Česko ve filmu: Študáci, kantoři a my všichni školou povinní aneb nejlepší české filmy o školách

Modurit zná téměř každý: plastická, polotuhá a snadno tvarovatelná modelovací hmota pro tvořivou práci dospělých i dětí, z níž se dá vyrobit téměř cokoliv. Málokdo ale ví, že jde o ryze český vynález, který vznikl na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.

Při příležitosti jubilejního 20. ročníku literárního a filmového festivalu Město čte knihu, jenž je věnován tvorbě Zdeňka Svěráka, do Šumperka na dva měsíce zavítá expozice zaměřená na společná filmová díla Zdeňka a Jana Svěrákových.

Unikátní recesistické muzeum. Na památku si můžete v infocentru zakoupit tričko „Hliník se odstěhoval do Humpolce!“, nebo „Marečkovo pero“. Muzeum sídlí v budově infocentra.

Muzeum Karla Zemana představuje celoživotní dílo světově uznávaného filmového tvůrce a rovněž filmové triky, kterými proslavil českou kinematografii 20. století. Seznámíte se zde s původními Zemanovými nákresy filmových scén, fotodokumentací z realizace filmů a jeho filmovými postupy.

Muzeum se věnuje dějinám českého školství a jejich významu pro současnost a budoucnost. Knihovna je moderní institucí s obsáhlým fondem, zaměřeným na pedagogiku a dětského čtenáře.

Co spojuje osobnosti a jména Aristoteles, Tomáš Garrigue Masaryk, Jan Amos Komenský, František Palacký, Petr Chelčický, Erazim Kohák, Jan Patočka nebo Tomáš Halík? Patří mezi uznávané a respektované filozofy. S prastarou vědou si dnes leckdo neví rady, ale i filozofie může být zábavná a zajímavá, zvlášť když budete po jejích tajemstvích a zajímavostech pátrat s Kudy z nudy.

Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění (FAMU) je jedna ze tří fakult Akademie múzických umění v Praze a pátá nejstarší filmová škola v Evropě. Filmy z dílny FAMU každoročně získávají desítky ocenění na filmových festivalech po celém světě. Filmový magazín The Hollywood Reporter FAMU řadí mezi patnáctku nejlepších filmových škol světa.

Znáte nejlepší válečné filmy, které se natáčely v Česku? Nejsou to jen středověké řeže, Jan Žižka, rytíři v brnění a lesklá zbroj, ale také novodobé válečné filmy z časů první a druhé světové války. Vydejte se s Kudy z nudy do míst, kudy filmové štáby prohnaly své bojující armády!

Nudili jste se ve škole? Zívali jste u vět typu „Šťastná to žena“ nebo „Lomikare, Lomikare, hin sa hukáže“? A přece život hvězd „českého nebe“ nebyl a není vůbec tak nudný, jak nám tvrdili pedagogové. Jenže teoreticky se o někom učit a pak vidět stopy jeho života na vlastní oči – to je velký rozdíl. Pojďte se o tom přesvědčit.

Téměř každý spisovatel hledá inspiraci pro svá díla v dětství. Udělal to i Karel Poláček (1892–1945), když děj knížky Bylo nás pět zasadil do svého rodného Rychnova nad Kněžnou. Dnes tu Poláčka i jeho hrdiny připomíná památník, názvy ulic i náměstí, lavička, několik soch i vycházkový okruh.

Zatímco Oscar aneb Cena Akademie (Academy Award) se v USA poprvé uděloval v roce 1929, zahraniční filmy začali Američané oceňovat až od roku 1948; tu první získal de Sicův film Děti ulice. Samostatná kategorie pro filmy v jiném než anglickém jazyce ale vznikla až v roce 1956. Oscara za nejlepší cizojazyčný film se dosud podařilo získat dvěma československým a jednomu českému filmu: v roce 1965 to byl Obchod na korze Jána Kadára a Elmara Klose, roku 1967 zvítězily Ostře sledované vlaky Jiřího Menzela a v roce 1996 Kolja Jana Svěráka.

Tmavomodrý svět, Návštěvníci, Arabela, pohádky S čerty nejsou žerty nebo Pyšná princezna a tisíce dalších filmů by vypadaly docela jinak bez filmových triků. Česká triková studia patří ke světové špičce a jejich práce byla dokonce oceněna Oscarem: na řadě počítačem upravených scén ve filmu Blade Runner 2049 se podílelo české studio Universal Production Pictures (UPP).

Krásná venkovská krajina, zajímavé příběhy a historie spojená se známými osobnostmi: to všechno provází nejhezčí české, moravské a slezské vesničky a samoty. Pojďte je prozkoumat s Kudy z nudy a podívat se do míst, kam sice nejezdí davy turistů, ale přesto mají co nabídnout.

Stejně jako máte oblíbené herečky, herce, zpěvačky a zpěváky, určitě si vybavíte i své oblíbené filmy. Znáte i jejich režiséry? Do filmového světa se navždy zapsali svými díly a jejich filmy jsou pevnou součástí české kinematografie. Seznamte se s nimi na Kudy z nudy!

