ÚvodAktualityVěda a historie není nuda: hrady a zámky jako inspirace hudebníků a skladatelů
Kultura

Věda a historie není nuda: hrady a zámky jako inspirace hudebníků a skladatelů

Poslechněte si audio verzi článku
Pusťte si do sluchátek oblíbenou skladbu a vydejte se s Kudy z nudy na výlet na hrady a zámky, kde hledali inspiraci známí i méně známí hudební skladatelé! Představíme vám jména slavná i téměř zapomenutá a fantastické příběhy o tom, jak složitě se někdy hledá inspirace.
A kam vás pozveme? Například s Bedřichem Smetanou se vypravíme na zámek v Růžkových Lhoticích na Podblanicku, s Richardem Wagnerem na hrad Střekov, s Antonínem Dvořákem na zámeček Vysoká, s Františkem Antonínem Míčou na zámek Jaroměřice nad Rokytnou a s Karlem Dittersem z Dittersdorfu na zámek Jánský Vrch.
 

Zámek Růžkovy Lhotice a Bedřich Smetana

Že se Bedřich Smetana (1824–1884) narodil v zámeckém pivovaru v Litomyšli a poslední roky života strávil v Jabkenicích ví kdekdo, ale víte také, že téměř deset let prožil na barokním zámku v Růžkových Lhoticích na Podblanicku? Poté, co jeho otci Františku Smetanovi v roce 1835 skončil nájem jindřichohradeckého pivovaru, podařilo se mu v dražbě výhodně koupit statek Růžkovy Lhotice se zámečkem, pivovarem a hostincem. Mladý Bedřich tu prožil nejšťastnější léta, která se v mnoha motivech promítla do jeho pozdějších děl, ve Lhoticích poznával „pravý venkov", a prožíval i první lásky. Tady se například rozloučil s první velkou láskou Louisou. Smetanovi je věnována také zámecká expozice s názvem Kraj tónů. Seznámí vás i s dalšími hudebníky a skladateli, kteří v Kraji blanických rytířů zanechali své stopy, i když třeba nežili na zámcích, například se Zdeňkem Fibichem, Josefem Sukem nebo Gustavem Mahlerem.


 

Zámek Pravonín, hrad Střekov a Richard Wagner

Z Růžkových Lhotic to není příliš daleko do Pravonína. Tamní panství a zámeček vlastnil hrabě Jan Pachta z Rájova, prezident pražské konzervatoře a štědrý mecenáš řady hudebníků. Mezi ně patřil i německý hudební skladatel Richard Wagner (1813–1883), který v Pravoníně strávil coby devatenáctiletý mladík nezapomenutelné léto a podzim roku 1832. Pravonín a okolní kraj ho okouzlil svou krásou, zvláště množstvím kapliček a křížků a rád prý jezdíval do modřínové „Modré aleje“ v lese Kopaniny. Během svého pobytu v Pravoníně také složil několik skladeb a načrtnul libreto romantické opery Svatba. Inspirací mu možná byla jeho první láska k Jenny, půvabné dceři hraběte Pachty.



Richard Wagner se ale zapsal také do dějin hradu Střekova: obyvatelé Ústí nad Labem a Střekova v roce 1842 líčili, jak mezi gotickými zdmi spatřili bloumající záhadnou postavu v bílém. V měsíčním svitu prý vystoupala na hradby a poté i na vrch Vysoký Ostrý. Nakonec se ukázalo, že tu tímto způsobem hledal inspiraci světoznámý skladatel Richard Wagner. Kromě toho prý také běhal za „ženskými“ a děvečkami z podhradí, a vůbec si užíval života. Při tom všem ovšem patrně svou múzu skutečně potkal: krátce poté sepsal báseň, jež se později stala libretem pro jednu z jeho nejznámějších oper Tannhäuser.
 

Vysoká u Příbrami a múzy Antonína Dvořáka

Každý umělec má svou múzu, a měl i ji i hudební skladatel Antonín Dvořák (1841–1904). Jeho rodný dům najdete v Nelahozevsi, doslova ve stínu krásného renesančního zámku rodu Lobkowiczů. Když se Dvořák stal violistou v orchestru Prozatímního divadla, seznámil se se svou budoucí manželkou Annou Čermákovou, klavíristkou a zpěvačkou. Pár se vzal v roce 1873 a měl spolu devět dětí, i když jen čtyři se dožily dospělosti. Velkou múzou pro něj ale byla Annina starší sestra Josefína, která však jeho city neopětovala, a později se provdala za významného politika, hraběte Václava Roberta z Kounic. Namísto truchlení Dvořák vložil své city do hudby a zkomponoval cyklus Cypřiše podle romantické básnické sbírky. Josefíně a Václavu Robertovi šel také za svědka. Sídlem Kouniců se na dalších dvacet let stal zámeček Vysoká, kde se i Dvořák cítil dobře a v létě tam odpočíval a skládal. Dnes tam najdete Památník Antonína Dvořáka, konají se tu výstavy a řada akcí, a můžete se vypravit na procházku k Rusalčinu jezírku.
 

