Seznamte se: jaká jsou nejoblíbenější mužská jména?

Jiří je oblíbené jméno mnoha českých mužů: podle odhadu jich v České republice žije přes 300 tisíc. Význam jména Jiří se odvozuje z řeckého slova géorgos, tedy rolník či pěstitel. Se stejným jménem se setkáváme po celém světě, i když má různé varianty: na Slovensku je to Juraj, v Polsku Jerzy, v Maďarsku György, v němčině Jürgen, v angličtině George a ve španělštině Jorge. Všem Jiřím, Jirkům a Jiříčkům přeje Kudy z nudy 24. dubna vše nejlepší k svátku!

Viselec, obří stříbrná Lilith v Karlíně, miminka šplhající po žižkovské televizní věži anebo robotická restaurace Cyberdog v Nových Butovicích: to je jen malý výběr z děl Davida Černého (* 15. prosince 1967, Praha). Proslavil se především jako tvůrce různých kontroverzních a provokativních plastik.

Tomáš se společně s Jakuby, Jany, Adamy, Vojtěchy, Martiny a Lukáši už dlouho vyhřívá na žebříčku nejpopulárnějších jmen pro novorozené chlapečky. Pochází z aramejštiny a používá se na celém světě. Portál Kudy z nudy přeje všem Tomům, Tomíkům, Tomčům, Tomáškům a Tomečkům k jejich svátku vše nejlepší!

Zatímco některá jména mají sváteční den jen pro sebe, Matějové a Matyášové se o 24. únor musí rozdělit, podobně jako Petrové a Pavlové o 29. červen nebo Evy s Adamy o Štědrý den. Redakce Kudy z nudy Matějům a Matyášům, Matějíčkům, Matýskům a Máťům přeje všechno nejlepší!

Blíží se 19. březen a je nejvyšší čas vymyslet dárek pro vaše přátele a blízké jménem Josef, Pepa, Pepík, Jožka, Jožin, Jozífek, Pepin nebo Pepíno. Mezi námi jich žije asi 150 tisíc a do roku 1951 bylo jméno Josef nejčastějším křestním jménem v Čechách i na Moravě. Se kterými Josefy se setkáte na Kudy z nudy?

Podobně jako Adam a Eva se o jediný den v kalendáři dělí i Petrové s Pavly. Petr je tradiční mužské jméno, odedávna spojené se jménem jednoho z křesťanských apoštolů a strážcem nebeské brány. Portál Kudy z nudy přeje všem Petrům a Péťům, Petříkům, Petříčkům a Peťulkům k jejich svátku vše nejlepší!

Pochází mužské křestní jméno František z italštiny? A byl prvním nositelem italské verze jména „Francesco“ svatý František z Assisi, řeholník, zakladatel řádu františkánů a také tradice stavění vánočních jesliček? Netušíme, ale zato víme, že 4. října má svátek František a my všem Frantům, Frantíkům, Fráňům, Frankům a Franckům, Fandům, Fanoušům a Fanouškům přejeme všechno nejlepší!

I když Pavly v aktuálním žebříčku nejoblíbenějších jmen pro novorozené chlapečky nenajdeme, rozhodně na tom nejsou špatně. Mužů a chlapců s tímto křestním jménem totiž v Česku žije přibližně 200 tisíc! Všem Pavlům, Pavlíčkům, Pavlíkům, Pavkům a Pájům přejeme k jejich svátku vše nejlepší!

Mužské křestní jméno Rudolf sice zažívá ústup ze slávy, ale je to jméno hrdé: pochází ze staroněmeckých slov hruod, tedy sláva, a wolf. Doslovný překlad tedy zní „slavný vlk“. V České republice jich žije přes třicet tisíc a portál Kudy z nudy přeje všem Rudolfům a Rudům, Ruďkům, Rudlům, Rudášům, Rudouškům a Rudínkům k jejich svátku všechno nejlepší!

