ÚvodAktualityTajemství, zajímavosti a poklady katedrály sv. Víta na Pražském hradě
Památky

Tajemství, zajímavosti a poklady katedrály sv. Víta na Pražském hradě

Poslechněte si audio verzi článku
Symbol českého státu, korunovační chrám nebo hrobka přemyslovských knížat: tím vším je katedrála sv. Víta na Pražském hradě. Přestože základní kámen ke stavbě gotické katedrály položil král Jan Lucemburský už 21. listopadu 1344, teprve 28. září 1929 se lidem představila tak, jak ji známe dnes. Skutečně ji ale známe?
Katedrála sv. VítaDominantou Pražského hradu je katedrála sv. Víta: impozantní gotický chrám, postavený na místě někdejší románské rotundy a baziliky na třetím hradním nádvoří. Na první pohled se nezdá, že byl dokončen až ve 20. století, ale je to tak: jeho posledním stavitelem byl v roce 1929 architekt Kamil Hilbert. V témže roce 28. září při výročí tisíciletého výročí zavraždění svatého Václava byla za účasti prezidenta T. G. Masaryka katedrála slavnostně otevřena. Na její výzdobě se podílela řada známých umělců 20. století, od Alfonse Muchy přes Karla Svolinského, Vojtěcha Suchardu a Maxe Švabinského až po Františka Bílka. A perlička? Ruku k dílu přiložil i budoucí československý prezident Antonín Zápotocký, byť jako pouhý kameník.
 

Stará gotická a nová novogotická

katedrála sv. Víta PrahaNa první pohled není příliš zřejmé, kde končí novogotická dostavba a začíná starší, originální gotická část. Nejlepším orientačním místem je příčná loď; u ní končí novější hlavní loď a začíná ta starší, historická část s věncem kaplí kolem gotického kněžiště. Nejmladší je západní část lodi se dvěma osmdesátimetrovými věžemi a průčelím s rozetou; ta vznikla až kolem roku 1925, zobrazuje biblické téma stvoření světa a s průměrem 10,4 m je největším oknem svého druhu v Praze.
 

Srdce katedrály a Korunní komora

katedrála sv. václavaDuší i srdcem katedrály je kaple sv. Václava, postavená nad jeho hrobem. Byla vysvěcena už v roce 1367 a během následujících let vyzdobena; dnes připomíná překrásnou gotickou relikviářovou skříň. Ve dveřích v severním portálu spatříte bronzový kruh, jehož se údajně zachytil sv. Václav těsně před svou smrtí. Strop zaklenula klenba s hvězdicovým vzorem, stěny zdobí podobně jako v kapli sv. Kříže na Karlštejně polodrahokamy v pozlacené omítce.

české korunovační klenotyDveře v jihozápadním rohu svatováclavské kaple vedou do korunní komory, v níž jsou uloženy české korunovační klenoty. Dveře mají sedm různých zámků a ke každému patří jeden klíč. Aby se daly otevřít, musí se sejít všichni majitelé klíčů: prezident republiky, předseda vlády, pražský arcibiskup, předseda Poslanecké sněmovny, předseda Senátu, probošt svatovítské kapituly a pražský primátor. O královské koruně se říká, že pokud si ji nasadí na hlavu někdo, kdo není z královského rodu, do roka zemře. Legendu jako by potvrdila smrt říšského protektora Reinharda Heydricha: korunovační klenoty si prohlížel 19. listopadu 1941, následkům atentátu podlehl 4. června 1942. Důkaz, že si korunu skutečně nasadil, sice neexistuje, ale k potvrzení dávné pověry bohatě stačí fotografie, na níž si klenoty prohlíží.
 

Stříbrný poklad

katedrála sv. Víta PrahaVe starší části katedrály si mimo jiné prohlédnete dvě rozměrné barokní dřevořezby, znázorňující pustošení chrámu roku 1619 a útěk Zimního krále roku 1620. V chóru před hlavním oltářem stojí bílé mramorové královské mauzoleum z konce 16. století, kde jsou uloženy tělesné ostatky Ferdinanda I., Anny Jagellonské a Maxmiliána II. Najdete tu rovněž impozantní náhrobek sv. Jana Nepomuckého, zhotovený z mramoru a čistého stříbra, jehož návrh vypracoval dvorní stavitel Johann Bernhard Fischer z Erlachu.

