ÚvodAktualityČesko ve filmu: nejlepší filmy Rudolfa Hrušínského
Kultura

Česko ve filmu: nejlepší filmy Rudolfa Hrušínského

Poslechněte si audio verzi článku
Rudolf Hrušínský (1920–1994) patří k nejoblíbenějším českým hercům. Ztvárnil 120 divadelních a přes 200 filmových a televizních postav, často natáčel několik filmů najednou a jeho kolegové si ho stále připomínají. Vzpomínáme na něj i na Kudy z nudy: pojďte se podívat do míst, kde Rudolf Hrušínský natočil své nejlepší filmy.
A že jich bylo: Rudolf Hrušínský byl filmovým Švejkem, nenažraným Pandrholou v pohádce Dařbuján a Pandrhola podle Jana Drdy, strýcem Proškem v Kachyňových filmech Zlatí úhoři a Smrt krásných srnců podle povídek Oty Pavla, Karlem Kopfrfinglem ve filmu Spalovač mrtvol režiséra Juraje Herze, ředitelem v Obecné škole Jana Svěráka anebo doktorem Meluzinem v Dýmu bramborové natě Františka Vláčila. Spousty skvělých rolí měl ve filmech Jiřího Menzela, například kochajícího se doktora Skružného ve filmu Vesničko má středisková (1985). V sérii V karavanu po Česku Rudolfovi Hrušínskému vysekl poklonu herecký kolega Aleš Háma, když prohlásil: „Alpy, ty tě ohromí, ale Čechy, ty tě dojmou, Karle.“ Podobnou větu totiž říká i pan doktor Skružný cestou v autě: „Alpy tě ohromí, Karle, ale tohle, to tě dojme.
 

Rozmarné léto (1967)

Spisovatel Vladislav Vančura považoval za své nejlepší dílo útlou knížku rozprav tří přátel, v nichž se zabývali smyslem existence, krásou a věrností žen a nepostižitelností rozmarů letního počasí. Mnohem víc lidí si ale místo knížky vybaví spíš její filmové zpracování, kterého se ujal režisér Jiří Menzel v roce 1967. O úspěchu Rozmarného léta vypovídá nejen cena z Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech, ale i trvalý zájem diváků. Děj filmu se odehrává na řece Orši ve městě Krokovy Vary během tří deštivých červnových dnů. Líčí majitele a plavčíka říčních lázní pana Důru (Rudolf Hrušínský), který tráví volné chvilky v debatách s přáteli, moralistou abbém Rochem (František Řehák) a majorem ve výslužbě Hugem (Vlastimil Brodský). Major se věnuje lovu ryb, kanovník četbě knih a Důra pokukování po mladých návštěvnicích jeho lázní. Počasí je nestálé, většinou poprchává, a tak plovárna má nouzi o zákazníky. Film neproslavila jen památná Hrušínského věta „Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným…“, ale také naučná stezka Křížem krážem po Veselí. Provede vás kolem památek a přírodních zajímavostí Veselí nad Lužnicí včetně místa, kde na Lužnici alias Orši stály filmové říční lázně.


 

Spalovač mrtvol (1968)

Mezi filmy, které výrazně vybočovaly z tehdejší produkce a současně se řadí mezi nejznámější filmy československé nové vlny 60. let, patří vedle snímků Ucho (1970) Karla Kachyni, Sedmikrásky (1966) Věry Chytilové a Hoří, má panenko (1967) a Lásky jedné plavovlásky (1965) Miloše Formana také film Spalovač mrtvol. Režisér Juraj Herz ho natočil podle literární předlohy Ladislava Fukse, který se navíc podílel na scénáři. O hlavní postavě Karlu Kopfrkinglovi ale měli rozdílné představy: spisovatel si v ní představoval Josefa Somra, Juraj Herz ale vybral Rudolfa Hrušínského. Ten napoprvé roli odmítl, prý kvůli délce: běžný film v té době měl asi 400 stran scénáře, Spalovač mrtvol jich ovšem měl 1200. Režisér ho sice nakonec přemluvil, ovšem mělo to své slabé stránky: Hrušínský prý text moc neuměl, takže po scéně trousil malé papírky a dával si je na místa, kde měl text odříkávat.



