ÚvodAktuality7 věcí, které nevíte… o 28. říjnu 1918 a vzniku samostatného československého státu
7 věcí, které nevíte… o 28. říjnu 1918 a vzniku samostatného československého státu
"> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> ">
Zážitky

7 věcí, které nevíte… o 28. říjnu 1918 a vzniku samostatného československého státu

Poslechněte si audio verzi článku
28. října slavíme Den vzniku samostatného československého státu. Ten den byla v Praze poprvé oficiálně vyhlášena samostatnost pro národy bývalého Rakousko-Uherska. Co této historické události předcházelo a kudy vedly klikaté cesty ke vzniku nové země? Projděte se s Kudy z nudy událostmi, které předcházely vzniku Československa v roce 1918.
Díky Masarykově koncepci vycházející z euroamerického pojetí demokracie se Československo stalo jednou z prvních evropských úspěšných parlamentních demokracií se zastoupením mnoha stran, a bylo tak stabilní, že bez větších šrámů odolalo mezinárodní ekonomické krizi 30. let. Statní svátek Den vzniku samostatného československého státu sice byl zrušen během nacistické okupace českých zemí, v den výročí vzniku Československa 28. října 1939 ale došlo na mnoha místech k rozsáhlým protestům proti nacistické okupaci. Mezi mrtvými tehdy byl i student medicíny Jan Opletal, jehož pohřeb se stal signálem pro další protesty.



Po druhé světové válce byl státní svátek obnoven, a i když Československo už od roku 1993 neexistuje, Češi stále považují 28. říjen za den založení svého státu. Prezident ten den ve Vladislavském sále na Pražském hradě tradičně uděluje státní vyznamenání, tedy Řád Bílého lva, nejvyšší státní vyznamenání České republiky, Řád Tomáše Garrigua Masaryka, Medaili Za hrdinství a Medaili Za zásluhy.
 

1. Tříkrálová deklarace

Za první světové války byly české země součástí rakousko-uherské monarchie. Ke každodennímu životu patřily lazarety plné raněných vojáků, jídlo na příděl, fronty na nedostatkové zboží a nekonečné zprávy o mrtvých. Hrůzy první světové války, které se bezprostředně dotkly známých míst, si dnes jen těžko dokážeme představit. V době plné změn a převratů, kdy se napříč Evropou rozpadaly staré říše a vznikaly nové, se 6. ledna 1918 sešli v Grégrově sále Obecního domu v Praze čeští poslanci vídeňské říšské rady a zemských sněmů historických zemí Českého království, aby zde zveřejnili prohlášení. V dokumentu známém jako Tříkrálová deklarace se poprvé objevily jednoznačně formulované požadavky na vznik samostatného, svrchovaného, plnoprávného a demokratického československého státu: „My, poslancové národa českého, prohlašujeme, že mír, který by národu našemu nepřinesl spravedlnost a svobody, nemohl by pro něj býti mírem, nýbrž jen počátkem nového mohutného a důsledného zápasu za státní samostatnost, v němž by národ náš napjal veškeré své síly hmotné i mravní až do krajnosti a v tomto bezohledném boji neustal by až do šťastného konce.“
 

2. Masaryk, Štefánik a Beneš

Myšlenka na vytvoření samostatného státu nebyla rozhodně nová, objevovala se už od 19. století. Teprve během první světové války se v zahraničí vytvořila skupina politiků, takzvaný zahraniční odboj. V jeho čele stál bývalý říšský poslanec (a budoucí první československý prezident) Tomáš Garrigue Masaryk, francouzský generál Milan Rastislav Štefánik a diplomat Edvard Beneš. Už během války prosazovali u mocností Dohody (Francie, Rusko, Velká Británie) vznik samostatného státu Čechů a Slováků a spojení bývalých Zemí koruny české a Horních Uher – Slovenska.
 