Objevte Českou Kanadu, Moravské Toskánsko nebo České Švýcarsko! Na portálu Kudy z nudy jsme našli spousty fantastických míst z celého světa – a přitom jsou u nás doma, v místech, kam to máte docela blízko.

Pojďte se s námi podívat do míst, kde se natáčely slavné české zimní filmy. Začneme třemi, kde hlavní roli hrají děti a mnozí z vás je také poprvé viděli ještě jako školou povinní. Určitě si vzpomínáte třeba na film Marie Poledňákové Jak vytrhnout velrybě stoličku, v němž zazářil Tomáš Holý.

Romantické a zároveň drsné Krkonoše inspirují filmaře od dob, kdy vznikaly první černobílé filmy, až do současnosti. Odehrávají se tu například komedie Krakonoš a lyžníci, Sněženky a Machři, Homolka a Tobolka nebo S tebou mě baví svět. Naopak tvrdou a nekompromisní tvář zimní přírody filmaři využili v dramatu Synové hor o legendárním lyžařském závodu, při němž zahynuli Bohumil Hanč a Václav Vrbata.

Patříte mezi milovníky filmových pohádek nebo české filmové klasiky? Ve Středočeském kraji si určitě vyberete: pojďte se podívat třeba do skanzenu v Kouřimi, kde se natáčely pohádky Jak si zasloužit princeznu, Peklo s princeznou nebo Tajemství staré bambitky, anebo do Kerska, pitoreskní lesní osady v Polabí kousek od Nymburka, které znáte jako dějiště filmu a Hrabalova románu Slavnosti sněženek.

Čas školních výletů přichází v době, kdy už jsou známky uzavřené a prázdniny na obzoru. Pro leckoho jsou vyvrcholením školního roku, ať už se jede kamkoliv. Kde se fenomén školních výletů zrodil, jak vypadaly ty úplně první, kam žáci pod vedením učitelů obvykle mířili a kde se vlastně vzalo slovo výlet?

Nevlídné počasí a plískanice nezastaví dětskou touhu po zábavě a nových dovednostech. Vyrazte tam, kde není nouze o hrátky ani poznání. Zajeďte si do zábavně-vědeckých parků, odkud se děti nebudou chtít vrátit domů, užijte si modely vláčků, podívejte se do Pekla anebo do Pradědova dětského muzea! Tipy, které vám dnes Kudy z nudy přináší, patří mezi oblíbená a většinou léty prověřená místa, kde se zabaví malí i velcí.

Toužíte po dovolené ve stylu první republiky? Míst, kde vládne styl dvacátých a třicátých let minulého století, není mnoho, ale portál Kudy z nudy je zná a poradí vám, kam vyrazit. Jedním z takových míst je Letohrádek sv. Vojtěcha u Počátek, do prvorepublikových časů se můžete vrátit i na Rejvízu, v Luhačovicích nebo v Pardubicích.

Jeden z oficiálních významných dnů České republiky připomíná 7. duben roku 1348 a vznik Univerzity Karlovy. Založení první vysoké školy ve střední Evropě výrazně přispělo k rozvoji vzdělanosti, a proto byl si právě 7. duben připomínáme jako Den vzdělanosti. Jak dobře znáte naše univerzity? Kolik je v České republice vlastně vysokých škol? Jistě, kdekdo ví, že nejstarší je Karlova univerzita v Praze, ale dokázali byste s jistotou říct, která je druhá nejstarší? Anebo třetí? Pojďte s Kudy z nudy pootevřít vrata univerzit, letitých a trochu tajemných institucí, a alespoň zběžně se s nimi seznámit.

Výčet profesí a dovedností Jiřího Trnky (24. února 1912 Plzeň – 30. prosince 1969 Praha) je ohromující: byl výtvarník, loutkář, ilustrátor, malíř, sochař, spisovatel, scenárista i režisér animovaných filmů. A také autor filmových kostýmů, například pro film Císařův pekař a Pekařův císař Jana Wericha.

Režiséra, výtvarníka a scénáristu Karla Zemana (3. listopadu 1910 – 5. dubna 1989) zná celý svět jako autora filmů Vynález zkázy, Baron Prášil či Cesta do pravěku. Jeho umění obdivovali Pablo Picasso, Charlie Chaplin nebo Salvador Dalí, Zemanovy filmy ovlivnily režiséra, výtvarníka a člena skupiny Monty Python Terryho Gilliama či režiséra Tima Burtona. Pro režiséra Stevena Spielberga byla Cesta do pravěku jedním z inspiračních zdrojů pro film Jurský Park.

Český film má dlouhou tradici. První filmy se zde natáčely koncem 19. století, tehdy ještě černobíle a bez zvukového záznamu. Díky dlouhé tradici a rozvoji filmových ateliérů v Praze před druhou světovou válkou, které z filmu udělaly doslova průmysl, je Česká republika dodnes místem, kde své filmy režiséři z celého světa natáčí rádi. Někdy si české památky zahrají sama sebe, jindy jen zastanou roli kulis a výsledný film se odehrává někde úplně jinde. Poznáte místa, která vidíte na stříbrném plátně nebo televizi?