ÚvodAktualityTradice: dřevo ve všech podobách aneb betlémy, loutky, vory, mosty i skanzeny
Tradice: dřevo ve všech podobách aneb betlémy, loutky, vory, mosty i skanzeny
"> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> ">
Kultura

Tradice: dřevo ve všech podobách aneb betlémy, loutky, vory, mosty i skanzeny

Vypravte se s Kudy z nudy na výlety za krásami dřeva a uměním řezbářských mistrů. Tradice výroby dřevěných předmětů je dlouhá tisíce let a má celou řadu podob. Dřevo je ekologické a příjemné na pohled, a díky svým přirozeným vlastnostem a udržitelnosti má i v dnešním světě spoustu možností využití. Vydejte se je objevovat společně s námi!
Podobně jako šperkařství, kovotepectví nebo kamenosochařství i řezbářství není jen tradiční řemeslo, ale současně umění. Dřevo je jedním z nejstarších stavebních materiálů na světě a v průběhu tisíciletí se používalo nejenom k výrobě budov, lodí či mostů, ale také nábytku, zbraní, loutek, dýmek, hřebenů, rakví, betlémů, hudebních nástrojů, šachovnic a šachových figurek a spousty dalších věcí. Po stopách starobylých tradic se s Kudy z nudy můžete vydat na nejeden zajímavý výlet.
 

Dřevo v muzeu: muzea dřevařství a dalších řemesel

Začneme tam, kde se o dřevě dozvíte úplně všechno: dřevu, dřevařským tradicím a řemeslům se totiž věnuje několik muzeí. Na Šumavě můžete navštívit Návštěvnické centrum dřevařství na Modravě s interaktivní expozicí, zážitkovou dílnou a venkovní expozicí s dřevorubeckou chýší, milířem, sáněmi na svoz dřeva a dalšími předměty.

Další zajímavé Muzeum dřevařství objevíte v Dlouhé Vsi u Sušice: mapuje těžbu, zpracování, transport dřeva a jeho následné využití. Před muzeem si prohlédnete repliku voru, zvětšená maketa krabičky zápalek připomíná příběh tradičních sušických sirek.

Dřevařství bylo pro obyvatele horských oblastí jedním z hlavních zdrojů obživy a řady dnešních městeček začínaly svou existenci jako malé dřevařské osady. Za vůní dřeva se proto můžete vydat hlavně do hor, třeba do Krkonoš, do expozice ŠindelkaHarrachově.

Tradičním řemeslům a zpracování dřeva či proutí se věnuje také jedna z expozic Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně; najdete ji v hájence před hradem Malenovice.
 

Vorařství a plavení dřeva, tradice zapsaná v UNESCO

Začátkem prosince 2022 bylo na Seznam nemateriálního kulturního dědictví UNESCO připsáno vorařství. Také tato starobylá tradice má řadu podob: dodnes žije třeba v Českém Krumlově, kde si celý rok vychutnáte vyhlídkové plavby na vorech kolem historického centra. V bývalém kostele sv. Jošta na Latránu můžete navštívit  Muzeum voroplavby s velkým modelem vorového pramenu, s Kudy z nudy se pak můžete vydat na výlet za vorařskými tradicemi.

Zápis se však netýká jen vorů a vorařství, ale obecně plavectví včetně plavení dřeva. Tyto tradice připomínají plavební kanály – Schwarzenberský a Vchynicko-tetovský na Šumavě, Flájský plavební kanálKrušných horách anebo Weisshuhnův kanál u Hradce na Moravicí.

Šumavské plavební kanály dokonce mají „svá“ muzea, například expozici Schwarzenberského plavebního kanálu ve fořtovně v osadě Jelení Vrchy, přímo na břehu kanálu, a Muzeum Schwarzenberského plavebního kanálu ve Chvalšinách, kde se autor obou šumavských plavebních kanálů Josef Rosenauer patrně narodil.
 

Abeceda zajímavostí ze dřeva

 

A jako altánky

Ideálním cílem romantického výletu může být některý z mnoha dřevěných altánků: najdete je v parcích i zámeckých zahradách, na skalách i v lesích. Vydejte se třeba na Mariinu vyhlídkuČeském Švýcarsku anebo do Mařenčina loubí s krásnou vyhlídkou na hrad Pernštejn.
 