3. Čtrnáct bodů prezidenta Wilsona a Nobelova cena za mír

Jedním z těch, kteří stáli u zrodu samostatného Československa, byl 28. prezident Spojených států amerických Thomas Woodrow Wilson (1856–1924). Poměry ve střední Evropě znal, ostatně ve svém díle The State píše: „Čechy byly slovanským klínem, vraženým do boku Německa. Obklíčeny nepřátelskými mocnostmi, byly cenou, o kterou se bojovalo. Střídavě dobyty několika sousedními královstvími, nakonec upadly do německých rukou a staly se lénem říše. Jako takových se jich zmocnili Habsburkové, když jejich trůn byl uprázdněn vymřením knížecího rodu Lucemburského.“

Wilson se už od roku 1916, kdy úspěšně obhájil svou funkci, pokoušel zprostředkovat v Evropě mír. 8. ledna 1918 přednesl před americkým Kongresem jeden ze svých nejznámějších projevů, který se později zapsal do učebnic historie i diplomacie pod názvem Čtrnáct bodů. Prohlášení sice negarantovalo vznik samostatného Československa, ale kromě požadavků na ukončení tajné diplomacie, mezinárodního volného obchodu, omezení zbrojení a vznik Společnosti národů požadovalo autonomii pro rakousko-uherské národy. Projev výrazně povzbudil zahraniční odboj, vedený Masarykem, Benešem a Štefánikem.



Po válce se Češi americkému prezidentovi odvděčili sochou, vztyčenou v roce 1928. V roce 1941 ji strhli nacisté, od roku 2011 stojí před Hlavním nádražím v Praze její kopie. Po americkém prezidentovi, bez jehož přispění by Československo nevzniklo, se jmenuje nejenom řada ulic, ale také Wilsonův les, Wilsonova skála anebo hotel Occidental Praha Wilson. V roce 1919 Thomas Woodrow Wilson dostal za svou iniciativu Nobelovu cenu za mír.
 

4. Masaryk v Bílém domě

V dubnu 1918 připlul do Vancouveru s britským pasem a pod konspiračním jménem Thomas Marsden Tomáš Garrigue Masaryk. 19. června 1918 ho v Bílém domě přijal prezident Wilson. Oba muži diskutovali tři čtvrtě hodiny mezi čtyřma očima, a Masaryk tak mohl poprvé osobně lobbovat za vznik Československa. „Můj styk s presidentem Wilsonem byl čistě věcný,“ napsal později Masaryk. „Spoléhal jsem, jak v celé své akci, na naši spravedlivou věc a na váhu svých argumentů. Věřil jsem, jako věřím posud, že se slušní vzdělaní lidé dají argumenty poučit a přesvědčit…“ Když v listopadu odplouval z New Yorku, odjížděl z USA už jako první prezident naší země. Byl hlavní postavou zahraničního odboje, kterému Československo vděčilo za svůj vznik, takže o jeho zvolení nebylo pochyb. První volba proběhla aklamací, všichni mu provolávali slávu a hlasy se vůbec nepočítaly.
 

5. Písek, město, kde se zrodil samostatný stát

První letáky, které vyhlašovaly vznik republiky, se několik dní před jejím oficiálním vznikem objevily v Písku; už 14. října 1918 ve městě zavlály trikolóry a byly odstraněny symboly mocnářství. Poslední rakouský císař Karel I. se ještě na poslední chvíli snažil monarchii zachránit, ale USA, Francie a Velká Británie jeho nabídku odmítly. Při jednání v Ženevě se delegace českého Národního výboru vedená Karlem Kramářem setkala s představiteli exilu a společně jednali o vytvoření a budoucí podobě nového státu.


 

6. Vzpomínky na 28. říjen 1918

28. října 1918 večer Národní výbor vydal první zákon, zákon o zřízení samostatného státu československého, a poté bylo ještě zveřejněno provolání Národního výboru „Lide československý. Tvůj odvěký sen se stal skutkem…“ Pod oběma dokumenty bylo podepsáno pět politiků, kterým se říká Muži 28. října. Byli to Alois Rašín, po převratu ministr financí, novinář, právník a sociálně demokratický politik František Soukup, po převratu ministr spravedlnosti, novinář a politik národně sociální (později socialistické) strany Jiří Stříbrný, později ministr pošt, statkář a agrární politik Antonín Švehla, po převratu ministr vnitra, a lékař a politik Vavro Šrobár, po vzniku Československa ministr s plnou mocí pro správu Slovenska. Samostatný Československý stát byl vyhlášen na Václavském náměstí u pomníku svatého Václava. Prvním prezidentem nového státu byl jmenován Tomáš Garrigue Masaryk a prvním premiérem Karel Kramář.

