Lidové pranostiky, tradice i předsevzetí aneb jak ve zdraví přežít nový rok

Únor, to nejsou jen šedivé a studené dny mezi ledovým lednem a jarním březnem, ale také spousta lidových svátků – Hromnice, Valentýn, svatý Matěj a především masopustní veselí. Všechny se objevují také v lidových pranostikách: pojďte se s Kudy z nudy projít únorovou snůškou pořekadel, mouder a průpovídek.

Nehledejte dárky v obchodních centrech. Navštivte adventní a vánoční trhy v historických centrech našich malebných měst.

Poslední den roku 31. prosince provázejí oblíbené oslavy. Protože ten den má svátek Silvestr, slavíme Silvestra. Na Kudy z nudy najdete spousty tradičních i netradičních akcí, silvestrovských výšlapů a výletů. Užijte si zábavu s rodinou či přáteli a přivítejte nový rok s dobrou náladou!

Než v lednu sedláka, to radši vlka na poli viděti, říkávali naši předkové, a dodávali, že když v lednu včely vyletují, to nedobrý rok ohlašují. V lednu, nejchladnějším měsíci roku, vás na Kudy z nudy seznámíme s pořekadly, která komentují začátek roku a zkouší předpovídat, co nás čeká v následujících měsících. Sami uvidíte, jestli se v nich skrývá alespoň špetka pravdy.

Kam vyrazit za masopustním veselím? Masopustní období začíná od svátku Tří králů (6. ledna) a končí v úterý o půlnoci před Škaredou středou, přesně 40 dnů před Květnou nedělí. Máme pro vás velký přehled masopustních tipů z celé České republiky na rok 2025! Je čas se pořádně pobavit, najíst a napít, než přijde šestitýdenní půst, kdy se křesťané připravují na Velikonoce. K masopustu neodmyslitelně patří i zabijačky, soutěže o nejlepší masopustní masku, sousedské zábavy a samozřejmě průvody maškar. Máme pro vás tipy, kde poznat starobylé zvyky!

1. leden: přelom starého a nového roku patřil v minulosti k velmi sledovaným událostem. Naši předkové v tomto období dodržovali velké množství tradic, které je měly ochránit před nepřízní osudu, ale také zaručit štěstí a bohatství. Jaké se k Novému roku vážou pověry a zvyky? A jak předpovědět, co se stane na základě pranostik?

Astronomické léto 2025 začne v sobotu 21. června 2025 ve 4 hodiny a 42 minut našeho času, kdy vstoupí Slunce do znamení Raka. Den bude nejdelší, zatímco noc nejkratší. Užijte si letošní letní slunovrat, tajuplnou a mýty opředenou událost, kdy Slunce dosahuje při svém relativním pohybu vůči Zemi své nejsevernější polohy. Nedlouho poté si 24. června připomínáme svátek sv. Jana Křtitele, který je pověstmi neméně opředený. Léto bude skvělé a skončí až s podzimní rovnodenností, která nastane 22. září.

Podzimní rovnodennost neboli astronomický podzim na severní polokouli obvykle přichází 23. nebo 22. září. Nejinak je tomu i letos, kdy tento jev nastává přesně v pondělí 22. září 2025 v 20:19 hodin okamžikem, kdy Slunce vstoupí do znamení Vah. Slunce bude tento den vycházet přesně na východě a zapadat přesně na západě. Den bude stejně dlouhý jako noc a zatímco na jižním pólu Slunce vyjde, na severním naopak ve stejném okamžiku zapadne…

Věříte pověrám a rituálům? Nosí podle vás smůlu černé kočky, pátky třináctého, rozbitá zrcadla nebo rozsypaná sůl? A naopak věříte na štěstí z padajících hvězd, čtyřlístků a dalších symbolů? Pak jste na správném místě: prozkoumejte s Kudy z nudy magický svět rituálů a pověr!

