ÚvodAktualityVěda a historie není nuda: uran, uranové doly, expozice, pracovní lágry a naučné stezky
Památky

Věda a historie není nuda: uran, uranové doly, expozice, pracovní lágry a naučné stezky

Poslechněte si audio verzi článku
Uran aneb latinsky uranium je stříbrobílý lesklý kov, na první pohled neškodný, ve skutečnosti radioaktivní a nebezpečný. Na Kudy z nudy se uranu bát nemusíte: vybrali jsme si ho jako inspiraci k zajímavým výletům. Vydejte se s námi do uranových dolů a muzeí s expozicemi o uranu, na uranové naučné stezky anebo k uranové hrušce!
S Kudy z nudy jsme vás vylákali na výlety za zlatem a stříbrem, tak proč neprozkoumat i uran? Nabízí překvapivé množství zážitků a při pátrání po bývalých uranových dolech, uranových expozicích a stezkách zaměřených na těžbu uranu procestujeme řadu míst – namátkou Příbram, Jáchymov, Dolní Rožínku, Hamr na Jezeře nebo Horní Slavkov.
 

Smolinec, objev uranu a Uranu

Uran je stříbřitě bílý kovový prvek, tvárný, kujný, velmi hustý a přirozeně radioaktivní. Zdaleka nejde o objev z nových časů, počátky jeho těžby v českých zemích sahají až do 16. století. Horníci ve stříbrných dolech tehdy občas naráželi na černý nerost podobný některým stříbrným rudám, který ale stříbro neobsahoval vůbec, anebo jen velmi málo. Říkávali mu pechstein, kámen smůly: když na něj totiž narazili, bylo jasné, že stříbro se tu vyskytovat nebude. Z toho byl odvozen pozdější český název smolinec. Ostatně i on měl smůlu: protože o potenciálu radioaktivních prvků tehdy ještě lidstvo nevědělo vůbec nic, smolinec jako nežádoucí hlušina končíval na haldách.

Podstatný krok k objevení uranu udělal v roce 1789 německý lékárník Martin Heinrich Klaproth, který při zkoumání rudy z dolu George Wagsfort ve Wittingshalu u saského Johanngeorgenstadtu získal působením kyseliny a po silném zahřátí žlutý prášek. Svůj objev zveřejnil téhož roku v projevu před Pruskou akademií věd, a prvek pojmenoval podle planety Uran, objevené krátce předtím (1781). Uranit, záhy přejmenovaný na uranium, ale byl jen mezikrok: ve skutečnosti šlo o jeho síran, první vzorek čistého kovového uranu získal až v roce 1841 Francouz Eugène-Melchior Péligot.

Během 19. století se uran používal k barvení skla a glazur, kterým dodával zelenou nebo žlutou barvu; těžil se v českém Jáchymově a v britském Cornwallu. Zlom přinesl objev Marie Curie-Sklodowské, která z jáchymovského smolince izolovala radium. Počátkem 20. století tak započala produkce radia, které bylo následně využíváno ve zdravotnictví.
 

Uran z Jáchymova

Ve velkém se začal uran těžit až po druhé světové válce, kdy stoupla spotřeba radioaktivního materiálu pro výrobu nukleárních zbraní a posléze pro výrobu elektrické energie v jaderných elektrárnách. Jedním z prvních míst, kde se uran začal těžit, byl právě Jáchymov, který v 50. letech minulého století znamenal pro řadu nedobrovolných horníků rozsudek smrti. V pracovních táborech uranových dolů pracovali hlavně váleční zajatci, nuceně nasazení občané Československa ze Sudet, političtí vězni a odpůrci režimu.



Během druhé poloviny 20. století se z tehdejšího Československa stala uznávaná uranová velmoc, ovšem téměř veškerá uranová ruda putovala na základě vynucených smluv do Sovětského svazu na výrobu atomových zbraní. O přerušení dodávek ani o cenách se smlouvat nedalo, takže těžba uranu nakonec byla pro Československo ztrátová, a to v hodnotě několika miliard korun. Do těchto ztrát však není započítáno poškozená příroda, životní prostředí a další miliardy, využité na rekultivaci dolů a krajiny v jejich okolí.