Jakubům patří svět: je to jméno, které se společně s Tomáši, Jany, Adamy, Vojtěchy, Martiny či Lukáši řadu let drží v žebříčku nejpopulárnějších jmen pro novorozené chlapečky. Pochází z hebrejštiny a používá se na celém světě. Portál Kudy z nudy přeje všem Jakubům, Jakoubkům, Kubům, Kubíkům a Kubíčkům k jejich svátku vše nejlepší!

Jan už dlouho patří k nejpopulárnějším mužským křestním jménům. V žebříčcích oblíbenosti se o první příčku už řadu let přetahuje s Jakuby, Adamy, Tomáši a Matyáši, a mezi námi jich v České republice žije téměř 300 tisíc. Všem Janům, Honzům, Jeníkům i Jeňourům přejeme k jejich svátku všechno nejlepší!

Skutečně má mužské křestní jméno Karel v novodobém pojetí význam „král“? Je pravda, že se tak vedle císaře Karla I. Velikého jmenovala řada evropských panovníků včetně našeho Karla IV., jednoho z nejznámějších českých vladařů. Všichni Karlové, Karlíkové, Karlíčkové, Kájové a Kájínkové mají svátek 4. listopadu a redakce Kudy z nudy jim přeje všechno nejlepší!

Podle statistiky je Jaroslav šesté nejčastější mužské jméno u nás. Má slovanský původ, používá ho řada dalších národů a vyskytuje se i v ženské podobě jako Jaroslava. Jméno Jaroslav však není odvozeno od roční doby, jak by se možná zdálo, ale od slova jarý s významem bujarý, prudký nebo silný. Svým nositelům jméno prý přináší sílu, slávu, ale také jarní bujarost a energii. Všem Járům, Jardům, Jarkům, Jarečkům, Jarynům, Jaroušům, Jarouškům i Slávkům přejeme k jejich svátku všechno nejlepší!

Jméno Vojtěch má slovanský původ a je složené ze dvou částí, „voj” s významem vojna či válka, a „těch”, které znamená radost a potěšení. Jméno se tak překládá jako útěcha či posila vojska anebo radostný válečník. V Česku jde o velmi oblíbené křestní jméno, mezi námi žije asi padesát tisíc Vojtěchů, a i v současnosti patři mezi nejoblíbenější jména pro novorozené chlapečky. Všem Vojtům, Vojtěchům a Vojtíškům přejeme k jejich svátku všechno nejlepší!

Svatováclavské posvícení, slavnosti, vinobraní, trhy, a dokonce i běh nebo výlet na motorkách: to jsou akce připomínající 28. září jako Den české státnosti a svátek sv. Václava, českého knížete a patrona Čech a Moravy. Všem Václavům, Vaškům, Vašíkům, Vašíčkům, Vášům, Vencům, Venoušům, Venouškům, Vénům, Vendům, Vácům či Vackům přejeme k jejich svátku všechno nejlepší!

Mužské křestní jméno Zdeněk má slovanský původ. Hojně se užívá v současné době a v minulosti bylo oblíbeným jménem řady šlechtických rodů. Všichni Zdeňkové, Zdendové, Zdenoušci, Zdenouši i Zdenálové mají svátek 23. ledna a redakce Kudy z nudy jim přeje všechno nejlepší!

Každý rok v lednu si připomínáme výročí smrti Jana Palacha (11. srpna 1948, Praha – 19. ledna 1969, Praha). Student historie a politické ekonomie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy chtěl svým činem probudit národ z letargie po okupaci v srpnu 1968 a vyburcovat lid k odporu proti nastupující normalizaci.

Dva a půl tisíce písní, dvaačtyřicet Zlatých slavíků, 32 zlatých desek a jedna diamantová, dvě ocenění Anděl a přezdívky jako Zlatý hlas Prahy nebo Božský Kája: to byl Karel Gott (14. července 1939 Plzeň – 1. října 2019 Praha), nejznámější český zpěvák.

