ÚvodČeská nejMezinárodní a významné dnyDen boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva
Mezinárodní a významné dny

Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva

Jeden ze státních svátků České republiky spojuje dvě události, které dělí přesně padesát let. 17. listopadu 1939 nacistické Německo zavřelo české vysoké školy, 17. listopadu 1989 pak v Praze začala Sametová revoluce, která vedla k pádu totalitního komunistického režimu.
17. listopad byl dlouho v kalendářích uveden jako Mezinárodní den studenstva, když ale o padesát let později v listopadu 1989 studenti sehráli hlavní roli při pietní akci k uctění památky Jana Opletala a událostí roku 1939, svátek se přejmenoval na Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. S portálem Kudy z nudy se můžete projít krok za krokem po místech, kde Sametová revoluce 1989 probíhala.
Meda Mládková – mecenáška moderního výtvarného umění

Meda Mládková – mecenáška moderního výtvarného umění

Historička umění, sběratelka, mecenáška a zakladatelka Nadace Jana a Medy Mládkových a Musea Kampa Meda Mládková (8. září 1919, Zákupy – 3. května 2022, Praha) strávila velkou část života v exilu. Podporovala umělce z bývalého Československa, kterým nepřál totalitní režim, a po listopadu 1989 darovala Praze rozsáhlou sbírku moderního umění. K vidění je v pražském Museu Kampa.

České značky: společnost EFKO-Karton a fenomén Igráček

České značky: společnost EFKO-Karton a fenomén Igráček

Nejsou tak populární jako hračky Lego nebo Playmobil, ale přesto je zná celé Česko: řeč je o Igráčcích, malých figurkách představujících nejrůznější profese a činnosti. Kdo si s nimi nehrál jako dítě, ten je alespoň znal od kamarádů. Dnes je kromě dětí mají rádi i sběratelé, navíc Českem řadu let kolovala výstava Fenomén Igráček. Seznamte se s jeho výrobcem, společností EFKO-karton, na Kudy z nudy!

Expozice Karla Kryla v Kroměříži Kultura

Expozice Karla Kryla v Kroměříži

Stálá expozice rodáka a písničkáře Karla Kryla se nachází v suterénu opraveného Starého pivovaru v Kroměříži. A není to jen tak ledajaké muzeum plné vitrínek a nezáživných faktů – čeká vás v něm doslova procházka Krylovými písničkami.

Milan Kundera – nejpřekládanější český spisovatel

Milan Kundera – nejpřekládanější český spisovatel

Milan Kundera (1. dubna 1929 Brno – 11. července 2023 Paříž) český spisovatel světového významu, psal básně, dramata, prózu i eseje. Brněnský rodák žil dlouhodobě ve Francii. Svá díla psal jak česky, tak francouzsky a také byl překladatelem. V roce 1979 byl zbaven československého státního občanství a jeho dílo bylo v Československu až do Sametové revoluce zakázáno.

Svatá Anežka Česká – nejznámější česká světice

Svatá Anežka Česká – nejznámější česká světice

Svatá Anežka Přemyslovna, zvaná Česká (20. ledna 1211, Praha – 2. března 1282, Praha) je patronkou všech nemocných, chudých a trpících. Krátce po jejím svatořečení v listopadu 1989 odstartovaly události na Národní třídě v Praze sametovou revoluci a pád komunistického režimu. Naplnilo se tak staré proroctví, že až bude Anežka Přemyslovna prohlášena za svatou, zavládne v českých zemích svoboda.

10 tipů, kde můžete poznat památníky odboje

10 tipů, kde můžete poznat památníky odboje

Československé dějiny jsou protkány řadou odporových aktivit proti vládnoucím režimům. První odboj byl veden za první světové války proti dožívající Rakousko-uherské monarchii. Druhý československý odboj vznikl po okupaci ČSR nacistickým Německem. Formovat se začal v březnu 1939 a skončil s osvobozením našeho území v roce 1945. Jako třetí odboj se označuje protikomunistická činnost od února 1948 do listopadu 1989, která narušovala totalitní moc v tehdejším Československu. Poznejte zajímavé expozice, muzea a památníky věnované našim odbojářům! Kde je naleznete vám poradí Kudy z nudy.

Václavské náměstí v Praze – symbol české státnosti Památky

Václavské náměstí v Praze – symbol české státnosti

Druhému největšímu náměstí v Česku vévodí Myslbekova jezdecká socha sv. Václava. Je obchodním a administrativním centrem, sídlí zde kina, divadla, bankovní domy, hotely, restaurace a desítky obchodů. Jedná se o tradiční místo oslav a veřejných shromáždění, které zažilo mnoho historických chvil.