Kromě svatého Jana Nepomuckého a svatého Václava jsou v katedrále uloženy také ostatky sv. Vojtěcha. V dubnu 1997 k tisíciletému výročí světcovy smrti se zasvěcení katedrály rozšířilo o další svaté, oficiálně se od té doby nazývá katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha. Těm byla zasvěcena již původní románská bazilika v roce 1074.
 

Zlatá brána

katedrála HradPůvodní hlavní vstup do katedrály vedl přes jižní předsíň vedle nejvyšší věže; dnes se Zlatá brána používá jen při zvláštních příležitostech. Název získala podle mozaiky Posledního soudu, kterou vytvořili kolem roku 1370 snad benátští mistři. Potřebovali k tomu téměř milion skleněných kostiček a kamínků ve více než třiceti barevných odstínech. Obdiv si zaslouží i jemné žebroví gotických kleneb ve vstupním prostoru a konečně hlavní věž, tyčící se přímo nad ním. Stavět ji začal Petr Parléř, ale do původně zamýšlené výšky 96,5 m vyšplhala až v 16. století díky renesanční helmici. Dnešní podobu získala v 18. století. Když zdoláte 287 schodů, dostanete se na ochoz ve výšce 56 metrů a budete odměněni nádherným výhledem.
 

Svatovítské zvony

zvon václavNa jižní věži katedrály je zavěšeno sedm zvonů, a to včetně Zikmunda, vůbec největšího zvonu v Česku. Váží asi 15 tun, má průměr 2,56 m a roku 1549 jej vyrobil Tomáš Jaroš. K jeho rozhoupání je třeba šesti zvoníků: čtyři rozhoupávají zvon, dva obsluhují srdce. Když mu při vyzvánění k svátku sv. Víta 15. června 2002 puklo srdce, leckdo si vzpomněl na dávnou pověst, že je to zlé znamení a věští blížící se pohromu. Předtucha se naplnila o dva měsíce později, kdy naši zemi postihly katastrofální povodně. Kromě Zikmunda visí v katedrále zvony Václav z roku 1542, Jan Křtitel z roku 1546, Josef z roku 1602 a tři nové zvony z dílny Dytrychových z Brodku u Přerova, odlité roku 2012, Dominik, Maria a nejmenší Ježíš.
 

Kdy se sem podíváte?

Areál Pražského hradu je otevřený denně od 6 do 22 hodin, návštěvnické objekty a katedrála pak od 9 do 17 hodin kromě neděle, kdy je v katedrále otevřeno od 12 do 17 hodin. Poslední vstup do katedrály je vždy v 16:40 hodin. Pro návštěvníky bez vstupenky je vymezen prostor pod západní kruchtou, prohlídky nejsou možné během církevních obřadů. Na velkou jižní věž katedrály můžete vystoupat denně od 10 do 18 hodin, poslední vstup je vždy v 17.30. Katedrála je zahrnuta v prohlídkových okruzích A a B (vstupné 450/300 Kč, kromě katedrály na okruhu A navštívíte Starý královský palác, expozici Příběh Pražského hradu, baziliku sv. Jiří, Zlatou uličku, Prašnou věž a Rožmberský palác.
Pražský hrad – nejkrásnější a největší hradní komplex Památky

Pražský hrad – nejkrásnější a největší hradní komplex

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Pražský hrad při úplňku – komentovaná vycházka

15. 12.
Pražský hrad při úplňku – komentovaná vycházka

Pojďme si společně vychutnat magickou atmosféru Pražského hradu při úplňku.

Hrobka v katedrále sv. Víta v Praze – největší pohřebiště českých panovníků

Hrobka v katedrále sv. Víta v Praze – největší pohřebiště českých panovníků

V katedrále sv. Víta v Praze je pohřbeno celkem 14 knížat a králů. Z Kaple sv. Kříže vedou schody do podzemních prostor chrámu, kde se nalézá královská hrobka se sarkofágy Karla IV., jeho dětí, čtyř manželek a dalších českých králů; Václava IV., Ladislava Pohrobka, Jiřího z Poděbrad a Rudolfa II.

