1. Objevení Ameriky
Proč je vlastně Amerika Amerika? Kontinent je pojmenovaný po cestovateli a objeviteli
Amerigo Vespuccim (1454–1512). Pocházel z
Itálie a od roku 1492 pracoval ve
španělské Seville jako zástupce
florentské obchodní firmy Beraldi, která zajišťovala vystrojení lodí pro
první výpravy Kryštofa Kolumba (asi 1451–1506). Jméno Amerika podle Vespucciho křestního jména poprvé použil roku 1507
kartograf Martin Waldseemüller ve své mapě Universalis Cosmographia. Proč nevybral Kolumba? Vespucci tušil, že je na novém kontinentě; nazýval ho Nový svět a jeho východní pobřeží také jako první popsal. Kolumbus tam sice byl dřív, ale při prvních objevitelských plavbách přistál na ostrovech v Karibiku, na kontinent se dostal teprve později. Za tradiční letopočet objevení Ameriky Evropany se ale považuje rok 1492, kdy k břehům nového světadílu dorazil právě Kryštof Kolumbus.
2. Dvořákova Novosvětská / New World Symphony
I když Amerika byla pojmenovaná už stovky let, stále se pro ni používal i název
Nový svět. Objevuje se i v podtitulu
symfonie č. 9 e moll, op. 95, jedné z nejznámějších skladeb
Antonína Dvořáka. Skladba s podtitulem
Z Nového světa, nazývaná též
Novosvětská / From the New World či
New World Symphony je v pořadí poslední Dvořákovou symfonií. Vznikla v době, kdy byl Dvořák ředitelem newyorské konzervatoře, a její světová premiéra v prosinci 1893 ve slavné
koncertní síni Carnegie Hall byla světovou senzací. Provedení symfonie v New Yorku mělo obrovský úspěch, publikum po každé větě tleskalo a Dvořák se musel pokaždé klanět.
Evropská premiéra Novosvětské se odehrála v
Londýně v červnu 1894 s
orchestrem London Philharmonic Society. V
Praze měla Novosvětská premiéru při prvním vystoupení nově založené
České filharmonie 4. ledna 1896 v
Rudolfinu, kdy orchestr řídil osobně Antonín Dvořák. Význam jednoho z nejlepších děl světové symfonické tvorby stoupl poté, co si v roce 1969 nahrávku Novosvětské vzal do vesmíru
Neil Armstrong k
prvnímu přistání kosmické lodi Apollo 11 na Měsíci.
3. Češi v Americe aneb objevitelé, poutníci, uprchlíci i osadníci
Od objevení Ameriky v roce 1492 až do roku 1990 zanechali Češi na území dnešních Spojených států nesmazatelnou stopu. První český osadník byl
Augustin Heřman (asi 1621–1686). Narodil se v
Mšeně na
Kokořínsku, po
bitvě na Bílé hoře zřejmě jako dítě či mladík odešel s rodinou do exilu a v
Nizozemsku vystudoval zeměměřičství a geografii. Usadil se v dnešním New Yorku a stal se tak patrně
prvním Čechem žijícím v Severní Americe. Dnes ho stylově připomíná
loď La Grace, replika korzárské brigy ze 17. století, s níž Augustin Heřman coby
první český pirát přepadal španělské lodě v Karibiku.
Podle statistických údajů se ve Spojených státech hlásí k českému původu více než 1,5 milionu osob a USA je země s největší českou komunitou. Český původ mají či měli například
Madeleine Albrightová, historicky první ministryně zahraničí Spojených států,
manželé Coriovi coby nositelé Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu, starosta Chicaga
Antonín Čermák, filmový režisér
Miloš Forman, spisovatel a ilustrátor
Petr Sís, fotograf
Antonin Kratochvil, modelka
Pavlína Pořízková, tenisté
Ivan Lendl a
Petr Korda, tenistka
Martina Navrátilová, operní pěvkyně a filmová herečka
Jarmila Novotná a stovky dalších.
4. Česká města v Americe
Koncem 19. století se několik desítek českých rodin sešlo na pláních
Oklahomy, aby získaly půdu po indiánech. Pozemky se tehdy přidělovaly formou takzvané
land runs: volná půda zkrátka připadla tomu, kdo na ni dojel první. Když zazněl startovní výstřel, Češi se snažili zůstat spolu. Skutečně se jim to povedlo a výsledkem jejich snažení se stalo
městečko Praha. I když dnes už zdaleka najde o české město a jeho název se vyslovuje Prejg, stále se jmenuje stejně jako česká
Praha – Prague.
V
Missouri ve stejné době vznikl Karlin, v
Jižní Dakotě osady Janoušek, Ziskov, Plana, Vodnany, Vltavotyn a kuriózně znějící (avšak bytostně české) Peklo, v
Montaně Kolin, v
Indianě Sumava, v
Minnesotě Komensky a New Prague, v
Kalifornii a v
Novém Mexiku Carlsbad, v
New Yorku Bohemia a Moravia, v
Iowě Tabor, Protivin a Pilsen, na
Floridě Masaryktown a v
Pensylvanii Slovan. Zmínit musíme i
českoamerické městečko Lidice, původním jménem Stem Park Gardens, které jako první ve světě přijalo roku 1942 po zničení českých Lidic tento název k uctění jejich památky.