Místa těžby jáchymovského uranu a hrůzy spojené s jeho dobýváním dnes připomíná řada míst: v Jáchymově se můžete vydat na prohlídku Štoly č. 1, připomenout si důl Svornost, projít se po naučné stezce Jáchymovské peklo a prohlédnout si venkovní expozici důlní techniky uranových dolů. Atmosféru někdejších táborů doplňují i obnovené Mauthausenské schody, kudy vězni chodili, strážní věže a další stavby.
 

Rudá věž smrti u Ostrova

Zvlášť nebezpečným pracovištěm na Jáchymovsku byla takzvaná Rudá věž smrti, pracoviště lágru ve Vykmanově s krycím označením „L“, likvidační. Je jednou z pěti lokalit v České republice, které byly 6. července 2019 spolu s dalšími místy v Německu zapsány pod souhrnným názvem Hornický region Erzgebirge / Krušnohoří na Seznam světového dědictví UNESCO. V roce 2022 byla v Rudé věži smrti otevřena expozice připomínající život vězňů v uranovém lágru komunistického Československa.


 

Příbram a Horní Slavkov: doly, stezky, muzea a aleje

V polovině 20. století se kromě Jáchymova uran těžil také v okolí Krásna a Horního Slavkova. Tam vás po stopách těžby uranu provede asi šest kilometrů dlouhá naučná stezka Uranová Golgota.

V Příbrami připomínají těžbu uranu expozice Hornického muzea a památník Vojna, jediný dochovaný komunistický lágr v Česku, s Alejí svobody. Podívat se můžete také do Geoparku Brd a Podbrdska anebo do uranového dolu Bitýz, který vypadá tak, jako by horníci před chvílí odešli. Hornické muzeum zveřejňuje vypsané termíny prohlídek, na které je třeba přihlásit předem. Dokončení rekonstrukce a otevření nové expozice je plánováno na začátek roku 2026.
 

Další místa, kde se těžil uran

Souběžně s těžbou v Jáchymově, Horním Slavkově a Příbrami probíhalo vyhledávání nových ložisek uranu. Postupně se tak otvíraly další doly, například na několika místech v Plzeňském kraji. Významné doly byly také v okolí Hamru na Jezeře a Stráže pod Ralskem, kde dobývání uranu mapuje expozice Vlastivědného muzea v České Lípě.



Uran se těžil také na Vysočině – a uranový důl v Rožné u Dolní Rožínky byl dokonce poslední svého druhu ve střední Evropě. Důl byl otevřen v roce 1957, postupně zasáhl až do hloubky 1200 metrů a v posledních letech těžil z hloubky 1000–1100 metrů jako jediný uranový důl v Evropě. Těžba tu definitivně skončila v roce 2017 a dnes ji připomínají už jen staré těžní věže a expozice Městského muzeaBystřici nad Pernštejnem.
 

Procházka k uranové hrušce

Až se vypravíte za uranem na Příbramsko, můžete se zastavit u hrušně v Drásově. Hrušeň hnilička je stará přibližně 300 let a stojí jen kousek od bývalé šachty uranového dolu. Těžba v něm byla ukončena okolo roku 1964 a hruška překvapivě přežila těžkou dobu v plné kráse. Strom, který patří mezi největší a nejstarší hrušně v České republice, zvítězil v anketě Strom roku 2022 se ziskem 2 452 hlasů.
Krušné hory – tajemné Rudohoří Příroda

Krušné hory – tajemné Rudohoří

Krušné hory nabízejí mnoho přírodních krás, zajímavých letních i zimních turistických cílů a památek. Vznikly kadomským vrásněním koncem starohor a počátkem prvohor. Pohoří se táhne v délce 130 km od Plesné až k Tisé na Děčínsku, nejvyšší horou je Klínovec (1 244 m n. m).

Hornické muzeum Příbram – fárání do podzemí a cesta důlním vláčkem Kultura

Hornické muzeum Příbram – fárání do podzemí a cesta důlním vláčkem

Národní kulturní památka Hornické muzeum Příbram patří k největším hornickým muzeím v tuzemsku i v Evropě. Ke zhlédnutí nabízí více než 70 stálých expozic a několik kilometrů historického podzemí.

Geopark Brd a Podbrdska Příroda

Geopark Brd a Podbrdska

Geopark Brd a Podbrdska na dole Vojtěch v Hornickém muzeu Příbram představuje 20 velkorozměrových vzorků místních typických hornin a geologických zvláštností z různých období starohor a prvohor.

