ÚvodAktualityČesko ve filmu: Študáci, kantoři a my všichni školou povinní aneb nejlepší české filmy o školách
Zážitky

Česko ve filmu: Študáci, kantoři a my všichni školou povinní aneb nejlepší české filmy o školách

Poslechněte si audio verzi článku
Do školy jsme chodili všichni, ať už to byly základní školy, učiliště, gymnázia, střední školy, vysoké školy nebo univerzity. I když už do školy dávno nechodíte, určitě si vybavíte filmy ze školního prostředí. Na které rádi vzpomínáte? Je to Obecná škola, Mach a Šebestová, Marečku, podejte mi pero anebo třeba seriál Gympl? Vraťte se s Kudy z nudy jejich prostřednictvím do svého dětství a mládí!
I když chození do školy nebyla vždycky legrace, filmy ze školního prostředí jsou většinou právě o zábavě. O historkách ze světa žáků a studentů, učitelů a profesorů, o zakázaných školních časopisech i o nešťastných rodičích, kteří se chodí přimlouvat za své neposedné ratolesti. Na Kudy z nudy jsme se tentokrát v seriálu Česko ve filmu zaměřili na filmy, v nichž hrály hlavní roli právě školy.

Vraťte se s námi zpátky do školních lavic a zlepšete si svůj den vzpomínkou na časy, kdy jste každé všední ráno museli jít do školy.


 

Škola základ života (1938) a Cesta do hlubin študákovy duše (1939)

Příjemné, nostalgické, staromilsky roztomilé, s několika humornými scénkami a hláškami, a hlavně s celou plejádou hereckých legend: to byly dvě předválečné filmové komedie režiséra Martina Friče. Autorem předlohy byl Jaroslav Žák (1906–1960), spisovatel, scenárista a také pedagog, který řadu let působil jako středoškolský profesor latiny a francouzštiny na Reálném gymnáziu v Jaroměři a středoškolské prostředí dokonale znal. I když ve školách už je všechno jinak, obě komedie patří k vrcholům předválečného českého filmu. Pár zajímavostí?

Představitel podlézavého šplhouna, šprta a udavače Krhounka František Filipovský ve skutečnosti propadl hned v primě, kterou musel opakovat. Miloš Nedbal coby profesor francouzštiny byl stejně starý jako Ladislav Pešek v roli repetenta Kulíka, a Jaroslav Marvan byl starší jen o pět let. Od premiéry obou komedií je lahůdkou i postrachem všech latinářů oblíbená věta Tuleň nese domovníkovi dýmku, zatímco vlk nese domovníkovi psaní. (Prozradíme vám, že podle jedné z mnoha verzí by její překlad by mohl znít: Phoca ostiario fumibulum infert, dum, lupus ostiario litteras portat. A oblíbená hláška? Přece „...Štěstí. Co je štěstí? Muuuška jenom zlatá…!“
 

Vyšší princip (1960)

Z veseloher o školách vybočuje okupační drama Vyšší princip, které podle jedné z povídek Jana Drdy ze sbírky Němá barikáda natočil režisér Jiří Krejčík. Příběh o statečnosti starého profesora postaveného tváří v tvář smrti, se skutečně stal: v době heydrichiády, v červnu 1942, udal jeden ze studentů gymnázia v Příbrami svého spolužáka za to, že z časopisu vytrhl fotografii Adolfa Hitlera a hodil ji do koše. Šestnáctiletý student Antonín Stočes byl za tento čin 29. června 1942 společně se svým otcem zastřelen.

Ve filmu, kde se obětí msty stanou tři nevinní maturanti, ztvárnil svou snad nejlepší filmovou postavu František Smolík v titulní roli profesora, přezdívaného Vyšší princip. Film získal doma i ve světě řadu ocenění, a poselstvím se stala profesorova věta, že „vražda na tyranu není zločinem“. Film se natáčel v Hradci Králové, Průhonickém parku a v Pardubicích, v záběrech se například mihnul dnešní obchodní dům Grand a palác Hybských. Interiéry školy byste našli na malostranském gymnáziu Jana Nerudy, scény popravy se natáčely na dvoře dnes již neexistujících kasáren na náměstí RepublikyPraze.
 

