Nejkrásnější proměny památek: hradní paláce, hotely, zámky, zahrady i továrny

Karlovy Vary: obnovené Císařské lázně

Téměř čtyři roky trvala obnova Císařských lázní v Karlových Varech, jedné z nejvýznamnějších památek Karlovarského kraje. Budova lázní byla dokončena v roce 1895 a za sto let fungování prošly jejími zdmi stovky tisíc lázeňských hostů, významných návštěvníků a státníků. Na konci minulého století byl lázeňský provoz ukončen, budova byla jen příležitostně využívána pro různé společenské a kulturní akce a postupně chátrala. Po rekonstrukci a slavnostním znovuotevření v roce 2023 Císařské lázně slouží jako společenské a kulturní centrum, kam se ale zároveň můžete vypravit na prohlídku. Seznámíte se s původní technologií, poznáte historické čekárny a odpočívárny, luxusní Císařskou koupelnu i moderní koncertní sál, a dozvíte se zajímavosti spojené s historií objektu.
 

Žatec: otevření druhé největší synagogy v Česku

V roce 2023 byly Žatec a krajina žateckého chmele zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO. O rok později město na řece Ohři s řadou chmelařských památek otevřelo po rozsáhlé rekonstrukci synagogu z konce 19. století, impozantní stavbu v maurském stylu se dvěma věžemi, které se staly charakteristickou dominantou východního panoramatu města. Druhá největší synagoga v Česku slouží jako muzeum a kulturní centrum, stálá expozice v muzeu v prvním patře rabínského domu mapuje život židovské komunity na Žatecku.
 

Zámek Týnec na Klatovsku: barokní fénix, který povstal z popela

Někdejší ruina barokního zámku Týnec na úpatí Šumavy se na Velikonoce 2024 poprvé otevřela pro veřejnost. Rozsáhlý objekt má pět pater a pět tisíc metrů čtvrtečních. Když ho v roce 2000 koupil sběratel umění Jan Pelánek s manželkou Hanou, chyběly stropy, okna i dveře, statika byla narušená a dovnitř pršelo. Bylo potřeba čtvrt století a čtvrt miliardy, aby se někdejší sídlo hraběte Maxmiliána Norberta Krakovského z Kolowrat a dílo barokního architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho probudilo do někdejší krásy. Za první republiky do zámku jezdili slavní umělci své doby, třeba Adolf Loos a Alfons Mucha, písničkář a spisovatel Karel Hašler nebo všestranný umělec Josef Váchal. Právě jeho největší soukromou sbírku zámek Týnec brzy představí.

 

Hrad Helfštýn, palác se skleněnou střechou

Pokud budete mít možnost zařadit do svých plánů návštěvu hradu Helfštýn, který shlíží do údolí Moravské brány, neváhejte ani minutu: hrad, jehož historie sahá až do 14. století, se po dvou stoletích chátrání, desítkách let hledání cesty záchrany a letech stavebních prací probudil opět k životu. Skvostem je především renesanční hradní palác, kvůli padajícímu zdivu už několik let před rekonstrukcí zavřený. Nyní je důkazem toho, jak středověk může jít ruku v ruce s moderní architekturou.

Architekti z Atelieru-r si nejprve z tisíců snímků dronu vytvořili 3D model hradu s veškerým neobvykle tvarovaným zdivem, typy omítek a povrchovými úpravami. Do torza paláce pak vložili nové konstrukce, které propojily přízemí s dosud nedostupnými místy. Prvky z cortenu, tedy korozi odolné oceli, odkazují na každoroční setkání uměleckých kovářů Hefaiston; nenarušují historickou část stavby a jasně se od ní liší, zároveň však respektují historickou hodnotu hradu. Na hradby vede točité schodiště, které tak nabízí výhled do okolí, přibyly také lavičky ze dřeva a ocelové konstrukce, zpevňující celý hrad. Jedinečné pak jsou skleněné střechy na ocelových nosnících. Ale nemějte obavy, pořád je tu dost prostor, které zůstaly bez střechy, a prohlídka tak vede stejně jako dřív i pod širým nebem.
 