Vraťme se ale ještě na skok do Obecního domu v Praze, kde byl v pánském klubu sepsán první zákon a kde Muže 28. října dodnes připomíná pamětní deska na stěně klubu. Ještě týž večer 28. října 1918 se ve Smetanově síni konal pravidelný koncert Českého kvarteta, který se změnil v živelnou manifestaci. Kvarteto, které se v té době těšilo světové slávě, na konci programu povstalo a vestoje zahrálo českou hymnu Kde domov můj, což vyvolalo nesmírné dojetí a nadšení.


 

7. Oslavy Dne vzniku samostatného československého státu a fascinující příběhy

K oslavám Dne vzniku samostatného československého státu patří hrdost na naše předky i naši vlast. Připomeňte si s Kudy z nudy příběhy české národní vlajky, lvů z našeho národního znaku, národního stromu lípy, české státní hymny Kde domov můj i statečných československých legií. Nabídneme vám i tipy na výlety do míst, kde objevíte zajímavosti spojené s naší republikou, ať se jedná o geografické rekordy, pohraniční stezky, kameny vyznačující trojmezí či historické oblasti našeho území a další kuriozity. Víte například, kde hledat největší sochu T.G.M. anebo kde leží místo zvané Mapa republiky? Pojďte to prozkoumat!
Den vzniku samostatného československého státu: Oslavte svátek výletem na unikátní místa

Den vzniku samostatného československého státu: Oslavte svátek výletem na unikátní místa

28. října slavíme Den vzniku Československa. Tento den byla na Václavském náměstí v Praze oficiálně vyhlášena samostatnost pro národy bývalého Rakousko-Uherska. Pojďme si připomenout zajímavosti spojené s naší republikou, ať se jedná o geografické rekordy, zajímavé pohraniční stezky, kameny vyznačující trojmezí či historické oblasti našeho území a další kuriozity. Víte například, kde hledat největší sochu T.G.M. anebo kde leží přírodní „mapa republiky“? Pojďte to vše s námi prozkoumat.

Národní muzeum, Národní divadlo, katedrála sv. Víta a další stavby, na které může být hrdý každý Čech

Národní muzeum, Národní divadlo, katedrála sv. Víta a další stavby, na které může být hrdý každý Čech

Národní hrdost a vlastenectví nejsou prázdná slova. Využijte 28. říjen a výročí vzniku samostatného československého státu k pěknému výletu a vydejte se s portálem Kudy z nudy navštívit stavby, které budoval „národ sobě“ a našim předkům byly tak drahé. Tradice pokračuje dodnes a zajímavé projekty provázely i nedávné 100. výročí vzniku republiky.

České značky: velký historický přehled legendárních značek

České značky: velký historický přehled legendárních značek

Baťa, Škoda, Kofola, Moser nebo Pilsner Urquell: to jsou nejúspěšnější české značky, které zná celý svět. Vydejte se s Kudy z nudy za příběhy tradičních českých značek po časové ose! Podíváme se hluboko do historie i do současnosti, a představíme vám ikonické a legendární firmy, které ve svých oborech představují špičku.

Den vzniku samostatného československého státu

Den vzniku samostatného československého státu

28. říjen a Den vzniku samostatného československého státu patří mezi státní svátky České republiky. Připomíná 28. říjen 1918, kdy Národní výbor československý vydal první zákon o zřízení samostatného státu a poté bylo zveřejněno provolání o vzniku Československa: „Lide československý. Tvůj odvěký sen se stal skutkem…“.

Věda a historie není nuda: Československé legie, Legiovlak a tipy na legionářské výlety

Věda a historie není nuda: Československé legie, Legiovlak a tipy na legionářské výlety

Náš stát vzešel z obětí československých legionářů a stojí na jejich odkazu. Abychom nezapomněli, komu vděčíme za svou svobodu, je tu LEGIE 100, projekt Československé obce legionářské. Připomeňte si Kudy z nudy vznik a dlouhou historii československých legionářů!

Pozůstatek sochy T. G. Masaryka v Rudce u Kunštátu Památky

Pozůstatek sochy T. G. Masaryka v Rudce u Kunštátu

Dominantou areálu Jeskyně blanických rytířů v Rudce u Kunštátu bývala čtrnáctimetrová socha T. G. Masaryka. Obří sochu z pískovce vytesal pomocí hasičské sekerky a zahradnických nůžek samouk Stanislav Rolínek z nedalekého Bořitova. Dochovaly se z ní bohužel pouze boty na podstavci.