Božský Čech, Il divino Boemo: to byl Josef Mysliveček, (9. března 1737, Praha – 4. února 1781, Řím). Láska k hudbě ho zavedla do Itálie, kde se stal jedním z nejvyhledávanějších barokních operních skladatelů druhé poloviny 18. století. Jeho závratnou kariéru i pád do bídy a zapomnění zmapoval režisér Petr Václav ve filmu Il Boemo.

Zřejmě největší vojevůdce české historie Jan Žižka z Trocnova (kolem roku 1360, Trocnov – 11. října 1424, okolí Přibyslavi) se řadí mezi nikdy neporažené velikány světových bojišť. Proslavil se použitím vozové hradby, soudobé dokonalé obranné techniky, zároveň se ale řadí mezi nejkontroverznější postavy českých dějin.

Originální výtvarný styl, surrealismus a kombinování živých herců s animací: to jsou hlavní znaky filmařského umění Jana Švankmajera (* 4. září 1934). Švankmajerův vliv přiznávají třeba Tim Burton nebo Terry Gilliam z Monty Python. Český filmový tvůrce je považován za vizionáře, který obor významně obohatil, a jeho práce inspirují studenty animace po celém světě.

Jan Neruda (9. července 1834, Praha – 22. srpna 1891, Praha) byl český básník, prozaik a novinář. S jeho stopami se setkáte na řadě míst Prahy, zejména pak na Malé Straně. Nerudovým vrcholným prozaickým dílem jsou Povídky malostranské, vzpomínky na jednu z nejstarších částí Prahy takovou, jaká byla v první polovině 19. století.

Na přelomu 19. a 20. století byl architekt Josef Fanta (7. prosince 1856, Sudoměřice u Tábora – 20. června 1954, Praha) jednou z vůdčích osobností nově nastupujícího směru, secese. Uplatnil se i jako malíř a designér, návrhář nábytku a textilií, autor mnoha odborných publikací a také mecenáš, který se věnoval ochraně památek.

Veličenstvo Kat, Anděl, Morituri te salutant nebo Salome: to je jen pár písní z tvorby písničkáře Karla Kryla (12. dubna 1944, Kroměříž – 3. března 1994, Mnichov, Německo). Byl legendou protestsongů a jednou z tváří Sametové revoluce v roce 1989. Jeho písnička Bratříčku, zavírej vrátka, patřila k symbolům odporu proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968.

Skleněné sochy pro americké filmaře, skleněná zahrada, obří křišťálový lustr ve tvaru Ježíšovy trnové koruny anebo křišťálový relikviář svaté Zdislavy pro papeže Františka: to je jen část krásných děl, která se rodí v rukou uměleckého skláře Jiřího Pačinka (3. července 1972, Litoměřice).

Poslední habsburský císař Karel I. (17. srpna 1887, Rakousko – 1. dubna 1922, Madeira) byl v letech 1916–1918 také poslední český král. Čechy měl rád: část dětství prožil v Praze, ve Františkových Lázních se poprvé setkal se svou budoucí ženou a v roce 1917 koupil zámek v Brandýse nad Labem, kde chtěl s rodinou žít po skončení první světové války.

Karlova univerzita, Karlův most, Karlštejn – slavné české památky nesou jméno svého zakladatele, nejvýznamnějšího evropského panovníka pozdního středověku. Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, Praha) byl jedenáctý český král, vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378. Římsko-německým králem se stal od července 1346 a od roku 1355 císařem římským. Byl také italský (lombardský) král od roku 1355, burgundský (arelatský) král od roku 1365, moravský markrabě v letech 1333 až 1349 a lucemburský hrabě v období let 1346 až 1353. Byl to první český král, který se stal také císařem Svaté říše římské, a byl posledním korunovaným burgundským králem. Stal se tak osobním vládcem všech království Svaté říše římské.