Pustevny, Tančírna a další dřevěné stavby

O kráse dřeva a nebezpečí, kterému dřevěné stavby čelí, by útulny Maměnka a Libušín v horském sedle Pustevny nevyprávěly příběhy, ale celé romány. Dřevěné stavby inspirované secesí i lidovou architekturou navrhl architekt Dušan Jurkovič a už koncem 19. století se staly symbolem Beskyd.

V roce 2014 zachvátil jídelnu Libušína rozsáhlý požár a z pohádkové roubené stavby zbyly jen ohořelé trámy. Společně s chatou navždy zmizely i malby, secesní lustry, příborník, skleník, hodiny a sto vyřezávaných židlí. Ateliér Masák & Partner vypracoval s pomocí nejnovější techniky virtuální dvojče staré roubenky. Libušín se po rekonstrukci vrátil do podoby v roce 1925, kdy byly dokončeny všechny jeho části; proto jsou barvy i některé části jiné než před požárem. Práce postupovaly kousek po kousku a stejným způsobem, jakým postupoval sám Jurkovič, dokonce včetně použití jedlového dřeva, z něhož byl i originál z 19. století. Novy Libušín se otevřel šest let po požáru, v červenci 2020 a znovu je pýchou Beskyd.

Podobnou proměnou před časem prošla také Tančírna v Račím údolí v Rychlebských horách. Stavbě ze začátku 20. století hrozilo zřícení, než se jí ujala obec Bernartice, nechala vypracovat projekt obnovy a pustila se do boje za její záchranu. Unikátní místo s výjimečným geniem loci se probudilo k novému životu v roce 2015. Kompletní přestavba v maximální míře uchovala stávající historickou tesařskou konstrukci s výzdobnými řezbami a Tančírna se po zásluze opět stala oblíbeným turistickým centrem s kavárnou a sálem, kde se pořádají taneční akce, workshopy, svatby, ale také taneční a zážitkové dílny pro děti.

Zámek Vimperk: do muzea i na klasickou prohlídku

Zámek ve Vimperku prošel opravdu zevrubnou rekonstrukcí. Nově nabízí svým návštěvníkům muzejní expozice Muzea Vimperska i klasickou prohlídkovou trasu zámeckými interiéry, které vyzdobí i vzácné vlámské tapiserie ze 17. století. Návštěvníci se mohou těšit také na opravené nádvorní fasády i zcela nové návštěvnické zázemí. Zámecká prohlídková trasa je  ozvláštněna zrestaurovaným záklopovým stropem ze 17. století.
 

Praha: od náplavek přes muzeum a operu až k viaduktu

Celou řadu proměněných staveb nabízí Praha: projděte se například po ikonických pražských náplavkách! Od roku 2019 můžete na náplavkách Rašínova a Hořejšího nábřeží navštívit zrekonstruované „kobky“, kulaté prostory dříve sloužící pro uskladnění materiálu dováženého loděmi.

Za skleněnými otáčivými dveřmi (mimochodem, jedny váží kolem 2,5 tuny a vyrobila je americká firma Reynolds) dnes jsou kavárny, kulturní prostory nebo toalety.

V zářící šperk Václavského náměstí se po několik let trvající rekonstrukci proměnilo Národní muzeum; majestátní novorenesanční budova z roku 1891 čekala na generální opravu více než 120 let. Poprvé v historii stavby se můžete podívat i do kopule panteonu a vychutnat si pohled na historické centrum města.

V roce 2020 se rovněž po několikaleté rekonstrukci otevřela Státní opera, přední pražská operní scéna, a 170 let po uvedení do provozu se vrátily vlaky na Negrelliho viadukt. Dodejme, že železniční most, který spojuje Masarykovo nádraží a ostrov Štvanice s Bubny a Holešovicemi slouží dopravě v hlavním městě již od roku 1850, že až do začátku 20. století šlo o nejdelší železniční most v Evropě (dosud drží titul nejdelšího železničního mostu u nás) a že kvůli opravám byl tři roky mimo provoz. Díky maximálnímu využití původních materiálů i technologií se podařilo zachovat památkovou hodnotu viaduktu, současně ale trať prošla výraznou modernizací, a může se tak stát součástí rychlodráhy na Kladno s odbočkou na pražské letiště.
 

