S
Kudy z nudy jsme vás vylákali na výlety za
zlatem a
stříbrem, tak proč neprozkoumat i
uran? Nabízí překvapivé množství zážitků a při pátrání po bývalých
uranových dolech, uranových expozicích a stezkách zaměřených na těžbu uranu procestujeme řadu míst – namátkou
Příbram,
Jáchymov,
Dolní Rožínku,
Hamr na Jezeře nebo
Horní Slavkov.
Smolinec, objev uranu a Uranu
Uran je stříbřitě bílý kovový prvek, tvárný, kujný, velmi hustý a přirozeně radioaktivní. Zdaleka nejde o objev z nových časů, počátky jeho těžby v českých zemích sahají až do 16. století. Horníci ve stříbrných dolech tehdy občas naráželi na černý nerost podobný některým stříbrným rudám, který ale stříbro neobsahoval vůbec, anebo jen velmi málo. Říkávali mu
pechstein, kámen smůly: když na něj totiž narazili, bylo jasné, že stříbro se tu vyskytovat nebude. Z toho byl odvozen pozdější český název
smolinec. Ostatně i on měl smůlu: protože o potenciálu radioaktivních prvků tehdy ještě lidstvo nevědělo vůbec nic, smolinec jako nežádoucí hlušina končíval na haldách.
Podstatný krok k objevení uranu udělal v roce 1789
německý lékárník Martin Heinrich Klaproth, který při zkoumání rudy z
dolu George Wagsfort ve
Wittingshalu u saského
Johanngeorgenstadtu získal působením kyseliny a po silném zahřátí žlutý prášek. Svůj objev zveřejnil téhož roku v projevu před Pruskou akademií věd, a prvek pojmenoval podle
planety Uran, objevené krátce předtím (1781). Uranit, záhy přejmenovaný na uranium, ale byl jen mezikrok: ve skutečnosti šlo o jeho síran, první vzorek čistého kovového uranu získal až v roce 1841 Francouz
Eugène-Melchior Péligot.
Během 19. století se uran používal k barvení skla a glazur, kterým dodával zelenou nebo žlutou barvu; těžil se v českém
Jáchymově a v britském
Cornwallu. Zlom přinesl
objev Marie Curie-Sklodowské, která z jáchymovského smolince izolovala radium. Počátkem 20. století tak započala produkce radia, které bylo následně využíváno ve zdravotnictví.
Uran z Jáchymova
Ve velkém se začal uran těžit až po druhé světové válce, kdy stoupla spotřeba radioaktivního materiálu pro výrobu nukleárních zbraní a posléze pro výrobu elektrické energie v jaderných elektrárnách. Jedním z prvních míst, kde se uran začal těžit, byl právě
Jáchymov, který v 50. letech minulého století znamenal pro řadu nedobrovolných horníků rozsudek smrti. V pracovních táborech uranových dolů pracovali hlavně váleční zajatci, nuceně nasazení občané Československa ze
Sudet, političtí vězni a odpůrci režimu.
Během druhé poloviny 20. století se z tehdejšího Československa stala uznávaná uranová velmoc, ovšem téměř veškerá uranová ruda putovala na základě vynucených smluv do Sovětského svazu na výrobu atomových zbraní. O přerušení dodávek ani o cenách se smlouvat nedalo, takže těžba uranu nakonec byla pro Československo ztrátová, a to v hodnotě několika miliard korun. Do těchto ztrát však není započítáno poškozená
příroda, životní prostředí a další miliardy, využité na rekultivaci dolů a krajiny v jejich okolí.
Místa těžby jáchymovského uranu a hrůzy spojené s jeho dobýváním dnes připomíná řada míst: v
Jáchymově se můžete vydat na prohlídku
Štoly č. 1, připomenout si
důl Svornost, projít se po
naučné stezce Jáchymovské peklo a prohlédnout si
venkovní expozici důlní techniky uranových dolů. Atmosféru někdejších táborů doplňují i obnovené Mauthausenské schody, kudy vězni chodili, strážní věže a další stavby.
Rudá věž smrti u Ostrova
Zvlášť nebezpečným pracovištěm na
Jáchymovsku byla takzvaná
Rudá věž smrti, pracoviště lágru ve Vykmanově s krycím označením „L“, likvidační. Je jednou z pěti lokalit v České republice, které byly 6. července 2019 spolu s dalšími místy v
Německu zapsány pod souhrnným názvem
Hornický region Erzgebirge / Krušnohoří na
Seznam světového dědictví UNESCO. V roce 2022 byla v Rudé věži smrti otevřena
expozice připomínající život vězňů v uranovém lágru komunistického Československa.
Příbram a Horní Slavkov: doly, stezky, muzea a aleje
V polovině 20. století se kromě
Jáchymova uran těžil také v okolí
Krásna a
Horního Slavkova. Tam vás po stopách těžby uranu provede asi šest kilometrů dlouhá
naučná stezka Uranová Golgota.
V
Příbrami připomínají těžbu uranu expozice
Hornického muzea a
památník Vojna, jediný dochovaný komunistický lágr v Česku, s
Alejí svobody. Podívat se můžete také do
Geoparku Brd a Podbrdska anebo do
uranového dolu Bitýz, který vypadá tak, jako by horníci před chvílí odešli. Hornické muzeum zveřejňuje vypsané termíny prohlídek, na které je třeba přihlásit předem. Dokončení rekonstrukce a otevření nové expozice je plánováno na začátek roku 2026.
Další místa, kde se těžil uran
Souběžně s těžbou v
Jáchymově,
Horním Slavkově a
Příbrami probíhalo vyhledávání nových ložisek uranu. Postupně se tak otvíraly další doly, například na několika místech v
Plzeňském kraji. Významné doly byly také v okolí
Hamru na Jezeře a
Stráže pod Ralskem, kde dobývání uranu mapuje expozice
Vlastivědného muzea v
České Lípě.
Uran se těžil také na
Vysočině – a
uranový důl v Rožné u
Dolní Rožínky byl dokonce
poslední svého druhu ve střední Evropě. Důl byl otevřen v roce 1957, postupně zasáhl až do hloubky 1200 metrů a v posledních letech těžil z hloubky 1000–1100 metrů jako jediný uranový důl v Evropě. Těžba tu definitivně skončila v roce 2017 a dnes ji připomínají už jen staré těžní věže a expozice
Městského muzea v
Bystřici nad Pernštejnem.
Procházka k uranové hrušce
Až se vypravíte za uranem na
Příbramsko, můžete se zastavit u
hrušně v Drásově. Hrušeň hnilička je stará přibližně 300 let a stojí jen kousek od bývalé šachty uranového dolu. Těžba v něm byla ukončena okolo roku 1964 a hruška překvapivě přežila těžkou dobu v plné kráse. Strom, který patří mezi největší a nejstarší hrušně v České republice, zvítězil v
anketě Strom roku 2022 se ziskem 2 452 hlasů.