František Bílek – sochař a největší osobnost českého secesního symbolismu

František Bílek – sochař a největší osobnost českého secesního symbolismu

Sochař, grafik, autor užitého umění, literát a mystik František Bílek (6. listopadu 1872, Chýnov – 16. října 1941, Chýnov) byl originálním symbolistou období secese. Pocházel z ortodoxní katolické rodiny a ve svých uměleckých dílech zobrazoval převážně náboženská témata, provázená mystickými texty.

Císařská konírna na Pražském hradě Památky

Císařská konírna na Pražském hradě

Císař Rudolf II. byl kromě jiných kuriózních zájmů také vášnivým milovníkem a sběratel koní. Pro svou vášeň nechal zbořit část hradních hradeb a na jejich místě vystavěl kolem roku 1583 nové nádherné stáje. V současnosti slouží konírna k výstavním účelům.

Rotunda Nalezení sv. Kříže – nejstarší pražská rotunda Památky

Rotunda Nalezení sv. Kříže – nejstarší pražská rotunda

V centru Starého Města se nachází nenápadná stavba – románská rotunda sv. Kříže, která byla postavena v údajném středu unikátního urbanistického kříže staré Prahy. Stavba byla vybudována dokonalou stavební technikou pravděpodobně v 11. století.

Svatovítský poklad na Pražském hradě Památky

Svatovítský poklad na Pražském hradě

V nové pokladnici katedrály sv. Víta i v depozitářích Metropolitní kapituly na Pražském hradě se nachází tzv. Svatovítský poklad. Jde o sbírku více než 400 předmětů vysoké historické a umělecké ceny. K nejvzácnějším patří půlmetrový zlatý relikviářový kříž, který se používal při korunovacích.

Zlatá ulička – jedno z nejrozmanitějších míst Pražského hradu Kultura

Zlatá ulička – jedno z nejrozmanitějších míst Pražského hradu

Dlouhá řada drobných domků je jedno z nejmalebnějších míst Prahy. Romantická pověst spojuje název uličky s alchymisty na dvoře Rudolfa II., kteří zde však ve skutečnosti nikdy nebydleli. Zdejší pitoreskní prostředí zaujalo řadu spisovatelů a výtvarných umělců, žil zde i spisovatel Franz Kafka.

Katedrála sv. Víta v Praze – absolutní vrchol gotické architektury Památky

Katedrála sv. Víta v Praze – absolutní vrchol gotické architektury

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

Věž chrámu sv. Víta – výhledy z věže na Prahu Památky

Věž chrámu sv. Víta – výhledy z věže na Prahu

Vydejte se za nevšedním výhledem na jižní věž chrámu sv. Víta na Pražském hradě, která je opět přístupná. Věž je nejvyšší věží chrámu a její výška dosahuje téměř 100 metrů. Připravte se však na náročný výstup, za výhledem budete muset překonat skoro 300 schodů.

Příběh Pražského hradu – stálá expozice ve Starém královském paláci Kultura

Příběh Pražského hradu – stálá expozice ve Starém královském paláci

Příběh hlavního hradního komplexu v ČR a lidí s ním spojených, tedy panovníků a prezidentů přes šlechtice a dvořany, proslulé umělce, stavitele, architekty či vědce až po řemeslníky a služebnictvo, vám představí expozice Příběh Pražského hradu ve Starém královském paláci na Pražském hradě.

Vojtěch Sucharda – známý sochař, řezbář a zakladatel Říše loutek

Vojtěch Sucharda – známý sochař, řezbář a zakladatel Říše loutek

Vojtěch Sucharda (16. ledna 1884 Nová Paka – 31. října 1968 Praha) byl český sochař, řezbář, restaurátor a loutkář, který navázal na lidové řezbářské tradice Podkrkonoší a sochařskou a řezbářskou dílnu svých předků. Spolupracoval na dostavbě katedrály sv. Víta na Pražském hradě, založil divadlo Říše loutek a jako restaurátor se podílel na opravách orloje na Staroměstské radnici v Praze.

Max Švabinský – zakladatel moderního výtvarného umění 20. století

Max Švabinský – zakladatel moderního výtvarného umění 20. století

Max Švabinský (17. září 1873, Kroměříž – 10. února 1962, Praha) patřil společně s Janem Preislerem, Antonínem Slavíčkem a Milošem Jiránkem ke generaci umělců, kteří stáli u zrodu moderního výtvarného umění 20. století. Byl zakládajícím členem Sdružení českých grafických umělců Hollar a členem výtvarného spolku Mánes, osmkrát byl zvolen rektorem Akademie umění v Praze.