Solnice v Českých Budějovicích: nejkrásnější ve městě

Když se v Českých Budějovicích budete pídit po nejkrásnější budově ve městě, kdekdo vám poradí Solnici na Piaristickém náměstí. Jeden z nejmalebnějších starobylých domů ve městě byl postaven v letech 1529–1531 v goticko-renesančním slohu a sloužil ke skladování obilí, zbraní a později i soli.

Objekt se dlouhou dobu nevyužíval a za celou dobu existence se nepřestavoval, po citlivé rekonstrukci se ale obnovené historické prvky pojí s nejmodernějším zařízením. Firma Salinum tu původně chtěla vybudovat restauraci s vlastním pivovarem, pro obě zařízení ale Solnice nebyla dost velká. Pivovar proto vznikl v jiném domě v přilehlé ulici a propojení se Solnicí zajišťuje nově zbudovaný podzemní pivovod.
 

Neratov v Orlických horách: kostel se skleněnou střechou

Jedním z nejhezčích míst v Orlických horách je Neratov s barokním poutním kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Leží jen pár kilometrů od Zemské brány, podobně jako ona až na hranicích. Kostel má za sebou roky slávy i strádání, dvakrát mu hrozila demolice a z jeho podlahy rostly stromy. Pak se tu usadil farář a několik rodin se spoustou dětí a společně vrátili vesnici život.

První bohoslužby v roce 1990 probíhaly ještě pod otevřeným nebem, o pár let později začala rekonstrukce a dnes sem poutníky i milovníky kuriozit přitahuje prosklená střecha, zhotovená podle návrhu Jiřího Starého a Petra Dostála. Prohlédnout si ji můžete kdykoliv: dveře neratovského kostela se totiž nikdy nezamykají. V běžné návštěvní době je přístupná i vyhlídka ve věžích, najdete tu také hospodu, obchod, kavárnu, penzion, zahradnictví a pivovar.
 

Svatá Hora v Příbrami: barokní perla v srdci Čech

Nejvýznamnějšímu mariánskému poutnímu místu v Česku se dlouhá a velkorysá obnova vyplatila: pro poutníky sice byla Svatá Hora u Příbrami nějaký čas nepřístupná, ale nyní je opět barokní perlou v srdci Čech. Současná podoba národní kulturní památky pochází ze 17. století; italský architekt Carlo Lurago se tehdy řídil ideovým plánem jezuitů.

Revitalizace obnovila původní barokní tvář Svaté Hory, budovy však nezískaly jen nové fasády a šindelové střechy, ale vrátily se i některé původní prvky. Svatohorské poutní muzeum se rozšířilo do dříve nepřístupných klenutých podzemních prostor, vznikly také zbrusu nové přednáškové, výstavní a další prostory. Největší změna je ovšem patrná na první pohled: původní červenou a bílou barvu fasád vystřídala střídmější šedá s okrovou. Jak se vám Svatá Hora líbí v novém kabátku?
 

Mariánská Týnice: dokončený projekt mistra Santiniho

Cesty za kouzelníkem architektury Janem Blažejem Santinim mají novou zastávku: po stovkách let je totiž dokončena a dostavěna Mariánská Týnice u Kralovic na Plzeňsku. Bývalý barokní cisterciácký klášter postavený v letech 1711 až 1768 je sídlem Muzea a galerie severního Plzeňska, předtím však dlouho chátral. Nyní získal nový ambit a kaple, které uzavřely celý areál do symetrického celku podle původních Santiniho plánů. Hotová je také fresková výzdoba, tedy pseudofresky, které vypadají jako barokní a jsou na nich obličeje těch, kteří se o památku zasloužili. Dokončený ambit je součástí prohlídkového okruhu.
 

