historicky první dokonalé peníze? Skutečně se jednoho dne ohlédneme a budeme se smát těm kolečkům z niklu a mědi a kouskům potištěných papírů tak, jak se dnes usmíváme nad skleněnými korálky, rybími šupinami nebo lasturami? Možné to je, ale rozhodně to nebude dnes ani zítra – a máte tudíž dost času vypravit se s
Od směnného obchodu až po mince z duhy
Ve směnném obchodě se dalo platit téměř vším – už zmíněnými mušlemi či domácími zvířaty, úrodou, vlastními výrobky i drahými kovy. Ty si postupně získaly největší oblibu, až se kvůli usnadnění i odhadu hmotnosti začaly razit do tvarů mincí. Ty měly vždy stejnou velikost, hmotnost i ryzost – a postupem času tak vznikly peníze tak, jak je známe dnes.
Pokrok se sice zastavit nedal, ale nepostupoval všude stejně. Zatímco
Keltové už od 3. do 1. století před naším letopočtem razili
keltské zlaté mince, na
Velké Moravě se ještě v polovině 10. století používaly jako platidlo
malé plátěné šátečky. Plátýnka prý sice neměla žádnou užitkovou hodnotu, ale od slova „plátno“ si prý současná čeština odvodila současné slovo „platit“. Šátečky se používaly k menším obchodům, hodnotnější věci se kupovaly za
hřivny – kovové a bronzové předměty, které se používaly jako platidlo a také jako náhrdelníky.
Proč se
keltským mincím později začalo říkat
duhovky? Když je lidé našli obvykle při orání polí na místě
starých keltských hradišť, často to bylo po prudkých deštích, které omyly povrch mincí. Ty se pak většinou prozradily třpytem ve slunečních paprscích. Lidé si je spojovali s duhou a domnívali se, že právě z ní mince padají anebo je najdou tam, kde se duha dotkla země. Zkrácený český název duhovka ale vychází z mnohem delšího, méně poetického, ovšem výstižnějšího německého označení stejných mincí Regenbogenschüsselchen, tedy
duhové mističky.
Znáte
příběh Podmokelského pokladu, největšího zlatého pokladu Evropy? Několik tisíc duhovek by dnes mělo cenu přibližně půl miliardy korun, jejich historická hodnota by ale byla nevyčíslitelná. Nezbylo z něj ale téměř nic.
Denáry, groše, tolary a dolary
Přestože byly české země rozlohou malé, šlo o území neobyčejně bohaté na nerostné suroviny. Čechy se tak staly
stříbrnou pokladnicí střední Evropy. První české mince, které nechal razit
Boleslav I. koncem 10. století, se nazývaly
denáry, tedy stejně jako stříbrné mince ražené už od roku 211 před naším letopočtem v antickém Římě. Ražba denárů v Čechách skončila až v roce 1300 mincovní reformou
krále Václava II., který nechal následně razit v
mincovně v
Kutné Hoře pražské groše.
Na svou dobu poměrně tlustá a velká stříbrná mince měla po celou dobu své ražby stejnou podobu, ale občas ztrácela na váze i ryzosti, a v době husitských válek (1419–1434) byla dokonce ražba přerušena. Ražbu pražských grošů obnovil až
král Jiří z Poděbrad po roce 1469. Razit se přestaly až za
krále Ferdinanda I. Habsburského v roce 1547, kdy pražské groše vystřídaly
stříbrné tolary z
Jáchymova. To byly velmi hodnotné a tudíž populární mince, které se šířily po celé Evropě, a dokonce od nich odvozuje svůj název americký dolar. Pražské groše ale platily dál, jejich oběh definitivně ukončil teprve patent Ferdinanda III. roku 1644.
Florény, grešle a krejcary
Slyšeli jste někdy o
florénech či
florinech? Byla to
první česká zlatá mince, kterou nechal razit
český král Jan Lucemburský. Do té doby se razily mince pouze ze stříbra, zlaté mince do Evropy proudily pouze z byzantské říše a islámských států. Jméno mince inspirovalo
italské město Florencie, kde se podobné zlaté mince razily už od poloviny 13. století a používaly se především pro velké mezinárodní transakce. Také na českých florénech byste našli lilii coby znak italského města, ovšem vyrazilo se jich jen málo: králi jeho zlato rychle došlo. Florény se tak sice dostaly do oběhu, ale příliš se nevyužívaly.
Naopak průvodcem tolarů byly
grešle, malé stříbrné mince, s nimiž se platilo několik stovek let. Jedna grešle měla cenu 3/4 krejcaru, a protože na její zadní straně bylo vyobrazeno říšské jablko a číslovka 3, říkalo se jí hanlivě
trojník. Díky této minci také vzniklo okřídlené rčení, že něco „nestojí ani za zlámanou grešli“. Měděná grešlička totiž měla sama o sobě tak malou hodnotu, že pokud se rozlomila, byla prakticky bezcenná.
Zatímco poslední grešle se razily v pražské mincovně ještě v roce 1768, docela jinou kariéru prožívaly
krejcary, původně stříbrné mince, ražené od roku 1271 v jihotyrolském
Meranu. V českých zemích se používaly od poloviny 16. století a jako drobné mince platily v habsburské monarchii až do zavedení korunové měny v roce 1892. V
Praze je jejich hezkou připomínkou
park Krejcárek.
Zlaťáky a rakouské, československé i české koruny
Jednotnou měnu pro všechny dědičné země Habsburků zavedla
Marie Terezie. Výsledkem těchto snah byla mince zvaná zlatý, která volně obíhala v
Rakousku,
Bavorsku, českých zemích a na celém území habsburské monarchie až do roku 1892. Pak ji vystřídala
historická koruna, ražená až do rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1918. Na ni navázala
československá koruna, platná až do roku 1993, a posléze
česká koruna.
Česká mincovna ji razí v
Jablonci nad Nisou a na našem území platí dodnes.
Zajímavosti o mincích a bankovkách
- Pokud byste ale rádi měli některou z historických mincí doma, Česká mincovna vydává repliky historických mincí. Můžete si tak pořídit duhovku, denár, pražský groš, florén, tolar, a dokonce i nezlámanou grešli.
- České, dříve československé koruny před pár lety oslavily stovku. Jakou měly podobu, které tváře se na nich objevily, kdo je maloval a kde si prohlédnete zajímavá bankovní muzea? Na to všechno známe na portálu Kudy z nudy odpovědi.
- Kromě běžných mincí a bankovek vydává Česká národní banka také výroční a pamětní bankovky. V roce 2019 to například byla klasická oběžní stokorunová bankovka s přetiskem ke stému výročí měnové odluky od Rakousko-Uherska, a také pamětní zlatožlutá stokoruna s portrétem prvorepublikového ministra financí Aloise Rašína. V roce 2023 vydala Česká národní banka klasickou tisícikorunovou bankovku s přítiskem ke třicátému výročí měnové odluky od Slovenska.
- Největší zlatá koruna by se vám do peněženky rozhodně nevešla. Unikátní zlatá mince o váze 130 kilogramů byla vyrobena v roce 2019 ke 100. výročí samostatné československé měny.