Svatý Václav – hlavní patron české země

Svatý Václav – hlavní patron české země

Svatý Václav (907 – 28. září 935) byl českým knížetem a světcem, který je považován za hlavního patrona české země. Jeho otcem se stal kníže Vratislav a matkou Drahomíra, dědečkem byl první historicky doložený přemyslovský kníže Bořivoj I. a babička svatá Ludmila, která si vzala na starost Václavovu výchovu.

Znáte české svaté patrony?

Znáte české svaté patrony?

Víte, kolik máme českých svatých patronů? Všichni bychom nejspíš vyjmenovali sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Anežku Českou nebo sv. Ludmilu. Celkem je jich sedmnáct – znáte například sv. Radima nebo sv. Kosmu? Vydejte se spolu s námi po místech spojených historií i legendami s českými svatými patrony, známými i neznámými.

7 věcí, které nevíte o… korunovačních klenotech

7 věcí, které nevíte o… korunovačních klenotech

Kdyby existovalo české království, vídali bychom korunovační klenoty častěji. Jenže krále ani královnu nemáme, a tak Svatováclavská koruna, žezlo, jablko i korunovační plášť odpočívají téměř trvale tam, kde je nikdo nevidí: hluboko ve zdech svatovítské katedrály na Pražském hradě. Kdo to rozhodl a jak složité je české korunovační klenoty dostat na denní světlo? A jak to mají zařízeno v jiných zemích?

Benedikt Rejt – nejvýznamnější architekt a stavitel české pozdní gotiky

Benedikt Rejt – nejvýznamnější architekt a stavitel české pozdní gotiky

Stopy působení stavitele a architekta Benedikta Rejta (1454–1536) najdeme na řadě míst po celých Čechách. Pocházel z jižního Německa, stal se dvorním architektem krále Vladislava Jagellonského a dvacet let se zabýval přestavbou Pražského hradu, sídla českých panovníků.

Johann Bernhard Fischer z Erlachu – barokní architekt, který diktoval umělecký vkus habsburské říše

Johann Bernhard Fischer z Erlachu – barokní architekt, který diktoval umělecký vkus habsburské říše

Zámek Schönbrunn, kostel sv. Karla Boromejského známý jako Karlskirche anebo Rakouská národní knihovna ve Vídni: to je jen malá ukázka umění Johanna Bernharda Fischera z Erlachu (20. července 1656, Graz – 5. dubna 1723, Vídeň), rakouského architekta, sochaře a rytce. Stál u zrodu barokní architektury, která formovala vkus aristokracie přinejmenším na dalších sto let.

Bazilika a klášter sv. Jiří na Pražském hradě Památky

Bazilika a klášter sv. Jiří na Pražském hradě

Románská trojlodní bazilika sv. Jiří na Pražském hradě je nejstarší dochovanou sakrální stavbou v Praze. Její bílé věže z pečlivě opracovaných opukových kvádrů výrazně zasahují do siluety hradního komplexu. V hlavní lodi jsou umístěny náhrobky členů knížecího rodu Přemyslovců.

7 věcí, které nevíte… o Zlaté uličce na Pražském hradě

7 věcí, které nevíte… o Zlaté uličce na Pražském hradě

Praha je plná půvabných magických zákoutí. K těm nejhezčím patří Zlatá ulička na Pražském hradě. Malebná, pohádková a navštěvovaná turisty z celého světa, plná domečků pastelových barev s maličkými okny, nízkými střechami, spoustou komínů a zdmi z hrázděného zdiva. Pojďte jedno z nejkrásnějších míst staré Prahy poznat s Kudy z nudy.

Jak poznat Prahu za jeden den

Jak poznat Prahu za jeden den

Chcete navštívit Prahu, ale nemáte moc času? Kudy z nudy vám přináší několik skvělých nápadů, jak poznat ta nejhezčí místa během jediného dne. Samozřejmě můžete náš návod použít i jako tipy pro vícedenní dovolené a pobyt si prodloužit, třeba na dva dny nebo na prodloužený víkend.