Kuks: baroko a sochy Ctností a Neřestí

Areál Hospitalu Kuks dal na počátku 18. století postavit hrabě František Antonín Špork jako lázně a zároveň místo, kde se mělo pečovat o vysloužilé vojáky. Je učebnicovým příkladem kompozice barokní krajiny a prezentuje práci skvělých umělců té doby: architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho, sochaře Matyáše Bernarda Brauna či rytce Michaela Jindřicha Rentze. Areál znovu otevřel své brány po rozsáhlé rekonstrukci na jaře 2015, při níž se podařilo obnovit do té doby nevyužívané a zchátralé části památky a vdechnout jim nový život. Vzniklo například výukové centrum s divadelním sálem či prohlídkový okruh, který představuje historii rodu Šporků a fungování hospitalu od jeho výstavby až do současnosti. Prohlídky doplňuje návštěva rodinné hrobky Šporků v kryptě kostela a prohlídka expozic Českého farmaceutického muzea, obnovy se dočkaly i ovocnářské a bylinné zahrady, které řád Milosrdných bratří užíval jako zásobárnu plodin a léčivých rostlin.
 

Klášter v Hostinném: proměna zchátralého kláštera ve společenské centrum

Komplex kláštera v Hostinném stojí za vidění: je totiž jedinou dochovanou památkou stavitele Wolfganga Dientzenhofera na našem území a také příkladem raně barokního konventu, který se zachoval do současnosti v téměř původní podobě. Město bylo založeno za vlády krále Přemysla Otakara II. Poté, co sem v roce přišli 1666 františkáni, postavili tu klášter; v 60. letech 20. století sloužil jako skladiště, město jej získalo v roce 2007.

Dnes v něm jsou umístěny expozice městského muzea a knihovna, součástí komplexu je také barokní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie, v němž je Galerie antického umění s kolekcí kopií antických soch. Oprava starého kláštera se povedla i proto, že všechny práce se prováděly do puntíku tak, jak se u historického objektu provádět mají. V roce 2012 se rekonstruovaný objekt umístil mezi nejlepšími stavbami a získal ocenění Stavba roku.
 

Hradec Králové: Bílá věž a Galerie moderního umění

Zřejmě neznámější z našich Bílých věží stojí v Hradci Králové. Renesanční památka je postavená z hořického pískovce a bílá je zejména v porovnání se sousedním, mnohem tmavším chrámem sv. Ducha. Koncem 20. století došlo k necitlivým zásahům do autentických prvků stavby a k narušení historických materiálů. Technické problémy se nakonec staly impulsem ke kompletní rekonstrukci. Bílá věž dostala nový kabát a do vyčištěného a restaurovaného historického prostoru bylo vloženo schodiště s podestami, audiovizuální technikou a novým scénickým osvětlením. Obsah audiovizuálních panelů se pravidelně mění, proto věž můžete navštěvovat znovu a znovu a pokaždé objevíte něco nového. Pozornost přitahuje také bezmála čtyři metry vysoký a téměř tunový skleněný model, který zachycuje Bílou věž s původní gotickou kaplí.

Velkou proměnou prošla i Galerie moderního umění v Hradci Králové, která má své sídlo v pozdně secesní budově, postavené pro Záložní úvěrový ústav v letech 1911–12 podle návrhu architekta Osvalda Polívky. Galerie tu sídlí od roku 1990, bankovní dům ale jejím potřebám příliš nevyhovoval. Po celkové rekonstrukci instituce konečně získala nejenom důstojné a zároveň moderní výstavní prostory, ale též zázemí pro návštěvníky i zaměstnance. Galerie za zdařilou rekonstrukci získala ocenění Stavba roku 2017.
 

Bartolomějské návrší v Kolíně

Gotický chrám sv. Bartoloměje sice je dominantou Kolína přes 700 let, ale celé Bartolomějské návrší se veřejnosti otevřelo poprvé v historii teprve v roce 2020. Město tak získalo půvabné a unikátní zákoutí v historickém centru, které nabízí nové pohledy nejenom na kostel, ale i další stavby v jeho okolí.