Marečku, podejte mi pero (1976)

Školu, jakou uvidíte v komedii Marečku, podejte mi pero! hned tak někdo nezná: večerní průmyslovku totiž studují dospělí, kteří si potřebují zvýšit kvalifikaci. Ve filmu, který natočil režisér Oldřich Lipský podle scénáře Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka, se ovšem šplhoun Hujer, koketní paní Týfová, třídní rošťáci Tuček a Šlajs, zmatkář Plha nebo věčný ospalec Dudek chovají jako o generaci mladší studenti: opisují, žalují, zdržují vyučování a dělají neplechy.

Zárukou dobré zábavy jsou výkony skvělých českých herců, jako jsou Josef Abrhám, Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak, Iva Janžurová, Jiří Sovák, Václav Lohniský, Josef Kemr, Jiří Schmitzer či Taťjana Medvecká. Chybí jen Hliník, který se odstěhoval do Humpolce. Školní scény se natáčely během pololetních prázdnin ve škole v Dušní ulici v Praze, v Humpolci pak úspěšný film připomíná muzeum HLINÍKárium. Jsou tu vystaveny rekvizity z filmu a promítají se zde i filmové scénky.
 

Mach a Šebestová (1976–1983)

Máte mezi kamarády Macha? A také se ho v žertu ptáte, kde nechal Šebestovou? Pak stoprocentně znáte i další hrdiny kresleného seriálu Mach a Šebestová, třeba jejich spolužáky ze 3. B Horáčka, Pažouta, Kropáčka a Čermákovou, neandrtálce a posléze školníka pana Humla, a samozřejmě i paní Kadrnožkovou a jejího psa Jonatána. O jeho plemeni se vedou stejně zapálené spory jako o to, jaká křestní jména vlastně mají Mach a Šebestová (žádná v seriálu se nevyskytují).

Seriál o příhodách spolužáků Macha a Šebestové podle námětu a scénáře Miloše Macourka kreslil malíř Adolf Born, hlasem ho provází herec Petr Nárožný a hudbu i titulní píseň My jsme žáci třetí bé složil Luboš Fišer. Mach a Šebestová patří k nejpopulárnějším seriálům v cyklu Večerníček, seriál má i knižní podobu, Mach a Šebestová se objevili i v hraném filmu Václava Vorlíčka a na jevišti Divadla LampionKladně.
 

My všichni školou povinní (1984)

Stejně jako další filmy a seriály, které vznikly v 70. a 80. letech, má i třináctidílný seriál scénáristky Markéty Zinnerové své příznivce i odpůrce. Jedni mu vyčítají ideologické zabarvení, druzí ho popisují jako nesmrtelný, kultovní, znamenitě napsaný a plný hereckých hvězd. Jak to s ním vlastně bylo?

Seriál měla původně natáčet Marie Poledňáková, režisérka úspěšných dětských filmů Jak dostat tatínka do polepšovny (také v něm se na chvíli podíváte do školy) nebo S tebou mě baví svět. Jenže právě při natáčení posledně jmenované komedie se kvůli penězům nepohodla s vedením Československé televize, takže se školního seriálu ujal Ludvík Ráža. U diváků se nejoblíbenější postavou stal začínající učitel v podání Miroslava Vladyky, jehož roli scénáristka napsala podle svého milovaného učitele matematiky na gymnáziu v Liberci, v seriálu dále hráli Veronika Žilková, Dana Medřická, Jiří Sovák, Vladimír Menšík, Jiřina Bohdalová, Gabriela Vránová, Jiří Bartoška, Karel Augusta, Vladimír Brabec, Jiří Hanzlík, Zdena Hadrbolcová nebo Jana Preissová. Natáčelo se na Petřinách v Praze a celé řadě dalších míst, namátkou v Liberci, Tanvaldu, ve Vysokém nad Jizerou a na Benecku.
 

Obecná škola (1991)

Celovečerní debut režiséra Jana Svěráka podle scénáře, který napsal jeho tatínek Zdeněk Svěrák, s vynikající kamerou F. A. Brabce, se dočkal nominace na Oscara, cenu Americké filmové akademie za nejlepší zahraniční film.

