Například slavný
Negrelliho viadukt v
Praze byl technickým unikátem jak v roce 1850, kdy po něm přejel první vlak, tak v roce 2020, kdy po několika letech skončila jeho rekonstrukce. Dodejme, že první rozsáhlá rekonstrukce v jeho historii: most vydržel 160 let provozu bez zásadních oprav. Jeho stavitele
Aloise Negrelliho (1799–1858) by to určitě příjemně překvapilo.
Negrelliho viadukt: most z poloviny 19. století do 3. tisíciletí
Nebýt
Karlova mostu, byl by
Negrelliho viadukt nejstarším mostem v
Praze. Nikdo mu ale neupře rekord ve světě železnic: byl to
první pražský železniční most přes Vltavu a dodnes je
nejdelším železničním mostem u nás.
Alois Negrelli, rakouský dopravní inženýr italského původu a průkopník výstavby železnic, jej navrhl společně s českým inženýrem
Janem Pernerem jako součást
dráhy z Vídně přes Prahu do Děčína. V době stavby mostu ještě
Vltava nebyla regulovaná, a tak stavba rozkročená přes široké říční koryto plné naplaveného bahna a písku byla s délkou 1111 metrů a 87 oblouky světovým unikátem. A co víc, most bez větších problémů a za plného provozu vydržel i povodně v letech 1865, 1890 i 2002. Negrelli jej totiž navrhl na základě čerstvých zkušeností s povodní v roce 1845.
Historický skvost a jeho rekonstrukce
Nedávná rekonstrukce zlepšila technický stav mostních konstrukcí
Negrelliho viaduktu, stará mechanická zabezpečovací zařízení vystřídala moderní elektronická a přibyly také antivibrační rohože a moderní výhybky. Snížila se hlučnost a naopak zvýšila bezpečnost provozu. Navíc pod jednotlivými klenbami vznikly nové prostory pro kulturní využití, a významná kulturní a technická památka se tak znovu začlenila do bohatého společenského života městské části Karlín.
Viadukt, který dlouho neměl jméno a podle svého projektanta se nazývá teprve od poloviny 20. století, ale není nejvýznamnější Negrelliho stavbou: tou je
Suezský průplav. U zahájení stavby Negrelli bohužel nebyl, zemřel necelý rok předtím. Další z jeho známých staveb jste možná viděli na dovolené v Řecku: budoval také
Korintský průplav mezi Egejským a Jónským mořem.
Masarykovo nádraží
Až do roku 1862 se jmenovalo
Praha, pak více než půl století
Praha státní nádraží a od roku 1919
Praha – Masarykovo nádraží: to byly proměny jména konečné stanice dráhy z
Olomouce do
Prahy. Jméno se měnilo, empírová budova s prvky novorenesance a klasicismu se ovšem dochovala v téměř původní podobě dodnes. Nyní je
Masarykovo nádraží nejstarší a nejrozsáhlejší uceleným souborem historických železničních staveb v České republice a zároveň nejstarším nepřetržitě provozovaným koncovým nádražím v Evropě. Překvapivě ale není
nejstarší nádražní stavbou v Praze, tam patří prvenství
nádraží Praha-Dejvice z roku 1830.
Proměna Masarykova nádraží a nové Muzeum železnice
V době stavby
Negrelliho viaduktu už mělo
Masarykovo nádraží několik let odslouženo, provoz na něm byl zahájen v srpnu 1845. Několikrát mu hrozilo zrušení, v posledních letech se ale nadechlo k novému životu. V okolí začaly vyrůstat první domy, jejichž podobu navrhlo architektonické studio slavné britské architektky iráckého původu
Zahy Hadid (1950–2016). Konec první etapy proměn okolí Masarykova nádraží se očekává už v roce 2023. V
ulici Na Florenci vznikne malé náměstí s moderními vstupy do
metra, novým mobiliářem a relaxačními zónami, u křižovatky Hybernské a Opletalovy ulice vyroste
hotel. V další fázi se postupně zaplní i další plochy za mostem magistrály v Karlíně a podél ní. Na novinku se mohou těšit i fandové
technických památek: v bývalém depu, které stejně jako nádraží pochází z poloviny 19. století, vznikne nové
Muzeum železnice a elektrotechniky. Jeho otevření odhaduje
Národní technické muzeum na rok 2028.
Železniční NEJ
Česká železniční síť patří se svými téměř
9500 kilometry k nejhustším v Evropě. Její součástí je přibližně
2800 železničních stanic a zastávek, milovníci železnic se navíc mohou potěšit pohledem na řadu
technických unikátů.
Hledáte inspiraci na výlety? Vydejte se na výlet vlakem třeba na
Kubovu Huť, nejvýše položenou železniční stanici v České republice, po stopách nejstarší železniční tratě v České republice aneb
koněspřežky z Českých Budějovic do Lince anebo k
nejkratší mezinárodní železnici na světě v Novém Údolí na
Šumavě. V
Lužné u
Rakovníka objevíte
Muzeum Českých drah, naše největší železniční muzeum, dokonce víme i o
nejmladším železničním uzlu v České republice,
největší nákladové stanici u nás a
nejvyšším kamenném železničním mostu nejenom v Česku, ale zřejmě v celé Evropě: toto prvenství patří
viaduktu Žampach.
Zajímavé rekordy a velké proměny provázejí také
Hlavní nádraží v Praze. Není jen
největší osobní železniční stanicí v České republice, kde denně odbaví až 100 tisíc cestujících, patří také k nejhezčím secesním památkám
Prahy. Historická budova a hala nad kolejištěm jsou dokonce vůbec největší secesní památkou České republiky. Železniční provoz tu byl zahájen 14. prosince 1871 a od té doby nádraží funguje prakticky nepřetržitě, a to i během několika přestaveb a rekonstrukcí. Klenotem budovy je
původní hala pokladen s kopulí zdobenou stylovými motivy a sochami
Stanislava Suchardy a
Ladislava Šalouna, nynější
Fantova kavárna, a další reprezentativní prostory, kterým se vrací původní historická podoba.
Tunely: od historických skvostů k moderním obrům
Zajímavé osudy provázejí i
železniční tunely. Jednu z nejnovějších a největších
staveb na české železniční síti najdete na okraji
Plzně. Jedná se o
Ejpovický tunel dlouhý 4150 metrů, nejdelší v České republice. Jeho výstavba začala v roce 2013 a do pravidelného provozu s cestujícími byl uveden v prosinci 2018. Nejdelší železniční tunel ale dlouho byl
tunel pod Špičákem na trati z
Plzně do
Železné Rudy, který měří 1747 metrů a první vlak jím projel 20. října 1877.
Tak dlouho si Ejpovický tunel svůj rekord neudrží; v blízké budoucnosti ho předstihne 4,8 km dlouhý
Chotýčanský tunel na trati mezi
Prahou a
Českými Budějovicemi. Po dokončení všech mostů a tunelů kolem roku 2029 bude trať dvoukolejná, elektrifikovaná a jízdní doba mezi hlavním městem a jihočeskou metropolí se zkrátí na 1,5 hodiny.
Už o rok dřív by měl být dokončen 3,5 km dlouhý tunel pod
Letištěm Václava Havla Praha s podzemní stanicí. Na pět minut zkrátí jízdu na trati z
Ústí nad Orlicí do
Chocně 5 km dlouhý
tunel Oucmanice, rekordmanem mezi tuzemskými tunely se ovšem s délkou 24,7 km stane dvojice jednokolejných
Tachlovických tunelů. Po jeho dokončení vám cesta z
Berouna na
Smíchov potrvá pouhých 13 minut!