ÚvodAktualityČesko ve filmu: Kosmonaut z Čech, Návštěvníci a další sci-fi české filmy a seriály
Památky

Česko ve filmu: Kosmonaut z Čech, Návštěvníci a další sci-fi české filmy a seriály

Poslechněte si audio verzi článku
S Kudy z nudy se můžete vypravit na výlet do pravěku, do vesmíru, na dno moře anebo do daleké budoucnosti. Jak? Díky nejlepším filmům a seriálům ze žánru science fiction aneb sci-fi. Ačkoli mnohdy jde o filmy staré několik desítek let, rádi se na ně s jistou nostalgií díváme zas a znova. Pojďte si připomenout legendární amarouny, Ikarii, masožravou Adélu nebo vesmírnou loď Jan Hus!
Některé české sci-fi filmy se dodnes pravidelně objevují v televizi, další spíš patří mezi filmy pro pamětníky anebo do filmových klubů. K těm nejstarším patří film, který vznikl ještě za první republiky: sci-fi drama Bílá nemoc podle stejnojmenného románu Karla Čapka. Z roku 1948 pochází Krakatit, další filmový přepis Čapkova utopického románu s Karlem Högerem v hlavní roli. Režisér Otakar Vávra drama pojal jako blouznivě horečnatý sen geniálního vědce, který objevil třaskavinu schopnou zničit celý svět. V roce 1955 svět okouzlila Cesta do pravěku, nestárnoucí klasika Karla Zemana, a o tři roky později fascinující Vynález zkázy. Film natočený ve stylu dobových knižních ilustrací francouzských malířů Édouarda Rioua a Léona Benetta z klasických Verneovek patří k mezinárodně nejúspěšnějším českým filmovým dílům.


 

Ikarie XB 1, Návštěvníci a režisér Jindřich Polák

Prvním seriózním pokusem českého filmu nahlédnout do vzdálené budoucnosti lidstva bylo drama Ikarie XB 1, které v roce 1963 natočil Jindřich Polák. Film vypráví o kosmické lodi, která se v červnu 2163 vydá k hvězdě Alfa Centauri, spojeném s průzkumem mimozemských forem života. Na cestě ji ale čeká nebezpečné setkání s vrakem rakety z 20. století, na jejíž palubě se nacházejí atomové zbraně.

Pro Jindřicha Poláka to nebyl poslední sci-fi snímek: v roce 1977 se nechal inspirovat vědeckofantastickou povídkou Josefa Nesvadby k natočení sci-fi komedie Zítra vstanu a opařím se čajem s Petrem Kostkou v hlavní roli. Skutečným majstrštykem režiséra Jindřicha Poláka se ale stal science fiction televizní seriál z roku 1983 Návštěvníci. Na scénáři spolupracoval s Otou Hofmanem, hudbu složil Karel Svoboda, výtvarníkem byl Theodor Pištěk a o skvělé triky se postaral Jan Švankmajer. Ten mimochodem vymyslel i amarouny, jídlo budoucnosti, inspirované skutečnou stravou kosmonautů. Podle herců bylo odporné ve všech podobách, i když se rekvizitáři snažili ochutit obarvenou želatinu nejrůznějšími způsoby.

Mnohem víc než složení amarounů ale divákům i po mnoha letech vrtá hlavou humidování, výraz, který znal jen Polák, Hofman a možná někteří herci. Jeho pravý význam ale nikdy neprozradili.
 

Hlavně ne vážně aneb vědeckofantastické komedie

Z přehlídky vědeckofantastických filmů jasně vyplývá, že Češi milují především bláznivé komedie plné krkolomných absurdních zápletek, záměn, zmatků a rozuzlení. A také je umí natočit! Například Václav Vorlíček se zdaleka neproslavil jen vánoční pohádkou Tři oříšky pro Popelku, ale už v roce 1966 natočil komedii Kdo chce zabít Jessii? s Olgou Schoberovou v hlavní roli. V rychlém sledu následovaly další komedie s pohádkovými, fantasy a sci-fi prvky jako Pane, vy jste vdova!, Dívka na koštěti, Jak utopit Dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách, zábavný příběh o světovém objevu regeneračních paprsků a o českých podvodníčcích nazvaný Což takhle dát si špenát, a nakonec seriál Arabela.