Okupace Československa 21. srpna 1968 – jeden z osudových momentů naší historie

Okupace Československa 21. srpna 1968 – jeden z osudových momentů naší historie

Krátce před půlnocí 20. srpna 1968 překročila hranice tehdejšího Československa vojska pěti států východního bloku. Invaze armád Varšavské smlouvy byla definitivní tečkou za Pražským jarem, tedy pokusem liberálního křídla Komunistické strany Československa vybudovat v zemi „socialismus s lidskou tváří“. Naopak začalo období normalizace, které ukončila teprve sametová revoluce v listopadu 1989 a nastolení demokracie.

Karel Kryl – písničkář a nejznámější autor protestsongů proti totalitě

Karel Kryl – písničkář a nejznámější autor protestsongů proti totalitě

Veličenstvo Kat, Anděl, Morituri te salutant nebo Salome: to je jen pár písní z tvorby písničkáře Karla Kryla (12. dubna 1944, Kroměříž – 3. března 1994, Mnichov, Německo). Byl legendou protestsongů a jednou z tváří Sametové revoluce v roce 1989. Jeho písnička Bratříčku, zavírej vrátka, patřila k symbolům odporu proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968.

Dům DRN na Národní třídě v Praze Památky

Dům DRN na Národní třídě v Praze

Moderní polyfunkční dům s názvem DRN na Národní ulici je stavbou architekta Stanislava Fialy. Již ve svém názvu odkazuje k zeleni, která jej obrůstá ve všech úrovních. Mimořádná palácová novostavba 21. století klade důraz na kvalitu veřejného prostoru i originální provedení interiérů.

17. listopad: umění v ulicích, cesta svobody, průvody i prohlídky památek

17. listopad: umění v ulicích, cesta svobody, průvody i prohlídky památek

Pamětníci vzpomínají a mládež tápe: co se vlastně stalo 17. listopadu? Ať už si připomeneme tragické události v říjnu a listopadu 1939 v tehdejším Protektorátu Čechy a Morava anebo Sametovou revoluci v roce 1989, vždy v událostech sehráli hlavní roli studenti.

Národní třída v Praze Památky

Národní třída v Praze

Národní třída je jednou z nejznámějších a nejstarších pražských ulic. Nachází se na rozhraní Starého a Nového Města, a vede od Jungmannova náměstí až k mostu Legií. Ve středověku, stejně jako v ulici Na Příkopě, zde stály hradby Starého města.

30 let od sametové revoluce: užijte si výstavy, koncerty, festivaly a studentský průvod

30 let od sametové revoluce: užijte si výstavy, koncerty, festivaly a studentský průvod

Chcete znovu (anebo poprvé?) zažít atmosféru sametové revoluce, projít se se studentským průvodem z Albertova až na Národní třídu anebo si v Olomouci užít Sametovou noc? Portál Kudy z nudy už nyní přináší přehled TOP podzimních akcí z Prahy i dalších měst. Nezůstávejte doma a užijte si je společně s ostatními, stejně jako tehdy před třiceti lety. Bude to velké a bude to skvělé!

Země za ostnatým drátem: podél hranic po stopách železné opony

Země za ostnatým drátem: podél hranic po stopách železné opony

Téměř půl století rozděloval Evropu na východ a západ ostnatý obojek železné opony. Bylo to unikátní a zároveň strašlivé dílo, pod nímž umírali civilisté i pohraničníci. Pojďte se s Kudy z nudy podívat, jak se místa kolem hranic změnila a kde si železnou oponu připomenete dnes?

Jan Skácel – jeden z nejslavnějších moravských básníků

Jan Skácel – jeden z nejslavnějších moravských básníků

Verše básníka Jana Skácela (7. února 1922, Vnorovy – 7. listopadu 1989, Brno) jsou obrazem jižní Moravy. Najdete v nich to, co v krásných lidových písničkách: lásku a radost, dětství i stárnutí, venkovskou krajinu, tekoucí vodu, víno, vítr, samotu i stesk. Básník milovaný a zakázaný odešel deset dnů před sametovou revolucí v nedožitých 67 letech.

Věda a historie není nuda: retro dovolená aneb kam se jezdilo kdysi i nyní

Věda a historie není nuda: retro dovolená aneb kam se jezdilo kdysi i nyní

Máchovo jezero, Lipno, Špindlerův Mlýn nebo Český ráj: to jsou místa, kam se za socialismu jezdilo na dovolenou. Prázdniny jsme trávili také na chatách a na chalupách a záviděli jsme těm, kteří jeli na výlet do Prahy, protože taková jízda metrem a po eskalátorech, to byl vážně zážitek! Vydejte se s Kudy z nudy na dovolenou v retro stylu.