Jánský Vrch, Červená Lhota a Karl Ditters z Dittersdorfu

Hned s několika zámky jsou spojené osudy klasicistního hudebního skladatele a houslisty Karla Ditterse z Dittersdorfu (1739–1799), který byl ve své době oblíbený a proslulý podobně jako Wolfgang Amadeus Mozart (1756–1791) nebo Christoph Willibald Gluck (1714–1787). Ditters působil ve službách vratislavského biskupa Filipa Gottharda Schaffgotsche a téměř třicet let strávil v Javorníku na zámku Jánský Vrch, letním biskupském sídle. Komponoval, sestavil zámecký orchestr a přesvědčil biskupa, aby na zámku zřídil divadlo, kde se k různým příležitostem hrály jeho opery. Jeho zásluhou se zámek stal centrem vynikající hudby, známým v celé střední Evropě. Po biskupově smrti ale Ditters musel Javorník opustit, v květnu roku 1798 pak přijal pozvání barona Ignáce Stillfrieda na zámek Červená Lhota. Tam i se svou rodinou pak strávil zbytek života. Dodejme, že však nebydlel však přímo na zámku, ale v usedlosti Nový Dvůr, která patřila ke lhoteckému panství.



Skladatel je pochovaný na hřbitově v Deštné, jeho sedmnáctiletá dcera Naneta si po otcově smrti vzala o 40 let staršího barona Stillfrieda, ale brzy po svatbě zemřela na úbytě.
 

Děčínský valčík Fryderika Chopina

Současnou podobu dal zámku v Děčíně hraběcí rod Thun-Hohenstein, který vlastnil děčínské panství v letech 1628–1932. V 19. století se zámek stal proslulým střediskem kulturního i politického života a na návštěvy k Thunům jezdily řady prominentních hostů, vědců a umělců. Mezi ně patřili například Josef Dobrovský, František Palacký, umělecká rodina Mánesů nebo hudební skladatel Fryderik Chopin, který na děčínském zámku pobýval v září roku 1835. Trvalou vzpomínkou na jeho návštěvu zůstává Děčínský valčík, který zde Chopin poprvé uvedl a poté věnoval komtese Josefině Thunové.
 

Zámek Jaroměřice a František Antonín Míča

Podobnou roli jako měl Karl Ditters z Dittersdorfu pro vratislavské biskupy a zámek Jánský Vrch měl barokní hudební skladatel a kapelník František Antonín Míča (1696–1744) pro zámek Jaroměřice nad Rokytnou a rod Questenberků. Míča hrál v hraběcí vídeňské kapele, ale protože měl větší talent než jiní, absolvoval zřejmě i kompoziční školení u císařského dvorního kapelníka Antonia Caldary a dvorního skladatele Ignazia Contiho. Kolem roku 1722 se Míča vrátil do Jaroměřic nad Rokytnou, kde nadále působil jako kapelník, skladatel, upravovatel hudebních děl, organizátor operních představení a také příležitostný tenorista. Známe jej také jako autora první česky zpívané opery, nazvané O původu Jaroměřic na Moravě; Míča ji zkomponoval v roce 1730.


 

Další sídla s hudebními tradicemi

  • Hudba provázela i život zámku Jezeří: hrávala tu zámecká kapela a v unikátním historickém divadelním sálu, který na zámku zřídil František Maxmilián Lobkowicz, si možná zahrál i hudební skladatel Ludwig van Beethoven.
  • V dobách, kdy zámek Hradec nad Moravicí vlastnila pruská knížecí rodina Lichnovských z Voštic, zámek hostil vedle panovníků, hodnostářů evropských dvorů, politických a společenských celebrit také mnohé osobnosti kulturního světa. Hradec navštívil například Ludwig van Beethoven, Ferenc Liszt a jeho dcera Cosima Wagnerová.
  • Skladatel Karl Ditters z Dittersdorfu býval častým hostem na zámku ve Velkých Hošticích. Šlo o další vyhlášené středisko kulturního a společenského života. Konala se zde divadelní přestavení, hudební akademie a taneční reduty, při kterých hrála zdejší stálá zámecká kapela; vedl ji skladatel Josef Puschman.
Němcová, Jirásek, Dvořák nebo Smetana: udělejte si výlet po stopách slavných osobností