Mistrem žánru s prvky sci-fi byl i režisér Oldřich Lipský. Zatímco děj komedie Zabil jsem Einsteina, pánové se odehrává střídavě v Americe někdy na přelomu druhého a třetího tisíciletí a v Praze roku 1911, film Adéla ještě nevečeřela je parodií na rodokapsové příběhy neohrožených hrdinů. Roli velkého detektiva si zahrál Michal Dočolomanský, jeho českého kolegu Rudolf Hrušínský, role zlosyna byla nezapomenutelnou kreací Miloše Kopeckého. Kostýmy jsou dílem Theodora Pištěka, na animované části filmu se opět podílel Jan Švankmajer. Podobná jména najdeme i v další Lipského sci-fi komedii nazvané Tajemství hradu v Karpatech; parodie knihy Tajemný hrad v Karpatech Julese Verna z roku 1892 přinesla například fascinující karpatský folklor a originální karpatský jazyk.

Další film na motivy románu Julese Verna natočil režisér Ludvík Ráža; v dobrodružném sci-fi snímku Tajemství Ocelového města z roku 1978 si zahráli například Josef Vinklář, Jan Potměšil, Jaromír Hanzlík, Martin Růžek, Petr Kostka a Taťjana Medvecká.

S tématem sci-fi si hrál i režisér Jan Svěrák: o dokumentárním filmu Vesmírná Odyssea II z roku 1986 se dokonce mluví jako o jeho nejlepším díle. Originální parodií nejen na dobové akční filmy je Akumulátor 1 z roku 1994, filmová komedie otce a syna Svěrákových s Petrem Formanem v hlavní roli.
 

Kosmonauti z Čech

Naším nejslavnějším kosmonautem je Vladimír Remek, ostatně jiného kosmonauta Československo do vesmíru nevyslalo. Docela jiné příběhy ale nabízejí sci-fi filmy anebo slavný Millerův Krteček. Ten je českým astronautem rekordmanem, protože se do vesmíru podíval hned několikrát. Poprvé v animovaném příběhu, a pak ještě dvakrát jako plyšák. V roce 2011 ho na palubu raketoplánu Endeavour přinesl americký astronaut

Adrew Feustel, jehož žena Indira má v maminčině linii české předky a přála si, aby její manžel vzal na cestu do vesmíru něco českého. Let si Krteček zopakoval ještě v roce 2018, kdy letěl v trochu větším provedení; Zemi obkroužil celkem 3 152krát a v kosmu strávil 196 dnů a 18 hodin.

Kosmonaut z Čech je ale také film, který měl v březnu 2024 premiéru na Netflixu. Jeho předlohou je kniha Jaroslava Kalfaře (* 1988) o českém kosmonautovi, který vybavený zásobou tatranek odstartuje na nebezpečnou vesmírnou misi. Start první české vesmírné lodi Jan Hus můžete v knížce sledovat z Petřína – anebo se podívat na film, který natočil Johan Renck, podepsaný třeba pod minisérií Černobyl. Hlavního hrdinu, českého kosmonauta Jakuba Procházku, ztvárnil populární americký herec Adam Sandler. A mimochodem, na stěně v jídelní části vesmírné stanice visí fotografie prvního českého kosmonauta Vladimíra Remka.
 

Sci-fi filmy s českou stopou

Největší muzeum letectví a kosmonautiky v České republice – Letecké muzeum Kbely

Největší muzeum letectví a kosmonautiky v České republice – Letecké muzeum Kbely

Z nejstaršího pražského letiště ve Kbelích vzlétla první letadla v roce 1923. Dnes je zde muzeum, jehož expozice se vztahuje k historii československého a českého letectví, zvláště vojenského. V současnosti má ve sbírkách 275 letadel.

Věda a historie není nuda: Česko jako vesmírná velmoc a ikonické fotografie hvězd a vzdálených galaxií

Věda a historie není nuda: Česko jako vesmírná velmoc a ikonické fotografie hvězd a vzdálených galaxií

Česká republika sice nemá moře ani flotilu zaoceánských lodí, ale zato otevírá pro celý svět bránu do vesmíru. České firmy se v Evropské kosmické agentuře (ESA) aktivně podílejí na stovkách projektů a chystají se další. Jaké to byly a budou, a jak pomáhají Češi objevovat vesmír jsme pátrali na Kudy z nudy.

iQlandia Liberec – největší science centrum v ČR Zážitky

iQlandia Liberec – největší science centrum v ČR

Unikátní vědecko-zábavní centrum s planetáriem. Čeká zde na vás 11 expozic a přes 400 interaktivních exponátů i planetárium s rozlišením 4K! V ceně vstupenky do expozic je i oblíbená science show a populární badatelské aktivity.

