „Lide československý. Tvůj odvěký sen se stal skutkem…“.

Lidové pranostiky: listopad, dušičkové počasí a svatý Martin na bílém koni

Lidové pranostiky: listopad, dušičkové počasí a svatý Martin na bílém koni

Ačkoli je listopad od začátku až do konce podzimní měsíc, zima už o sobě dává často vědět. Pojďte se s námi na Kudy z nudy projít listopadem od Dušiček až po svatého Ondřeje a podívat se, jaké pranostiky a lidová moudra nám jedenáctý měsíc roku přináší. A jako každý rok se můžeme sázet, jestli zrovna letos přijede svatý Martin na bílém koni se vší parádou?

Krevní skupiny – nejvýznamnější objev české medicíny

Krevní skupiny – nejvýznamnější objev české medicíny

Za nejvýznamnější objev české medicíny se považuje dělení krevních skupin, k němuž v r. 1907 dospěl Jan Janský.

Nejstarší a nejtěžší cross country dostih kontinentu – Velká pardubická od roku 1874

Nejstarší a nejtěžší cross country dostih kontinentu – Velká pardubická od roku 1874

Nejstarší a pravděpodobně i nejtěžší cross country dostih kontinentu se jezdí od roku 1874 v Pardubicích. Koně a jezdci musí zvládnout dráhu dlouhou 6 900 m a překonat 31 překážek. Nejobávanější z nich – Taxisův příkop, který se smí skákat jen jednou do roka právě při tomto dostihu pořádaném každoročně druhou říjnovou neděli. Nejstarší a pravděpodobně i nejtěžší cross country dostih kontinentu se jezdí od roku 1874 v Pardubicích. V roce 2024 tak slaví 150 let od své premiéry.

30. září 1989 – den, kdy na Malé Straně v Praze padla Berlínská zeď

30. září 1989 – den, kdy na Malé Straně v Praze padla Berlínská zeď

V létě 1989 zaplnily Malou Stranu a další části historického centra Prahy tisíce trabantů, wartburgů a automobilů dalších východoevropských značek. Exodus východních Němců, kteří přes Prahu prchali na Západ, vyvrcholil 30. září 1989.

Katedrála sv. Víta v Praze – absolutní vrchol gotické architektury Památky

Katedrála sv. Víta v Praze – absolutní vrchol gotické architektury

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

Národní divadlo v Praze – Zlatá kaplička Kultura

Národní divadlo v Praze – Zlatá kaplička

Pokud patříte mezi milovníky kulturního dění, rozhodně byste neměli vynechat návštěvu některého z divadelních představení Národního divadla v Praze, které tvoří tři umělecké soubory – opera, činohra a balet. Vybrat si můžete z lákavé nabídky programů.

Karel I. – poslední rakouský císař

Karel I. – poslední rakouský císař

Poslední habsburský císař Karel I. (17. srpna 1887, Rakousko – 1. dubna 1922, Madeira) byl v letech 1916–1918 také poslední český král. Čechy měl rád: část dětství prožil v Praze, ve Františkových Lázních se poprvé setkal se svou budoucí ženou a v roce 1917 koupil zámek v Brandýse nad Labem, kde chtěl s rodinou žít po skončení první světové války.

Klement Gottwald – první československý „dělnický prezident“

Klement Gottwald – první československý „dělnický prezident“

Klement Gottwald (23. listopadu 1896, Dědice nebo Heroltice u Vyškova – 14. března 1953, Praha), který sehrál hlavní úlohu v komunistickém státním převratu v únoru 1948, se po odstoupení Edvarda Beneše nechal zvolit na jeho místo jako první československý dělnický prezident.

Akademie věd České republiky – naše největší vědecká instituce

Akademie věd České republiky – naše největší vědecká instituce

Stejně jako Sametová revoluce v roce 1989 má datum sedmnáctého listopadu ve svém „rodném listě“ i Akademie věd České republiky. Založení její přímé předchůdkyně, Československé akademie věd, bylo slavnostně vyhlášeno 17. listopadu 1952 v Národním divadle v Praze.

Památka zesnulých neboli Dušičky

Památka zesnulých neboli Dušičky

Modlitba za zemřelé je jedna z nejstarších křesťanských tradic. Dřív lidé věřili, že právě na začátku listopadu se svět živých prolíná se světem zemřelých. Dnes 2. listopadu na Dušičky chodíme na hřbitovy, zdobíme hroby svých blízkých věnci a květinami, zapalujeme svíčky a vzpomínáme.

Den válečných veteránů

Den válečných veteránů

Den válečných veteránů je svátek věnovaný památce ukončení první světové války. Slaví se každý rok 11. listopadu zejména v západní Evropě, v USA a v zemích Commonwealthu jako Den památky, Den příměří nebo Den veteránů. Česká republika se k oslavám připojila v roce 2004.

Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva

Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva

Jeden ze státních svátků České republiky spojuje dvě události, které dělí přesně padesát let. 17. listopadu 1939 nacistické Německo zavřelo české vysoké školy, 17. listopadu 1989 pak v Praze začala Sametová revoluce, která vedla k pádu totalitního komunistického režimu.

Hrad a zámek Bečov nad Teplou – odhalte tajemství relikviáře sv. Maura Památky

Hrad a zámek Bečov nad Teplou – odhalte tajemství relikviáře sv. Maura

Udělejte si výlet na jeden z nejzachovalejších českých hradů, který se může pyšnit unikátní památkou evropského významu – relikviářem sv. Maura, který se stářím a hodnotou blíží českým korunovačním klenotům.

Bojiště Bílá hora – bitva na Bílé hoře a památník porážky českých stavů Památky

Bojiště Bílá hora – bitva na Bílé hoře a památník porážky českých stavů

Památné místo na Bílé hoře v Praze 6 připomíná neslavnou bitvu, která se zde odehrála 8. 11. 1620. Katolické armády porazily vojska českých stavů, hájící reformní náboženství a kulturu. V následujících letech byla česká politika zcela podřízena habsburské nadvládě, a to na 298 let.

Evropa v Česku: proč máme rádi Německo?

Evropa v Česku: proč máme rádi Německo?

Snový zámek Neuschwanstein v Bavorských Alpách, hrad Eltz, řeka Rýn, pohádka Brémští muzikanti, překrásná historická městečka s čele s bavorským Rothenburgem ob der Tauber, mnichovský Oktoberfest, buřty a klobásy se zelím, marcipán z Lübecku, adventní trhy, drážďanská štola anebo Saské Švýcarsko, malý kousek ráje hned za hranicemi: je tolik věcí, které máme rádi na Německu! Seriál o evropských zemích pokračuje u našich dalších sousedů. Pojďte s Kudy z nudy poznat Německo!

Habsburkové – jeden z nejvýznamnějších panovnických rodů Evropy

Habsburkové – jeden z nejvýznamnějších panovnických rodů Evropy

Šlechtický rod, který si zvolil jméno podle svého sídla, hradu Habsburg v oblasti Aargau na severu Švýcarska, se poprvé objevil kolem roku 1100. Do nejvyšší evropské politiky Habsburkové vstoupili roku 1273, kdy byl Rudolf Habsburský zvolen římským králem. V dalších staletích pak ovládali zejména střední Evropu, Nizozemí, Pyrenejský poloostrov a jih Itálie.

Lobkovický palác – sídlo Velvyslanectví Spolkové republiky Německo Památky

Lobkovický palác – sídlo Velvyslanectví Spolkové republiky Německo

Malostranský palác významného šlechtického rodu Lobkowiczů byl postaven podle návrhu architekta Giovanni Battisty Alliprandiho v letech 1702-04.

Beaufort-Spontin – šlechtický rod, který do českých zemí přivezl relikviář svatého Maura

Beaufort-Spontin – šlechtický rod, který do českých zemí přivezl relikviář svatého Maura

Lucemburský hrad Beaufort, belgický hrad Spontin a zámek a hrad v Bečově nad Teplou: to byla hlavní sídla šlechtického rodu Beaufort-Spontinů. Patřil jim také zámek ve valonském Florennes. Právě pro tamní benediktinské opatství byl ve 13. století vyroben relikviář svatého Maura, který Beaufort-Spontinové na konci 19. století převezli na své panství do Čech.

Lucemburkové – druhá panovnická dynastie Českého království

Lucemburkové – druhá panovnická dynastie Českého království

Druhou ze čtyř panovnických dynastií, které se vystřídaly na českém trůnu, byli Lucemburkové. Svůj původ odvozovali od bájné víly Meluzíny, která měla místo nohou hadí ocas a jejím domovem byl francouzský hrad Lusignan. Ve skutečnosti ovšem původním panstvím Lucemburků bylo území dnešního Lucemburska, jednoho z nejmenších států v Evropě, a belgické provincie Luxembourg.

Národní třída v Praze Památky

Národní třída v Praze

Národní třída je jednou z nejznámějších a nejstarších pražských ulic. Nachází se na rozhraní Starého a Nového Města, a vede od Jungmannova náměstí až k mostu Legií. Ve středověku, stejně jako v ulici Na Příkopě, zde stály hradby Starého města.

Expozice Tekutý poklad ve sklepích Pluhovského paláce na hradě a zámku Bečov nad Teplou Gurmánská turistika

Expozice Tekutý poklad ve sklepích Pluhovského paláce na hradě a zámku Bečov nad Teplou

Ve sklepích Pluhovského paláce na hradě a zámku Bečov nad Teplou vzniká expozice Tekutý poklad. Jedná se o nejvzácnější kolekci vín na celém evropském kontinentu, jejíž hodnota byla stvrzena znaleckým posudkem a znatelně přesahuje dvacet milionů korun.