Václav Talich (28. května 1883, Kroměříž – 16. března 1961, Beroun) byl jedním z nejproslulejších českých dirigentů 20. století. Dvacet let stál v čele České filharmonie a v jejím čele oslnil Evropu na slavném turné v listopadu 1935, kdy orchestr navštívil Velkou Británii, Francii a Belgii.

Český surfař Petr Hozák zlomil rekord na nejmenším plavidle současnosti – eFoilu. Během osmi hodin najel 4. března 2023 v Andamanském moři v Thajsku na eFoilu neuvěřitelných 170 kilometrů, což je o 50 kilometrů víc, než byl dosavadní rekord.

Petr Pavel (* 1. listopadu 1961, Planá) je armádní generál Armády České republiky ve výslužbě. Čtvrtým prezidentem České republiky byl zvolen v lednu 2023, ve funkci vystřídá svého předchůdce Miloše Zemana.

Jaroslav Vojta (27. prosince 1888, Kutná Hora – 20. dubna 1970, Praha) byl skvělý český herec. Znáte ho třeba jako strašlivého loupežníka Sarka Farku z filmové pohádky Hrátky s čertem, desítky let působil v pražském Národním divadle. Podle něj také vzniklo originální slovo zvojtit.

Kněz a biskup Jednoty bratrské, humanista, spisovatel, překladatel, pedagog a muzikolog Jan Blahoslav (20. února 1523, Přerov – 24. listopadu 1571, Moravský Krumlov) patřil vedle Petra Chelčického (asi 1379 – asi 1460) a Jana Amose Komenského (1592–1670) k nejvýznamnějším představitelům české reformace a Jednoty bratrské. Známe jej také jako překladatele Nového zákona, později zařazeného do Bible kralické, prvního českého překladu bible z původních jazyků.

Když časopis Gramophone označil světově uznávaného českého dirigenta Jakuba Hrůšu (* 23. července 1981, Brno) za jednoho z dirigentů s hvězdnou budoucností, nespletl se. Hrůša se od září 2025 stane novým hudebním ředitelem Královské opery / The Royal Opera House v londýnské Covent Garden. Na tomto postu bude již druhým Čechem, před ním operu v polovině 20. století tři roky řídil Rafael Kubelík.

Ačkoli pro mnohé z nás je rakouský císař a uherský král František Josef I. (18. srpna 1830, Vídeň – 21. listopadu 1916, Vídeň) symbolem starého mocnářství a zaniklé rakousko-uherské monarchie, i „stařičký mocnář“ kdysi nastoupil na trůn jako osmnáctiletý mladík. Seděl na něm neuvěřitelných 68 let, což ho mezi našimi panovníky řadí na první místo v délce vlády.

Václav IV. (26. února 1361, Norimberk – 16. srpna 1419, Nový hrad u Kunratic) byl syn českého krále a římského císaře Karla IV. a jeho třetí ženy Anny Svídnické. Na český trůn nastoupil jako sedmnáctiletý a vládl 41 let, do té doby nejdéle ze všech českých králů.

Pomníky a sochy, jména náměstí, ulic, muzeí i městských čtvrtí, škol, gymnázií a dokonce jedné univerzity, naučné stezky i turistické chaty: zakladatele novodobého československého státu připomínají tisíce míst. Tomáš Garrigue Masaryk (7. 3. 1850 Hodonín – 14. 9. 1937 Lány) byl vědec a filozof, pedagog, politik a první československý prezident.

První ministerský předseda Československé republiky Karel Kramář (27. prosince 1860, Vysoké nad Jizerou – 26. května 1937, Praha) byl pravicový politik, za Rakouska-Uherska předák mladočeské strany a poslanec Českého zemského sněmu (1894–1913). V roce 1918 po vyhlášení samostatného Československa se stal premiérem vůbec první československé vlády.

Václav Klaus (* 19. června 1941, Praha) je ekonom a politik, spoluzakladatel Občanské demokratické strany. V letech 1992–1998 působil jako předseda vlády, v letech 2003–2013 zastával úřad prezidenta České republiky.