Němcová, Jirásek, Dvořák nebo Smetana: udělejte si výlet po stopách slavných osobností

Nudili jste se ve škole? Zívali jste u vět typu „Šťastná to žena“ nebo „Lomikare, Lomikare, hin sa hukáže“? A přece život hvězd „českého nebe“ nebyl a není vůbec tak nudný, jak nám tvrdili pedagogové. Jenže teoreticky se o někom učit a pak vidět stopy jeho života na vlastní oči – to je velký rozdíl. Pojďte se o tom přesvědčit.

Rok české hudby 2024: znáte místa, kde se odehrávají slavné české opery?

Rok české hudby 2024: znáte místa, kde se odehrávají slavné české opery?

Rok české hudby 2024 můžete slavit stylově cestováním – třeba do míst, kde se odehrávají opery a další velká díla našich skladatelů. Společně se vypravíme třeba na pražský Vyšehrad, na hrad Rožmberk, k některému z Rusalčiných jezírek anebo na hrad Bezděz. Užijte si Rok české hudby s Kudy z nudy netradičně a zábavně!

Nejkrásnější altány a pavilony aneb místa pro dostaveníčka, rande, pikniky a polibky

Nejkrásnější altány a pavilony aneb místa pro dostaveníčka, rande, pikniky a polibky

Altánků, glorietů a pavilonků jsou u nás stovky. Z některých jsou krásné vyhlídky, jiné vás uchvátí příběhem, tvarem nebo použitým materiálem. Možná v našich tipech nenajdete svou nejoblíbenější stavbičku, ale určitě objevíte takovou, kterou jste dosud neznali. Berte je třeba jako zajímavý tip pro příští rande, výlet s rodinou nebo s kamarády.

Zámek Jánský Vrch – největší sbírka dýmek v ČR Památky

Zámek Jánský Vrch – největší sbírka dýmek v ČR

Zámek nad městem Javorníkem patří k nejzachovalejším objektům tohoto druhu v moravském Slezsku. Při prohlídce oceníte interiérové zařízení s bohatým mobiliářem i umělecké sbírky od renesance po biedermeier.

Zámek Jaroměřice nad Rokytnou – barokní skvost Vysočiny Památky

Zámek Jaroměřice nad Rokytnou – barokní skvost Vysočiny

Barokní zámek v Jaroměřicích se řadí k nejmohutnějším stavbám první poloviny 18. století u nás i v Evropě. Reprezentační prostory zámku si zčásti zachovaly svou původní podobu, zčásti jsou volně instalovány v duchu šlechtického životního stylu 18. a 19. století.

Hrad Střekov – zřícenina umělců Památky

Hrad Střekov – zřícenina umělců

Majestátný Střekov se vypíná na černé skále, čnící z hladiny Labe do výšky sto metrů. Za deštivých nocí se prý po útesu škrábe duch mladé dcery hradního pána, která se zde kdysi hlubokým skokem rozloučila se životem.

Zámek Děčín – zámek s monumentální barokní konírnou Památky

Zámek Děčín – zámek s monumentální barokní konírnou

Zámek Děčín, ležící nad soutokem Labe a Ploučnice, patří mezi nejvýznamnější historické památky severních Čech. Zámek okouzlí návštěvníky především tehdejší nejznámější rosarií v habsburské monarchii Růžovou zahradou a monumentální barokní konírnou. Otevřené je také revitalizované jižní křídlo.

Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: dokonale skryté historické skvosty

Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: dokonale skryté historické skvosty

Cestopisný cyklus Skryté skvosty, který připravila Česká televize společně s Národním památkovým ústavem a portálem Kudy z nudy, ukazuje ukryté památky. Podívejte se, jaké rozhodně stojí za návštěvu. Připravili jsme pro vás přehled unikátních skvostů v každém kraji České republiky. Druhá řada startuje od 7. 3. 2024!

Rok české hudby 2024: kde najdete muzea hudby a expozice slavných hudebníků

Rok české hudby 2024: kde najdete muzea hudby a expozice slavných hudebníků

Oslavte Rok české hudby 2024 stylově – třeba návštěvou některého muzea hudby nebo expozice, věnované našim slavným skladatelům. Pozveme vás ale také do muzea klavírů a k několika kuriózním sochám, které by nevznikly, nebýt právě hudby. Užijte si Rok české hudby s Kudy z nudy netradičně a zábavně!