5. Amerika v Česku
Kousek
Ameriky najdete v
Praze na
Malé Straně: v
Schönbornském paláci sídlí už od roku 1925
velvyslanectví USA. V Praze najdete také
letohrádek Amerika a
Americký bar v Obecním domě. Při
výletu na Třeboňsko se můžete zajet podívat do
Nového Yorku, a v
Českém krasu objevíte
lom Velká Amerika i
lom Malá Amerika. U
Chudenic se projdete
Americkou zahradou, v
Nové Bystřici si prohlédnete
Muzeum amerických veteránů a na
Kudy z nudy dokonce můžete oslavit
Den nezávislosti 4. července, vůbec největší svátek roku v USA. Připomíná
4. červenec 1776, den, kdy Druhý kontinentální kongres přijal Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických. Pojem „Spojené státy americké“ v té době byl starý jen pár měsíců, poprvé byl použit v dopise z 2. ledna 1776, který napsal irský generál americké revoluční armády Stephen Moylan asistentovi George Washingtona Josephu Reedovi
6. Amerika na Kudy z nudy
Když nás před časem covid zavřel doma a zabouchl nám brány do světa, na
Kudy z nudy jsme vymysleli
projekt #světovéČesko. Hledali jsme (a našli!) spousty fantastických míst z celého světa, která přitom jsou u nás doma. Právě díky seriálu #světovéČesko můžete cestovat i do Ameriky, kterou možná máte jen kousek od svého domova. Z obrovské a nepřeberné pokladnice přírodních krás
Spojených států amerických jsme si pro srovnání s českými reáliemi vybrali třeba
soutěsky Grand Canyonu,
přírodní rezervaci Soos coby
malý český Yellowstone anebo
Broumovské stěny s Korunou, která připomíná
Ďáblovu věž v americkém Wyomingu.
Pro
Pravčickou bránu v národním parku České Švýcarsko coby největší pískovcovou skalní bránu Evropy jsme našli důstojný protějšek v
Landscape Arch v národním parku Arches. Podívali jsme se také do
Bílého domu, do
českého Hollywoodu a za legendárními
filmovými cenami Oscar, na
Tančící dům a další stavby
architekta Franka Gehryho anebo ke
kopii katedrály sv. Patrika v New Yorku.
7. Dobroty z Ameriky
Oblíbili jste si tradiční americká jídla jako
hamburger, hot dog, donuty, apple pie, smažené kuře, burákové máslo, Coca-Colu, popcorn, vafle, cookies, brownie, cheesecake nebo
lívance s javorovým sirupem? Zajímavou českou stopu má
hamburger, nejznámější americký pokrm, k němuž se ale hlásí hlavně
Německo. V roce 1940 bratři Richard a Maurice McDonaldovi v Kalifornii otevřeli první podnik
McDonald’s Bar-B-Q. A zajímavá česká stopa? V globální fenomén
značku McDonald’s proměnil
Ray Kroc, bývalý prodejce mléčných koktejlů. Úspěšný podnikatel se narodil v roce 1902 v Chicagu do rodiny
českého emigranta Aloise Kroce, který pocházel z
Plzeňska. V roce 1961 Kroc bratry McDonaldovy vyplatil a stal se jediným majitelem společnosti. Když v roce 1984 Kroc zemřel, řetězec měl jen v USA 7 500 prodejen. Jeho příběh mapuje film
režiséra Johna Lee Hancocka Zakladatel / The Founder z roku 2016.
Amerika byla pojmenována po cestovateli Amerigo Vespuccim, který tušil, že našel nový kontinent a jako první popsal jeho východní pobřeží.
Symfonie č. 9 e moll, op. 95, známá jako Novosvětská, byla napsána Antonínem Dvořákem během jeho působení v New Yorku.
Prvním Čechem žijícím v Severní Americe byl pravděpodobně Augustin Heřman, který se usadil v dnešním New Yorku.
V Oklahoma bylo založeno české město s názvem Praha.
V České republice najdete například velvyslanectví USA, letohrádek Amerika a oblasti Velká Amerika a Malá Amerika.
Projekt #světovéČesko umožňuje návštěvníkům objevovat místa v České republice, která jsou něčím podobná známým světovým lokacím, včetně Ameriky.
Mezi tradiční americká jídla patří hamburger, hot dog, donuty, popcorn a další.
Ray Kroc, narozený do rodiny českého emigranta, proměnil lokální restauraci McDonald’s v globální řetězec, když bratry McDonaldovy vyplatil a stal se jediným majitelem.
Největším svátkem v USA je Den nezávislosti, který se slaví 4. července na památku přijetí Deklarace nezávislosti v roce 1776.
Národní park České Švýcarsko má Pravčickou bránu, což je evropský protějšek Landscape Arch v americkém národním parku Arches.