B jako bednáři

Jedním z posledních míst v Evropě, kde se zachovává tradiční bednářské řemeslo, je pivovar Plzeňský Prazdroj. Bednáři se zde starají o ležácké sudy a dubové kádě, v nichž ve sklepích kvasí a zraje pivo. Jako jediní dodnes předávají z generace na generaci umění a znalost výroby pivovarských kádí a pokračují tak v slavné tradici, která sahá až do začátků výroby plzeňského ležáku.
 

B jako betlémy

Do Třebechovic pod Orebem láká výletníky jedinečné Muzeum betlémů. Sídlí přímo v centru městečka a jeho hlavním exponátem je Proboštův betlém s více než 2 000 vyřezávanými díly. V muzeu si prohlédnete stovky dalších betlémů z různých oblastí České republiky, betlémářské tradice a další krásné kousky ale můžete objevovat i jinde: navštivte třeba betlém v Horní Lidči anebo Krýzovy jesličkyJindřichově Hradci
 

D jako dřevěné kostely

Mezi církevními památkami mají své zvláštní místo dřevěné kostely. Jejich patronem by mohl být dřevěný kostelík v Gutech z roku 1563, který v roce 2017 zapálili vandalové. Dnes na jeho místě stojí přesná replika.
 

D jako dýmky

Bez dřeva by nevznikly ani řady krásných dýmek. Jejich výrobou je proslulé městečko Proseč, kde je Muzeum dýmek. Na zámku Jánský VrchJavorníku si prohlédnete největší vystavenou sbírku dýmek a kuřáckých potřeb v Česku. Přes 1200 exponátů pochází většinou z 18. až 19. století z Evropy, Ameriky, Afriky i Orientu.

D jako domy

V městečku Brumov-Bylnice postavili architekti ze studia Mjölk nejvyšší dřevostavbu České republiky. Firemní sídlo místní lesnicko-dřevařské firmy Kloboucká lesní je postavené s důrazem na ekologii a udržitelnost ze dřeva, které se pokácelo v okolních lesích. Třípodlažní stavba měří na délku šedesát metrů a hřeben střechy se tyčí do výšky osmnácti metrů. Spodní dvě patra slouží jako administrativní prostory, podkrovní prostory jsou otevřené a vedle firemních akcí tu probíhají také programy pro veřejnost. Střechu z jedné strany pokrývají solární panely, z druhé průhledná krytina. Budovu lemují bazénky, kde se shromažďuje dešťová voda pro další využití, vodní plochy zároveň ochlazují stavbu v letních měsících.

 

H jako hudební nástroje

Kousek od Návštěvnického centra dřevařství na Modravě stojí Bienertova pila, kde se zpracovávalo rezonanční dříví na desky smyčcových a klávesových nástrojů, žebrování pro stavbu křídel a pianin a jejich klávesnic. Bez takového dřeva se neobejdou ani housle, violy, violoncella, kontrabasy a kytary značky Strunal, ani cimbály či klavíry značky Petrof. Rezonanční desky pro housle a klavíry se z Modravy vyvážely do celého světa, vy si v návštěvnickém centru na vlastní uši poslechnete, jak zní hudební nástroj s rezonanční a nerezonanční ozvučnou deskou a proč má zdejší dřevo jedinečné vlastnosti.
 

K jako kolonáda

Kolonády jsou ozdobou většiny našich lázeňských měst a platí to i pro Tržní kolonáduKarlových Varech. Bohatě vyřezávaná dřevěná kolonáda vypadá jako vyrobená z bílých krajek a vznikla v letech 1882 až 1883 podle projektu slavných vídeňských architektů Fellnera a Helmera. Dřevo sice je skvělý materiál, ale přece jen nevydrží všechno, dnešní stavba tak je věrnou kopií původní kolonády.
 