10 tipů na zlaté brány, uličky, stezky a trasy aneb ve stínu a na výsluní

10 tipů na zlaté brány, uličky, stezky a trasy aneb ve stínu a na výsluní

Zlato je krásný, cenný a lesklý kov, obestřený spoustou legend a pověstí. Když je něco zlaté, je to pro nás vzácné, ceněné a působivé, od Zlaté Prahy až po Zlaté Hory. Vydejte se s Kudy z nudy do míst, která zvoní zlatem – třeba k Zlaté bráně, do Zlaté uličky i do Zlaté ulice, do kláštera Zlatá koruna, po zlatých stezkách anebo na rozhlednu Zlatý chlum!

Arnošt z Pardubic – první pražský arcibiskup, politik a diplomat

Arnošt z Pardubic – první pražský arcibiskup, politik a diplomat

První pražský arcibiskup, politik a diplomat Arnošt z Pardubic (25. března 1297, Hostinka – 30. června 1364, Roudnice nad Labem) je osobnost evropského formátu. Jako jeden z nejbližších přátel a mimořádně schopných spolupracovníků císaře a krále Karla IV. ho doprovázel na zahraničních i domácích cestách, podílel se na vytváření důležitých listin a právních dokumentů a Karel s ním konzultoval většinu zásadních rozhodnutí.

Svatý Vojtěch – český světec, jehož hlavu uvařili Prusové

Svatý Vojtěch – český světec, jehož hlavu uvařili Prusové

Na 23. dubna připadá svátek svatého Vojtěcha, českého světce z rodu Slavníkovců, druhého pražského biskupa a v neposlední řadě mučedníka, který přišel o život ve východním Pobaltí. K tomuto dni, který připomíná Vojtěchovu mučednickou smrt, se váže řada jarních pranostik o předpokládaném vývoji počasí a úrodě.

Starý královský palác na Pražském hradě Památky

Starý královský palác na Pražském hradě

Od svého založení na konci 9. století palác narůstal a měnil se do své současné podoby. Původní dřevěné stavení s kamennou podezdívkou přestavěl na počátku 12. století kníže Soběslav na kamenný románský palác. Jeho zbytky se zachovaly v podzemí dodnes.

Rožmberský palác na Pražském hradě – Ústav šlechtičen Památky

Rožmberský palác na Pražském hradě – Ústav šlechtičen

Součástí areálu Pražského hradu je také Rožmberský palác, ve kterém v minulosti působil ústav, vychovávající z mladých urozených dam opravdové šlechtičny.

Praha 1

Praha 1

Jedinečná atmosféra uliček Starého Města a Malé Strany s galeriemi a kavárnami, vznosné barokní kostely, paláce a palácové zahrady, starobylý Karlův most, ostrov Kampa obtékaný Čertovkou, a nad tím vším Pražský hrad s katedrálou sv. Víta – to je historické centrum a srdce hlavního města, Praha 1.

Tradice: chrámy, kostely, katedrály, baziliky a baziliky minor i maior

Tradice: chrámy, kostely, katedrály, baziliky a baziliky minor i maior

Co spojuje chrám svaté Markéty v Praze-Břevnově, kostel Nanebevzetí Panny Marie na Svaté Hoře v Příbrami či baziliku Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku v Olomouci? Patří mezi šestnáct církevních památek České republiky, oceněných čestným papežským titulem basilica minor. Nejnovějším přírůstkem v seznamu českých bazilik menších je chrám sv. Ludmily na pražských Vinohradech.

Tradice: biskupové a arcibiskupové, církevní hodnostáři a čeští svatí

Tradice: biskupové a arcibiskupové, církevní hodnostáři a čeští svatí

V pátek 13. května 2022 jmenoval papež František nového pražského arcibiskupa. Dominika Duku vystřídal Jan Graubner, dosavadní arcibiskup olomoucký. Vyznáte se ve funkcích církevních hodnostářů? Jak dlouho vlastně existuje Pražské arcibiskupství, kdy odcházejí arcibiskupové do důchodu a kdo z českých svatých tuto funkci zastával?

Zábavný výlet pro děti: krok za krokem do Prahy na Hradčany

Zábavný výlet pro děti: krok za krokem do Prahy na Hradčany

Hradčany jsou plné pověstí, legend a zajímavých příběhů. Pojďte se s portálem Kudy z nudy projít přes malebný Nový Svět k Loretě a Černínskému paláci, do Jeleního příkopu a pak přes Hradčanské náměstí na Pražský hrad. Nemusíte mít strach, není to žádná dálka – a kdyby pro vás naopak procházka byla příliš krátká, poradíme vám, jakými zajímavostmi si ji můžete prodloužit.