Nejlepší Čech v zahraničí, někdejší nejlépe placený sportovec Česka a bývalý fenomenální fotbalový brankář: to je Petr Čech (* 20. května 1982, Plzeň). Je považovaný za jednoho z nejlepších fotbalových brankářů v historii a v roce 2012 se po Milanu Barošovi, Vladimíru Šmicerovi a Marku Jankulovském stal čtvrtým českým vítězem Ligy mistrů.

Jiří Bělohlávek (24. února 1946, Praha – 31. května 2017, Praha) byl český dirigent a pedagog. Při jeho působení v čele České filharmonie v letech 2012 až 2017 orchestr zažil řadu mimořádných úspěchů. Pod jeho vedením Česká filharmonie vystupovala na pódiích nejprestižnějších světových koncertních sálů a znovu se stala vpravdě národním orchestrem, respektovaným doma i v zahraničí.

Ve starobylém rozvětveném rodu jihočeských Alšů byli řezníci, pekaři, muzikanti, dobrodruzi, rváči i purkmistři, ale malíř žádný: tím prvním byl až Mikoláš Aleš (18. listopadu 1852, Mirotice – 10. července 1913, Praha). Zručný ilustrátor, kreslíř a dekoratér byl autorem asi 8000 nejrůznějších kreseb, náčrtů, kartonů, ilustrací a několika desítek olejomaleb.

Josef Václav Myslbek (20. června 1848 Praha-Nové Město – 2. června 1922 Praha-Staré Město) je autorem nejslavnějšího pomníku – jezdecké sochy sv. Václava na Václavském nám. Myslbek je považován za zakladatele a klasika tradice českého sochařství.

Sochař, grafik, autor užitého umění, literát a mystik František Bílek (6. listopadu 1872, Chýnov – 16. října 1941, Chýnov) byl originálním symbolistou období secese. Pocházel z ortodoxní katolické rodiny a ve svých uměleckých dílech zobrazoval převážně náboženská témata, provázená mystickými texty.

Co spojuje sochu markraběte Jošta v Brně, Franze Kafky a červenou žirafu v Praze anebo lva, lvici a sedícího čerta v Liberci? Jde o hravé a fantaskní sochy Jaroslava Róny (* 27. dubna 1957, Praha), českého sochaře a malíře, keramika, uměleckého skláře, grafika, scénografa, literáta a amatérského herce. Tím ovšem výčet jeho profesí zdaleka nekončí!

Jeden z nejoblíbenějších divadelních a filmových herců, báječný představitel padouchů i charismatický doktor Štrosmajer ze seriálu Nemocnice na kraji města: to je Miloš Kopecký (22. srpna 1922, Praha – 16. února 1996, Praha). Znáte jeho nejpopulárnější filmy a nezapomenutelné hlášky?

Knížky Já Baryk, Polní žínka Evelínka nebo Makový mužíček, řada humoristických knížek pro dospělé, a také rozhlasové fejetony, které knižně vyšly pod názvem Dobré a ještě lepší jitro: tak známe spisovatele Františka Nepila (10. února 1929, Hýskov – 8. září 1995, Praha). Zamilovali jsme si ho nejenom kvůli sametovému hlasu, ale také díky optimismu, lidskosti a dobré náladě, kterou ve svých vyprávěních přinášel.

Václav Vojtěch (29. listopadu 1901, Skřivany u Nového Bydžova – 6. srpna 1932, Labe u Sadské) nebyl první Čech, který podlehl vábení dobrodružství polárních expedic. Jako první Čech ale vstoupil na území Antarktidy, a to 27. ledna 1929. Stal se také přímým svědkem startu letadla, které provedlo historicky první přelet nad jižním pólem; k tomu došlo 29. listopadu 1929.