L jako loutky a loutkářství, tradice zapsaná v UNESCO

Ze dřeva se často vyrábějí také loutky – a české loutkářství má letitou tradici. Od roku 2016 je zapsané na Seznamu nehmotného dědictví UNESCO, v naší zemi působí stovky profesionálních i amatérských loutkových divadel a skupin. S loutkami se setkáte na celé řadě akcí, loutková divadla se často starají o program pro děti na akcích s jiným laděním. Navštívit můžete i několik loutkářských muzeí, například Muzeum loutkářských kulturChrudimi, Muzeum české loutky a cirkusuPrachaticích anebo Muzeum loutekPlzni.
 

M jako mosty

Bez dřeva se neobejdou ani stavitelé krytých dřevěných mostů. Většinou už mají na kontě několik stovek let a dnešních časů se dočkaly jen díky příkladné péči těch, kterým nejsou lhostejné jejich osudy. Prohlédněte si třeba dřevěný most v Pernštejně, rechle u Lenory anebo Radošovský dřevěný most přes Ohři. Ten má dokonale zmapovaný původ: povolení k jeho stavbě dal 16. dubna 1364 městu Ostrov sám císař Karel IV.
 

O jako oltáře

Chloubou města Louny je kostel sv. Mikuláše, jedno z vrcholných děl české pozdní gotiky, který postavil královský stavitel Benedikt Rejt. Fascinujícím uměleckým dílem je vyřezávaný dřevěný oltář, dílo, na němž tehdejší královský truhlář a řezbář Marek Noenmacher a jeho kolegové Jeroným Kohl a František Preiss pracovali plné tři až čtyři roky, a to v letech 1701 až 1704. Oltář má ještě jednu zvláštnost: není malovaný, a tak má dřevo původní, medově zlatou barvu. Nebyl to ale záměr, spíš nutnost: pozdější domalování oltáře, takzvaný štafírunk, narazilo na finanční možnosti lounských měšťanů.

Uměleckým klenotem je také Světelský oltářkostele sv. Barbory v Adamově. Přes sedm metrů vysoký oltář vyřezávaný z lipového dřeva pochází z dolnorakouského Zwettlu, byl vyroben v letech 1516 až 1525 a je na něm několik desítek postav.
 

P jako papírna

Jak se ze dřeva vyrábí papír uvidíte na vlastní oči v ruční papírně ve Velkých Losinách. Původní žerotínská manufaktura na výrobu papíru pracuje nepřetržitě od konce 16. století až do dnešních dnů a je jedním z posledních evropských svědků starého papírnického řemesla.
 

R jako rozhledna

V Čechách, na Moravě a ve Slezsku můžete navštívit desítky dřevěných rozhleden. Zajímavý příběh nabízí rozhledna Bára u Chrudimi, rozhledna Čubův kopec na Valašsku má tvar jehlanu a její střechy pokrývají dřevěné šindele. Rozhledna na Pekelném kopci nedaleko Třebíče má zajímavé dřevěné točité schodiště, a na rozhlednu Boubín, která stojí v chráněném Boubínském pralese na Šumavě, se materiál musel šetrně dopravovat pomocí koní, lanovky nebo ručně. Dřevěným i architektonickým skvostem je rozhledna na Kelčském Javorníku: její plášť tvoří obloukovitě prohnuté modřínové lamely, připomínající místní tradiční výrobu ohýbaného nábytku.
 

Ř jako řemesla

Řada řemesel pracujících se dřevem se do našeho přehledu nevešla. Navštivte proto Muzeum řemesel v Letohradě, největší muzeum řemesel svého druhu v České republice, a projděte se desítkami expozic řemesel a živností z let 1840 až 1930. Vedle dílny truhlářů a řezbářů se seznámíte i s koláři, šindeláři a mnoha dalšími profesemi.
 

S jako skanzeny

Oblíbeným cílem pro děti i dospělé jsou skanzeny. Jde o živá muzea lidové architektury, kde si prohlédnete život našich předků zblízka, často s ukázkami běžných prací v domácnosti i na poli, fungování předváděných exponátů či dílny venkovských řemeslníků. Pro nejmenší návštěvníky jsou připraveny zajímavé programy, pro mlsné výletníky pak ochutnávky dobových specialit. Vyberte si některý ze skanzenů u nás na Kudy z nudy!
 