Děj filmu Obecná škola se odehrává v jedné chlapecké školní třídě na pražském předměstí v prvním roce po druhé světové válce. Klíčovou postavou příběhu je učitel Igor Hnízdo, comeback Jana Třísky po třináctiletém exilu. V dalších rolích si zahráli Libuše Šafránková, Rudolf Hrušínský, Ondřej Vetchý či Daniela Kolářová, ve filmu uvidíte i několik českých režisérů, třeba Irenu Pavláskovou, Jiřího Menzela nebo Karla Kachyňu. Zdeněk Svěrák scénář psal jako autobiografickou vzpomínku na dětství, prodchnutou moudrostí a pochopením pro lidské slabosti, a vytvořil také jednu z hlavních rolí, inspirovanou vlastním tatínkem.
 

Gympl (2007) a Vejška (2014)

Film Gympl natočil režisér Tomáš Vorel podle románu Tomáše Houšky Graffiti rules. Studenti gymnázia Petr (Tomáš Vorel jr.) a Michal (Jiří Mádl) do školy raději nechodí a když už tam zajdou, hodiny spíš prospí, protože po nocích malují graffiti. To je totiž to jediné, co je kromě holek skutečně baví. Ve škole je pronásledují fyzikář Milan Šteindler, češtinář Jiří Schmitzer, ekologický učitel výtvarky Tomáš Matonoha a ředitelka Eva Holubová. Nebezpečné výpravy na střechy domů, do útrob metra, na komíny a honičky s policií dovádějí k zoufalství jejich rodiče; ty hrají Zuzana Bydžovská, Tomáš Hanák, Jan Kraus, Ivana Chýlková a další. A zajímavosti? Natáčelo se v Praze, Jiří Mádl se kvůli natáčení musel naučit kouřit, a například v metru museli filmaři všechno stihnout během dvou nocí, navíc se mohlo natáčet vždy jen čtyři hodiny.

Gympl se stal nejčastěji legálně stahovaným filmem roku 2007, a díky velkému ohlasu vzniklo pokračování, film Vejška (2014). Oba hrdinové sice jsou už o něco dospělejší, ale přesto i tady najdete humor, nebezpečné akce a hlavně školu. Scénář napsali společně český streetartista Pasta Oner a Tomáš Vorel, film provází hudba a rap DJ Mika Trafika a Vladimira 518.
 

Další populární filmy, které vás na chvíli vrátí do školy

  • V komediích režisér Oldřicha Lipského se do školy můžete vrátit ještě ve filmu Šest medvědů s Cibulkou.
  • Jak vypadala škola kdysi? Podívejte se třeba na filmy Krakonoš a lyžníci, Páni kluci nebo Jára Cimrman ležící, spící.
  • Do čarodějně školy se nepodíváte jen s Harry Potterem, ale také ve filmu Dívka na koštěti.
Modurit – český vynález pro loutkáře, výtvarníky a kreativní tvůrce

Modurit – český vynález pro loutkáře, výtvarníky a kreativní tvůrce

Modurit zná téměř každý: plastická, polotuhá a snadno tvarovatelná modelovací hmota pro tvořivou práci dospělých i dětí, z níž se dá vyrobit téměř cokoliv. Málokdo ale ví, že jde o ryze český vynález, který vznikl na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.

Filmová expozice Zdeňka a Jana Svěrákových

7. 11.12. 1.
Filmová expozice Zdeňka a Jana Svěrákových

Při příležitosti jubilejního 20. ročníku literárního a filmového festivalu Město čte knihu, jenž je věnován tvorbě Zdeňka Svěráka, do Šumperka na dva měsíce zavítá expozice zaměřená na společná filmová díla Zdeňka a Jana Svěrákových.

Hliníkárium – Hliník se skutečně odstěhoval do Humpolce Kultura

Hliníkárium – Hliník se skutečně odstěhoval do Humpolce

Unikátní recesistické muzeum. Na památku si můžete v infocentru zakoupit tričko „Hliník se odstěhoval do Humpolce!“, nebo „Marečkovo pero“. Muzeum sídlí v budově infocentra.

Muzeum Karla Zemana v Praze – filmové zázraky na počkání Kultura

Muzeum Karla Zemana v Praze – filmové zázraky na počkání

Muzeum Karla Zemana představuje celoživotní dílo světově uznávaného filmového tvůrce a rovněž filmové triky, kterými proslavil českou kinematografii 20. století. Seznámíte se zde s původními Zemanovými nákresy filmových scén, fotodokumentací z realizace filmů a jeho filmovými postupy.

Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského Kultura

Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského

Expozice národního pedagogického muzea je zaměřena na historii vzdělanosti českého národa od středověku až po současnost. Obdivovat zde můžete unikátní školní pomůcky, učebnice, staré tisky a mapy. Součástí expozice je i školní kabinet, písařský koutek a psaní hlaholicí.

Festival Animánie 2024 v Plzni

14. 11.17. 11.
Festival Animánie 2024 v Plzni

Největší mezinárodní soutěžní přehlídkou animované audiovizuální tvorby dětí a mládeže u nás! Pojďte do Moving Station na projekce animovaných novinek, setkání s úspěšnými tvůrci, workshopy, animátorské polepšovny nebo zajímavé počítačové hry.

7 věcí, které nevíte… o filozofii a filozofech

7 věcí, které nevíte… o filozofii a filozofech

Co spojuje osobnosti a jména Aristoteles, Tomáš Garrigue Masaryk, Jan Amos Komenský, František Palacký, Petr Chelčický, Erazim Kohák, Jan Patočka nebo Tomáš Halík? Patří mezi uznávané a respektované filozofy. S prastarou vědou si dnes leckdo neví rady, ale i filozofie může být zábavná a zajímavá, zvlášť když budete po jejích tajemstvích a zajímavostech pátrat s Kudy z nudy.

Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze – jedna z nejlepších filmových škol světa

Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze – jedna z nejlepších filmových škol světa

Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění (FAMU) je jedna ze tří fakult Akademie múzických umění v Praze a pátá nejstarší filmová škola v Evropě. Filmy z dílny FAMU každoročně získávají desítky ocenění na filmových festivalech po celém světě. Filmový magazín The Hollywood Reporter FAMU řadí mezi patnáctku nejlepších filmových škol světa.

Česko ve filmu: Most u Remagenu a další slavné válečné filmy, které se natáčely v Česku

Česko ve filmu: Most u Remagenu a další slavné válečné filmy, které se natáčely v Česku

Znáte nejlepší válečné filmy, které se natáčely v Česku? Nejsou to jen středověké řeže, Jan Žižka, rytíři v brnění a lesklá zbroj, ale také novodobé válečné filmy z časů první a druhé světové války. Vydejte se s Kudy z nudy do míst, kudy filmové štáby prohnaly své bojující armády!

Němcová, Jirásek, Dvořák nebo Smetana: udělejte si výlet po stopách slavných osobností

Němcová, Jirásek, Dvořák nebo Smetana: udělejte si výlet po stopách slavných osobností

Nudili jste se ve škole? Zívali jste u vět typu „Šťastná to žena“ nebo „Lomikare, Lomikare, hin sa hukáže“? A přece život hvězd „českého nebe“ nebyl a není vůbec tak nudný, jak nám tvrdili pedagogové. Jenže teoreticky se o někom učit a pak vidět stopy jeho života na vlastní oči – to je velký rozdíl. Pojďte se o tom přesvědčit.

Česko mezi řádky: Bylo nás pět, Rychnov nad Kněžnou a Karel Poláček

Česko mezi řádky: Bylo nás pět, Rychnov nad Kněžnou a Karel Poláček

Téměř každý spisovatel hledá inspiraci pro svá díla v dětství. Udělal to i Karel Poláček (1892–1945), když děj knížky Bylo nás pět zasadil do svého rodného Rychnova nad Kněžnou. Dnes tu Poláčka i jeho hrdiny připomíná památník, názvy ulic i náměstí, lavička, několik soch i vycházkový okruh.

Česko ve filmu: výlety na místa, kde se natáčely české filmy s Oscarem – Ostře sledované vlaky, Amadeus nebo Kolja

Česko ve filmu: výlety na místa, kde se natáčely české filmy s Oscarem – Ostře sledované vlaky, Amadeus nebo Kolja

Zatímco Oscar aneb Cena Akademie (Academy Award) se v USA poprvé uděloval v roce 1929, zahraniční filmy začali Američané oceňovat až od roku 1948; tu první získal de Sicův film Děti ulice. Samostatná kategorie pro filmy v jiném než anglickém jazyce ale vznikla až v roce 1956. Oscara za nejlepší cizojazyčný film se dosud podařilo získat dvěma československým a jednomu českému filmu: v roce 1965 to byl Obchod na korze Jána Kadára a Elmara Klose, roku 1967 zvítězily Ostře sledované vlaky Jiřího Menzela a v roce 1996 Kolja Jana Svěráka.