7 věcí, které nevíte o… vitrážích

7 věcí, které nevíte o… vitrážích

Mozaika z čirých, barevných a často i malovaných malých skel, sevřená v olověných páskách a obvodovém rámu. Umělecké dílo, při jehož vzniku se pracuje se sklem, olovem a cínem. Někdy jde o drobný kousek, jindy o obří chrámová okna, stropy či kupole. To všechno může být vitráž, malý klenot okouzlující hrou barevných skel a světla. Kdy vitráže vznikly, jak se vyrábějí a kde si je můžete prohlédnout? Vydejte se s portálem Kudy z nudy na velkou vitrážovou výpravu!

10 tipů na oblíbená místa krále Karla IV. aneb ve stínu i na výsluní

10 tipů na oblíbená místa krále Karla IV. aneb ve stínu i na výsluní

Český král a římský císař Karel IV. byl jedním z nejvýznamnějších vládců středověké Evropy. Syn dědičky Přemyslovců Elišky a českého krále Jana Lucemburského se narodil 14. května 1316 v Praze, byl pokřtěn jako Václav a jméno Karel přijal při biřmování ve Francii. Zbožný a schopný panovník ovládal pět jazyků, stavěl hrady a katedrály, jako rytíř se účastnil mnoha turnajů a v naší zemi ho připomíná řada míst. Pojďte se na ně podívat s Kudy z nudy!

Zahrady, hrad a kostel: pražské stopy Jože Plečnika

Zahrady, hrad a kostel: pražské stopy Jože Plečnika

Když si mezi přáteli zděláte malou anketu o místech s nejhezčím výhledem na Prahu, určitě vám někdo doporučí Jižní zahrady Pražského hradu. Od roku 2016 je můžete vidět v podobě, kterou jim vtiskl slovinský architekt Josip Plečnik. Vydejte se s portálem Kudy z nudy po jeho stopách.

Prahou a okolím za přestavbami Josefa Mockera

Prahou a okolím za přestavbami Josefa Mockera

Josef Mocker (22. listopadu 1835 Cítoliby – 16. ledna 1899 Praha) byl český architekt a restaurátor řady českých i zahraničních památek. Byl u dostavby katedrály sv. Víta na Pražském hradě, u obnovy Karlštejna, Konopiště, Křivoklátu i chrámu sv. Štěpána ve Vídni. Jenže měly takové štěstí i památky, kterých se ujal?

Výlet za Matyášem z Arrasu a Petrem Parléřem na pražské veže

Výlet za Matyášem z Arrasu a Petrem Parléřem na pražské veže

Víte, že údajně „stověžatá“ Praha má ve skutečnosti věží víc než pět set? Navíc kdyby se započítala ozdobná nároží měšťanských domů a nejrůznější menší věžičky a věžice, počet by směle vyšplhal k několika tisícům. Ať už ale zahrnete do celkového součtu cokoliv, všem pražským věžím budou navždy vládnout tři věže katedrály sv. Víta na Pražském hradě.

Toulky Prahou s Karlem IV.

Toulky Prahou s Karlem IV.

Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, Praha), narozen jako Václav, byl jedenáctý český král vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378. Karel IV. byl římsko-německý král od července 1346 a od roku 1355 císař římský. Vydejte se s námi po stopách jedné z nejvýznamnějších osobností evropských dějin. Která místa v Praze by vám jeho veličenstvo ukázalo, kdyby se ujalo role vašeho průvodce?

Viděli jste už největší hradní komplex na světě?

Viděli jste už největší hradní komplex na světě?

Majestátní budovy kolem tří nádvoří, Starý královský palác se stálou expozicí Příběh Pražského hradu, bazilika sv. Jiří, Zlatá ulička, věže Mihulka a Daliborka, jízdárna, míčovna, zahrady… tohle všechno a ještě mnohem víc nabízí Pražský hrad.