Hlavní nádraží v Praze – největší pražská secesní památka Památky

Hlavní nádraží v Praze – největší pražská secesní památka

Hlavní nádraží v Praze je vůbec největší osobní nádraží v České republice. Zdaleka však není nádražím nejstarším. Jeho historie se začala psát roku 1869 a do dnešní podoby bylo přestavěno podle návrhu architekta Josefa Fanty.

Jezdecký pomník sv. Václava na Václavském náměstí Památky

Jezdecký pomník sv. Václava na Václavském náměstí

Známý pomník sv. Václava stojící v horní části Václavského náměstí v Praze, vytvořil sochař Josef Václav Myslbek (1844-1922), který na něm pracoval více než třicet let.

Václavské náměstí v Praze – symbol české státnosti Památky

Václavské náměstí v Praze – symbol české státnosti

Druhému největšímu náměstí v Česku vévodí Myslbekova jezdecká socha sv. Václava. Je obchodním a administrativním centrem, sídlí zde kina, divadla, bankovní domy, hotely, restaurace a desítky obchodů. Jedná se o tradiční místo oslav a veřejných shromáždění, které zažilo mnoho historických chvil.

Pražský hrad – nejkrásnější a největší hradní komplex Památky

Pražský hrad – nejkrásnější a největší hradní komplex

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Česká poštovna na vrcholu Sněžky Památky

Česká poštovna na vrcholu Sněžky

Na nejvyšší české hoře, Sněžce, leží Česká poštovna Anežka, navržená architekty Martinem Rajnišem a Patrikem Hoffmanem. Poštovna má přiděleno i svoje PSČ 542 91. Konstrukce České poštovny je v podstatě dřevěná skládačka z 20 tisíc dílů.

Armádní muzeum Žižkov – Vojenský historický ústav Praha Kultura

Armádní muzeum Žižkov – Vojenský historický ústav Praha

Armádní muzeum Žižkov se po kompletní rekonstrukci otevřelo v říjnu 2022. V expozici si prohlédnete vojenské dějiny od prvopočátků do současnosti. Zažijte pocity, které prožívali naši vojáci v zákopech 1. světové války, vstupte rovnou do vřavy bojů.

Karel I. – poslední rakouský císař

Karel I. – poslední rakouský císař

Poslední habsburský císař Karel I. (17. srpna 1887, Rakousko – 1. dubna 1922, Madeira) byl v letech 1916–1918 také poslední český král. Čechy měl rád: část dětství prožil v Praze, ve Františkových Lázních se poprvé setkal se svou budoucí ženou a v roce 1917 koupil zámek v Brandýse nad Labem, kde chtěl s rodinou žít po skončení první světové války.

Edvard Beneš – druhý československý prezident

Edvard Beneš – druhý československý prezident

Politik a diplomat Edvard Beneš (28. května 1884, Kožlany – 3. září 1948 Sezimovo Ústí) byl druhý československý prezident. Úřad zastával po abdikaci T. G. Masaryka od roku 1935 do roku 1938, znovu se funkce ujal po druhé světové válce a prezidentem byl až do léta 1948.

Věda a historie není nuda: Nobelovy ceny pro Česko, kdo je má a kdo je mohl mít?

Věda a historie není nuda: Nobelovy ceny pro Česko, kdo je má a kdo je mohl mít?

V didaktickém testu z češtiny mají maturanti uvést příjmení českého držitele Nobelovy ceny za literaturu. Mnozí si na Jaroslava Seiferta nevzpomenou, a tak tipují Čapka, Kafku, Máchu nebo Nerudu. Anebo Heyrovského, i když ten ji získal za chemii. Kolik Nobelových cen ale vlastně do Česka putovalo a čí jméno se objevilo mezi nominovanými?

Obecní dům – secesní klenot Prahy Zážitky

Obecní dům – secesní klenot Prahy

Obecní dům je nádhernou ukázkou pražské secesní architektury. Na místě bývalého Králova dvora jej vyprojektovali Antonín Balšánek a Osvald Polívka. Rozlehlá budova ukrývá koncertní síň, kavárnu i znamenitou francouzskou restauraci. V roce 2012 Obecní dům oslavil 100. výročí.

Den obnovy samostatného českého státu

Den obnovy samostatného českého státu

Už řadu let slavíme 1. leden nejenom jako Nový rok, ale také jako státní svátek. Den obnovy samostatného českého státu připomíná rozpad bývalého Československa, k němuž došlo na přelomu roku 1992 a 1993. 1. ledna 1993 vznikly ve střední Evropě dva nové samostatné státy, Česká republika a Slovenská republika.

