Věty
„bylo nebylo“ a
„za sedmero horami“ by mohly pokračovat pohádkovými příběhy, v nichž hlavní roli hraje
mysterium čísla tři. Před tisíci lety ale byla jiná doba, která k pohádce měla dost daleko. Rozlehlé pralesy a lesy ustupovaly políčkům a pastvinám, tvář krajiny měnila první města a vesnice. Budovaly se první
kláštery a dokonce i
hrady. Vůbec
nejstarší dosud fungující klášter založili 14. ledna 993
pražský biskup Vojtěch a
český kníže Boleslav II. Dnes má
Břevnovský klášter barokní podobu, přístupná je ale
románská krypta z 11. století.
Nejstarší města
Na
Kudy z nudy poznáte
pradědečky a prababičky českých měst, nicméně podle historiků je osídlení českých zemí mnohem starší, než se předpokládalo. Od skutečného založení osad často uplynula dlouhá doba, než se o nich někde objevila první zpráva. Jen málo měst slaví výročí svého založení, většinou jde rok první písemné zmínky nebo získání městských práv. V těch místech ale žili a pracovali lidé dávno předtím, než o jejich místě někdo napsal. Ne každé město mělo takové štěstí jako
Žatec, jehož jméno se poprvé uvádí v
kronice Thietmara Meserburského v roce 1004, anebo
Brno, o němž se píše v
Kosmově kronice. Až budete procházet uličkami historických center
Prahy,
Hradce Králové,
Znojma,
Litoměřic,
Bíliny,
Domažlic,
Chebu,
Chrudimi,
Českého Dubu,
Břeclavi či
Olomouce, vzpomeňte si na to: půjdete místy, kde to žilo už před tisíci lety!
První hrady
Za
nejstarší hrad v českých zemích je tradičně považovaná
Přimda. Zřícenina s torzem mohutné hranolové románské obytné věže a zbytky bašty z konce 15. století se vypíná na vrcholu skalnatého hřebene nad
stejnojmenným městečkem v severní části
Českého lesa a nabízí fantastické výhledy do okolí. V
Kosmově kronice se píše, že Přimdu postavili v roce 1121 nějaký německý rytíř, ale
kníže Vladislav I. prý zanedlouho hrad dobyl a Přimda se tak stala důležitou – a hlavně českou – pohraniční pevností. Ještě starší je první zmínka o
přemyslovském hradu v
Olomouci; v jeho nejstarší části,
Zdíkově paláci, si můžete prohlédnout
Arcidiecézní muzeum.
Tisíc let staré kostely
Rotundy a jednoduché kostely s masivními zdmi a mohutnými věžemi, kde se potkává směs římských a byzantských prvků: to jsou
nejstarší románské kostely a kostelíky. Vůbec
nejstarší celistvě dochovanou církevní památkou na území České republiky je
rotunda sv. Petra a Pavla ve
Starém Plzenci. Vyrostla zřejmě v druhé polovině 10. století v místech, kde býval knížecí hrad, na někdejším slovanském hradišti nad
řekou Úslavou.
Věky přečkaly také
základy dosud objevených románských kostelů na
Slovanském hradišti u Mikulčic. Z města, které tu stávalo, se dochovaly jen fragmenty, ale víme, že Mikulčické hradisko patřilo k významným mocenským a duchovním střediskům
Velkomoravské říše. Zajímavou památku objevíte nedaleko na
Slovensku: stačí přejít
most přes řeku Moravu. Necelý kilometr od hranice s Českem stojí
kostel svaté Markéty Antiochijské, jediná dodnes stojící zachovaná památka z dob Velké Moravy.
Kudy kráčely české dějiny aneb další tisícileté tipy
Při pátrání po tisícileté historii se vydejte do míst,
kudy kráčely české dějiny. I když to třeba nebylo přesně tak, jak psali slavní kronikáři, ne nadarmo se říká, že na každém šprochu pravdy trochu – zkrátka v místech, kde se psala česká historie, narazíte na stopy starých časů snáz než jinde. Mezi taková místa patří třeba
památná hora Říp s
rotundou sv. Jiří, spojená s pověstí o
praotci Čechovi,
pražský Vyšehrad s
rotundou sv. Martina, obestřený legendami o
Krokovi a jeho
dcerách Kazi, Tetě a Libuši, anebo
Pražský hrad s
bazilikou a klášterem sv. Jiří. S životem
sv. Ludmily je spojený
Tetín, přemyslovská knížata pamatuje i hradiště
Budeč u Zákolan s rotundou sv. Petra a Pavla a
Levý Hradec s
kostelem sv. Klimenta.
Přibližně tisíc let je údajně starý
Oldřichův dub v Peruci. Zmiňuje se o něm už Dalimilova kronika v souvislosti se setkáním knížete Oldřicha a pradleny Boženy: k jejich setkání mělo dojít roku 1002.