Renesanční kavalír Petr Vok z Rožmberka (1. října 1539, Český Krumlov – 6. listopadu 1611, Třeboň) se narodil do rodiny vladaře rožmberského domu. Navzdory rozvětvenému příbuzenstvu se po smrti staršího bratra Viléma stal posledním rožmberským vladařem. Sám děti neměl, a když v 72 letech umíral, věděl, že s ním končí i významný jihočeský šlechtický rod.

Tmavomodrý svět, Život je jen náhoda, David a Goliáš, Babička Mary anebo Nebe na zemi: to je jen malý výběr známých písní hudebního skladatele Jaroslava Ježka (25. září 1906, Praha-Žižkov – 1. ledna 1942, New York). Jeho hudba provázela divadelní hry Osvobozeného divadla a filmy Voskovce a Wericha. Ti na něj vzpomínali jako na perfektního hudebníka, věrného kamaráda, veselého člověka a „ukrutného legracistu.“

Divadelní a filmový herec, spisovatel a autor divadelních i filmových scénářů Jan Werich (6. února 1905, Praha – 31. října 1980, Praha) patří k českým divadelním a filmovým legendám. Společně s Jiřím Voskovcem byli od roku 1927 do roku 1938 hlavními postavami Osvobozeného divadla a doslova idoly tehdejší mládeže.

Město v slzách, Samá láska, Šel malíř chudě do světa, Píseň o Viktorce, Maminka a Chlapec a hvězdy – to je jen část básnických sbírek Jaroslava Seiferta (23. září 1901, Praha-Žižkov – 10. ledna 1986, Praha). Básník, spisovatel, novinář a překladatel je jediným českým nositelem Nobelovy ceny za literaturu.

Úspěšný český podnikatel a investor Tomáš Čupr (* 8. října 1982, Polička) založil několik firem, nejznámější z nich jsou Slevomat, DameJidlo.cz a Rohlik.cz. Právě online supermarket Rohlík se v roce 2021 se stal prvním českým jednorožcem, tedy startupem oceněným minimálně na miliardu dolarů.

Pavel Šporcl (* 25. dubna 1973 České Budějovice) je český houslový virtuóz světového renomé, přímý pokračovatel slavné tradice české houslové školy. Díky svému umění i nekonvenčnímu vystupování slaví úspěchy na nejvýznamnějších světových pódiích u posluchačů všech generací. Jedná se patrně o vůbec nejpopulárnějšího českého umělce působícího v oblasti klasické hudby.

Rudolf Jedlička (20. února 1869, Lysá nad Labem – 26. října 1926, Harrachov) byl zakladatel české rentgenologie a radiologie, léčebné rehabilitace a nezištný mecenáš. Jako lékař prošel balkánskou i první světovou válkou a 1913 založil první český ústav pro postižené děti. Dodnes nese jeho jméno: Jedličkův ústav.

Stavby Jana Kotěry (18. prosince 1871, Brno – 17. dubna 1923, Praha) nenajdete jen v Praze, Hradci Králové či Prostějově, ale i ve světě. Navrhl venkovský dům F. Tondra na břehu jezera v rakouském St. Gilgenu, hotely v chorvatské Opatiji a v Dubrovníku, studia u profesora Otto Wagnera na vídeňské umělecké akademii zakončil návrhem ideálního přímořského města a tunelu pod kanálem La Manche.

Fotograf, malíř, mystik, učitel i mistr: to byl František Drtikol (3. března 1883 Příbram – 13. ledna 1961 Praha). Coby první český fotograf si získal světové uznání již za svého života a povýšil na umění ženský akt. Jeho snímek Composition z roku 1929 se na aukci prodal za 1,6 milionu korun.

První sentimentálně romantické básně psal Karel Hynek Mácha (16. listopadu 1810 Praha – 6. listopadu 1836 Litoměřice) německy a nazval je Versuche des Ignaz Macha, Pokusy Ignáce Máchy. Tehdy se psal rok 1829. O sedm let později vydal vlastním nákladem česky psaný Máj. Jediná kniha, která za jeho života vyšla, je dnes považovaná za vrcholné dílo českého literárního romantismu.

