Tradice: na pivo do hospody se slavnými osobnostmi

I když od vydání slavné Domácí kuchařky uplynulo už téměř 200 let, její autorka Magdalena Dobromila Rettigová (1785–1845) je v gastronomii stále pojem. Pojďte si ji s Kudy z nudy připomenout do Všeradic na Berounsku, kde se narodila. I když většinu života strávila jinde, tady na ni nezapomněli a například místní pivovar Všerad pravidelně v lednu připomíná výročí jejího narození spodně kvašeným speciálem Magdalena.

Cestování s Kudy z nudy je často spojené s ochutnáváním českých, moravských a slezských gastronomických specialit. Jaká ale vlastně je naše národní kuchyně? Která jídla řadíme k nejoblíbenějším a po kterých se v restauracích jen zapráší? A co u nás chutná cizincům? Pojďte s námi ochutnat Českou republiku a ověřit si, že láska skutečně prochází žaludkem. Víte, že 18. červen byl ustanoven jako mezinárodní Den udržitelné gastronomie? Je příležitostí nejen k zamyšlení nad tím, jakou cestou se dostane jídlo na naše talíře, ale i příležitostí pro změnu stravovacích návyků, abychom neplýtvali tam, kde tomu můžeme zabránit.

Hledáte originální místo pro vánoční večírek? Vezměte kolegy jinam než do nejbližší restaurace, kam denně chodíte na oběd. Na Kudy z nudy jsme se porozhlédli po všech krajích České republiky a našli místa, kde se vám budou s láskou věnovat a na která budete dlouho vzpomínat.

České pivo patří mezi naše národní poklady. I když město Žatec a okolní chmelařská krajina byly v září 2023 zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO, samotná pivní kultura na seznamu UNESCO zatím není. Český svaz pivovarů a sladoven se to rozhodl změnit a podnikl první kroky na dlouhé cestě. Jejím výsledkem by měl být zápis české pivní kultury na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Nebude to ale hned, úspěch se dá čekat až za několik let.

Žatecká chmelařská krajina obsahuje nejcennější a nejúrodnější chmelnice, na kterých je celosvětově uznávaný žatecký chmel po staletí pěstován a šlechtěn. Chmelařským centrem oblasti je město Žatec s unikátním souborem skladů a sušáren, kde probíhalo zpracování chmele.

Tradiční, jemný, aromatický a zaručující excelentní chuť a vůni piva: takový je český chmel a především král mezi tuzemskými chmelovými odrůdami, Žatecký poloraný červeňák. Bez poctivého chmele by nebylo pivo pivem, pro Čechy to byla vždycky rostlina velmi hodnotná, ovšem díky svým účinkům i značně rozverná. Navíc město Žatec a okolní chmelařská krajina v září 2023 rozšířily české památky, zapsané na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Česko umí obnovovat památky. Potvrzuje to ocenění Europa Nostra Awards 2023, které získal parostrojní pivovar v Lobči. Pracovali na něm architekti Jana a Pavel Prouzovi. Historie vaření piva ve středočeské Lobči sahá až do roku 1586. Pivovar a sladovna byly dlouhou dobu v nepřetržitém provozu, v 90. letech 19. století došlo k modernizaci, v roce 1943 se však výroba zastavila a od 80. let 20. století byl pivovar opuštěný a chátral.

Že je české pivo nejlepší na světě je celkem známá věc, ale skvělé jméno mají i čeští sládci. Možná z historie znáte jména František Ondřej Poupě nebo Josef Groll, ale stojí za to seznámit se i s jejich následovníky, tedy sládky, kteří nyní dávají nezaměnitelný rukopis pivům z pivovarů Pilsner Urquell, Proud či Raven z Plzně, pivovaru Libertas v Úvalech, Pivovaru Litovel, pražskému pivovaru Cobolis či pivovaru Budvar z Českých Budějovic. Nabídneme vám i pár tipů, kde si práci sládka vyzkoušet a kam se vypravit na prohlídku.

Stačí otevřít nabídku Česká nej na hlavní stránce portálu Kudy z nudy, a vybrat si ze seznamu originálních českých vynálezů, unikátů a rekordů. Vychutnejte si některé z těch malých a přitom velkých věcí, které se postarají o báječné chvíle s přáteli a rodinou, o zábavu, dobrodružství i skvěle strávený volný čas. Které to jsou?

Víte, které z našich měst má ve znaku medvěda a najdete v něm dokonce i medvědárium se živými medvědy? Která města mají na radnici draka, kde jsou doma ježci nebo koně, které město střeží dva obři a kde se dohadují kamzík s jelenem, který z nich je pro město důležitější?