Areál prošel rozsáhlou obnovou a do některých míst se lidé podívali vůbec poprvé: třeba do kostnice, která ač měla interiéry vyzdobené lidskými ostatky podobně jako známější kostnice v nedaleké Kutné Hoře, nikdy nesloužila jako přístupná památka. Podívat se můžete i do nitra pozdně gotické zvonice a staré farní školy, kde je k vidění interaktivní zábavná expozice o dějinách města a slavných osobnostech Kolína.
 

Zámecké návrší v Litomyšli

V prosinci roku 1999 byl zámecký areál v Litomyšli zapsán na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO a deset let poté město zahájilo revitalizaci Zámeckého návrší, komplexu historických budov, nádvoří, zahrad a parků. Opraven byl zámecký pivovar, jízdárna, kočárovna, stáj i konírna, piaristická kolej, piaristický kostel Nalezení svatého Kříže, v němž je nyní umístěna výstava diecézního muzea nazvaná Andělé na návrší, park, první a horní nádvoří a předzámčí.

Projekt, na němž se podílely čtyři architektonické týmy, navázal na již dříve opravené Klášterní zahrady, ve stejné době došlo také k revitalizaci blízkého Regionálního muzea podle projektu architekta Josefa Pleskota. Jako další součást projektu vznikla také Škola na zámku, propojující zážitkovou pedagogiku a genius loci lokality.
 

Ostrava, Dolní Vítkovice, Bolt a Gong

Unikátní industriální památka Dolní Vítkovice v Ostravě se otvírá světu: technická památka byla zařazena mezi národní kulturní památky a v roce 2008 se jako jedna ze čtyř českých lokalit dostala na seznam Evropského kulturního dědictví. Staré tovární haly, koksovny a vysoké pece se postupně proměňují v ikonická muzea a science centra.

Velkou proměnou prošel plynojem z roku 1924, který se podle projektu architekta Josefa Pleskota proměnil v multifukční aulu Gong, na prestižním veletrhu Expo Real v Mnichově zařazenou mezi TOP 10 staveb světa. Vaši pozornost už zdálky upoutá Bolt Tower, nástavba Vysoké pece s vyhlídkovou terasou a kavárnou ve výšce 71 metrů, vůbec nejvyšší geografický bod ve městě. Bolt Tower je architektonickým symbolem ohně, který nad pecí vždy vzplál, když se produkoval velký objem vysokopecního plynu. Je to nekonečná spirála, symbol dynamiky i prosperity.
 

Květná zahrada v Kroměříži: návrat do baroka

Jako v časech baroka se můžete už pár let cítit při procházce Květnou zahradou v Kroměříži. Po opravách se jí vrátila podoba, kterou měla ve druhé polovině 17. století. Kompletní rekonstrukce se dočkal například takzvaný teplý skleník, unikátní historická stavba Ptáčnice s bazénem anebo Králičí kopec, dříve ukrytý v nepřístupném zahradnickém zázemí. Nepřístupná byla i Holandská a Pomerančová zahrada; za vysokou zeď se dalo nahlédnout jen z vrcholu kolonády. Dnes je tu několik záhonů s cibulovinami, které se v 17. století ve velkém dovážely z Holandska.

Na ně pak navazuje citrusová zahrada, která byla chloubou zakladatele zahrady, olomouckého biskupa Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu. Přibyla rovněž pikniková louka a zahradnický skleník, revitalizace se dočkaly i Pstruží rybníky, prostory pro zahradníky v Podzámecké zahradě či návštěvnické zázemí v Arcibiskupském zámku. Z kroměřížských zahrad se díky revitalizaci stalo místo, kde se odborníci z celého světa nyní učí umění péče o historické parky a zahrady.
 

Zámek Slatiňany: zámek, park i dětské hospodářství

Po třech letech se na jaře roku 2020 slavnostně otevřel veřejnosti zámek Slatiňany. Návrh nové podoby dostala do rukou architektonická kancelář Masák & Partner, revitalizace zámku i parku zahrnovala opravy, přestavby, rekonstrukce i novou výstavbu. Jednou z nejnáročnější prací bylo obnovení zrušeného litinového balkonu na západním průčelí, na střechu zámku se také vrátily dvě věžičky, zhotovené podle dochovaných dobových fotografií.