Miloš Forman (18. února 1932 Čáslav, Československo – 13. dubna 2018 Danbury, Connecticut, USA) – držitel dvou Oscarů za nejlepší režii, tří Zlatých glóbů a ceny BAFTA ve stejné kategorii. Oscarový holywoodský režisér filmů Přelet nad kukaččím hnízdem či Amadeus již před svou emigrací do USA (1968) spoluvytvářel v 60. letech tzv. novou vlnu;, respektované umělecké hnutí mladých československých filmových scenáristů a režisérů.

Nikdo jiný nedokázal vylíčit drsný život šumavských obyvatel přelomu 19. a 20. století a popsat jejich vztah k horám tak, jako to uměl Karel Klostermann (13. února 1848 Haag am Hausruck, – 16. července 1923 Štěkeň). Narodil se v Horním Rakousku, v obci Haag am Hausruck. Koncem května 1849 se rodina přestěhovala do Sušice, kde Karlův otec nastoupil jako praktický lékař. O svém radostném dětství na břehu Otavy píše Klostermann v knize Červánky mého mládí.

Václav Havel (5. října 1936 Praha – 18. prosince 2011 Vlčice-Hrádeček) byl spisovatel a dramatik, jeden z prvních mluvčích Charty 77, vůdčí osobnost politických změn v listopadu 1989, poslední prezident Československa a první prezident České republiky po Sametové revoluci. Svými postoji v letech totality si získal postavení uznávané morální autority. Hloubkou názorů na problémy soudobé civilizace a promyšleností jejich formulací se stal i v nové ústavní funkci respektovanou osobností, mezi politiky ojedinělou.

Skokan na lyžích Jiří Raška (4. února 1941 Frenštát pod Radhoštěm – 20. ledna 2012 Nový Jičín) jako první český sportovec v historii vyhrál zlatou medaili na zimních olympijských hrách. Stalo se to v roce 1968 ve francouzském Grenoblu a díky Raškovi se skok na lyžích v následujících desetiletích stal nejúspěšnější českou lyžařskou disciplínou.

Ilustrátor, spisovatel, malíř, grafik a autor animovaných filmů: tím vším je Petr Sís (* 11. května 1949 Brno). Je držitelem nejprestižnějšího ocenění za dětské knihy Ceny Hanse Christiana Andersena (2012), ceny Duhový nosorožec za nejkrásněji ilustrovanou knížku pro děti (1987), Zlatého medvěda z Filmového festivalu v Berlíně či dvou Magnesií Liter (2006 a 2008) v kategorii Cena čtenářů.

Pro pěveckou dráhu se Adam Plachetka (* 4. května 1985) rozhodl spontánně na konci základní školy. Absolvoval Pražskou konzervatoř u profesora Luďka Löbla a HAMU, Hudební a taneční fakultu Akademie múzických umění v Praze. Mluví se o něm jako o nejlepším mozartovském barytonistovi své generace, ale odskočil si i k muzikálům a zpíval také na rozpálené střeše paláce Lucerna.

Že se obřím kamenným sochám roztroušeným po na Velikonočním ostrově říká moai věděli do roku 1986 jen fandové zeměpisu, historie a dobrodruha Thora Heyerdahla. Právě na jeho pozvání se ten rok na ostrov v Tichomoří vydal inženýr a experimentální archeolog Pavel Pavel (* 11. března 1957 Strakonice) a 5. února jednu z mohutných soch rozhýbal.

Jan Tatoušek (1929-2021) představoval pozoruhodnou osobnost naší silné průkopnické generace průmyslových designérů. Designérská tvorba Jana Tatouška se vyznačovala mimořádně širokým záběrem od obráběcích strojů a drobnějších prácí pro strojírenský a elektrotechnický průmysl přes dopravní prostředky a audiotechniku až po pianina Petrof, a konečně i práce na pomezí designu, užitého umění a architektury.