Simulatorium – zábavní vesmírné centrum pražských hvězdáren Planetum Zážitky

Simulatorium – zábavní vesmírné centrum pražských hvězdáren Planetum

Toužíte přistát s raketoplánem, proletět se nad Prahou ve stíhačce, manévrovat nad měsíčním povrchem v lunárním modulu nebo řídit vozítko na Marsu a Měsíci? Přijďte si vyzkoušet jedinečné simulátory obklopené unikátní galerií podsvícených obrazů z hlubin vesmíru.

7 věcí, které nevíte o… pražském metru

7 věcí, které nevíte o… pražském metru

Metro je bezkonkurenčně nejrychlejší, nejpohodlnější a nejvyužívanější dopravní prostředek v Praze. V provozu je denně od pěti hodin ráno do půlnoci, a přestože zpoždění prakticky neexistuje a v dopravní špičce vlaky jezdí po dvou až třech minutách, hlášku „promiňte, mně nejelo metro“ používají školáci po celém městě. Samozřejmě, dokonce i ti, kteří jím jezdit vůbec nemusí.

České značky: Aero Vodochody, jedna z nejstarších leteckých značek na světě

České značky: Aero Vodochody, jedna z nejstarších leteckých značek na světě

Společnost Aero je jen o půl roku mladší než Československo. První letoun pro nově založenou československou armádu v Aeru vyrobili už v roce 1919. Za sto let existence opustilo brány závodu více než dvanáct tisíc strojů, například letouny Ae-45, MiG-15, MiG-19 nebo také L-29 Delfín, což byl vůbec první proudový letoun kompletně navržený a vyráběný v Československu. Pojďte se se značkou Aero Vodochody seznámit zblízka!

České značky: lepší pohled na svět s Meoptou a přes brýle

České značky: lepší pohled na svět s Meoptou a přes brýle

Optika je zajímavý a zábavný obor, plný překvapení. Není divu, že bez optických hraček v podobě krasohledů, laserových bludišť, neonových show a dalších vychytávek se neobejde žádné moderní science centrum. Víte, kde se všechny tyto báječné věci vyrábějí?

Atom Muzeum Brdy – unikátní podzemní pevnost s expozicí jaderného zbrojení Památky

Atom Muzeum Brdy – unikátní podzemní pevnost s expozicí jaderného zbrojení

Atom Muzeum Javor 51 je unikátní muzeum jaderného zbrojení, které naleznete v podzemním bunkru mezi vesnicemi Míšov a Borovno v Brdech.

Mezinárodní den letectví a kosmonautiky

Mezinárodní den letectví a kosmonautiky

Vesmírná éra pro lidstvo začala 12. dubna 1961, když sovětský kosmonaut Jurij Gagarin (1934–1968) uskutečnil s kosmickou lodí Vostok 1 první pilotovaný let do vesmíru. Odstartoval z kosmodromu Bajkonur, za 1 hodinu a 48 minut obletěl Zemi a úspěšně přistál. Jako připomenutí začátků průzkumů vesmíru i dosažených úspěchů se 12. duben slaví jako Mezinárodní den letectví a kosmonautiky.

Hvězdárna ve Ždánicích Zážitky

Hvězdárna ve Ždánicích

Hvězdárna ve Ždánicích byla zbudována v polovině šedesátých let 20. století. V minulosti vyvíjela bohatou astronomickou a kulturní činnost.

Hvězdárna Vsetín Zážitky

Hvězdárna Vsetín

Hvězdárna Vsetín je přístupná ve všech ročních obdobích a nabízí velkou škálu programů. Hvězdárna pořádá pravidelná pozorování hvězdné oblohy a slunce.

Hvězdárna Františka Krejčího v Karlových Varech Zážitky

Hvězdárna Františka Krejčího v Karlových Varech

Hvězdárna Františka Krejčího v Karlových Varech nabízí každovečerní pozorování jasné oblohy, astronomické programy i zajímavé přednášky.