S jako strop

Až budete procházet tanečním sálem na hradě Švihov, podívejte se na dřevěný renesanční strop. Pochází ze sedmdesátých let 16. století a původně zdobil jeden ze sálů zámku Dobrovice nedaleko Mladé Boleslavi. Při přestavbě zámku na cukrovar strop snesli a uložili v sýpce, kde je nyní Muzeum cukrovarnictví, lihovarnictví, řepařství a města Dobrovice. Na Švihov byl strop převezen až po osmdesáti letech.
 

V jako včelín

Krušlově na Strakonicku si prohlédnete ojedinělé dílo: vyřezávaný a malovaný Machův včelín. Včelař a řezbář Josef Mach zasvětil svůj život nejenom živým včelám, ale svou lásku k nim promítl i do řezbářského řemesla. Včelín obsahuje 65 výtvarně zpracovaných úlů. Některé ztvárňují lidovou architekturu, další osobnosti včelařství, místa z okolí i památky naší vlasti.
 

Z jako zámky

Jednou z největších kuriozit zámku Lednice je vřetenovité schodiště z dubového dřeva v rohu zámecké knihovny. Vzniklo v roce 1851, bylo vyrobeno z jediného stromu a zdobí ho jemné řezby s rostlinnými a zvířecími motivy. Vyrobila ho vídeňská stolařská firma Karla Leistera zřejmě podle návrhu knížecího stavebního ředitele a autora neogotického projektu zámku Georga Wingelmüllera. Krásné řezbářské práce můžete obdivovat také na dalších hradech a zámcích, pověstná je zejména okázalá výzdoba interiérů na Sychrově a na Hrádku u Nechanic.
 
Tradice: od světového dědictví UNESCO po moderní řemesla

Tradice: od světového dědictví UNESCO po moderní řemesla

Při prozkoumávání seznamů světového dědictví UNESCO procestujete celý svět a objevíte nejenom stovky krásných míst, ale také spousty úžasných kulturních tradic. Ty naše z Kudy z nudy dobře znáte, od slováckého verbuňku zapsaného v roce 2005 až po vorařství z roku 2022 a čské sklo z roku 2023. Některé světové tradice, řemesla a jídla vás ale určitě překvapí.

Tradice: české zvonařství, slavné zvony, zvoníci a zvonaři i muzeum zvonařství ve Vrchotových Janovicích

Tradice: české zvonařství, slavné zvony, zvoníci a zvonaři i muzeum zvonařství ve Vrchotových Janovicích

Zvony jsou poslové zpráv, hudební nástroje i umělecké kousky, které provázejí člověka od narození až do smrti. A to doslova: vzpomeňte si na známý výraz, že „někomu zvoní hrana“, tedy umíráček. S Kudy z nudy tentokrát prozkoumáme tradice českého zvonařství – a zvonkohry i slavné zvony nám k tomu budou znít z každého řádku.

Tradice: české pivo jako fenomén a symbol národní hrdosti míří do UNESCO

Tradice: české pivo jako fenomén a symbol národní hrdosti míří do UNESCO

České pivo patří mezi naše národní poklady. I když město Žatec a okolní chmelařská krajina byly v září 2023 zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO, samotná pivní kultura na seznamu UNESCO zatím není. Český svaz pivovarů a sladoven se to rozhodl změnit a podnikl první kroky na dlouhé cestě. Jejím výsledkem by měl být zápis české pivní kultury na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Nebude to ale hned, úspěch se dá čekat až za několik let.

Tradice: košíkářství, prastaré řemeslo se zlatým i pleteným dnem

Tradice: košíkářství, prastaré řemeslo se zlatým i pleteným dnem

Znáte rčení, že řemeslo má zlaté dno? Tradiční košíkářství ho má většinou pletené z proutí. Anebo ze slámy, rákosu, bambusu či lián: to záleží na tom, do kterého světadílu se podíváte. Jisté je, že košíkářství patří mezi nejstarší řemesla na světě, výrobní postupy se během tisíciletí příliš nezměnily a daří se mu i v dnešní době.