Informační centrum Jaderné elektrárny Dukovany Zážitky

Informační centrum Jaderné elektrárny Dukovany

Chcete probádat svět energetiky? U nás se dostanete přímo k jeho jádru! Víte, kolik žárovek svým instalovaným výkonem 2 040 MW rozsvítí Jaderná elektrárna Dukovany? Zjistíte to v moderním infocentru, které se nachází hned u vstupu do areálu elektrárny.

Bývalá železniční stanice Schlackenwerth v Ostrově – dnes odpočívárna a minimuzeum Památky

Bývalá železniční stanice Schlackenwerth v Ostrově – dnes odpočívárna a minimuzeum

Provoz bývalé horské železniční trati mezi Ostrovem a Jáchymovem trval přes 60 let do roku 1957. V roce 2017 byla poslední památka po železniční trati zrekonstruována a od té doby slouží jako malé muzeum a odpočívadlo na cyklostezce z Ostrova do Jáchymova.

Venkovní expozice důlní techniky uranových dolů v Jáchymově Památky

Venkovní expozice důlní techniky uranových dolů v Jáchymově

Na počest vstupu Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří na Seznam světového dědictví UNESCO vznikla v roce 2019 v lázních Jáchymov venkovní expozice s důlní tématikou. Jedná se o dva exponáty rozmístěných nedaleko Lázeňského centra Agricola, které nyní slouží především dětem.

Prohlídková štola Astoria v Lázních Jáchymov Zážitky

Prohlídková štola Astoria v Lázních Jáchymov

Výztuhy, výdřevy, šachetní zdviže, potrubí s uranovou rudou i zateklá půdní voda a krápníky…toto vše nabízí návštěvníkům malebného údolí Lázní Jáchymov prohlídková štola Astoria.

Léčebné lázně Jáchymov – nejstarší radonové lázně na úpatí Krušných hor Lázně a wellness

Léčebné lázně Jáchymov – nejstarší radonové lázně na úpatí Krušných hor

Jáchymov je malé historické město v okrese Karlovy Vary, nedaleko hranic s Německem, 7 km od hraničního přechodu Boží Dar.

Uranový důl Bytíz v Příbrami Památky

Uranový důl Bytíz v Příbrami

Uranový důl Bytíz fungoval mezi lety 1955 až 1991. Nachází se u dálnice D4, nedaleko Dubence. Prohlédnete si zde třetí nejhlubší v České republice, jehož expozice vypadá tak, jako by prostory dolu horníci opustili po posledním pracovním dni.

10 tipů na nejkrásnější fotomísta Jáchymova

10 tipů na nejkrásnější fotomísta Jáchymova

Milujete fotografování a často podnikáte výlety ve stylu loveckých výprav za tou nejhezčí fotkou? Pak se nechejte inspirovat tipy na nejfotogeničtější místa v okolí Jáchymova. Lázeňské město obklopené Krušnými horami a temnou minulostí uranového dobývání je výzvou pro začínající i pokročilé fotografy. Zkuste zachytit odlišnou atmosféru v okolí lázní a u uranových dolů… Krásné budou přírodní scenérie u Klínovce nebo blízkého Božího Daru.

Muzeum Jáchymov Kultura

Muzeum Jáchymov

Jáchymovské muzeum se nachází v historické budově mincovny z 1. poloviny 16. století, která je situované nad místní radnicí, nedaleko kostela sv. Jáchyma.

Věda a historie není nuda: stříbrné pokladnice českého království, doly, štoly, mincovny a rekordy

Věda a historie není nuda: stříbrné pokladnice českého království, doly, štoly, mincovny a rekordy

Není všechno zlato, co se třpytí – někdy to může být stříbro. A i když se jako o stříbrných pokladnicích českého království nejčastěji mluví o Jihlavě a Kutné Hoře, ve skutečnosti se většina českého stříbra vytěžila jinde: na Březových Horách v Příbrami. Ve všech městech najdete expozice a zajímavá místa, která připomínají jejich stříbrnou minulost: mezi ty hlavní patří Muzeum českého stříbra v Kutné Hoře, Hornické muzeum v Příbrami a Muzeum Vysočiny v Jihlavě.