Fenomén devadesátky: retro, lidé, móda, hudba, UNESCO a oblíbená místa, která byste nepoznali

Fenomén devadesátky: retro, lidé, móda, hudba, UNESCO a oblíbená místa, která byste nepoznali

Devadesátky: doba před třiceti lety, kterou připomíná stejnojmenný televizní detektivní seriál. Nasedněte na portálu Kudy z nudy do stroje času a vraťte se do časů, kdy spousta dnešních populárních turistických cílů byla teprve v plenkách, případně vůbec neexistovala. Do časů, kdy si České republiky všimlo UNESCO, kdy ještě neexistoval internet a mobilní telefony, zato jsme měli pracovní soboty, telefonní budky a další pohrobky starého režimu. Co z toho, co tehdy vzniklo, funguje dodnes?

Krtek – nejznámější česká pohádková postavička

Krtek – nejznámější česká pohádková postavička

Kreslený krteček patří k našim nejznámějším pohádkovým hrdinům. Večerníčky a knížky s krtkem provázejí generace českých dětí už desítky let. Autorem krátkých animovaných filmů, v nichž kreslená postavička společně se svými zvířecími kamarády prožívá nejrůznější příhody, je výtvarník Zdeněk Miler (1921–2011).

#světovéČesko a slavný Krteček Zdeňka Millera: slavný kosmonaut, cestovatel a objevitel uhlí

#světovéČesko a slavný Krteček Zdeňka Millera: slavný kosmonaut, cestovatel a objevitel uhlí

Kdo by neznal slavného Krtečka? Slaví úspěchy po celém světě a dokonce se dvakrát podíval do vesmíru. Jeho autor Zdeněk Miler, výtvarník, režisér animovaných filmů a ilustrátor dětských knížek, se narodil právě před sto lety, 21. února 1921 v Kladně.

Zapojte hlavu i ruce v některém z českých science center

Zapojte hlavu i ruce v některém z českých science center

Pokochejte se superúplňkem, dejte průchod kreativitě na interaktivním pískovišti, prozkoumejte naše Slunce, naučte se psát tajným inkoustem, odhalte tajemství DNA, nahlédněte do laboratoře madam Curie, odhoďte stud a vydejte se na Sexmisii nebo si užijte kutilský Bastlfest! To vše a ještě mnohem víc v tomto týdnu od 14. do 19. listopadu!

Planetárium Praha se stalo součástí platformy Planetum a milovníky hvězd láká na zajímavé pořady

Planetárium Praha se stalo součástí platformy Planetum a milovníky hvězd láká na zajímavé pořady

V Planetáriu Praha můžete pozorovat hvězdy na umělé kopuli plně klimatizovaného sálu nejen v příjemném chladu za horkých letních dnů, ale i v suchu za dnů deštivých při zatažené obloze. Letošní novinkou Planetária a pražských hvězdáren je Planetum – nová platforma, pod kterou se všechny instituce sloučily. Cílem sjednocení je především modernizace a prezentace Planetária jako moderní instituce spojující kulturu, zábavu a vzdělání.

Žižkovská věž, pražské Planetárium a Štefánikova hvězdárna oslaví padesát let od prvního letu na Měsíc

Žižkovská věž, pražské Planetárium a Štefánikova hvězdárna oslaví padesát let od prvního letu na Měsíc

Po padesáti letech od prvního letu na Měsíc "odstartuje" Apollo 11 znovu, tentokrát z Žižkovské televizní věže v Praze. Vesmírná loď ožije v sobotu 20. července 2019 ve 22 hodin a 17 minut za pomoci speciálního videomappingu, který bude věrně kopírovat skutečný začátek letu americké posádky v roce 1969. Kromě toho se bude v Planetáriu Praha a v kině Lucerna promítat dosud nezveřejněný filmový dokument o výpravě prvního člověka na Měsíc.

Mezinárodní časopis GEO zařadil Brněnské planetárium mezi nejkrásnější v Evropě

Mezinárodní časopis GEO zařadil Brněnské planetárium mezi nejkrásnější v Evropě

Populárně-vzdělávací časopis GEO zařadil Hvězdárnu a planetárium Brno mezi deset nejkrásnějších hvězdáren a planetárii v Evropě. Ocitla se tak ve společnosti planetária v Hamburku, který se nachází ve stoleté vodárenské věži, nebo ve Valencii, které tvarem připomíná obrovskou lasturu vystupující z vodní plochy o rozměrech 1300×200 metrů. Budova Hvězdárny a planetária Brno je Stavbou roku České republiky 2012 a byla nominována na Mies van der Rohe Awards 2013.