Tradice: řeznictví a uzenářství, řeznická muzea a slavnosti masa

Tradice: řeznictví a uzenářství, řeznická muzea a slavnosti masa

Salámy, párky, bůčkový závin, cibulový nebo šunkový aspik, debrecínská a cikánská pečeně, játrový sýr, paštiky, klobásy, uzené maso... sbíhají se vám sliny? Aby ne, maso a uzenářské výrobky máme rádi ve všech podobách a chutích. Vypravte se s námi na portálu Kudy z nudy za tradicemi řeznického a uzenářského řemesla!

Tradice: gobelíny, textilní technika stará tisíce let

Tradice: gobelíny, textilní technika stará tisíce let

Obdivujete staré gobelíny a tapiserie, lovecké scény, dámy s jednorožci a další romantické výjevy v hradních a zámeckých komnatách? Pak vám udělá radost zjištění, že prastará textilní technika žije i v dnešní době a docela se jí daří. Kde uvidíte výrobu moderních kousků na vlastní oči, které interiéry zdobí a kde najdete ty největší? A jak se liší moderní a historické textilie?

Tradice: péče o úrodu a její sklizeň aneb pranostiky, pověry a rituály našich předků

Tradice: péče o úrodu a její sklizeň aneb pranostiky, pověry a rituály našich předků

Považujete pověry a pranostiky týkající se sklizní jen za úsměvné veršovánky? Pro naše předky to byly zásadní informace, které se vyplatilo dodržovat – ostatně řada obyčejů a rituálů souvisela se zemědělstvím a ochranou úrody, a na úspěšné sklizni závisely životy lidí i jejich hospodářských zvířat. Tedy něco, co nebylo radno podceňovat.

Tradice: krajky aneb od ručních skvostů po průmyslovou výrobu

Tradice: krajky aneb od ručních skvostů po průmyslovou výrobu

Málokterá tradice má tak dlouhý a pestrý život jako krajky a krajkářství. Mají za sebou historii dlouhou několik tisíc let i svá muzea a přehlídky, vyrábí je řada firem a paličkování se udrželo i jako oblíbená ruční práce. Krajky jsou zkrátka všude kolem nás, stačí se jen pozorně rozhlédnout.

Tradice: přehlídka starých, zaniklých a zanikajících řemesel

Tradice: přehlídka starých, zaniklých a zanikajících řemesel

IT specialista, manažer, vývojář aplikací, profesionální hráč PC her, youtuber, influencer – to jsou profese, které přineslo třetí tisíciletí. Spousta jiných oborů ale zanikla. Pojďme si zmapovat svět starých řemesel, s nimiž se v lepším případě seznámíte v muzeu… a v horším nikde. Zkrátka už neexistují.

Tradice: varhany a staré umění mistrů varhanářů

Tradice: varhany a staré umění mistrů varhanářů

Proč se o varhanách mluví jako o královském nástroji? Je to vůbec nejsložitější hudební nástroj. Varhany dokážou sestavit skuteční mistři, jen ti nejlepší z nejlepších, a navíc nikde na světě neexistují dvoje stejné. Stavbou, vzhledem, velikostí i zvukem se zkrátka každé varhany liší. Navíc Česká republika patří k varhanářským velmocem světa.

Tradice: ať žije blaudruck, kékfestés, modrotlač aneb modrotisk!

Tradice: ať žije blaudruck, kékfestés, modrotlač aneb modrotisk!

Starodávná textilní tiskařská technika je na Reprezentativním seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO zapsaná od roku 2018. Nominaci společně podali řemeslníci z Česka, Rakouska, Německa, Maďarska a Slovenska. Každý kousek modrotisku v sobě nese poselství o řemeslné dovednosti staré stovky let, o národních tradicích i hrdosti na dlouhotrvající rodinné tradice.

Tradiční ruční výroba skla – nehmotné kulturní dědictví UNESCO

Tradiční ruční výroba skla – nehmotné kulturní dědictví UNESCO

Mikuláš a 6. prosinec 2023 si budeme navždy pamatovat jako den, kdy byla na reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO zapsána ruční výroba skla. České sklo tak potvrdilo svou světovou úroveň a pověst. Na portálu Kudy z nudy vám doporučíme pár míst, kde poznáte sklo jako jedinečnou hmotu s fascinujícím příběhem.