Vznik samostatného československého státu bude Plzeň slavit celý den

Vznik samostatného československého státu bude Plzeň slavit celý den

V pátek 28. října se v Plzni bude již tradičně slavit Den vzniku samostatného československého státu a ve městě zdarma či za symbolickou cenu 28 korun ožijí památky. Lákat bude k návštěvě muzeí, podzemí, pivovaru, zoologické zahrady nebo některých sportovišť. Nabídne také prohlídky radnice, synagogy, Měšťanské besedy, zajímavých zahrad anebo jízdu historickým autobudem. V podvečer se na náměstí Republiky bude konat také slavnostní ohňostroj. Do areálu DEPO2015 navíc festival pouličního jídla do Plzně přiveze stánky rychlého občerstvení z celého světa.

Evropa v Česku: proč máme rádi Francii?

Evropa v Česku: proč máme rádi Francii?

Gurmánské speciality od cibulačky až po crème brûlée a makronky, víno, sýry, Cannes a nejslavnější filmový festival na světě, Paříž, Le Mont Saint Michel, zámky na Loiře, cyklistický závod Tour de France, Azurové pobřeží, Bretaň a Provence provoněná levandulí: je tolik věcí, které máme rádi ve Francii! Seriál o evropských zemích pokračuje na západě Evropy. Pojďte s Kudy z nudy poznat Francii!

Nová budova Národního muzea Kultura

Nová budova Národního muzea

Nová budova Národního muzea tvoří výrazný architektonický kontrast k Historické budově Národního muzea na Václavském náměstí, s níž byla trvale spojena podzemní chodbou do jednoho muzejního komplexu. Najdete zde expozice dějin 20. století a Dětské muzeum.

Kde domov můj – česká státní hymna

Kde domov můj – česká státní hymna

Vedle malého a velkého státního znaku, státních barev, vlajky, prezidentské standarty a státní pečetě patří k sedmi státním symbolům hymna, slavnostní skladba, která se hraje při významných příležitostech. Tvoří ji první sloka písně Kde domov můj, která poprvé zazněla v divadelní hře Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka.

Mapa republiky v Krkonoších – místo, kde je nejvíce sněhu

Mapa republiky v Krkonoších – místo, kde je nejvíce sněhu

Mapou republiky je nazýváno sněhové pole na jižním svahu Studniční hory. Přestože leží na jižním svahu, které obvykle odtávají nejdříve, sníh zde zůstává prakticky nejdéle v Krkonoších. Místo dostalo název podle svého tvaru – připomíná prvorepublikovou mapu Československa s Podkarpatskou Rusí.

7 věcí, které nevíte o… tom, co nás spojuje s Británií a královnou Alžbětou

7 věcí, které nevíte o… tom, co nás spojuje s Británií a královnou Alžbětou

S Kudy z nudy se tentokrát vypravíme do Velké Británie a také na zajímavá místa, která Českou republiku na dálku spojují s Anglií a Skotskem. Připomene si návštěvu královny Alžběty II., Shakespearovu Zimní pohádku, Skotské hry i hrady, zámky a další památky, inspirované britskými vzory. Vydejte se s námi do Británie!

Evropa v Česku: proč máme rádi Slovensko?

Evropa v Česku: proč máme rádi Slovensko?

Brynzové halušky, jeskyně, Nízké i Vysoké Tatry, Roháče, Jánošík, termální bazény, lázně, víno, Slovenský ráj, Bratislava, husacina ze Slovenského Grobu nebo trdelník: je tolik věcí, které milujeme na Slovensku! Nový seriál o evropských zemích proto nemůže začít nikde jinde než u našich východních sousedů. Pojďte s Kudy z nudy poznat Slovensko!

Evropa v Česku: proč máme rádi Německo?

Evropa v Česku: proč máme rádi Německo?

Snový zámek Neuschwanstein v Bavorských Alpách, hrad Eltz, řeka Rýn, pohádka Brémští muzikanti, překrásná historická městečka s čele s bavorským Rothenburgem ob der Tauber, mnichovský Oktoberfest, buřty a klobásy se zelím, marcipán z Lübecku, adventní trhy, drážďanská štola anebo Saské Švýcarsko, malý kousek ráje hned za hranicemi: je tolik věcí, které máme rádi na Německu! Seriál o evropských zemích pokračuje u našich dalších sousedů. Pojďte s Kudy z nudy poznat Německo!