Česko ve filmu: filmové triky, počítačová animace a úspěšná triková studia

Česko ve filmu: filmové triky, počítačová animace a úspěšná triková studia

Tmavomodrý svět, Návštěvníci, Arabela, pohádky S čerty nejsou žerty nebo Pyšná princezna a tisíce dalších filmů by vypadaly docela jinak bez filmových triků. Česká triková studia patří ke světové špičce a jejich práce byla dokonce oceněna Oscarem: na řadě počítačem upravených scén ve filmu Blade Runner 2049 se podílelo české studio Universal Production Pictures (UPP).

Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: nejhezčí vesnice a samoty

Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: nejhezčí vesnice a samoty

Krásná venkovská krajina, zajímavé příběhy a historie spojená se známými osobnostmi: to všechno provází nejhezčí české, moravské a slezské vesničky a samoty. Pojďte je prozkoumat s Kudy z nudy a podívat se do míst, kam sice nejezdí davy turistů, ale přesto mají co nabídnout.

Česko ve filmu: Svěrák, Hřebejk, Michálek, Troška, Poledňáková, Jasný a Vláčil aneb známí čeští režiséři

Česko ve filmu: Svěrák, Hřebejk, Michálek, Troška, Poledňáková, Jasný a Vláčil aneb známí čeští režiséři

Stejně jako máte oblíbené herečky, herce, zpěvačky a zpěváky, určitě si vybavíte i své oblíbené filmy. Znáte i jejich režiséry? Do filmového světa se navždy zapsali svými díly a jejich filmy jsou pevnou součástí české kinematografie. Seznamte se s nimi na Kudy z nudy!

Vidět a zažít #světovéČesko

Vidět a zažít #světovéČesko

Objevte Českou Kanadu, Moravské Toskánsko nebo České Švýcarsko! Na portálu Kudy z nudy jsme našli spousty fantastických míst z celého světa – a přitom jsou u nás doma, v místech, kam to máte docela blízko.

Zimní filmová místa aneb kde se točily filmy Jak vytrhnout velrybě stoličku nebo Krakonoš a lyžníci?

Zimní filmová místa aneb kde se točily filmy Jak vytrhnout velrybě stoličku nebo Krakonoš a lyžníci?

Pojďte se s námi podívat do míst, kde se natáčely slavné české zimní filmy. Začneme třemi, kde hlavní roli hrají děti a mnozí z vás je také poprvé viděli ještě jako školou povinní. Určitě si vzpomínáte třeba na film Marie Poledňákové Jak vytrhnout velrybě stoličku, v němž zazářil Tomáš Holý.

Pohádková a filmová putování Krkonošemi

Pohádková a filmová putování Krkonošemi

Romantické a zároveň drsné Krkonoše inspirují filmaře od dob, kdy vznikaly první černobílé filmy, až do současnosti. Odehrávají se tu například komedie Krakonoš a lyžníci, Sněženky a Machři, Homolka a Tobolka nebo S tebou mě baví svět. Naopak tvrdou a nekompromisní tvář zimní přírody filmaři využili v dramatu Synové hor o legendárním lyžařském závodu, při němž zahynuli Bohumil Hanč a Václav Vrbata.

Pohádková a filmová putování po středních Čechách

Pohádková a filmová putování po středních Čechách

Patříte mezi milovníky filmových pohádek nebo české filmové klasiky? Ve Středočeském kraji si určitě vyberete: pojďte se podívat třeba do skanzenu v Kouřimi, kde se natáčely pohádky Jak si zasloužit princeznu, Peklo s princeznou nebo Tajemství staré bambitky, anebo do Kerska, pitoreskní lesní osady v Polabí kousek od Nymburka, které znáte jako dějiště filmu a Hrabalova románu Slavnosti sněženek.

7 věcí, které nevíte o… školních výletech

7 věcí, které nevíte o… školních výletech

Čas školních výletů přichází v době, kdy už jsou známky uzavřené a prázdniny na obzoru. Pro leckoho jsou vyvrcholením školního roku, ať už se jede kamkoliv. Kde se fenomén školních výletů zrodil, jak vypadaly ty úplně první, kam žáci pod vedením učitelů obvykle mířili a kde se vlastně vzalo slovo výlet?