Marta Kubišová – zpěvačka nejznámějšího protestsongu roku 1968

Marta Kubišová – zpěvačka nejznámějšího protestsongu roku 1968

Zpěvačka Marta Kubišová (* 1. listopadu 1942 České Budějovice) je výjimečná osobnost české hudby. Její píseň Modlitba pro Martu se po okupaci vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 stala symbolem národního odporu. Řadu let kvůli tomu měla zakázané natáčení desek i koncerty, a dokonce se kvůli ní falšovaly výsledky populární ankety Zlatý slavík.

Kardinál František Tomášek – významný představitel protikomunistického odboje

Kardinál František Tomášek – významný představitel protikomunistického odboje

Kardinál František Tomášek (30. června 1899, Studénka – 4. srpna 1992, Praha) se již za svého života stal legendou. Katolický duchovní, pedagog a teolog byl jednou z osobností protikomunistického odboje a svou mravní autoritou dalece přesáhl společenství věřících. Často vystupoval na obranu důstojnosti člověka a svobody naší země.

Václav Havel – poslední československý a první český prezident

Václav Havel – poslední československý a první český prezident

Václav Havel (5. října 1936 Praha – 18. prosince 2011 Vlčice-Hrádeček) byl spisovatel a dramatik, jeden z prvních mluvčích Charty 77, vůdčí osobnost politických změn v listopadu 1989, poslední prezident Československa a první prezident České republiky po Sametové revoluci. Svými postoji v letech totality si získal postavení uznávané morální autority. Hloubkou názorů na problémy soudobé civilizace a promyšleností jejich formulací se stal i v nové ústavní funkci respektovanou osobností, mezi politiky ojedinělou.

Alexander Dubček – populární politik a tvář Pražského jara 1968

Alexander Dubček – populární politik a tvář Pražského jara 1968

Celá generace Čechů a Slováků vzpomíná na politika Alexandera Dubčeka (27. listopadu 1921 Uhrovec – 7. listopadu 1992 Praha) jako na politika, který v roce 1968 ztělesňoval snahu o reformu vládního režimu v Československu. Pokus nastolit „socialismus s lidskou tváří“ ale v srpnu ukončila ozbrojená vojenská intervence a Dubček téměř na dvacet let nuceně zmizel z veřejného života. Na politickou scénu se vrátil až po pádu komunistického režimu v roce 1989.

Věda a historie není nuda: monstrózní stavby socialismu

Věda a historie není nuda: monstrózní stavby socialismu

Od vítězného února 1948 do sametového listopadu 1989 vznikla řada budov, které dodnes budí vášně. Pro někoho jde o unikátní klenoty stylu brutalismu, které vypovídají o tehdejší době, jiní by je okamžitě strhli a místo nich postavili cokoliv jiného. Které stavby to schytávají ze všech stran a kde heslo „poručíme větru, dešti“ selhalo na celé čáře? Vydejte se s Kudy z nudy na prohlídku fascinujících staveb z druhé poloviny 20. století.

Céčka – barevný fenomén 80. let

Céčka – barevný fenomén 80. let

Kdo je v 80. letech neměl, jako by nebyl. Řeč je o pestrobarevných céčkách, původně plastových dílcích, které měly sloužit jako módní doplněk. Zatímco dospělým se tento nápad nezamlouval a plastové háčky ve tvaru C pomalu směřovaly na skládku, barevných dílků si všimly děti a začaly je sbírat.

Manifestace 1989 na Václavském náměstí a Letenské pláni – největší manifestace v České republice

Manifestace 1989 na Václavském náměstí a Letenské pláni – největší manifestace v České republice

Nejvíce lidí se sešlo při demonstraci proti komunistickému režimu v listopadu 1989. Lidé během demonstrace vytvořili lidský řetěz z Letné až k Pražskému hradu.

Geofun – 17. listopad 1989 ožívá v mobilních telefonech Zážitky

Geofun – 17. listopad 1989 ožívá v mobilních telefonech

17. listopad je jedním z nejvýznamnějších dní historie naší republiky. Faktem je, že čím dál více lidí neví, co se přesně událo. Sametová revoluce? Pád komunismu? Vznik Občanského fóra? Nějaké demonstrace studentů? Připomeňte si osudové okamžiky našich dějin aplikací Geofun.