Obnovou prošla i přístupová cesta, zámecká brána, ozdobné oplocení a zámecká zahrada s drobnými stavbami, jako je kaplička, kuželník, voliéra, vyhlídkový altán nebo jezírko s přístavištěm. Přibyly lavičky a dětské hřiště, opravovalo se také unikátní dětské hospodářství. V této zmenšené zemědělské usedlosti, kde nechybí stodola, holubník nebo sýpka, se děti pana hraběte a šlechticů učily systémem škola hrou, jak v budoucnu dobře spravovat panství.
 

Lanovka na Sněžku

Velehory sice v Česku nemáme, zato máme Sněžku, jediný vrchol, který se jim svým profilem podobá. Měří 1 603 metrů, je krásná a tvarovaná ledovci, a kdo na ni vyjde po svých nebo vyjede lanovkou, ocení nerušený kruhový výhled. Dobře se ale oblečte, Sněžce se neříká Sněžka pro nic za nic a drsné klima patří k běžným kulisám. Například vítr tu v nárazech často dosahuje až 200 km/hod (55 m/s). Právě kvůli němu bývá téměř polovinu dní v roce mimo provoz lanovka na Sněžku.

Ta původní, sedačková, se poprvé rozjela roku 1949. V provozu byla více než 63 let, v roce 2012 se zastavila a po téměř dvouleté rekonstrukci ji vystřídala nová kabinková dráha. Lanovka jezdí denně od 8 do 18 hodin z Pece až na vrchol Sněžky, ale zejména na druhém úseku, kde vede kousek od hrany Obřího dolu, se pravidelně potýká se silným větrem.
 

Thermal v Karlových Varech: festivalový hotel

Čtyřhvězdičkový hotel Thermal postavený podle návrhu manželů Machoninových v 70. letech minulého století je spojený nejen s lázeňským životem Karlových Varů, ale také s filmovým festivalem. V posledních letech prošelí vůbec největší rekonstrukcí během své existence.
 

Hrad Pernštejn: obnova vrchnostenské zahrady

Nejpohádkovější z českých hradů, tedy Pernštejn, zná kdekdo, zato o barokní zahradě většina návštěvníků neví. Unikátní barokní zahrada ve svahu pod hradem se vrátila do podoby z roku 1806, kdy podle dobového tisku patřila mezi patnáct nejkrásnějších zahrad na Moravě a dle dobového inventáře tu rostlo 588 ovocných stromů a ve sklenících zahradníci pečovali o pestrý sortiment exotických rostlin. Rozsáhlý areál ale od 19. století chátrá; údržba byla poměrně nákladná a šlechta na ni neměla peníze, během 20. století se sem nechodilo a zahrada zcela zpustla. Rekonstrukcí prošly jak cesty a altány, tak rozvody vody k vodotryskům a bazénům, tureckým lázním či rybníku. Prohlédnout si můžete i na obnovený Čínský pavilon anebo Komtesčinu zahrádku.
 

Ještěd: UFO a pokoj pro Ludvíka XIV.

Slavný horský hotel a vysílač na Ještědu čeká v příštích letech další rozsáhlá rekonstrukce. Značná část oprav se má týkat míst, kam se návštěvníci běžně nedostanou, ale proměny se dočkají i vstupy, haly a vyhlídkový ochoz. Vzniknou i výstavní prostory, kde bude expozice ke stavbě Ještědu, rekonstrukce se dotkne i hotelového patra anebo terasy, kde architekti plánují netradiční kiosek ve tvaru blyštivé koule – symbolické UFO, které dopoví příběh Malého Marťana, sochy Jaroslava Róny. Změn se dočkají také apartmány – včetně toho, který byste ve futuristicky pojaté stavbě zřejmě nečekali, a sice pokoje navrženého ve stylu Ludvíka XIV. Nábytek chtějí autoři architektonické studie obnovy Jiří a Michal Krejčíkovi z Arn Studia nechat vyrobit z průhledného polykarbonu přesně podle originálů z Versailles.