Nejoblíbenější místa, kam celoročně mohou vyrazit rodiny s dětmi

Nejoblíbenější místa, kam celoročně mohou vyrazit rodiny s dětmi

Nevlídné počasí a plískanice nezastaví dětskou touhu po zábavě a nových dovednostech. Vyrazte tam, kde není nouze o hrátky ani poznání. Zajeďte si do zábavně-vědeckých parků, odkud se děti nebudou chtít vrátit domů, užijte si modely vláčků, podívejte se do Pekla anebo do Pradědova dětského muzea! Tipy, které vám dnes Kudy z nudy přináší, patří mezi oblíbená a většinou léty prověřená místa, kde se zabaví malí i velcí.

Inspirace k návratům do časů první republiky: hotýlky, vily, lázně i expozice

Inspirace k návratům do časů první republiky: hotýlky, vily, lázně i expozice

Toužíte po dovolené ve stylu první republiky? Míst, kde vládne styl dvacátých a třicátých let minulého století, není mnoho, ale portál Kudy z nudy je zná a poradí vám, kam vyrazit. Jedním z takových míst je Letohrádek sv. Vojtěcha u Počátek, do prvorepublikových časů se můžete vrátit i na Rejvízu, v Luhačovicích nebo v Pardubicích.

7 věcí, které nevíte… o univerzitách

7 věcí, které nevíte… o univerzitách

Jeden z oficiálních významných dnů České republiky připomíná 7. duben roku 1348 a vznik Univerzity Karlovy. Založení první vysoké školy ve střední Evropě výrazně přispělo k rozvoji vzdělanosti, a proto byl si právě 7. duben připomínáme jako Den vzdělanosti. Jak dobře znáte naše univerzity? Kolik je v České republice vlastně vysokých škol? Jistě, kdekdo ví, že nejstarší je Karlova univerzita v Praze, ale dokázali byste s jistotou říct, která je druhá nejstarší? Anebo třetí? Pojďte s Kudy z nudy pootevřít vrata univerzit, letitých a trochu tajemných institucí, a alespoň zběžně se s nimi seznámit.

Jiří Trnka – výtvarník a věhlasný tvůrce loutkových filmů

Jiří Trnka – výtvarník a věhlasný tvůrce loutkových filmů

Výčet profesí a dovedností Jiřího Trnky (24. února 1912 Plzeň – 30. prosince 1969 Praha) je ohromující: byl výtvarník, loutkář, ilustrátor, malíř, sochař, spisovatel, scenárista i režisér animovaných filmů. A také autor filmových kostýmů, například pro film Císařův pekař a Pekařův císař Jana Wericha.

Karel Zeman – kouzelník filmového plátna, který vzal Čechy do pravěku

Karel Zeman – kouzelník filmového plátna, který vzal Čechy do pravěku

Režiséra, výtvarníka a scénáristu Karla Zemana (3. listopadu 1910 – 5. dubna 1989) zná celý svět jako autora filmů Vynález zkázy, Baron Prášil či Cesta do pravěku. Jeho umění obdivovali Pablo Picasso, Charlie Chaplin nebo Salvador Dalí, Zemanovy filmy ovlivnily režiséra, výtvarníka a člena skupiny Monty Python Terryho Gilliama či režiséra Tima Burtona. Pro režiséra Stevena Spielberga byla Cesta do pravěku jedním z inspiračních zdrojů pro film Jurský Park.

Česko ve filmu –  kasovní trháky i zásadní snímky české kinematografie

Česko ve filmu – kasovní trháky i zásadní snímky české kinematografie

Český film má dlouhou tradici. První filmy se zde natáčely koncem 19. století, tehdy ještě černobíle a bez zvukového záznamu. Díky dlouhé tradici a rozvoji filmových ateliérů v Praze před druhou světovou válkou, které z filmu udělaly doslova průmysl, je Česká republika dodnes místem, kde své filmy režiséři z celého světa natáčí rádi. Někdy si české památky zahrají sama sebe, jindy jen zastanou roli kulis a výsledný film se odehrává někde úplně jinde. Poznáte místa, která vidíte na stříbrném plátně nebo televizi?