13. prosince se slaví svátek svaté Lucie, patronky advokátů, spisovatelů, vrátných, přadlen, švadlen, krejčích, kočích a dalších řemesel, ale i kajících se prostitutek. Její přímluva vás ochrání před bolestmi v krku, infekcí a očními chorobami. Patronka ochraňuje též děti a nevidomé. Den této světice, která si dle pověsti sama vytrhla oči, a nakonec jí bylo probodnuto hrdlo, bývá spojen se zvláštními obchůzkami tajemných postav „Lucek“, které mají za úkol kontrolovat činnost hospodyněk v domácnosti a jejich prohřešky zlomyslně trestat.

Říká se, že prosincem rok končí, ale zima začíná. Opravdu teprve začíná: i když prosinec už patří do zimy, ze všech zimních měsíců má nejvyšší průměrnou teplotu. Přináší s sebou spousty pranostik a starých lidových zvyků: je to přece čas adventu, zimního slunovratu a Vánoc. Seznamte se na Kudy z nudy s prosincovou nadílkou pranostik a pořekadel!

4. prosince slaví svátek svatá Barbora, patronka horníků, sedláků, architektů, stavebních dělnických profesí, kuchařů, řezníků, ale i dělostřelců, zajatců a umírajících. Její přímluva vás ochrání před bouřkou, horečkou a morem. Den této světice, kterou brutálně mučil a nakonec sťal její vlastní otec, bývá spojen také s řadou lidových zvyků a pranostik.

Na svatou Kateřinu podle dávného zvyku končí taneční zábavy a začíná adventní půst. Poslední zábava se konala 25. listopadu, kdy ženy zvaly muže k tanci a platily za ně útratu. Domácímu dobytku končila venkovní pastva a dvory začínaly se stříháním ovcí. Svatá Kateřina se narodila okolo roku 289 n. l. na území dnešního Egypta, v době pronásledování křesťanů, přesto se Kateřina ke křesťanské víře hrdě hlásila. Císař nechal děvče postavit před učence s cílem jí víru rozmluvit. To se mu ale nepodařilo – naopak. Tehdy osmnáctiletá Kateřina dokázala obrátit všechny na křesťanství. Sám císař dívku pak dokonce požádal o ruku, ta ovšem odmítla, za což byla odsouzena k smrti. Podle legendy místo krve vytrysklo z jejích ran mléko. Kult svaté Kateřiny byl hojně rozvinutý již od 11. století, ve městech nechávali kostely a kaple zasvěcovat právě sv. Kateřině. I sám Karel IV. nechal sv. Kateřině postavit kapli. Den sv. Kateřiny byl rovněž oblíbeným datem svateb. V tento den lidé započínali také velký předvánoční úklid.

K létu v Česku patří bouřky a s bouřkou přicházejí blesky. Je to fascinující podívaná, která hlavně v noci působí hrozivě a nebezpečně. Na Kudy z nudy se na ně tentokrát podíváme zblízka, ale bezpečně: vezeme vás na výlet na nejblýskavější horu naší země i do nejblýskavější oblasti na světě, vypravíme se i na oceán a zkusíme to bleskům spočítat.

Oblíbený Apríl má u nás dlouhou tradici. Drobné zlomyslnosti a žertíky si u nás lidé na 1. dubna provádějí od 17. století. V českých zemích existuje první zmínka o Aprílu k roku 1690, počátek provádění si drobných poťouchlostí lze však vystopovat mnohem dále do minulosti, a to až do Persie k roku 536 před naším letopočtem. Autorem svátku, který se zde nazývá Sizdah Bedar, je mytický král Jamšíd. Druhou teorií je, že svátek vznikl jako oslava radosti nad koncem dlouhé zimy a přechodem na veselejší období jara. Oslavte proto první dubnový den tematickým výletem na kuriózní místa, která vykouzlí úsměv na tváři anebo nevěřícné zakroucení hlavou.