Karel IV. – největší osobnost v českých dějinách

Karel IV. – největší osobnost v českých dějinách

Karlova univerzita, Karlův most, Karlštejn – slavné české památky nesou jméno svého zakladatele, nejvýznamnějšího evropského panovníka pozdního středověku. Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, Praha) byl jedenáctý český král, vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378. Římsko-německým králem se stal od července 1346 a od roku 1355 císařem římským. Byl také italský (lombardský) král od roku 1355, burgundský (arelatský) král od roku 1365, moravský markrabě v letech 1333 až 1349 a lucemburský hrabě v období let 1346 až 1353. Byl to první český král, který se stal také císařem Svaté říše římské, a byl posledním korunovaným burgundským králem. Stal se tak osobním vládcem všech království Svaté říše římské.

Jindřich Eckert – významný český fotograf 19. století

Jindřich Eckert – významný český fotograf 19. století

Jindřich Eckert (22. dubna 1833, Praha – 28. února 1905, Praha) byl jeden z nejvýznamnějších českých fotografů 19. století. Ve vlastním ateliéru fotografoval portréty i zátiší, ale s fotografickým vybavením cestoval i po venkově a zabýval se krajinářskou a místopisnou fotografií. Jeho záběry staré Prahy a dalších míst dnes mají nesmírný historický význam.

Mlčenlivý svatý Jan Nepomucký – nejznámější český světec

Mlčenlivý svatý Jan Nepomucký – nejznámější český světec

Jan Nepomucký (mezi lety 1340 a 1350 v Pomuku, dnešním Nepomuku – 20. března 1393 v Praze) – barokní světec s pěti zářícími hvězdami kolem hlavy s křížem a palmovou ratolestí v rukách, uctívaný jako mučedník zpovědního tajemství a ochránce mostů při povodních, je jedním z českých zemských patronů. Po Evropě i zámoří jeho věhlas rozšířily jezuitské misie.

Tomáš Garrigue Masaryk – zakladatel novodobého státu a první československý prezident

Tomáš Garrigue Masaryk – zakladatel novodobého státu a první československý prezident

Pomníky a sochy, jména náměstí, ulic, muzeí i městských čtvrtí, škol, gymnázií a dokonce jedné univerzity, naučné stezky i turistické chaty: zakladatele novodobého československého státu připomínají tisíce míst. Tomáš Garrigue Masaryk (7. 3. 1850 Hodonín – 14. 9. 1937 Lány) byl vědec a filozof, pedagog, politik a první československý prezident.

Josef Sudek – významný český fotograf

Josef Sudek – významný český fotograf

Pokroucené stromy, mlžná smutná krajina hnědouhelných pánví, rozostřené obrazy za okny v dešti, mlze a v noci, a především Praha: město ze všech úhlů a ve všech podobách, a také zátiší na hradčanském okně, viděná tisíckrát a pokaždé jinak. To byly hlavní motivy fotografa Josefa Sudka (17. března 1896 Kolín – 15. září 1976 Praha).

Okno v katedrále Svatého Víta v Praze – největší umělecky ztvárněné okno v České republice

Okno v katedrále Svatého Víta v Praze – největší umělecky ztvárněné okno v České republice

Největší umělecky ztvárněné chrámové okno se nachází v katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Bylo zhotoveno v letech 1937 – 39 podle návrhu Maxe Švabinského (1873 – 1962) a nazývá se Poslední soud. Okno se nachází na jižní straně příčné lodi a rozkládá se na ploše 160 m.

Další aktuality

Kam v Praze na dobrý svařák? Tipy pro sváteční pohodu a hřejivé zážitky

Kam v Praze na dobrý svařák? Tipy pro sváteční pohodu a hřejivé zážitky

21. listopad 2024 8:00
Gurmánská turistika, Praha
10 tipů, kam v Praze vyrazit za nočním životem

10 tipů, kam v Praze vyrazit za nočním životem

20. listopad 2024 15:00
Zážitky, Praha
Vánoční trhy na náměstí Míru v Praze se již otevírají

Vánoční trhy na náměstí Míru v Praze se již otevírají

20. listopad 2024 14:00
Zážitky, Praha
Tipy na víkend v Praze a okolí

Tipy na víkend v Praze a okolí

20. listopad 2024 7:01
Zážitky, Praha
20 tipů, jak si užít Mikuláše v Praze

20 tipů, jak si užít Mikuláše v Praze

18. listopad 2024 19:47
Zážitky, Praha
Kde se vzala vánoční tradice ozdobených stromečků a stromů?

Kde se vzala vánoční tradice ozdobených stromečků a stromů?

18. listopad 2024 19:38
Životní styl, Praha