Doly, jeskyně a propasti: vydejte se na cestu do nitra Země

Doly, jeskyně a propasti: vydejte se na cestu do nitra Země

Tam, kde před staletími i desítkami let naši předci v potu tváře dobývali nerostné bohatství, dnes najdeme pozoruhodná důlní díla. A naopak v přírodních jeskyních můžeme obdivovat sílu živlů, které je utvářely. Vydejte se s námi na cestu do nitra Země! Kudy z nudy vás provede nejzajímavějšími podzemními zajímavostmi a hornickými památkami České republiky.

Příběh živé a mrtvé vody:  v hlavní roli smolinec a Marie Curie-Sklodowská

Příběh živé a mrtvé vody: v hlavní roli smolinec a Marie Curie-Sklodowská

Smolinci říkávali staří horníci pechstein, kámen smůly. Když na něj narazili při těžbě, bylo jasné, že končí nejenom stříbrná žíla, ale i výdělek. Proklínaný kámen ale na počátku 20. století vrátil Jáchymovu někdejší lesk, a to díky manželům Curieovým, kteří v něm objevili prvek zvaný radium.

Výlet za horníky do Krásna

Výlet za horníky do Krásna

V 16. století se v okolí města Krásno nacházela největší naleziště cínu v Evropě. Koncem 20. století vyjel ze zdejších dolů poslední vůz cínové rudy a více než tisíciletá tradice dolování se definitivně uzavřela. Netrvalo však dlouho a v opuštěných dolech horníky vystřídali zvědaví turisté.

Hrušeň hnilička v Drásově Příroda

Hrušeň hnilička v Drásově

Na území obce Drásov-Skalka u Příbrami roste hrušeň hnilička, která zde byla vysazena před 300 lety. Strom s obvodem kmene 390 cm stojí jen dvacet metrů od šachty uranového dolu. Těžba v něm byla ukončena okolo roku 1964.

Naučná stezka Uranová golgota – po stopách těžby uranu v Horním Slavkově Příroda

Naučná stezka Uranová golgota – po stopách těžby uranu v Horním Slavkově

Naučná stezka v okolí Horního Slavkova mapuje dobu padesátých let minulého století, kdy se zde těžily uranové rudy. Na celkem 13 tabulích se dozvíte o důlních dílech a dalších zajímavostech, které s těžbou uranu v Horním Slavkově souvisejí.

Městská památková zóna Jáchymov – radioaktivní, léčebné i hornické město Příroda

Městská památková zóna Jáchymov – radioaktivní, léčebné i hornické město

Na úpatí Krušných hor, asi 10 km od nejvyššího vrcholu Klínovce (1.244 m n.m.), leží město Jáchymov. Městská památková zóna zde byla vyhlášena v roce 1992. Zahrnuje historické jádro bývalého těžebního města, proslulého těžbou stříbra dalších rud od 16. století.

Štola č. 1 v Jáchymově Památky

Štola č. 1 v Jáchymově

Ve Štole č. 1 se nachází jáchymovské hornické muzeum. Štola dlouhá 260 m připomíná nejen způsob dobývání nerostů v minulém století, ale také utrpení politických vězňů, kteří byli nuceni v této a podobných štolách těžce pracovat.

Jáchymovské peklo – naučná stezka připomínající život politických vězňů Památky

Jáchymovské peklo – naučná stezka připomínající život politických vězňů

Okolím lázeňského Jáchymova vede naučná stezka připomínající život tisíců politických vězňů z blízkých pracovních táborů při uranových dolech.

Čistá – Důl Jeroným na Sokolovsku Památky

Čistá – Důl Jeroným na Sokolovsku

Historický důl Jeroným se nachází v okrese Sokolov, kat. území Rovná. V minulosti spadal do katastrálního území dnes již neexistujícího královského horního města Čistá.

Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě Kultura

Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě

Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě sídlí v areálu bývalého augustiniánského kláštera. Nabízí přírodní a historické expozice, knihařskou dílnu, kovářskou expozici, interiér chalupy Vladimíra Menšíka a těžbu uranu na Českolipsku.

Rudá věž smrti v závodu Škoda Ostrov Památky

Rudá věž smrti v závodu Škoda Ostrov

V Ostrově se nachází Národní kulturní památka poněkud jiného formátu. Je to Věž smrti v areálu bývalé Škodovky, věžovitá stavba určena k drcení a třídění uranové rudy z Jáchymovských dolů, která se stala symbolem utrpení politických vězňů v 50. letech 20. století.