Víte, že počátky oslav adventu sahají až do 5. – 6. století? Advent je začátek liturgického roku, období čtyř neděl před 25. prosincem. Doba adventní je pro křesťany časem očekávání narození Krista a první adventní den je zároveň začátkem nového církevního roku, bez ohledu na civilní kalendář. Samotné slovo advent pochází z latinského "adventus", což znamená příchod. V dobách předkřesťanských naši předci v tomto čase oslavovali zimní slunovrat, návrat životadárného světla. Postupem času došlo k prostoupení prastarých obyčejů s křesťanskými a po celý prosinec se v lidových Vánocích objevovaly různé tajemné postavy. Pojďte si s námi připomenout živé či dnes již zaniklé tradice vztahující se k tomuto tajuplnému období, které letos připadá na období od 1. do 24. prosince 2024.

Ačkoli je listopad od začátku až do konce podzimní měsíc, zima už o sobě dává často vědět. Pojďte se s námi na Kudy z nudy projít listopadem od Dušiček až po svatého Ondřeje a podívat se, jaké pranostiky a lidová moudra nám jedenáctý měsíc roku přináší. A jako každý rok se můžeme sázet, jestli zrovna letos přijede svatý Martin na bílém koni se vší parádou?

Po teplém září zle se říjen tváří anebo Svatý Havel – devět počasí za den, říká o desátém měsíci v roce jedna z pranostik. Podzim už je v plném proudu, začíná padat listí a kaštany. Ke sklizni jablek, hrušek, švestek, brambor, ořechů a šípků vám na Kudy z nudy nabídneme nadílku mouder, pranostik a pořekadel o říjnovém počasí, ptácích odlétajících do teplých krajin a prvním sněžení.

V roce 2002 se Českou republikou prohnaly dosud největší povodně v historii naší země. Nebyly první a bohužel ani poslední. Připomeňte si s Kudy z nudy nejznámější velké povodně, které zasáhly území Čech, Moravy nebo Českého Slezska. Kdy šla našimi zeměmi tisíciletá voda, kdy stoletá voda a kdy pětisetletá?

Velikonoce patří k nejvýznamnějším svátkům. Poznejte tradiční zvyky a historii. Těšit se můžete i na dobrodružné, pohybové i výtvarné aktivity s nimi spojené.

Pojďte se s Kudy z nudy podívat do světa pranostik! Rčení k jednotlivým měsícům a dnům v roce vycházejí z pozorování přírody i zkušeností z naší minulosti.

Valentýn připadá v roce 2025 na pátek 14. února, nezapomeňte svoji drahou polovičku potěšit a překvapit. Máme pro vás tipy na romantické pobyty pro dva. wellness zážitky, originální ubytování na horách i romantika na zámku.

Český kníže sv. Václav byl zavražděn ve Staré Boleslavi 28. září 935. Pozůstatky zavražděného kralevice leží na Pražském hradě v katedrále sv. Víta ve svatováclavské kapli. Svatý Václav je hlavním zemským patronem a den výročí jeho zavraždění se od roku 2000 slaví jako státní svátek – Den české státnosti. Oslavte i vy tento mladý svátek výletem do míst, která jsou se svatováclavskou legendou spojena anebo vyrazte za zajímavou kulturní akci. Z tipů portálu Kudy z nudy si jistě vyberete.

Svátek všech svatých či slavnost všech svatých slaví 1. listopadu všechny křesťanské církve a oslavují tak všechny svaté, nejenom ty, kteří byli oficiálně kanonizováni a mají během roku své samostatné svátky. Slaví se v mnoha evropských zemích a v České republice se dokonce uvažovalo o jeho zařazení mezi státní svátky.

Modlitba za zemřelé je jedna z nejstarších křesťanských tradic. Dřív lidé věřili, že právě na začátku listopadu se svět živých prolíná se světem zemřelých. Dnes 2. listopadu na Dušičky chodíme na hřbitovy, zdobíme hroby svých blízkých věnci a květinami, zapalujeme svíčky a vzpomínáme.