Zámek Červená Lhota – nejpohádkovější zámek v Česku Památky

Zámek Červená Lhota – nejpohádkovější zámek v Česku

Vodní zámek Červená Lhota se řadí k nejkrásnějším „pohádkovým“ zámkům v České republice. Červená Lhota drží prim v počtu pohádek a filmů zde natočených, jako např. Zlatovláska, O zatoulané princezně, O kráse a štěstí či Princezna na hrášku.

Seznamte se: přehlídka nejznámějších českých hudebních skladatelů

Seznamte se: přehlídka nejznámějších českých hudebních skladatelů

S Kudy z nudy slavíme Rok české hudby 2024. Tradice se zrodila ze souhry náhod, protože v letopočtech končících čtyřkami si připomínáme nespočet výročí známých skladatelů a interpretů klasické i populární hudby. Se kterými se na Kudy z nudy můžete seznámit podrobněji?

Po stopách Antonína Dvořáka nejen Českem

Po stopách Antonína Dvořáka nejen Českem

Víte, že Antonín Dvořák pocházel ze zcela nehudební rodiny řezníka a k hudbě se prokousával složitě od vesnických kantorů a varhaníků? Nakonec si však prosadil studium hudby, stal se uznávaným pedagogem a skladatelem až v New Yorku, Cambridgeská univerzita jej dokonce ocenila čestným doktorátem hudby. Proslavil se symfoniemi, nástrojovými koncerty i komorní hudbou a operami.

Výlet do míst, kde žil a tvořil Antonín Dvořák

Výlet do míst, kde žil a tvořil Antonín Dvořák

Víte, že první skladba, která zazněla po přistání na Měsíci, byla Novosvětská symfonie? Jejího autora Antonína Dvořáka známe jako jednoho z nejslavnějších hudebních skladatelů všech dob, ale co víme o jeho životě a místech, kde žil a tvořil? Portál Kudy z nudy vás zve na výzvědnou cestu okolím Prahy i jejím centrem na kole.

Výlet na místa, která byla inspirací pro Richarda Wagnera

Výlet na místa, která byla inspirací pro Richarda Wagnera

Málokteré šlechtické sídlo natolik přitahovalo pozornost známých osobností jako mohutný gotický hrad Střekov. Romantickou zříceninu obdivovali básníci Goethe, Mácha i hudební skladatel Richard Wagner. Ten údajně právě na Střekově složil báseň, jež se později stala podkladem pro libreto známé opery Tannhäuser.

Památník Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbramě Kultura

Památník Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbramě

Objevte místo, které inspirovalo jednoho z nejslavnějších hudebních skladatelů! Ve Vysoké u Příbramě našel na více než 20 let svůj druhý domov Antonín Dvořák. Novorenesanční zámeček s rozlehlým parkem je otevřen celoročně.

Zámek Vlašim – Muzeum Podblanicka Památky

Zámek Vlašim – Muzeum Podblanicka

Expozici o romantických parcích v Čechách i zahraničí doplňuje výstava věnovaná historii vlašimského zámku a další stálé expozice, zaměřené na vlastivědu, přírodu a historii Podblanicka.

Rusalčino jezírko ve Vysoké u Příbramě – inspirace Antonína Dvořáka Příroda

Rusalčino jezírko ve Vysoké u Příbramě – inspirace Antonína Dvořáka

Rusalčino jezírko se nachází v rozlehlém lese, asi 400 m od zámku ve Vysoké u Příbramě. Často k němu chodíval Antonín Dvořák, jemuž jezero vzniklé po těžbě rašeliny bylo velkou inspirací k jeho nejznámější opeře Rusalka.

Zámek Růžkovy Lhotice – muzeum Podblanicka Památky

Zámek Růžkovy Lhotice – muzeum Podblanicka

Na zámku Růžkovy Lhotice si prohlédnete expozici věnovanou hudební tradici na Podblanicku. Zámek patřil v letech 1835-1844 rodičům Bedřicha Smetany a sám skladatel tu několik let pobýval. Zdejší expozice je věnovaná především počátkům Smetanovy tvorby.

Zámek ve Velkých Hošticích Památky

Zámek ve Velkých Hošticích

Pozdně barokní zámek s bohatým rokokovým dekorem podle plánů ostravského stavitele Jakuba Panka. V současnosti je zde umístěna archeologická výstava, ve sklepních prostorách funguje vinotéka a nádherný park přímo vybízí k pohodové procházce.