Kde se pivo vaří, tam se dobře daří, kde se pivo pije, tam se dobře žije….ale pozor, nám spotřeba piva na jednoho obyvatele klesá, v roce 2020 to bylo 135 litrů a v roce 2022 jen 129 litrů. Pivovary v Česku uvařily 19,6 milionu hektolitrů piva, meziročně o 2,8 procenta méně. S tím musíme něco udělat! Nejlépe tak, že půjdeme na pivo a dáme si k němu něco dobrého k snědku. Dnes vás pozveme i na zajímavá piva tam, kde byste možná pivní speciály nečekali. Všechny restaurace mají certifikát CzechSpecials.

České pivo má mnohasetletou historii a tradice její výroby se dědí z generace na generaci. Prvním historickým dokladem souvisejícím přímo s výrobou piva je nadační listina prvního českého krále Vratislava II. pro vyšehradskou kapitulu z roku 1088. Nejprve byla výroba piva výsadou jednotlivců (např. měšťanů, šlechty), ve 14. století byly založeny cechy sladovníků a pivovarníků a výroba piva dále vzkvétala až do založení průmyslových pivovarů, které v tradici výroby českého piva pokračují dodnes. Na Kudy z nudy pro vás máme 100 tipů, kam jít na dobré pivo a zároveň poznat i jeho histori.

Poctivost, řemeslný fortel, odkaz předků, láska a dovednosti prověřené lety: takové jsou naše tradice. Hledáte ty nejkrásnější lidové slavnosti a festivaly, krajové speciality a klasické české pivo? Místa, kde poznáte mistry svého oboru a odhalíte tajemství tradičních řemesel? Anebo toužíte po hýčkání a odpočinku, které nabízejí naše lázně? Nabízíme vám místa, kde si přijdou na své všechny smysly a kde se s tradicemi setkáte skutečně na vlastní oči, nos, jazyk, uši i kůži.

Skvělá chuť českého piva má ve světě výbornou pověst. Není tedy divu že jsou Češi pokládáni za experty na výrobu i jeho ochutnávání. V říši piva vznikají turistické pivní stezky, navštívit můžete hned několik pivních muzeí, expozic či festivalů, a co nabídnout mají velké i malé pivovary. Tak pojďte na jedno!

Zažijte nejkrásnější město světa a jeho tradice všemi smysly! Vidět, slyšet, ochutnat i projít krok za krokem můžete historické památky, hudební festivaly, skvělé pivo, tradiční gastronomii i nakupování. Ta nejlepší místa poznáte právě na Kudy z nudy.

Vydejte se s portálem Kudy z nudy na návštěvu do některé ze starých hospod! Vychutnejte si podobnou atmosféru, jakou zažívali naši pradědečkové, v autentických interiérech s pivem jako křen a tradiční domácí kuchyní. Zkrátka hospody, které byste rozhodně neměli minout bez povšimnutí a kde se leckdy psala historie.

Čím byly významné roky, zakončené číslicí 23? Na portálu Kudy z nudy vám připomeneme například 800 let od postavení prvních jesliček a první zmínky o městě Orlová, 700 let od založení kláštera na Starém Brně, rozkvět jihočeského rybníkářství i rok 1623, kdy Komenský dokončil knihu Labyrint světa a ráj srdce. Uplyne také 300 let od prvního osvětlení Prahy a smrti Jana Blažeje Santiniho, 200 let od dokončení kolonády na Reistně v Lednicko-valtickém areálu a sto let od narození a úmrtí řady slavných osobností. Počítejte, cestujte s námi a užívejte si!

Plzeňský pivovar je jedním z posledních míst v Evropě, kde se tradiční bednářské řemeslo zachovává. Bednáři se zde starají o ležácké sudy a dubové kádě, v nichž ve sklepích kvasí a zraje pivo. Od prosince 2018 jsou bednáři Plzeňského Prazdroje zapsáni v národním seznamu kulturního dědictví. Po podzimním smolení přijímají do svých řad nového člena tohoto řemesla, který před tím musí projít tříletým učením.

Sezóna hradů a zámků ještě neskončila. Navíc řadu míst můžete spatřit netradičně při výjimečných akcích, které během listopadu probíhají. Vybírat lze například z předvánočních trhů, speciálních prohlídek anebo zimních prohlídkových tras. Vydejte se třeba do Kuksu anebo na zámky Loučeň, Kynžvart, Valeč, Sychrov nebo na hrad Bouzov! Komentované prohlídky letos poprvé v historii nabízí i zámek Lány.

Do pivovaru Plzeňský Prazdroj se každý rok přijde podívat téměř milion návštěvníků. Láká je nejenom seznámení s historií pivovarnictví a oblíbené pivní značky, moderní návštěvnické centrum a zajímavá prohlídka spojená s ochutnávkou, ale i další zážitky a místa – pivovarské muzeum, historické sklepy anebo prastaré plzeňské podzemí. Poznejte jedinečný příběh ležáku, který inspiroval více než dvě třetiny všech světových piv, dodnes označovaných jako pils, pilsner či pilsener.