Jeden z nejznámějších českých hororů se natáčel v pardubickém krematoriu, síň s rakvemi byla natočena ve Strašnicích, urnová místnost pak v ateliérech. Ve filmu se objevují také orchestrion a střelnice, které byly ve stejném roce použity v úvodních titulcích seriálu Hříšní lidé města pražského. A postřehy z natáčení? Zatímco Juraj Herz si pochvaloval, že všechno šlapalo jako po másle, herci všechno uměli a „…každý den ve tři hodiny jsme byli hotoví, protože nikdo nechtěl v těch krematoriích, kde jsme točili, být,“, manželka Rudolfa Hrušínského paní Eva prý na předváděčce film lakonicky komentovala slovy: „Pánbůh vás všecky potrestá.
 

Český Maigret aneb major Kalaš (1963–1979)

Pro milovníky detektivek se mezi klasiky řadí série, kde vystupuje „český Maigret“ – podobně jako samotný Rudolf Hrušínský málomluvný a prakticky založený major Kalaš se svým parťákem nadporučíkem Vargou v podání Radoslava Brzobohatého. Režisér Petr Schulhoff natočil sérii detektivek Strach (1963), Po stopách krve (1966), Vrah skrývá tvář (1969) a Diagnóza smrti (1979). Pátý film s oblíbeným detektivem Na kolejích čeká vrah (1970) natočil Josef Mach. Místo Hrušínského, který tehdy měl zákaz točit, si ale majora Kalaše zahrál Jiří Sovák.
 

Hrušínský & Menzel

S Jiřím Menzelem se Rudolf Hrušínský poprvé setkal ve filmu Rozmarné léto, ale jejich spolupráce trvala dál. Podle němého filmu Dostaveníčko ve mlýnici vznikl v roce 1978 film Báječní muži s klikou, který vypráví o počátcích české kinematografie. Hlavní historické postavy si zahráli Rudolf Hrušínský (Viktor Ponrepo) a Jiří Menzel (Jan Kříženecký), aby se ovšem nemuseli držet historických faktů a mohli popustit uzdu fantazii, změnili si jména: z Ponrepa se stal pan Pasparte, z Kříženeckého Kolenatý a ze Švába-Malostranského kabaretiér Šlapeto.

Hrušínský si zahrál i v Menzelových adaptacích textů Bohumila Hrabala. V Postřižinách, natáčených v areálu dalešického pivovaru, hraje doktora Gruntoráda, nezapomenutelná je i jeho role ve Slavnostech sněženek, natáčených v chatové oblasti Kersko. S Blaženou Holišovou si Hrušínský zahrál manželský pár ještě dvakrát, a to ve filmech Rozpuštěný a vypuštěný (1984) Ladislava Smoljaka a Jak básníkům chutná život (1987) Dušana Kleina.



Plný skvělých hlášek je i další společný film, kde Menzel spolupracoval se scénáristou Zdeňkem Svěrákem, a to snímek Vesničko má středisková. Dlouhé hledání vhodné vesnice, na níž se ještě příliš nepodepsal socialismus, nakonec skončilo v Křečovicích, rodišti skladatele a houslisty Josefa Suka. Snímek byl nominovaný na Oscara za cizojazyčný film.

Nad knížkou Vladislava Vančury spolupráce Hrušínský & Menzel začala, Vančurovou další knížkou Konec starých časů jejich společná filmografie končí. Příběh odehrávající se v roce 1918 na jihočeském zámku Kratochvíle psal Vančura původně jako filmový scénář. Když z plánů sešlo, přepracoval jej a vydal v roce 1934 coby román. Nakonec bylo dílo přece jen zfilmováno, i když až v roce 1989 a na zámku Krásný Dvůr.
 

Další filmy Rudolfa Hrušínského

Tři skvělé filmy natočil Rudolf Hrušínský s režisérem Oldřichem Lipským: zahrál si v pohádce Tři veteráni a ve sci-fi komediích Tajemství hradu v Karpatech a Adéla ještě nevečeřela.

Poslední rolí Rudolfa Hrušínského byla postava prezidenta Emila Háchy. Do dramatického příběhu Noc rozhodnutí ho v roce 1993 obsadil režisér Pavel Háša a Hrušínského kvůli špatnému zdravotnímu stavu a vyčerpání vozili na natáčení přímo z nemocnice. Všichni věděli, že jsou to poslední chvíle jeho života.
Rudolf Hrušínský – jeden z nejoblíbenějších českých herců

Rudolf Hrušínský – jeden z nejoblíbenějších českých herců

Rozmarné léto, Postřižiny, Slavnosti sněženek, Vesničko má středisková, Báječní muži s klikou, Tři veteráni, Adéla ještě nevečeřela anebo Spalovač mrtvol: to je jen malý výběr z nejznámějších filmů Rudolfa Hrušínského (17. října 1920, Nová Včelnice – 13. dubna 1994, Praha). Jeden z nejoblíbenějších českých herců ztvárnil 120 divadelních a přes 200 filmových a televizních postav.

