Operace Anthropoid byl krycí název pro parašutistický výsadek vyslaný během druhé světové války z Velké Británie na území Protektorátu Čechy a Morava. Tvořili ho vojáci československé exilové armády
Jozef Gabčík a
Jan Kubiš, hlavním cílem byla
likvidace zastupujícího říšského protektora a šéfa RSHA Reinharda Heydricha. K útoku byla zvolena
křižovatka mezi dnešními ulicemi Zenklovou a V Holešovičkách v Praze-Libni, kudy Heydrich každý den projížděl autem při cestě ze svého sídla v
Panenských Břežanech na
Pražský hrad. V těch místech bývala ostrá zatáčka, kde jeho řidič musel výrazně zpomalit.
Operace byla úspěšná, Heydrich na následky zranění 4. června 1942 zemřel.
Jozef Gabčík a
Jan Kubiš však za svůj čin zaplatili životem, když spolu s dalšími výsadkáři (
Adolf Opálka, Josef Valčík, Josef Bublík, Jan Hrubý a
Jaroslav Švarc) podlehli
18. června 1942 v boji s přesilou nacistických vojáků v
kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v
Praze na Novém Městě. Osudy statečných mužů tam připomíná
Národní památník hrdinů heydrichiády.
1. Památník Operace Anthropoid v Praze-Libni
Takzvaná Heydrichova zatáčka
mezi dnešními ulicemi Zenklovou a V Holešovičkách v Praze-Libni už dávno neexistuje, místo výrazně proměnila stavba nájezdů na dálnici D8. Dnes v těch místech stojí
monumentální pomník, navržený jako symbol odhodlanosti a statečnosti. Tři postavy balancující na hraně ve výšce devíti metrů původně měly představovat parašutisty, nakonec ale došlo ke změně a vedle sebe tu nyní stojí anglický a československý voják a civilista: úspěch operace záležel i na běžných lidech.
2. Mural art a QR bojovka Operace Anthropoid
Dílo svou formou a obsahem určené především mladším generacím a zároveň
lákající turisty jinam než na tradiční místa v centru Prahy, to je takzvaný
murál studenta architektura Jakuba Marka, doplňující nedaleký
památník. Dílo najdete na zdi nedaleko
místa, kde 27. května 1942 došlo k atentátu. Neobvyklým grafickým zpracováním významné události moderních českých dějin se
Praha 8 úspěšně zapojila do projektu
Galerie hlavního města Prahy MuralArtUM 2020, které mění nevzhledné betonové plochy v zajímavá umělecká díla. Zeď u tramvajové zastávky nyní vypráví kolemjdoucím příběh odboje proti nacistickému Německu; zaujmout má hlavně mladé, pro něž jsou graffiti a komiks bližší než psaný text či přednáška.
3. Jindřiška aneb „ta holčička s kolem“
Jindřišce Novákové bylo před sedmdesáti osmi lety pouhých čtrnáct let. Většina lidí ji zná jako „tu holčičku s kolem“. Byla to totiž právě Jindřiška, která po akci odklidila Kubišovo zakrvácené kolo. Bohužel si toho všimly místní ženy, po prozrazení kontaktů uvázla v síti a skončila v Mauthausenu, kde ji nacisté 24. října 1942 společně s celou rodinou popravili; v koncentračním táboře byla nejmladší popravenou ženou.
Radnice
Prahy 8 zrekonstruovala její pamětní desku na
budově základní školy Bohumila Hrabala, kam Jindřiška chodila. Nově je zde i
památník Dívka s kolem.
4. Heydrichova smrt a hrob jeho syna
Ihned po atentátu izolovaly
Prahu německé hlídky a byl vyhlášen výjimečný stav, o den později rozšířený na celé území protektorátu. Došlo k rozsáhlým domovním prohlídkám a zatýkání a byly popraveny stovky v té době vězněných osob. Mezi první oběti
patřila rodina Stehlíkových z Rokycan, která parašutistům z výsadku Anthropoid poskytla pomoc krátce po seskoku. Heydrichův stav se sice postupně zlepšoval, nakonec však dostal otravu krve a 4. června 1942 následkům zranění podlehl.
V
Dolním zámku v
Panenských Břežanech žila Heydrichova rodina ještě další tři roky. V říjnu 1943 u zámecké brány srazilo nákladní auto Heydrichova desetiletého syna Klause, který srážku nepřežil. Původně se předpokládalo, že jeho matka Lina odvezla ostatky dítěte na konci války s sebou do Německa, ale podle různých indicií je
Klausův hrob zřejmě stále někde v zámecké zahradě.
5. Památník národního útlaku a odboje v Panenských Břežanech
Spíš než bývalé Heydrichovo sídlo je v
Panenských Břežanech známý barokní
Horní zámek, kde za války pobýval státní tajemník a později státní ministr pro protektorát Karl Hermann Frank. Dnes tu sídlí
Památník národního útlaku a odboje s moderní interaktivní expozicí, mapující období druhé světové války včetně
operace Anthropoid. Hrdinský čin parašutistů připomíná také venkovní panelová výstava
. Vystaven je zde i Kubišův dopis adresovaný Marii Žilanové z 12. května 1942 anebo otisk zdi ze dvora Porchester Gate v Londýně, kde se parašutisté před nástupem na svou misi naposledy fotili.
Každoročně památník k výročí Operace Anthropoid pořádá Den Jana Kubiše.
6. Lidice, Ležáky a tisíce poprav
Po Heydrichově smrti se roztočila smršť mučení a poprav. V
pražské Kobyliské střelnici,
pardubickém Zámečku, v
Brně,
Olomouci a dalších místech vyhasínaly před popravčími četami životy skutečné elity národa. Celkový počet popravených osob v tomto období přesáhl 1 400, ovšem k tomuto číslu je nutné přičíst i téměř
3 000 židovských občanů, odeslaných do vyhlazovacích táborů. Symbolem období po atentátu se stalo vyhlazení dvou obcí,
Lidic (10. června 1942) a
Ležáků (24. června 1942).
19. června 1942 byl v Praze popraven i bývalý ministerský předseda a předválečný čs. armádní generál Alois Eliáš. Uvězněno, popraveno nebo deportováno do koncentračních táborů bylo skoro 15 tisíc lidí, od října 1942 do února 1944 zavraždili nacisté v koncentračním táboře Mauthausen celkem
294 nejbližších spolupracovníků parašutistů z řad českého odboje.
7. Prokletí českých korunovačních klenotů
O
českých korunovačních klenotech koluje legenda, že pokud si svatováclavskou korunu nasadí na hlavu někdo, kdo není z královského rodu, do roka zemře. Když 19. listopadu 1941 prezident Emil Hácha odevzdal sedm klíčů od korunní komory zastupujícímu říšskému protektorovi Reinhardu Heydrichovi, do
trezorové místnosti katedrály sv. Víta společně s ním vstoupili i další prominentní nacisti. Legendu podpořil film Atentát ze šedesátých let, v němž si Heydrich korunu nasadil, ale skutečnost zřejmě byla jiná. K potvrzení pověry ale leckomu stačila fotografie říšského protektora se symboly české státnosti.