1918⁠–⁠1938: První republika – výstava Národní galerie v Praze

1. 1.31. 12.
1918⁠–⁠1938: První republika – výstava Národní galerie v Praze

Sbírková expozice 1918⁠–⁠1938: První republika vznikla ke 100. výročí vzniku Československé republiky a představuje bohatou výtvarnou tvorbu a umělecký provoz mladého státu v letech 1918⁠–⁠1938.

Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: objevte sochy, stopy a příběhy českých lvů

Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: objevte sochy, stopy a příběhy českých lvů

Lev patří k oblíbeným heraldickým symbolům a ve státním znaku ho má i Česká republika – stříbrného, řvoucího, se zlatým jazykem, vytasenými drápy a korunou. Exotický král zvířat je symbolem rytířské ctnosti, odvahy, síly a statečnosti. Jak a kdy se dostal na náš státní znak, proč má dva ocasy a kde všude se s ním v Česku setkáte, to vše se dozvíte s portálem Kudy z nudy.

Inspirace k návratům do časů první republiky: hotýlky, vily, lázně i expozice

Inspirace k návratům do časů první republiky: hotýlky, vily, lázně i expozice

Toužíte po dovolené ve stylu první republiky? Míst, kde vládne styl dvacátých a třicátých let minulého století, není mnoho, ale portál Kudy z nudy je zná a poradí vám, kam vyrazit. Jedním z takových míst je Letohrádek sv. Vojtěcha u Počátek, do prvorepublikových časů se můžete vrátit i na Rejvízu, v Luhačovicích nebo v Pardubicích.

Seznamte se: všichni prezidenti Československa a České republiky

Seznamte se: všichni prezidenti Československa a České republiky

Když v roce 1918 vzniklo Československo, v čele nového státu stanul Tomáš Garrigue Masaryk, výrazná osobnost boje za národní sebeurčení. Kolik prezidentů se od té doby vystřídalo v čele naší země, jaké osudy a příběhy je provázejí?

Výlet po stopách Gutha Jarkovského – prezidentova ceremoniáře

Výlet po stopách Gutha Jarkovského – prezidentova ceremoniáře

Knihy pojmenované Společenský katechismus, Stolničení, Obchodník gentleman či Společenský slabikář patřily před sto lety k bestsellerům. Jejich autorem byl Jiří Stanislav Guth-Jarkovský (1861–1943), zakladatel novodobého společenského i sportovního rytířství a arbitr prvorepublikové elegance.

Písek

Písek

Historie Písku zvoní zlatem, vyrýžovaným ze zlatonosné řeky Otavy. Projděte se po starém kamenném mostě, který je starší než Karlův most, prohlédněte si Prácheňské muzeum, historickou elektrárnu a hodiny na věži kostela Narození Panny Marie, kde malá ručička ukrajuje minuty a velká hodiny!

Wilsonova skála s vyhlídkou Příroda

Wilsonova skála s vyhlídkou

Překrásná skála s vyhlídkou se nachází nedaleko obce Hartvíkovice.

Lucemburkové – druhá panovnická dynastie Českého království

Lucemburkové – druhá panovnická dynastie Českého království

Druhou ze čtyř panovnických dynastií, které se vystřídaly na českém trůnu, byli Lucemburkové. Svůj původ odvozovali od bájné víly Meluzíny, která měla místo nohou hadí ocas a jejím domovem byl francouzský hrad Lusignan. Ve skutečnosti ovšem původním panstvím Lucemburků bylo území dnešního Lucemburska, jednoho z nejmenších států v Evropě, a belgické provincie Luxembourg.

Antonín Švehla – ministerský předseda tří vlád první republiky

Antonín Švehla – ministerský předseda tří vlád první republiky

Politik a státník, vůdce agrární strany, statkář v Praze-Hostivaři, ministr vnitra v prvních československých vládách a trojnásobný ministerský předseda: to byl Antonín Švehla (15. dubna 1873, Praha-Hostivař – 12. prosince 1933, Praha). Byl známý jako schopný politik, mistr kompromisu a také blízký spolupracovník prezidenta Masaryka.