Česko ve filmu: Kosmonaut z Čech, Návštěvníci a další sci-fi české filmy a seriály

Česko ve filmu: Kosmonaut z Čech, Návštěvníci a další sci-fi české filmy a seriály

S Kudy z nudy se můžete vypravit na výlet do pravěku, do vesmíru, na dno moře anebo do daleké budoucnosti. Jak? Díky nejlepším filmům a seriálům ze žánru science fiction aneb sci-fi. Ačkoli mnohdy jde o filmy staré několik desítek let, rádi se na ně s jistou nostalgií díváme zas a znova. Pojďte si připomenout legendární amarouny, Ikarii, masožravou Adélu nebo vesmírnou loď Jan Hus!

Naučná stezka Olšanské hřbitovy Památky

Naučná stezka Olšanské hřbitovy

Naučná stezka seznamuje s Olšanskými hřbitovy, největším současným pražským pohřebištěm na místě bývalé osady Olšany, dnes mezi čtvrtěmi Žižkov a Vinohrady.

Tradice: slavná jídla z českých filmů, filmové restaurace a hospody

Tradice: slavná jídla z českých filmů, filmové restaurace a hospody

Rádi cestujete po stopách českých filmů? Tentokrát se podíváme na filmové legendy jinak, a to od prostřených stolů. Nabídneme vám několik nezapomenutelných filmových dobrot: vypravte se s námi například do Kerska na Slavnosti sněženek a na kančí se šípkovou a se zelím, na knedlíky a noky (z filmu Pelíšky jistě víte, jaký je mezi nimi rozdíl) do restaurace Nok Nok anebo na tradiční české pivo.

Pohádková a filmová putování po Plzeňsku a Českém lese

Pohádková a filmová putování po Plzeňsku a Českém lese

Která místa v Plzeňském znáte z českých filmů, seriálů a pohádek? Natáčely se tu válečné filmy jako Vůně vanilky, Lebensborn či Ves v pohraničí, oblíbené detektivní seriály Policie Modrava i seriály Hříšní lidé města pražského či Dobrodružství kriminalistiky. Zámek Zelená Hora u Nepomuku je dějištěm komedie Černí baroni, ve spoustě pohádek také poznáte známý hrad Rabí.

Pohádková a filmová putování Jizerskými horami a Českolipskem

Pohádková a filmová putování Jizerskými horami a Českolipskem

Vypravte se do Libereckého kraje třeba za Pyšnou princeznou na Panskou skálu anebo do filmového pekla z pohádky S čerty nejsou žerty v jeskyních Pusté kostely v údolí Svitávky u Nového Boru. Připomeneme vám také železniční filmový hit jménem Kalamita a se středověkým muzikálem Dva na koni, jeden na oslu a válečným dramatem Krev zmizelého se podíváme do Jizerských hor.

Pohádková a filmová putování Českým rájem

Pohádková a filmová putování Českým rájem

Český ráj je doslova rájem i pro natáčecí štáby. Celá oblast patří vůbec k nejfrekventovanějším filmovým destinacím v Čechách. Velmi oblíbenou lokací filmařů je malebná víska Vesec u Sobotky, Hruboskalské skalní město a řada hradů a zámků, jako je například Sychrov, Valečov, Kost i Trosky. Vydejte se za hrdiny svých oblíbených filmů do kraje skal a roubenek.

Česko ve filmu: nejhezčí vánoční pohádky

Česko ve filmu: nejhezčí vánoční pohádky

Pravé české Vánoce jsou plné pohádek. Zabaví děti při čekání na Ježíška, doplňují pohodu a laskavost slavnostního večera, čile se o nich debatuje při rodinných vánočních sešlostech na Boží hod i na Štěpána a scénky i hlášky z těch nejlepších umíme po mnoha společných letech zpaměti. Které ale jsou ty nejlepší a nejoblíbenější, na které se těšíme každé Vánoce?

S osobností na procházku: na Křivoklátsko a podél Berounky s Otou Pavlem

S osobností na procházku: na Křivoklátsko a podél Berounky s Otou Pavlem

Dukla mezi mrakodrapy, Plná bedna šampaňského, Smrt krásných srnců anebo Jak jsem potkal ryby: to jsou nejznámější knížky spisovatele a novináře Oty Pavla (1930–1973). Povídky z Křivoklátska, kraje jeho dětství, se líbily tolika čtenářům, že se o údolí Berounky v okolí Luhu u Branova dodnes mluví jako o kraji Oty Pavla. Pojďte se s ním seznámit!