Expozice života vězňů v uranovém lágru v Ostrově Kultura

Expozice života vězňů v uranovém lágru v Ostrově

Expozice pod Rudou věží smrti je první vlaštovkou plánovaného Muzea otrockých prací v Ostrově. Prostřednictvím dobových fotografií a svědectví pamětníků přibližuje fungování jednoho z nejhorších uranových lágrů v komunistickém Československu.

Jáchymov

Jáchymov

Nádherné středověké město v protáhlém údolí, zaříznutém do svahů Krušných hor – tak vypadal Jáchymov někdy v polovině 16. století. Dnes je známé díky radonovým lázním, v bývalé královské mincovně sídlí muzeum, k výletům zve naučná radonová stezka i hora Klínovec se známým lyžařským areálem.

Krásno

Krásno

Město leží na náhorní planině Slavkovského lesa, vysoko nad údolím říčky Teplé a přímo ve středu proslulého lázeňského trojúhelníku, který tvoří města Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. K návštěvě zve rozsáhlé Hornické muzeum a půvabná rozhledna na Krásenském vrchu.

#světovéČesko: objevte tajemství zázračné radonové vody v lázních Jáchymov

#světovéČesko: objevte tajemství zázračné radonové vody v lázních Jáchymov

Nedávno Jáchymov oslavil 500 let od svého založení města. Právě tady také získala Marie Curie-Skłodowská radioaktivní rudu pro svůj světoznámý výzkum a v roce 2019 se město společně s Krušnohorskou kulturní krajinou dočkalo zápisu na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Navíc sem už více než sto let jezdí lidé z celého světa do slavných radonových lázní.

Projděte se po první radonové stezce na světě!

Projděte se po první radonové stezce na světě!

V Jáchymově najdete první naučnou radonovou stezku na světě. Město pod Klínovcem „prvenstvím v radonu“ vyniká – nachází se zde první radonové lázně na světě a díky těžbě uranu zde poprvé v české historii došlo k měření koncentrace radonu v bytech. Tříkilometrovou stezku můžete projít od jáchymovského muzea kolem dolu Svornost ke špitálnímu kostelíku a dál kaštanovou alejí až k hotelu Radium Palace.

Pomník obětem násilné kolektivizace v Krabčicích Památky

Pomník obětem násilné kolektivizace v Krabčicích

Pomník v Krabčicích na Litoměřicku připomíná sedláky vyhnané z jejich hospodářství při komunistické kolektivizaci zemědělství v roce 1951, kdy začala největší vlna vystěhovávaní selských rodin v Československu.

#světovéČesko a hornické památky Krušnohoří s puncem UNESCO

#světovéČesko a hornické památky Krušnohoří s puncem UNESCO

Fandové technických památek, starých dolů, štol, hornických muzeí a plavebních kanálů míří do Krušných hor! Zájem probudil zápis Krušnohorské hornické krajiny mezi památky UNESCO. A protože šlo o společný projekt dvou zemí, pět hornických lokalit na české straně Krušných hor doplňuje sedmnáct dalších v Německu.

Mariánská v Krušných horách Příroda

Mariánská v Krušných horách

Výletní místo Mariánská je oblíbeným a vyhledávaným místem pro celoroční rekreaci v Krušných horách. Leží nedaleko města Boží Dar, lázní Jáchymov a lázní Karlovy Vary.

Horská chata Krušnohorka v obci Mariánská – aktivní dovolená v Krušných horách Ubytování

Horská chata Krušnohorka v obci Mariánská – aktivní dovolená v Krušných horách

Chata Krušnohorka (dříve Hořec) se nachází v klidném prostředí Krušných hor v rekreační osadě Mariánská s nadmořskou výškou 850 m n. mořem. Lokalita je ideální pro celoroční vyžití.

Důl Svornost v Jáchymově Památky

Důl Svornost v Jáchymově

Důl Svornost pochází z roku 1518 a od roku 1530 je nejdéle pracujícím dolem ve střední Evropě. Nejprve se zde těžilo stříbro, později smutně proslul těžbou uranu politickými vězni. Důl je aktuálně uzavřen.