Osmičkové roky – osudové letopočty českých dějin

Osmičkové roky – osudové letopočty českých dějin

Dějiny českého národa jsou plné dramatických událostí, které se odehrály v letech končících číslem osm. Zejména ve 20. století provázejí osmičkové roky velká jména a události našich dějin – stačí připomenout letopočty 1918, 1938, 1948 a 1968. Historických událostí na českém území provázených osudovou osmičkou ale je mnohem víc. Které patří k těm nejvýznamnějším?

Tomáš Garrigue Masaryk – zakladatel novodobého státu a první československý prezident

Tomáš Garrigue Masaryk – zakladatel novodobého státu a první československý prezident

Pomníky a sochy, jména náměstí, ulic, muzeí i městských čtvrtí, škol, gymnázií a dokonce jedné univerzity, naučné stezky i turistické chaty: zakladatele novodobého československého státu připomínají tisíce míst. Tomáš Garrigue Masaryk (7. 3. 1850 Hodonín – 14. 9. 1937 Lány) byl vědec a filozof, pedagog, politik a první československý prezident.

Velká jména a události našich dějin: 100 let od atentátu na ministra financí Aloise Rašína

Velká jména a události našich dějin: 100 let od atentátu na ministra financí Aloise Rašína

Ráno ve čtvrtek 5. ledna 2023 to bude právě 100 let od okamžiku, kdy byl spáchán atentát na Aloise Rašína. Šlo o první úspěšný atentát v dějinách mladého Československa, ale nebyl to první pokus. Už v roce 1919 se stejnému osudu jen náhodou vyhnul tehdejší předseda vlády Karel Kramář.

Karel Kramář – první premiér Československé republiky

Karel Kramář – první premiér Československé republiky

První ministerský předseda Československé republiky Karel Kramář (27. prosince 1860, Vysoké nad Jizerou – 26. května 1937, Praha) byl pravicový politik, za Rakouska-Uherska předák mladočeské strany a poslanec Českého zemského sněmu (1894–1913). V roce 1918 po vyhlášení samostatného Československa se stal premiérem vůbec první československé vlády.

Alois Rašín – ministr financí v první vládě Československé republiky

Alois Rašín – ministr financí v první vládě Československé republiky

Rašínovo nábřeží v Praze, několik pamětních desek a ulice v několika městech připomínají národohospodáře, finančníka a politika Aloise Rašína (18. října 1867, Nechanice – 18. února 1923, Praha). Byl jedním z mužů 28. října, kteří stáli u zrodu Československa, napsal text prvního zákona o zřízení samostatného státu a o pět let později se stal jedním z mála našich politiků, kteří zemřeli na následky atentátu.

Lípa – český národní strom

Lípa – český národní strom

Své národní stromy má řada zemí na celém světě. Pro Českou republiku je takovým stromem lípa, symbol ochrany, pomoci a lásky. Její květy líbezně voní, široká koruna poskytuje stín a ochranu. Oblíbili si ji už staří Slované a máme ji rádi dodnes: stačí připomenout tradici Lip republiky, vysazovaných v roce 1918 při vzniku Československé republiky, i v roce 2018 při stém výročí samostatnosti.

Věda a historie není nuda: příběh naší národní vlajky

Věda a historie není nuda: příběh naší národní vlajky

Víte, že naši národní vlajku řadí světoví odborníci mezi nejlepší? Podle nich je jedinečná, nedá se zaměnit s žádnou jinou a navíc barevně ladí. Zrodila se v roce 1920, podobně jako ústava a další státní symboly. Jaká tajemství ukrývá?

Vladislavský sál na Pražském hradě Památky

Vladislavský sál na Pražském hradě

Vladislavský sál ve Starém paláci na Pražském hradě vás ohromí svojí velikostí a zejména unikátně řešenou klenbou. Aby se panstvo nemuselo moc unavovat, tak se do něj vjíždělo přímo na koních. Unikátem je také to, že se do současnosti sál zachoval ve své původní podobě.

Socha Tomáše Garrigua Masaryka v Hranicích Památky

Socha Tomáše Garrigua Masaryka v Hranicích

V roce 2020 byla v Hranicích na Moravě odhalena moderní socha T.G.M. Dvojice autorů Ladislava Sorokáče a Ondřeje Tučka ji pojala jako státníkovu siluetu v životní velikosti jedoucí na koni, popsanou nejrůznějšími Masarykovými citáty.