Svatomartinské víno se na českém trhu poprvé objevilo v roce 2005 a jeho obliba každoročně roste. První Svatomartinská vína se slavnostně otevírají 11. listopadu a jde o první vína nového ročníku, svěží a mladá, která zrají jen několik týdnů a vinaři je obvykle doporučují vypít do Velikonoc.

Tři krále neboli svátek Zjevení Páně slavíme každý rok 6. ledna. Končí vánoční období a ve většině domácnosti se odstrojuje vánoční stromeček. V Česku každý rok probíhá dobročinná Tříkrálová sbírka, kdy koledníci v kostýmech tři králů chodí od domu k domu a koledují i v ulicích. Vybrané peníze pak pomáhají těm, kteří potřebují naši pomoc.

Na svatého Matěje lidské srdce okřeje, slunce pozře závěje, nad polem si skřivan zapěje: takové pranostiky se vztahují k 24. únoru a svatému Matěji. Ten prý skutečně láme zimu, přináší jarní teplé paprsky a rozpouští led a sníh. Společně se svatým Matějem do Prahy přichází Matějská pouť.

Září, na léto jde stáří: alespoň to říká o devátém měsíci v roce jedna z tradičních pranostik. Prázdniny končí, začíná škola a podzim už klepe na dveře. Vám se nabízí skvělá příležitost vydat se na cesty mimo sezonu bez davů turistů – a na Kudy z nudy vám k tomu přibalíme nadílku mouder, pranostik a pořekadel o babím, mariánském nebo svatováclavském létě.

Srpen, osmý měsíc v roce, je časem dožínek a oslav dokončených sklizní. Padají hvězdy, hospodyňky ostošest suší a zavařují letní poklady, dny se začínají krátit a noci se ochlazují – přesně tak, jak to na konci července předpověděli svatá Anna se svatým Jakubem. Užijte si poslední týdny léta s pořekadly a pranostikami na Kudy z nudy!

Jméno Anna pochází podobně jako jméno Hana z hebrejského „channah“ či „chana“, tedy milá, milostivá či milostiplná, a její červencový svátek provází rozšířená pranostika „svatá Anna, chladna z rána“. Portál Kudy z nudy přeje všem Aňám a Áňám, Andulám, Andulkám, Ančám, Aničkám, Aninám i Nanykám k jejich svátku vše nejlepší!

Jakubům patří svět: je to jméno, které se společně s Tomáši, Jany, Adamy, Vojtěchy, Martiny či Lukáši řadu let drží v žebříčku nejpopulárnějších jmen pro novorozené chlapečky. Pochází z hebrejštiny a používá se na celém světě. Portál Kudy z nudy přeje všem Jakubům, Jakoubkům, Kubům, Kubíkům a Kubíčkům k jejich svátku vše nejlepší!

Znáte průpovídky svatá Anna, chladna z rána, svatá Markéta hodila srp do žita anebo že co červenec nedovaří, to už srpen nedopeče? Červenec je měsícem slunce, sklizně, hojnosti a bohaté úrody, k níž se upínala většina pranostik v předcházejících měsících. Pojďte se seznámit s úrodou červencových pořekadel na Kudy z nudy!

Svatojánská noc je vlastně takovým pokračováním oslav Letního slunovratu, kdy se vítá léto a teplé, úrodné období, zkrátila se noc a prodloužil den. Magická a kouzelná noc je opředená řadou pověstí a tradic, které sahají daleko do starověku. Po celé generace se v noci z 23. června na 24. června chodilo na sběr bylinek do léčivých nebo kouzelných lektvarů. Všichni toužili nalézt alespoň jednou pověstný kouzelný zlatý květ kapradí.

Červen, šestý měsíc v roce, voní po jahodách, třešních, růžích a létě. Vztahuje se k němu jedna z nejznámějších pranostik vůbec, aneb Medardova kápě, čtyřicet dní kape, ale čeká nás také letní slunovrat, Svatojánská noc a nejdelší den v roce. Pojďte se s Kudy z nudy ponořit do voňavého světa červnových pranostik!