S osobností na procházku: po Praze s hercem Milošem Kopeckým

S osobností na procházku: po Praze s hercem Milošem Kopeckým

Jeden z nejoblíbenějších divadelních a filmových herců, báječný představitel padouchů i charismatický doktor Štrosmajer z televizního seriálu Nemocnice na kraji města: to je Miloš Kopecký (22. srpna 1922, Praha – 16. února 1996, Praha). Znáte jeho nejpopulárnější filmy a nezapomenutelné hlášky?

Křečovice aneb Vesničko má, středisková

Křečovice aneb Vesničko má, středisková

Nominaci na Oscara za nejlepší cizojazyčný film má na kontě komedie Vesničko má středisková. Víte však, kde Jiří Menzel další ze svých populárních mistrovských děl natáčel? Náš výlet vás zavede do Středního Povltaví, do střediskové vísky Křečovice. Trasu můžete zdolat pěšky nebo na kole.

Seznamte se: sladké i slané české pochoutky

Seznamte se: sladké i slané české pochoutky

Na Kudy z nudy milujeme dobré jídlo a skvělé příběhy. Naší pozornosti proto nemohly uniknout některé poklady české kuchyně – uvařili jsme pro vás třeba svíčkovou, napekli koláče a lázeňské oplatky, připravili pražkou šunku, obložené chlebíčky, sýry a taliány. Tabule je bohatě prostřená, a teď nás čekají gastronomické hody. Dobrou chuť!

Divadlo Viola Kultura

Divadlo Viola

Poetické divadlo s umělecky vytříbenou dramaturgií nabízí divákům scénická čtení, komorní dramata i rozverné kabarety. Viola nikdy neměla stálý herecký soubor, ale vždy zde vystupovaly velké herecké hvězdy.

Ladislav Fuks – jeden z nejpodivínštějších a nejúspěšnějších českých spisovatelů

Ladislav Fuks – jeden z nejpodivínštějších a nejúspěšnějších českých spisovatelů

Spalovač mrtvol je jedním z nejznámějších filmových děl režiséra Juraje Herze. Originální ryze český horor v hlavní roli s Rudolfem Hrušínským a Vlastou Chramostovou natočil podle novely spisovatele Ladislava Fukse (24. září 1923, Praha – 19. srpna 1994, Praha). Mezi další slavná Fuksova díla patří romány Pan Theodor Mundstock, Myši Natálie Mooshabrové či poslední román Vévodkyně a kuchařka.

Česko ve filmu: filmové komedie se správnou letní atmosférou

Česko ve filmu: filmové komedie se správnou letní atmosférou

Hledáte nápad, jak si zpříjemnit dlouhé letní podvečery? Hezkou tečkou může být návštěva letního kina anebo vlastní malé promítání, třeba na terase nebo pod pergolou. Na Kudy z nudy vám poradíme s výběrem filmů, které mají letní prázdninové ladění a možná v nich najdete i inspiraci pro cestování.

Za historií i filmovými místy do obce Křečovice – výlet za místy z filmu Vesničko má středisková Životní styl

Za historií i filmovými místy do obce Křečovice – výlet za místy z filmu Vesničko má středisková

Zasněný doktor Skružný, žárlivec Turek, svérázný řidič náklaďáku Pávek i mentálně zaostalý Otík, který mu nechtěně připravoval jednu horkou chvilku za druhou, žili v Křečovicích na Sedlčansku. Poznáte zde jejich chalupy, kostel i hospodu.

Talián – pivní pochoutka s českým původem

Talián – pivní pochoutka s českým původem

Když se řekne talián, může jít o hovorové označení Itala. Když ovšem tohle slovo padne v souvislosti s Prahou, patrně se jedná o masovou specialitu, která přišla na svět v 19. století ve staroměstském řeznictví pana Emanuela Uggého – a to byl, jak jméno napovídá, skutečný Talián.

Filmový festival láká do Sokolova – letos na téma svatba

Filmový festival láká do Sokolova – letos na téma svatba

Film Sokolov se letos opět navrací do prostor Městského domu kultury Sokolov na náměstí Budovatelů blízko historického centra města. Každý rok festival zastřešuje jedno ústřední téma, v letošním roce jím bude Svatba. Rozmanitý program nabídne od 12. do 14. 10. 2018 celovečerní, krátké i dokumentární snímky z celého světa, zajímavý seminář i výlet do okolí Sokolova. Dveře MDK i festivalu jsou otevřeny každému, vstup na všechny součásti programu je zdarma.