Škola hrou aneb jak to vlastně Komenský myslel?
Kromě probírání nové látky učitelé často zařazují něco pro pobavení a povzbuzení. Kdekoho v té souvislosti napadne „
škola hrou“, myšlenka zakladatele moderní pedagogiky
Jana Amose Komenského, jednoho z největších českých myslitelů, filozofů a spisovatelů, přezdívaného Učitel národů. Možná to ale myslel trochu jinak:
spis Schola ludus / Škola hrou, vznikl roku 1651 v uherském městě Sárospatak, kam
Komenského pozvali, aby reformoval tamní školu. Nešlo však o vyučování hravou metodou, ale o divadelní zpracování učebnice
Janua linguarum reserata / Brána jazyků otevřená, tedy o náročné vyučování na jevišti, vedené navíc v latině.
Právě
jazykové příručky Brána jazyků otevřená a
Orbis sensualium pictus / Svět v obrazech, patří k nejznámějším Komenského dílům. A i když to jejich autor v polovině 17. století možná myslel jinak a chtěl „pouze“ usnadnit žákům výuku latinského jazyka, leccos z jeho pravidel využívají učitelé i v dnešních hodinách. Hlavně je to zajímavější metoda vyučování a názornost, která nevede k mechanickému učení látky, ale především k jejímu pochopení.
Šest druhů studentů aneb bystré, líné a vzpurné děti
Svět Jana Amose Komenského nejlépe poznáte ve
fulnecké expozici věnované jednotlivým
etapám jeho života. Představí se vám
tak, jak jej měli možnost poznat měšťané malého poddanského města na prahu třicetileté války. Expozice je instalována v areálu bývalého bratrského sboru.
A jakouže zajímavou poučku Komenský razil? Platila u něj zásada přiměřenosti, tedy že učitel by měl vycházet z věkových a individuálních schopností dětí, a
žáky pak
dělil podle nadání do šesti kategorií, a to na
bystré, dělají radost /
bystré, líné /
bystré, vzpurné /
s nedostatkem bystré mysli /
s nedostatkem bystré mysli, líné /
s nedostatkem bystré mysli, vzpurné.
Tipy pro jednotlivé předměty
I vzpurné a líné děti si ale zaslouží občas malou odměnu. Vemtě své děti nebo celou třídu a vyražte spolu za praktickým poznáváním. A třeba se ze vzpurných či líných dětí stanou bystrá...
V rámci
hodin dějepisu se můžete vypravit na některý z
hradů či zámků anebo
do muzea. Využijte například
okruhy na Pražském hradě Můžete si zamluvit i speciální prohlídku, kdy budete v jeho areálu úplně sami. Otevřen je také
Arcibiskupský zámek v Kroměříži, kde se po nedávných opravách otevřela zámecká
Obrazárna s Tizianovým dílem Apollo a Marsyas. Zapomenout nesmíte ani na nádherné
zahrady –
Podzámeckou a
Libosad. Se studenty
druhého stupně a středoškoláky zamiřte rozhodně do poutavé expozice
Dějiny v historické budově Národního muzea a následně i do stálé expozice
Dějiny 20. století v Nové budově. Velmi zajímavá může být návštěva
Centra kulturně-politických dějin 20. století v Moravském zemském muzeu.
Na
biologickou exkurzi jste zváni do
hlavní budovy Národního muzea. Zdejší sbírky nabídnou studentům
pohled do pravěku a jeho fauny, na
evoluční vývoj druhů a samostatnou kapitolou je geologie. V
Sále minerálů se nachází neuvěřitelných 100 000 minerálů! Na prohlídkových trasách jsou i předměty, na které si mohou příchozí sami sáhnout. Ke studiu současné fauny bude skvělým nápadem návštěva některé z našich zoologických zahrad, například
Zoo Praha,
Zoo Brno,
Zoo Plzeň,
Zoo Ostrava,
Zoo Zlín nebo
Zoo Tábor.
Techické obory mohou čerpat praktické znalosti například v
Národním technickém muzeu Praha,
Technické muzeum v Brně,
Národním zemědělském muzeu,
Technickém muzeum v Kopřivnici či v
Centru stavitelského dědictví v Plasích.
Hodina
výtvarky se dá skvěle strávit prohlídkou
Galerie Rudolfinum nebo budovy
Rudolfina,
DOX – Centra současného umění,
Moravské galerie v Brně nebo
Národní galerie v Praze.
Je libo hodina
literatury? Poučná bude návštěva
Městské knihovny v Praze, nový
Památník národního písemnictví v Petschkově vile,
Kabinet pražské německy psané literatury v Pražském literárním domě či
Památník písemnictví na Moravě.