Z pranostik „březen – za kamna vlezem“ a „duben, ještě tam budem“ fičí zima, zato máj, to je něco docela jiného: slibuje „vyhánění koz v háj“, hřejivé sluneční paprsky, lásku, polibky a květiny. Seznamte se na Kudy z nudy s květnovými pranostikami!

Pro duben, měsíc pojmenovaný po svěžím jarním listí rašících dubů, je typické rychle se měnící, takzvané aprílové počasí. Proto také nejznámější dubnová pranostika navazuje na březnovou průpovídku „Březen – za kamna vlezem,“ když dodává „duben, ještě tam budem“. Pojďte se na Kudy z nudy seznámit s dubnovou záplavou pořekadel, mouder a průpovídek.

Březen je měsíc plný drobných radostí, ale také půstu. Ten začíná Popeleční středou a končí Velikonocemi. Právě půst a postní neděle, kdy každá má své jméno a své zvyklosti a tradice, se postarají o většinu březnových lidových pranostik. Seznamte se na Kudy z nudy s březnovou sprškou pořekadel, mouder a průpovídek.

Svátky, které se neslaví a zároveň tři nejproklínanější svatí, to jsou Pankrác, Servác a Bonifác. Svorně je nenávidí zahrádkáři i zemědělci a o moc lépe na tom není ani Žofie, která za třemi zmrzlými muži kráčí v těsném závěsu. Letos to ale po dle norské předpovědi vypadá, že si letos všichni "zmrzlí" vezmou dovolenou – týden, který obvykle bývá ve znamení ledových mužů a dešťové Žofie by měl být přívětivě teplý.

Noc z 30. dubna na 1. května je plná kouzel a tajemství, ať už jí říkáte Filipojakubská, Valpuržina, Beltain anebo Čarodějnice. K jednomu z nejvýznamnějších pohanských svátků patří zapálené ohně a zábava až do rána. Kde si čarodějnice užijete víc než jinde? Portál Kudy z nudy nabízí desítky tipů nejen s ohnivou vatrou, ale také třeba na hradech a zámcích.

Jiří je oblíbené jméno mnoha českých mužů: podle odhadu jich v České republice žije přes 300 tisíc. Význam jména Jiří se odvozuje z řeckého slova géorgos, tedy rolník či pěstitel. Se stejným jménem se setkáváme po celém světě, i když má různé varianty: na Slovensku je to Juraj, v Polsku Jerzy, v Maďarsku György, v němčině Jürgen, v angličtině George a ve španělštině Jorge. Všem Jiřím, Jirkům a Jiříčkům přeje Kudy z nudy 24. dubna vše nejlepší k svátku!

Jméno Vojtěch má slovanský původ a je složené ze dvou částí, „voj” s významem vojna či válka, a „těch”, které znamená radost a potěšení. Jméno se tak překládá jako útěcha či posila vojska anebo radostný válečník. V Česku jde o velmi oblíbené křestní jméno, mezi námi žije asi padesát tisíc Vojtěchů, a i v současnosti patři mezi nejoblíbenější jména pro novorozené chlapečky. Všem Vojtům, Vojtěchům a Vojtíškům přejeme k jejich svátku všechno nejlepší!

Považujete pověry a pranostiky týkající se sklizní jen za úsměvné veršovánky? Pro naše předky to byly zásadní informace, které se vyplatilo dodržovat – ostatně řada obyčejů a rituálů souvisela se zemědělstvím a ochranou úrody, a na úspěšné sklizni závisely životy lidí i jejich hospodářských zvířat. Tedy něco, co nebylo radno podceňovat.

Za chladných dnů na přelomu ledna a února se zdá, že zima nikdy neskončí. A přece: vše se mění 2. února na Hromnice. Proč se vlastně slaví a co znamenají? Proč se říká „…na Hromnice o hodinu více…“ a skutečně to znamená, že jaro už je za dveřmi?